Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že je připraven na "čestnou práci" se Spojenými státy poté, co obdržel návrh mírového plánu, který by měl vést k ukončení války s Ruskem. Podle tohoto plánu by Kyjev postoupil Rusku oblasti v Donbasu na východní Ukrajině, které má stále pod kontrolou, snížil by velikost své armády a zavázal se, že nevstoupí do NATO. Není zcela jasné, jak moc se Ukrajina podílela na přípravě tohoto návrhu, ale tisková tajemnice Bílého domu Karoline Leavittová prohlásila, že USA jednaly "stejně s oběma stranami".
V samostatném prohlášení kancelář prezidenta Zelenského uvedla, že se Ukrajina "dohodla na práci na ustanoveních plánu takovým způsobem, který by vedl ke spravedlivému ukončení války". Podle návrhu plánu, který v plném znění zveřejnily deníky Financial Times a Axios, by ukrajinská armáda byla omezena na 600 tisíc vojáků, zatímco evropské stíhací letouny by byly umístěny v Polsku. Dokument uvádí, že Kyjev obdrží "spolehlivé bezpečnostní záruky", ovšem další podrobnosti nejsou specifikovány.
Návrh plánu dále počítá s "reintegrací Ruska do globální ekonomiky", a to prostřednictvím zrušení sankcí a pozváním Ruska zpět do skupiny G7, tedy fóra nejmocnějších zemí světa, čímž by se znovu stala skupinou G8. Pokud by byly požadavky v plánu v plném rozsahu potvrzeny, zdálo by se, že zvýhodňují zájmy Moskvy. Zelenskyj prohlásil, že očekává rozhovor s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v nadcházejících dnech, kde projednají návrhy, které rovněž zahrnují plány na to, aby se Ukrajina vzdala mnoha svých zbraní.
Během tiskové konference v Bílém domě však Leavittová odmítla tvrzení, že plán požaduje velké ústupky od Ukrajiny, a prohlásila, že americký prezident jej "podporuje". Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a americký ministr zahraničí Marco Rubio pracovali na návrhu tajně asi měsíc a angažovali obě strany "s cílem pochopit, k čemu by se tyto země zavázaly, aby dosáhly trvalého a udržitelného míru", uvedla Leavittová. Dodala, že jde o "dobrý plán pro Rusko i Ukrajinu" a že věří, že by měl být přijatelný pro obě strany, přičemž usilovně pracují na jeho realizaci.
Anonymní vysoký americký úředník sdělil stanici CBS News, že plán "byl vypracován bezprostředně po jednání s jedním z nejvyšších členů administrativy prezidenta Zelenského, Rustemem Umerovem, který s většinou plánu souhlasil po provedení několika úprav a předložil ho prezidentu Zelenskému". Zelenskyj na sociální síti X napsal: "Americká strana představila body plánu na ukončení války – svou vizi. Já jsem nastínil naše klíčové principy. Dohodli jsme se, že naše týmy budou na bodech pracovat, aby zajistily, že je to celé upřímné."
Toto prohlášení přišlo po čtvrtečním setkání Zelenského s vysokými vojenskými představiteli USA v Kyjevě, včetně tajemníka armády USA Dana Driscolla, náčelníka štábu generála Randyho George a nejvyššího velitele americké armády v Evropě generála Chrise Donahueho. Navzdory spíše vlažné reakci Kyjeva na návrh plánu Zelenskyj uvedl, že "oceňuje snahy prezidenta Trumpa a jeho týmu o navrácení bezpečnosti do Evropy". To je možné vnímat jako snahu udržet si na své straně amerického prezidenta, navzdory zjevně mírnému přístupu jeho administrativy vůči Rusku.
Ve svém čtvrtečním nočním projevu Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina potřebuje "důstojný mír" a že musí být respektována "důstojnost ukrajinského lidu". Na otázku, zda se do procesu přípravy plánu zapojila i Evropa, šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová odpověděla: "O tom nevím." Dodala, že pro to, aby jakýkoli plán fungoval, je třeba mít na palubě Ukrajince a Evropany.
Moskva bagatelizovala význam plánu, o kterém se šušká, že obsahuje 28 bodů. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že ačkoli došlo ke "kontaktům" s USA, neexistuje "žádný proces, který by mohl být nazýván 'konzultacemi'". Peskov varoval, že jakákoli mírová dohoda bude muset řešit "hlavní příčiny konfliktu", což je fráze, kterou Moskva používá pro sérii maximalistických požadavků, které jsou pro Ukrajinu rovnocenné kapitulaci.
Britský premiér Sir Keir Starmer prohlásil: "O budoucnosti Ukrajiny musí rozhodnout Ukrajina, a nikdy nesmíme ztratit ze zřetele tento princip, který je základem spravedlivého a trvalého míru, jenž si všichni přejeme vidět." Od nástupu do svého druhého funkčního období na začátku letošního roku Trump zahájil různé iniciativy zaměřené na ukončení války na Ukrajině, včetně bilaterálního summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce, několika návštěv jeho vyslance Witkoffa v Moskvě a kol jednání se Zelenským a dalšími západními lídry.
I když se blíží čtvrté výročí ruské invaze v plném rozsahu na Ukrajinu, obě strany zůstávají v hlubokém rozporu ohledně toho, jak konflikt ukončit. Zatímco Ukrajina se stala zdatnou v útocích na ruskou vojenskou infrastrukturu a energetická zařízení dálkovými drony, útoky Moskvy na ukrajinské cíle pokračují neustále. Pozdě ve čtvrtek si ruský útok na ukrajinské město Záporoží vyžádal nejméně pět obětí, uvedl regionální guvernér. O několik hodin později ruské ministerstvo obrany oznámilo, že zachytilo a zničilo 33 ukrajinských dronů nad několika ruskými regiony. Začátkem tohoto týdne zahynulo nejméně 26 lidí při ruském raketovém a dronovém útoku na obytné bloky v západo-ukrajinském městě Ternopil. Dalších 17 osob bylo ve čtvrtek stále pohřešováno, jak uvedl Zelenskyj, když vyjadřoval soustrast.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.