Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je připraven na "čestnou práci" se Spojenými státy poté, co obdržel návrh mírového plánu, který by měl vést k ukončení války s Ruskem. Podle tohoto plánu by Kyjev postoupil Rusku oblasti v Donbasu na východní Ukrajině, které má stále pod kontrolou, snížil by velikost své armády a zavázal se, že nevstoupí do NATO. Není zcela jasné, jak moc se Ukrajina podílela na přípravě tohoto návrhu, ale tisková tajemnice Bílého domu Karoline Leavittová prohlásila, že USA jednaly "stejně s oběma stranami".
V samostatném prohlášení kancelář prezidenta Zelenského uvedla, že se Ukrajina "dohodla na práci na ustanoveních plánu takovým způsobem, který by vedl ke spravedlivému ukončení války". Podle návrhu plánu, který v plném znění zveřejnily deníky Financial Times a Axios, by ukrajinská armáda byla omezena na 600 tisíc vojáků, zatímco evropské stíhací letouny by byly umístěny v Polsku. Dokument uvádí, že Kyjev obdrží "spolehlivé bezpečnostní záruky", ovšem další podrobnosti nejsou specifikovány.
Návrh plánu dále počítá s "reintegrací Ruska do globální ekonomiky", a to prostřednictvím zrušení sankcí a pozváním Ruska zpět do skupiny G7, tedy fóra nejmocnějších zemí světa, čímž by se znovu stala skupinou G8. Pokud by byly požadavky v plánu v plném rozsahu potvrzeny, zdálo by se, že zvýhodňují zájmy Moskvy. Zelenskyj prohlásil, že očekává rozhovor s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v nadcházejících dnech, kde projednají návrhy, které rovněž zahrnují plány na to, aby se Ukrajina vzdala mnoha svých zbraní.
Během tiskové konference v Bílém domě však Leavittová odmítla tvrzení, že plán požaduje velké ústupky od Ukrajiny, a prohlásila, že americký prezident jej "podporuje". Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a americký ministr zahraničí Marco Rubio pracovali na návrhu tajně asi měsíc a angažovali obě strany "s cílem pochopit, k čemu by se tyto země zavázaly, aby dosáhly trvalého a udržitelného míru", uvedla Leavittová. Dodala, že jde o "dobrý plán pro Rusko i Ukrajinu" a že věří, že by měl být přijatelný pro obě strany, přičemž usilovně pracují na jeho realizaci.
Anonymní vysoký americký úředník sdělil stanici CBS News, že plán "byl vypracován bezprostředně po jednání s jedním z nejvyšších členů administrativy prezidenta Zelenského, Rustemem Umerovem, který s většinou plánu souhlasil po provedení několika úprav a předložil ho prezidentu Zelenskému". Zelenskyj na sociální síti X napsal: "Americká strana představila body plánu na ukončení války – svou vizi. Já jsem nastínil naše klíčové principy. Dohodli jsme se, že naše týmy budou na bodech pracovat, aby zajistily, že je to celé upřímné."
Toto prohlášení přišlo po čtvrtečním setkání Zelenského s vysokými vojenskými představiteli USA v Kyjevě, včetně tajemníka armády USA Dana Driscolla, náčelníka štábu generála Randyho George a nejvyššího velitele americké armády v Evropě generála Chrise Donahueho. Navzdory spíše vlažné reakci Kyjeva na návrh plánu Zelenskyj uvedl, že "oceňuje snahy prezidenta Trumpa a jeho týmu o navrácení bezpečnosti do Evropy". To je možné vnímat jako snahu udržet si na své straně amerického prezidenta, navzdory zjevně mírnému přístupu jeho administrativy vůči Rusku.
Ve svém čtvrtečním nočním projevu Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina potřebuje "důstojný mír" a že musí být respektována "důstojnost ukrajinského lidu". Na otázku, zda se do procesu přípravy plánu zapojila i Evropa, šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová odpověděla: "O tom nevím." Dodala, že pro to, aby jakýkoli plán fungoval, je třeba mít na palubě Ukrajince a Evropany.
Moskva bagatelizovala význam plánu, o kterém se šušká, že obsahuje 28 bodů. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že ačkoli došlo ke "kontaktům" s USA, neexistuje "žádný proces, který by mohl být nazýván 'konzultacemi'". Peskov varoval, že jakákoli mírová dohoda bude muset řešit "hlavní příčiny konfliktu", což je fráze, kterou Moskva používá pro sérii maximalistických požadavků, které jsou pro Ukrajinu rovnocenné kapitulaci.
Britský premiér Sir Keir Starmer prohlásil: "O budoucnosti Ukrajiny musí rozhodnout Ukrajina, a nikdy nesmíme ztratit ze zřetele tento princip, který je základem spravedlivého a trvalého míru, jenž si všichni přejeme vidět." Od nástupu do svého druhého funkčního období na začátku letošního roku Trump zahájil různé iniciativy zaměřené na ukončení války na Ukrajině, včetně bilaterálního summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce, několika návštěv jeho vyslance Witkoffa v Moskvě a kol jednání se Zelenským a dalšími západními lídry.
I když se blíží čtvrté výročí ruské invaze v plném rozsahu na Ukrajinu, obě strany zůstávají v hlubokém rozporu ohledně toho, jak konflikt ukončit. Zatímco Ukrajina se stala zdatnou v útocích na ruskou vojenskou infrastrukturu a energetická zařízení dálkovými drony, útoky Moskvy na ukrajinské cíle pokračují neustále. Pozdě ve čtvrtek si ruský útok na ukrajinské město Záporoží vyžádal nejméně pět obětí, uvedl regionální guvernér. O několik hodin později ruské ministerstvo obrany oznámilo, že zachytilo a zničilo 33 ukrajinských dronů nad několika ruskými regiony. Začátkem tohoto týdne zahynulo nejméně 26 lidí při ruském raketovém a dronovém útoku na obytné bloky v západo-ukrajinském městě Ternopil. Dalších 17 osob bylo ve čtvrtek stále pohřešováno, jak uvedl Zelenskyj, když vyjadřoval soustrast.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.
Ebola již v Demokratické republice Kongo připravila o život více než 2500 lidí. Podle zástupců OSN se epidemie nadále šíří na další území a hrozí tak, že nemoc pronikne z Konga i do sousedních zemí. Pomoci zastavit šíření viru by mohla vakcína.