Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek ve Washingtonu setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Stane se tak v době, kdy Trump zvažuje, zda vyzbrojit Ukrajinu střelami Tomahawk. Tyto rakety jsou schopné zasáhnout cíle hluboko na ruském území. Jejich setkání následuje den poté, co Trump oznámil, že během telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem došlo k „velkému pokroku“. Dvojice se zároveň dohodla na osobních rozhovorech v Maďarsku.
Trump popsal hovor, první s Putinem od poloviny srpna, jako „velmi produktivní“ a dodal, že týmy z Washingtonu a Moskvy se sejdou následující týden. Zelenskyj, který do USA přiletěl na svou třetí návštěvu od ledna, prohlásil, že Moskva „spěchá s obnovením dialogu, jakmile uslyší o Tomahawcích“. Ukrajinský prezident vyzval USA k poskytnutí těchto pokročilých střel, které mají dolet 2 500 km.
Na otázku, zda zvažuje dodání Tomahawků Ukrajině, Trump na začátku týdne odpověděl: „Uvidíme… Možná.“ Nicméně, když byl na stejnou věc dotázán po hovoru s Putinem, odvětil, že USA „nemohou vyčerpat“ své zásoby Tomahawků. Dodal, že „my je také potřebujeme… takže nevím, co s tím můžeme dělat“.
Hovor Putina s Trumpem představuje pro Zelenského před jeho návštěvou nečekanou komplikaci. Po ukončení hovoru s Putinem Trump na své platformě Truth Social napsal, že on a ruský prezident „strávili spoustu času hovorem o Obchodu mezi Ruskem a Spojenými státy, až skončí Válka s Ukrajinou“. Podotkl, že „vysoce postavení poradci“ obou zemí se sejdou na neurčeném místě příští týden. Americkou delegaci má vést ministr zahraničí Marco Rubio.
Trump také uvedl, že v pátek bude informovat Zelenského o svých jednáních s Putinem. Dále dodal: „Věřím, že dnešní telefonický rozhovor přinesl velký pokrok.“ Později novinářům sdělil, že očekává setkání s Putinem v Maďarsku „během dvou týdnů“.
Jen několik hodin před telefonátem Trumpa a Putina zahájilo Rusko jeden z největších útoků roku na Ukrajinu. Podle ukrajinské velvyslankyně v USA Olgy Stefanišyny se jednalo o 28 balistických střel a 320 dronů. Stefanišyna prohlásila, že Rusko nočními údery na Ukrajinu před hovorem „odhaluje skutečný postoj Moskvy k míru“.
V prohlášení pro amerického partnera BBC, stanici CBS, dodala: „Tyto útoky ukazují, že strategie Moskvy je strategií teroru a vyčerpání. Jedinou účinnou reakcí je tlak – prostřednictvím přísnějších sankcí, posílené protivzdušné obrany a dodávek schopností dlouhého dosahu.“ Maďarský premiér Viktor Orbán na síti X uvedl, že plánované setkání v Budapešti je „skvělá zpráva pro mírumilovné lidi světa“.
Dříve také prohlásil: „Mír vyžaduje trpělivost, sílu a pokoru. Evropa musí změnit svůj postoj. Místo arogance a rozdmýchávání plamenů nekonečné války potřebujeme jednání s Ruskem. Pouze dialog může přinést mír na náš kontinent.“ Trump zaujal k Putinovi ohledně ukrajinské války mnohem tvrdší postoj. To se stalo poté, co osobní summit na Aljašce v srpnu nepřinesl rozhodující průlom ve snahách o zprostředkování mírové dohody.
Dvojice se setkala na americké půdě 15. srpna na summitu. Americký prezident doufal, že pomůže přesvědčit ruského prezidenta k zahájení komplexních mírových jednání o ukončení války na Ukrajině. Rusko zahájilo svou invazi plného rozsahu na Ukrajinu v únoru 2022. Znovu spolu mluvili o několik dní později, když Trump přerušil schůzku se Zelenským a evropskými lídry, aby zavolal Putinovi. Od té doby ani Bílý dům, ani Kreml veřejně nepotvrdily žádné další kontakty mezi oběma.
Během své prezidentské kampaně Trump tvrdil, že bude schopen ukončit válku na Ukrajině během několika dní. Nicméně od té doby připustil, že vyřešení konfliktu je náročnější než cokoli, s čím se po návratu k moci setkal. Trump byl dříve vnímán jako člověk, který více sympatizuje s Ruskem než jeho předchůdce Joe Biden. Napjaté vztahy se Zelenským vyvrcholily 28. února. Tehdy Trump a viceprezident JD Vance ukrajinského prezidenta kárali v Oválné pracovně v přímém přenosu.
Veřejné vztahy se Zelenským se však v posledních měsících výrazně zlepšily. V září Trump signalizoval zásadní posun ve svém pohledu na konflikt. Prohlásil, že věří, že Kyjev by mohl „vyhrát celou Ukrajinu zpět v její původní podobě“. To je daleko od jeho dřívějších veřejných výzev, aby Kyjev postoupil území obsazená Ruskem.
Putin dostal od Trumpa koncem července lhůtu kratší než dva týdny na souhlas s příměřím. V opačném případě by Rusko čelilo rozsáhlým sankcím, včetně opatření proti zemím, které s Ruskem stále obchodují. Trump nicméně svou hrozbu nenaplnil. Putin souhlasil se setkáním s Trumpem na Aljašce. Americký prezident to tehdy označil za významný diplomatický úspěch, přestože setkání nepřineslo žádný hmatatelný výsledek.
Indické ministerstvo zahraničí dříve ve čtvrtek zpochybnilo tvrzení, které den předtím pronesl Trump. Prezident USA uvedl, že indický premiér Narendra Modi souhlasil s ukončením nákupů ruské ropy. Mluvčí indické vlády řekl, že „neví o žádném rozhovoru mezi oběma lídry“, který by se uskutečnil předchozí den. Trump totiž tvrdil, že ho Modi ujistil, že nákupy přestanou „během krátké doby“. USA tlačily na země – zejména Indii, Čínu a členy Nato – aby přestaly nakupovat ruskou energii ve snaze zvýšit ekonomický tlak na Kreml. Zelenskyj tyto výzvy opakovaně zopakoval.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.