Zelenskyj poprvé zareagoval na americký mírový plán. Chce mluvit s Trumpem

Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci
Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci, foto: Michael Zelinka / INCORP images
Klára Marková 21. listopadu 2025 08:52
Sdílej:

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je připraven na "čestnou práci" se Spojenými státy poté, co obdržel návrh mírového plánu, který by měl vést k ukončení války s Ruskem. Podle tohoto plánu by Kyjev postoupil Rusku oblasti v Donbasu na východní Ukrajině, které má stále pod kontrolou, snížil by velikost své armády a zavázal se, že nevstoupí do NATO. Není zcela jasné, jak moc se Ukrajina podílela na přípravě tohoto návrhu, ale tisková tajemnice Bílého domu Karoline Leavittová prohlásila, že USA jednaly "stejně s oběma stranami".

V samostatném prohlášení kancelář prezidenta Zelenského uvedla, že se Ukrajina "dohodla na práci na ustanoveních plánu takovým způsobem, který by vedl ke spravedlivému ukončení války". Podle návrhu plánu, který v plném znění zveřejnily deníky Financial Times a Axios, by ukrajinská armáda byla omezena na 600 tisíc vojáků, zatímco evropské stíhací letouny by byly umístěny v Polsku. Dokument uvádí, že Kyjev obdrží "spolehlivé bezpečnostní záruky", ovšem další podrobnosti nejsou specifikovány.

Návrh plánu dále počítá s "reintegrací Ruska do globální ekonomiky", a to prostřednictvím zrušení sankcí a pozváním Ruska zpět do skupiny G7, tedy fóra nejmocnějších zemí světa, čímž by se znovu stala skupinou G8. Pokud by byly požadavky v plánu v plném rozsahu potvrzeny, zdálo by se, že zvýhodňují zájmy Moskvy. Zelenskyj prohlásil, že očekává rozhovor s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v nadcházejících dnech, kde projednají návrhy, které rovněž zahrnují plány na to, aby se Ukrajina vzdala mnoha svých zbraní.

Během tiskové konference v Bílém domě však Leavittová odmítla tvrzení, že plán požaduje velké ústupky od Ukrajiny, a prohlásila, že americký prezident jej "podporuje". Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a americký ministr zahraničí Marco Rubio pracovali na návrhu tajně asi měsíc a angažovali obě strany "s cílem pochopit, k čemu by se tyto země zavázaly, aby dosáhly trvalého a udržitelného míru", uvedla Leavittová. Dodala, že jde o "dobrý plán pro Rusko i Ukrajinu" a že věří, že by měl být přijatelný pro obě strany, přičemž usilovně pracují na jeho realizaci.

Anonymní vysoký americký úředník sdělil stanici CBS News, že plán "byl vypracován bezprostředně po jednání s jedním z nejvyšších členů administrativy prezidenta Zelenského, Rustemem Umerovem, který s většinou plánu souhlasil po provedení několika úprav a předložil ho prezidentu Zelenskému". Zelenskyj na sociální síti X napsal: "Americká strana představila body plánu na ukončení války – svou vizi. Já jsem nastínil naše klíčové principy. Dohodli jsme se, že naše týmy budou na bodech pracovat, aby zajistily, že je to celé upřímné."

Toto prohlášení přišlo po čtvrtečním setkání Zelenského s vysokými vojenskými představiteli USA v Kyjevě, včetně tajemníka armády USA Dana Driscolla, náčelníka štábu generála Randyho George a nejvyššího velitele americké armády v Evropě generála Chrise Donahueho. Navzdory spíše vlažné reakci Kyjeva na návrh plánu Zelenskyj uvedl, že "oceňuje snahy prezidenta Trumpa a jeho týmu o navrácení bezpečnosti do Evropy". To je možné vnímat jako snahu udržet si na své straně amerického prezidenta, navzdory zjevně mírnému přístupu jeho administrativy vůči Rusku.

Ve svém čtvrtečním nočním projevu Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina potřebuje "důstojný mír" a že musí být respektována "důstojnost ukrajinského lidu". Na otázku, zda se do procesu přípravy plánu zapojila i Evropa, šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová odpověděla: "O tom nevím." Dodala, že pro to, aby jakýkoli plán fungoval, je třeba mít na palubě Ukrajince a Evropany.

Moskva bagatelizovala význam plánu, o kterém se šušká, že obsahuje 28 bodů. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že ačkoli došlo ke "kontaktům" s USA, neexistuje "žádný proces, který by mohl být nazýván 'konzultacemi'". Peskov varoval, že jakákoli mírová dohoda bude muset řešit "hlavní příčiny konfliktu", což je fráze, kterou Moskva používá pro sérii maximalistických požadavků, které jsou pro Ukrajinu rovnocenné kapitulaci.

Britský premiér Sir Keir Starmer prohlásil: "O budoucnosti Ukrajiny musí rozhodnout Ukrajina, a nikdy nesmíme ztratit ze zřetele tento princip, který je základem spravedlivého a trvalého míru, jenž si všichni přejeme vidět." Od nástupu do svého druhého funkčního období na začátku letošního roku Trump zahájil různé iniciativy zaměřené na ukončení války na Ukrajině, včetně bilaterálního summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce, několika návštěv jeho vyslance Witkoffa v Moskvě a kol jednání se Zelenským a dalšími západními lídry.

I když se blíží čtvrté výročí ruské invaze v plném rozsahu na Ukrajinu, obě strany zůstávají v hlubokém rozporu ohledně toho, jak konflikt ukončit. Zatímco Ukrajina se stala zdatnou v útocích na ruskou vojenskou infrastrukturu a energetická zařízení dálkovými drony, útoky Moskvy na ukrajinské cíle pokračují neustále. Pozdě ve čtvrtek si ruský útok na ukrajinské město Záporoží vyžádal nejméně pět obětí, uvedl regionální guvernér. O několik hodin později ruské ministerstvo obrany oznámilo, že zachytilo a zničilo 33 ukrajinských dronů nad několika ruskými regiony. Začátkem tohoto týdne zahynulo nejméně 26 lidí při ruském raketovém a dronovém útoku na obytné bloky v západo-ukrajinském městě Ternopil. Dalších 17 osob bylo ve čtvrtek stále pohřešováno, jak uvedl Zelenskyj, když vyjadřoval soustrast.

Stalo se
Novinky
NATO

Trumpa názory Američanů nezajímají. Ti si přejí v NATO zůstat

Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.

Novinky
Ilustrační fotografie.

BBC: V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka

V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.

Novinky
Singapur

Krize v Singapuru: Jak město závislé na klimatizaci zvládá energetickou krizi?

Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.

Novinky
Hormuzský průliv

Proč Írán zpoplatnil plavbu Hormuzským průlivem?

V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.