Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je připraven na "čestnou práci" se Spojenými státy poté, co obdržel návrh mírového plánu, který by měl vést k ukončení války s Ruskem. Podle tohoto plánu by Kyjev postoupil Rusku oblasti v Donbasu na východní Ukrajině, které má stále pod kontrolou, snížil by velikost své armády a zavázal se, že nevstoupí do NATO. Není zcela jasné, jak moc se Ukrajina podílela na přípravě tohoto návrhu, ale tisková tajemnice Bílého domu Karoline Leavittová prohlásila, že USA jednaly "stejně s oběma stranami".
V samostatném prohlášení kancelář prezidenta Zelenského uvedla, že se Ukrajina "dohodla na práci na ustanoveních plánu takovým způsobem, který by vedl ke spravedlivému ukončení války". Podle návrhu plánu, který v plném znění zveřejnily deníky Financial Times a Axios, by ukrajinská armáda byla omezena na 600 tisíc vojáků, zatímco evropské stíhací letouny by byly umístěny v Polsku. Dokument uvádí, že Kyjev obdrží "spolehlivé bezpečnostní záruky", ovšem další podrobnosti nejsou specifikovány.
Návrh plánu dále počítá s "reintegrací Ruska do globální ekonomiky", a to prostřednictvím zrušení sankcí a pozváním Ruska zpět do skupiny G7, tedy fóra nejmocnějších zemí světa, čímž by se znovu stala skupinou G8. Pokud by byly požadavky v plánu v plném rozsahu potvrzeny, zdálo by se, že zvýhodňují zájmy Moskvy. Zelenskyj prohlásil, že očekává rozhovor s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v nadcházejících dnech, kde projednají návrhy, které rovněž zahrnují plány na to, aby se Ukrajina vzdala mnoha svých zbraní.
Během tiskové konference v Bílém domě však Leavittová odmítla tvrzení, že plán požaduje velké ústupky od Ukrajiny, a prohlásila, že americký prezident jej "podporuje". Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a americký ministr zahraničí Marco Rubio pracovali na návrhu tajně asi měsíc a angažovali obě strany "s cílem pochopit, k čemu by se tyto země zavázaly, aby dosáhly trvalého a udržitelného míru", uvedla Leavittová. Dodala, že jde o "dobrý plán pro Rusko i Ukrajinu" a že věří, že by měl být přijatelný pro obě strany, přičemž usilovně pracují na jeho realizaci.
Anonymní vysoký americký úředník sdělil stanici CBS News, že plán "byl vypracován bezprostředně po jednání s jedním z nejvyšších členů administrativy prezidenta Zelenského, Rustemem Umerovem, který s většinou plánu souhlasil po provedení několika úprav a předložil ho prezidentu Zelenskému". Zelenskyj na sociální síti X napsal: "Americká strana představila body plánu na ukončení války – svou vizi. Já jsem nastínil naše klíčové principy. Dohodli jsme se, že naše týmy budou na bodech pracovat, aby zajistily, že je to celé upřímné."
Toto prohlášení přišlo po čtvrtečním setkání Zelenského s vysokými vojenskými představiteli USA v Kyjevě, včetně tajemníka armády USA Dana Driscolla, náčelníka štábu generála Randyho George a nejvyššího velitele americké armády v Evropě generála Chrise Donahueho. Navzdory spíše vlažné reakci Kyjeva na návrh plánu Zelenskyj uvedl, že "oceňuje snahy prezidenta Trumpa a jeho týmu o navrácení bezpečnosti do Evropy". To je možné vnímat jako snahu udržet si na své straně amerického prezidenta, navzdory zjevně mírnému přístupu jeho administrativy vůči Rusku.
Ve svém čtvrtečním nočním projevu Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina potřebuje "důstojný mír" a že musí být respektována "důstojnost ukrajinského lidu". Na otázku, zda se do procesu přípravy plánu zapojila i Evropa, šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová odpověděla: "O tom nevím." Dodala, že pro to, aby jakýkoli plán fungoval, je třeba mít na palubě Ukrajince a Evropany.
Moskva bagatelizovala význam plánu, o kterém se šušká, že obsahuje 28 bodů. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že ačkoli došlo ke "kontaktům" s USA, neexistuje "žádný proces, který by mohl být nazýván 'konzultacemi'". Peskov varoval, že jakákoli mírová dohoda bude muset řešit "hlavní příčiny konfliktu", což je fráze, kterou Moskva používá pro sérii maximalistických požadavků, které jsou pro Ukrajinu rovnocenné kapitulaci.
Britský premiér Sir Keir Starmer prohlásil: "O budoucnosti Ukrajiny musí rozhodnout Ukrajina, a nikdy nesmíme ztratit ze zřetele tento princip, který je základem spravedlivého a trvalého míru, jenž si všichni přejeme vidět." Od nástupu do svého druhého funkčního období na začátku letošního roku Trump zahájil různé iniciativy zaměřené na ukončení války na Ukrajině, včetně bilaterálního summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce, několika návštěv jeho vyslance Witkoffa v Moskvě a kol jednání se Zelenským a dalšími západními lídry.
