Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek ve Washingtonu setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Stane se tak v době, kdy Trump zvažuje, zda vyzbrojit Ukrajinu střelami Tomahawk. Tyto rakety jsou schopné zasáhnout cíle hluboko na ruském území. Jejich setkání následuje den poté, co Trump oznámil, že během telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem došlo k „velkému pokroku“. Dvojice se zároveň dohodla na osobních rozhovorech v Maďarsku.
Trump popsal hovor, první s Putinem od poloviny srpna, jako „velmi produktivní“ a dodal, že týmy z Washingtonu a Moskvy se sejdou následující týden. Zelenskyj, který do USA přiletěl na svou třetí návštěvu od ledna, prohlásil, že Moskva „spěchá s obnovením dialogu, jakmile uslyší o Tomahawcích“. Ukrajinský prezident vyzval USA k poskytnutí těchto pokročilých střel, které mají dolet 2 500 km.
Na otázku, zda zvažuje dodání Tomahawků Ukrajině, Trump na začátku týdne odpověděl: „Uvidíme… Možná.“ Nicméně, když byl na stejnou věc dotázán po hovoru s Putinem, odvětil, že USA „nemohou vyčerpat“ své zásoby Tomahawků. Dodal, že „my je také potřebujeme… takže nevím, co s tím můžeme dělat“.
Hovor Putina s Trumpem představuje pro Zelenského před jeho návštěvou nečekanou komplikaci. Po ukončení hovoru s Putinem Trump na své platformě Truth Social napsal, že on a ruský prezident „strávili spoustu času hovorem o Obchodu mezi Ruskem a Spojenými státy, až skončí Válka s Ukrajinou“. Podotkl, že „vysoce postavení poradci“ obou zemí se sejdou na neurčeném místě příští týden. Americkou delegaci má vést ministr zahraničí Marco Rubio.
Trump také uvedl, že v pátek bude informovat Zelenského o svých jednáních s Putinem. Dále dodal: „Věřím, že dnešní telefonický rozhovor přinesl velký pokrok.“ Později novinářům sdělil, že očekává setkání s Putinem v Maďarsku „během dvou týdnů“.
Jen několik hodin před telefonátem Trumpa a Putina zahájilo Rusko jeden z největších útoků roku na Ukrajinu. Podle ukrajinské velvyslankyně v USA Olgy Stefanišyny se jednalo o 28 balistických střel a 320 dronů. Stefanišyna prohlásila, že Rusko nočními údery na Ukrajinu před hovorem „odhaluje skutečný postoj Moskvy k míru“.
V prohlášení pro amerického partnera BBC, stanici CBS, dodala: „Tyto útoky ukazují, že strategie Moskvy je strategií teroru a vyčerpání. Jedinou účinnou reakcí je tlak – prostřednictvím přísnějších sankcí, posílené protivzdušné obrany a dodávek schopností dlouhého dosahu.“ Maďarský premiér Viktor Orbán na síti X uvedl, že plánované setkání v Budapešti je „skvělá zpráva pro mírumilovné lidi světa“.
Dříve také prohlásil: „Mír vyžaduje trpělivost, sílu a pokoru. Evropa musí změnit svůj postoj. Místo arogance a rozdmýchávání plamenů nekonečné války potřebujeme jednání s Ruskem. Pouze dialog může přinést mír na náš kontinent.“ Trump zaujal k Putinovi ohledně ukrajinské války mnohem tvrdší postoj. To se stalo poté, co osobní summit na Aljašce v srpnu nepřinesl rozhodující průlom ve snahách o zprostředkování mírové dohody.
Dvojice se setkala na americké půdě 15. srpna na summitu. Americký prezident doufal, že pomůže přesvědčit ruského prezidenta k zahájení komplexních mírových jednání o ukončení války na Ukrajině. Rusko zahájilo svou invazi plného rozsahu na Ukrajinu v únoru 2022. Znovu spolu mluvili o několik dní později, když Trump přerušil schůzku se Zelenským a evropskými lídry, aby zavolal Putinovi. Od té doby ani Bílý dům, ani Kreml veřejně nepotvrdily žádné další kontakty mezi oběma.
