Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je připraven na "čestnou práci" se Spojenými státy poté, co obdržel návrh mírového plánu, který by měl vést k ukončení války s Ruskem. Podle tohoto plánu by Kyjev postoupil Rusku oblasti v Donbasu na východní Ukrajině, které má stále pod kontrolou, snížil by velikost své armády a zavázal se, že nevstoupí do NATO. Není zcela jasné, jak moc se Ukrajina podílela na přípravě tohoto návrhu, ale tisková tajemnice Bílého domu Karoline Leavittová prohlásila, že USA jednaly "stejně s oběma stranami".
V samostatném prohlášení kancelář prezidenta Zelenského uvedla, že se Ukrajina "dohodla na práci na ustanoveních plánu takovým způsobem, který by vedl ke spravedlivému ukončení války". Podle návrhu plánu, který v plném znění zveřejnily deníky Financial Times a Axios, by ukrajinská armáda byla omezena na 600 tisíc vojáků, zatímco evropské stíhací letouny by byly umístěny v Polsku. Dokument uvádí, že Kyjev obdrží "spolehlivé bezpečnostní záruky", ovšem další podrobnosti nejsou specifikovány.
Návrh plánu dále počítá s "reintegrací Ruska do globální ekonomiky", a to prostřednictvím zrušení sankcí a pozváním Ruska zpět do skupiny G7, tedy fóra nejmocnějších zemí světa, čímž by se znovu stala skupinou G8. Pokud by byly požadavky v plánu v plném rozsahu potvrzeny, zdálo by se, že zvýhodňují zájmy Moskvy. Zelenskyj prohlásil, že očekává rozhovor s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v nadcházejících dnech, kde projednají návrhy, které rovněž zahrnují plány na to, aby se Ukrajina vzdala mnoha svých zbraní.
Během tiskové konference v Bílém domě však Leavittová odmítla tvrzení, že plán požaduje velké ústupky od Ukrajiny, a prohlásila, že americký prezident jej "podporuje". Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a americký ministr zahraničí Marco Rubio pracovali na návrhu tajně asi měsíc a angažovali obě strany "s cílem pochopit, k čemu by se tyto země zavázaly, aby dosáhly trvalého a udržitelného míru", uvedla Leavittová. Dodala, že jde o "dobrý plán pro Rusko i Ukrajinu" a že věří, že by měl být přijatelný pro obě strany, přičemž usilovně pracují na jeho realizaci.
Anonymní vysoký americký úředník sdělil stanici CBS News, že plán "byl vypracován bezprostředně po jednání s jedním z nejvyšších členů administrativy prezidenta Zelenského, Rustemem Umerovem, který s většinou plánu souhlasil po provedení několika úprav a předložil ho prezidentu Zelenskému". Zelenskyj na sociální síti X napsal: "Americká strana představila body plánu na ukončení války – svou vizi. Já jsem nastínil naše klíčové principy. Dohodli jsme se, že naše týmy budou na bodech pracovat, aby zajistily, že je to celé upřímné."
Toto prohlášení přišlo po čtvrtečním setkání Zelenského s vysokými vojenskými představiteli USA v Kyjevě, včetně tajemníka armády USA Dana Driscolla, náčelníka štábu generála Randyho George a nejvyššího velitele americké armády v Evropě generála Chrise Donahueho. Navzdory spíše vlažné reakci Kyjeva na návrh plánu Zelenskyj uvedl, že "oceňuje snahy prezidenta Trumpa a jeho týmu o navrácení bezpečnosti do Evropy". To je možné vnímat jako snahu udržet si na své straně amerického prezidenta, navzdory zjevně mírnému přístupu jeho administrativy vůči Rusku.
Ve svém čtvrtečním nočním projevu Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina potřebuje "důstojný mír" a že musí být respektována "důstojnost ukrajinského lidu". Na otázku, zda se do procesu přípravy plánu zapojila i Evropa, šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová odpověděla: "O tom nevím." Dodala, že pro to, aby jakýkoli plán fungoval, je třeba mít na palubě Ukrajince a Evropany.
Moskva bagatelizovala význam plánu, o kterém se šušká, že obsahuje 28 bodů. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že ačkoli došlo ke "kontaktům" s USA, neexistuje "žádný proces, který by mohl být nazýván 'konzultacemi'". Peskov varoval, že jakákoli mírová dohoda bude muset řešit "hlavní příčiny konfliktu", což je fráze, kterou Moskva používá pro sérii maximalistických požadavků, které jsou pro Ukrajinu rovnocenné kapitulaci.
Britský premiér Sir Keir Starmer prohlásil: "O budoucnosti Ukrajiny musí rozhodnout Ukrajina, a nikdy nesmíme ztratit ze zřetele tento princip, který je základem spravedlivého a trvalého míru, jenž si všichni přejeme vidět." Od nástupu do svého druhého funkčního období na začátku letošního roku Trump zahájil různé iniciativy zaměřené na ukončení války na Ukrajině, včetně bilaterálního summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce, několika návštěv jeho vyslance Witkoffa v Moskvě a kol jednání se Zelenským a dalšími západními lídry.
I když se blíží čtvrté výročí ruské invaze v plném rozsahu na Ukrajinu, obě strany zůstávají v hlubokém rozporu ohledně toho, jak konflikt ukončit. Zatímco Ukrajina se stala zdatnou v útocích na ruskou vojenskou infrastrukturu a energetická zařízení dálkovými drony, útoky Moskvy na ukrajinské cíle pokračují neustále. Pozdě ve čtvrtek si ruský útok na ukrajinské město Záporoží vyžádal nejméně pět obětí, uvedl regionální guvernér. O několik hodin později ruské ministerstvo obrany oznámilo, že zachytilo a zničilo 33 ukrajinských dronů nad několika ruskými regiony. Začátkem tohoto týdne zahynulo nejméně 26 lidí při ruském raketovém a dronovém útoku na obytné bloky v západo-ukrajinském městě Ternopil. Dalších 17 osob bylo ve čtvrtek stále pohřešováno, jak uvedl Zelenskyj, když vyjadřoval soustrast.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.