I když se blíží čtvrté výročí ruské invaze v plném rozsahu na Ukrajinu, obě strany zůstávají v hlubokém rozporu ohledně toho, jak konflikt ukončit. Zatímco Ukrajina se stala zdatnou v útocích na ruskou vojenskou infrastrukturu a energetická zařízení dálkovými drony, útoky Moskvy na ukrajinské cíle pokračují neustále. Pozdě ve čtvrtek si ruský útok na ukrajinské město Záporoží vyžádal nejméně pět obětí, uvedl regionální guvernér. O několik hodin později ruské ministerstvo obrany oznámilo, že zachytilo a zničilo 33 ukrajinských dronů nad několika ruskými regiony. Začátkem tohoto týdne zahynulo nejméně 26 lidí při ruském raketovém a dronovém útoku na obytné bloky v západo-ukrajinském městě Ternopil. Dalších 17 osob bylo ve čtvrtek stále pohřešováno, jak uvedl Zelenskyj, když vyjadřoval soustrast.
Země podporující postupné ukončení využívání fosilních paliv na klimatickém summitu COP30 v Brazílii hrozí, že zablokují jakoukoli dohodu, která nebude obsahovat příslušný závazek, čímž výrazně eskalují napětí na klíčových jednáních. Vyplývá to z exkluzivních informací deníku The Guardian. Třaskavý spor o potenciální plán pro "přechod od fosilních paliv" vyvrcholil ve čtvrtek večer, kdy skupina nejméně 29 států podepsala ostře formulovaný dopis adresovaný Brazílii jako předsedající zemi konference.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je připraven na "čestnou práci" se Spojenými státy poté, co obdržel návrh mírového plánu, který by měl vést k ukončení války s Ruskem. Podle tohoto plánu by Kyjev postoupil Rusku oblasti v Donbasu na východní Ukrajině, které má stále pod kontrolou, snížil by velikost své armády a zavázal se, že nevstoupí do NATO. Není zcela jasné, jak moc se Ukrajina podílela na přípravě tohoto návrhu, ale tisková tajemnice Bílého domu Karoline Leavittová prohlásila, že USA jednaly "stejně s oběma stranami".
Veterináře v Česku momentálně zaměstnává zejména ptačí chřipka, která se za poslední dny potvrdila hned na několika místech. Špatné zprávy ale přicházejí i z Kroměřížska, kde se u uhynulého zvířete potvrdila nemoc, která je potenciálně přenosná na člověka. Informoval o tom Český rozhlas.
Nevyřízené účty mezi Jaromírem Soukupem a jednou z jeho bývalých partnerek opět vyplouvají na povrch. Eva Feuereislová nadále požaduje po podnikateli částku ve výši, která se blíží cifře 200 tisíc korun.
Exprezident Miloš Zeman od tohoto týdne opět úřaduje ve své kanceláři. Bývalá hlava státu se v posledních týdnech potýkala se zdravím, musela dokonce na operaci. Už o uplynulém víkendu se však Zeman zúčastnil posledního rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou.
Pražský hrad se až jako druhý vyjádřil ke čtvrtečnímu jednání prezidenta Petra Pavla se šéfem Motoristů Petrem Macinkou. Podle prezidentské kanceláře byly hlavním tématem nominace strany vedené Macinkou na ministry v rodící se vládě Andreje Babiše (ANO).
Princezna Kate se sice do britské královské rodiny nenarodila, ale jako manželka budoucího krále stále častěji tahá za nitky. Jednou z jejích snah je pokus o usmíření mezi manželem a jeho mladším bratrem. Podle dostupných informací se snaží působit na prince Harryho, aby podnikl jisté kroky, které by zlepšení vztahů umožnily.
Současné problémy planety, od Amazonie po Arktidu, poukazují na skutečnost, že události v jedné oblasti se nyní projevují po celém světě. Dvě zasedání, která se konala v Severském pavilonu na konferenci COP30, se zaměřila na globální body zvratu a trojitou planetární krizi, čímž zdůraznila vzájemnou propojenost našich globálních systémů. Z toho vyplývá, že naše řešení musí být stejně tak integrovaná. Vyvstává proto otázka, zda nenastal čas přehodnotit způsob fungování multilaterálních environmentálních úmluv.
Zprávy o americkém mírovém plánu, který by po Ukrajině požadoval územní ústupky a omezení zbraní, považuje Oleksandr Merezhko, předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu, za krajně nevěrohodné. Poslanec, který je členem strany Služebník lidu prezidenta Zelenského, řekl pro Sky News, že i když nezná veškeré detaily, na první pohled se jedná o nejdivnější plán, jaký kdy viděl.
Vysocí představitelé Pentagonu dorazili na Ukrajinu, aby projednali úsilí o ukončení války s Ruskem. Tým, který vede tajemník americké armády Dan Driscoll, jednal ve čtvrtek ráno s ukrajinskou premiérkou Julií Svyrydenkovou a očekává se, že se později setká i s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Návštěva, jejímž účelem je podle mluvčího armády pouze zjišťování faktů a diskuse o mírových snahách, je nejvýše postavenou vojenskou cestou do Kyjeva od nástupu Trumpa do úřadu.
Americko-saúdské vztahy zažívají jeden z nejprudších obratů poslední dekády. Korunní princ Muhammad bin Salmán, ještě nedávno izolovaný kvůli vraždě novináře Jamála Chášukdžího, se vrací do Washingtonu jako klíčový partner prezidenta Donalda Trumpa. Spojené státy v něm dnes vidí nejen energetického giganta, ale i strategickou protiváhu Číně a investora s potenciálem ovlivnit americkou ekonomiku. Vztah obou zemí se tak posouvá výrazně pragmatičtějším a osobnějším směrem. Otázka lidských práv mezitím ustupuje do pozadí.
Kriminalisté i drážní inspektoři od rána vyšetřují čtvrteční srážku dvou vlaků na jihu Čech, která si vyžádala desítky zraněných. Policie již zahájila úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání obecného ohrožení. Podle předběžných informací projel rychlík návěstidlo v poloze stůj.