Během své prezidentské kampaně Trump tvrdil, že bude schopen ukončit válku na Ukrajině během několika dní. Nicméně od té doby připustil, že vyřešení konfliktu je náročnější než cokoli, s čím se po návratu k moci setkal. Trump byl dříve vnímán jako člověk, který více sympatizuje s Ruskem než jeho předchůdce Joe Biden. Napjaté vztahy se Zelenským vyvrcholily 28. února. Tehdy Trump a viceprezident JD Vance ukrajinského prezidenta kárali v Oválné pracovně v přímém přenosu.
Veřejné vztahy se Zelenským se však v posledních měsících výrazně zlepšily. V září Trump signalizoval zásadní posun ve svém pohledu na konflikt. Prohlásil, že věří, že Kyjev by mohl „vyhrát celou Ukrajinu zpět v její původní podobě“. To je daleko od jeho dřívějších veřejných výzev, aby Kyjev postoupil území obsazená Ruskem.
Putin dostal od Trumpa koncem července lhůtu kratší než dva týdny na souhlas s příměřím. V opačném případě by Rusko čelilo rozsáhlým sankcím, včetně opatření proti zemím, které s Ruskem stále obchodují. Trump nicméně svou hrozbu nenaplnil. Putin souhlasil se setkáním s Trumpem na Aljašce. Americký prezident to tehdy označil za významný diplomatický úspěch, přestože setkání nepřineslo žádný hmatatelný výsledek.
Indické ministerstvo zahraničí dříve ve čtvrtek zpochybnilo tvrzení, které den předtím pronesl Trump. Prezident USA uvedl, že indický premiér Narendra Modi souhlasil s ukončením nákupů ruské ropy. Mluvčí indické vlády řekl, že „neví o žádném rozhovoru mezi oběma lídry“, který by se uskutečnil předchozí den. Trump totiž tvrdil, že ho Modi ujistil, že nákupy přestanou „během krátké doby“. USA tlačily na země – zejména Indii, Čínu a členy Nato – aby přestaly nakupovat ruskou energii ve snaze zvýšit ekonomický tlak na Kreml. Zelenskyj tyto výzvy opakovaně zopakoval.
Přelomový evropský projekt na vývoj stíhačky šesté generace, známý pod zkratkou FCAS (Future Combat Air System), se ocitl na pokraji úplného kolapsu. Podle informací z diplomatických a vládních kruhů v Paříži a Berlíně je nyní mnohem pravděpodobnější oficiální ukončení spolupráce než její restart. Ambiciózní program, který měl zahrnovat nejen samotný letoun, ale i doprovodné drony a společný bojový cloud, byl společným dítětem Francie, Německa a Španělska.
Prezident Donald Trump prohlásil, že je „velmi hrdý“ na stav americké ekonomiky, a to i přesto, že nejnovější průzkumy veřejného mínění ukazují na prohlubující se krizi životních nákladů. Zatímco v minulosti svaloval vinu za inflaci na svého předchůdce Joea Bidena, v rozhovoru pro stanici NBC, který byl odvysílán během nedělního Super Bowlu LX, již plně přijal odpovědnost za současný hospodářský vývoj. Na otázku novináře Toma Llamase, kdy nastane skutečná „Trumpova ekonomika“, prezident odpověděl, že ten moment už nastal.
Britská vláda čelí sílícímu tlaku, aby prověřila kontrakt strojírenské společnosti Cygnet Texkimp na vývoz špičkových technologií do Arménie. Investigace deníku Guardian totiž odhalila znepokojivé vazby mezi odběratelem a dodavatelským řetězcem ruské válečné mašinérie. Odborníci na sankce i předseda sněmovního výboru pro podnikání zpochybňují rozhodnutí vlády udělit vývozní licenci na stroje, které vyrábějí tzv. karbonový prepreg – lehký a odolný materiál s širokým využitím v civilním i vojenském sektoru.
Vystoupení portorické hvězdy Bad Bunnyho a zpěvačky Lady Gaga, Rickyho Martina, Pedra Pascala, Cardi B, Karol G a Jessicy Alby během poločasové show jubilejního Super Bowlu LX na stadionu Levi’s v Santa Claře vyvolalo ostrou vlnu kritiky ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po skončení show, která patří k vrcholům amerického kulturního kalendáře, zveřejnil Trump na své sociální síti Truth Social rozsáhlý příspěvek, ve kterém představení nešetřil. Označil ho za absolutně příšerné a za jedno z nejhorších v historii.
Světová ekonomika musí projít radikální transformací, aby přestala odměňovat znečišťování a plýtvání. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že lidstvo se kvůli stávajícím účetním systémům řítí na pokraj katastrofy. Podle jeho slov je nezbytné začít přikládat skutečnou hodnotu životnímu prostředí a přestat vnímat hrubý domácí produkt jako jediné měřítko lidského pokroku a blahobytu. Guterres připomněl, že při ničení lesů nebo nadměrném rybolovu sice HDP roste, ale planetě to škodí.
Britskou politickou scénou otřásá rezignace Morgana McSweeneyho, klíčového stratéga a šéfa operací Downing Street, která vyvolala zásadní otázky o budoucnosti premiéra Keira Starmera. McSweeney, který je považován za architekta drtivého vítězství Labouristické strany v roce 2024, odstoupil v neděli v souvislosti s prohlubujícím se skandálem kolem jmenování Petera Mandelsona velvyslancem ve Washingtonu. Ve svém prohlášení McSweeney přiznal plnou odpovědnost za doporučení Mandelsona do této prestižní role, přestože byly známy jeho problematické vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Elon Musk, jehož jméno bylo dlouho synonymem pro ambiciózní plány na kolonizaci Marsu, se rozhodl své priority přehodnotit. Miliardář v neděli na své sociální síti X oznámila, že se společnost SpaceX nyní zaměří na bližší a snáze dosažitelný cíl – vybudování „samospásného“ města na Měsíci. Podle Muska by takového milníku mohlo být dosaženo v horizontu deseti let, zatímco podobný projekt na Marsu by si vyžádal více než dvě desetiletí.
Oteplující se klima a rostoucí využívání umělého sněhu činí závodění na zimních olympijských hrách nebezpečnějším a náročnějším. V italských Dolomitech se v příštích dvou týdnech připravují stroje, které vyprodukují celkem 50 000 metrů krychlových technického sněhu. Tato snaha má zajistit ideální podmínky pro lyžařské a snowboardové disciplíny na blížících se hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo.
Ivana Gottová či Laďka Něrgešová. Česko už letos oslavilo několik kulatin významných osobností a další na seznam výhledově přibudou. Bude mezi nimi i slavná zpěvačka Lucie Bílá, která v dubnu oslaví 60. narozeniny.
Jiřina Bohdalová v květnu oslaví půlkulatiny, které byly jedním z témat hovoru během její návštěvy v televizní talk show Všechnopárty. Legendární herečka v pořadu odhalila plány i pravdu o svém vztahu k alkoholu.
Premiéra jako hrom. Devatenáctiletý rychlobruslař Metoděj Jílek se poprvé představil v olympijském závodě, konkrétně v závodě na 5000 metrů, a ihned se mu podařilo získat pro Českou republiku olympijskou medaili. V Miláně si dojel pro stříbro poté, co v předposlední rozjížďce z celkových deseti zajel čas 6:06,48, který mu nakonec stačil na druhé místo.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nevyloučil zákaz užívání sociálních sítí u dětí mladších 15 let. Podle předsedy vlády jsou internetové platformy pro nejmladší občany škodlivé. Česko by v případě zavedení zákazu následovalo některé evropské státy, které se rozhodly k takovému opatření přistoupit.