Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek ve Washingtonu setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Stane se tak v době, kdy Trump zvažuje, zda vyzbrojit Ukrajinu střelami Tomahawk. Tyto rakety jsou schopné zasáhnout cíle hluboko na ruském území. Jejich setkání následuje den poté, co Trump oznámil, že během telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem došlo k „velkému pokroku“. Dvojice se zároveň dohodla na osobních rozhovorech v Maďarsku.
Trump popsal hovor, první s Putinem od poloviny srpna, jako „velmi produktivní“ a dodal, že týmy z Washingtonu a Moskvy se sejdou následující týden. Zelenskyj, který do USA přiletěl na svou třetí návštěvu od ledna, prohlásil, že Moskva „spěchá s obnovením dialogu, jakmile uslyší o Tomahawcích“. Ukrajinský prezident vyzval USA k poskytnutí těchto pokročilých střel, které mají dolet 2 500 km.
Na otázku, zda zvažuje dodání Tomahawků Ukrajině, Trump na začátku týdne odpověděl: „Uvidíme… Možná.“ Nicméně, když byl na stejnou věc dotázán po hovoru s Putinem, odvětil, že USA „nemohou vyčerpat“ své zásoby Tomahawků. Dodal, že „my je také potřebujeme… takže nevím, co s tím můžeme dělat“.
Hovor Putina s Trumpem představuje pro Zelenského před jeho návštěvou nečekanou komplikaci. Po ukončení hovoru s Putinem Trump na své platformě Truth Social napsal, že on a ruský prezident „strávili spoustu času hovorem o Obchodu mezi Ruskem a Spojenými státy, až skončí Válka s Ukrajinou“. Podotkl, že „vysoce postavení poradci“ obou zemí se sejdou na neurčeném místě příští týden. Americkou delegaci má vést ministr zahraničí Marco Rubio.
Trump také uvedl, že v pátek bude informovat Zelenského o svých jednáních s Putinem. Dále dodal: „Věřím, že dnešní telefonický rozhovor přinesl velký pokrok.“ Později novinářům sdělil, že očekává setkání s Putinem v Maďarsku „během dvou týdnů“.
Jen několik hodin před telefonátem Trumpa a Putina zahájilo Rusko jeden z největších útoků roku na Ukrajinu. Podle ukrajinské velvyslankyně v USA Olgy Stefanišyny se jednalo o 28 balistických střel a 320 dronů. Stefanišyna prohlásila, že Rusko nočními údery na Ukrajinu před hovorem „odhaluje skutečný postoj Moskvy k míru“.
V prohlášení pro amerického partnera BBC, stanici CBS, dodala: „Tyto útoky ukazují, že strategie Moskvy je strategií teroru a vyčerpání. Jedinou účinnou reakcí je tlak – prostřednictvím přísnějších sankcí, posílené protivzdušné obrany a dodávek schopností dlouhého dosahu.“ Maďarský premiér Viktor Orbán na síti X uvedl, že plánované setkání v Budapešti je „skvělá zpráva pro mírumilovné lidi světa“.
Dříve také prohlásil: „Mír vyžaduje trpělivost, sílu a pokoru. Evropa musí změnit svůj postoj. Místo arogance a rozdmýchávání plamenů nekonečné války potřebujeme jednání s Ruskem. Pouze dialog může přinést mír na náš kontinent.“ Trump zaujal k Putinovi ohledně ukrajinské války mnohem tvrdší postoj. To se stalo poté, co osobní summit na Aljašce v srpnu nepřinesl rozhodující průlom ve snahách o zprostředkování mírové dohody.
Dvojice se setkala na americké půdě 15. srpna na summitu. Americký prezident doufal, že pomůže přesvědčit ruského prezidenta k zahájení komplexních mírových jednání o ukončení války na Ukrajině. Rusko zahájilo svou invazi plného rozsahu na Ukrajinu v únoru 2022. Znovu spolu mluvili o několik dní později, když Trump přerušil schůzku se Zelenským a evropskými lídry, aby zavolal Putinovi. Od té doby ani Bílý dům, ani Kreml veřejně nepotvrdily žádné další kontakty mezi oběma.
Během své prezidentské kampaně Trump tvrdil, že bude schopen ukončit válku na Ukrajině během několika dní. Nicméně od té doby připustil, že vyřešení konfliktu je náročnější než cokoli, s čím se po návratu k moci setkal. Trump byl dříve vnímán jako člověk, který více sympatizuje s Ruskem než jeho předchůdce Joe Biden. Napjaté vztahy se Zelenským vyvrcholily 28. února. Tehdy Trump a viceprezident JD Vance ukrajinského prezidenta kárali v Oválné pracovně v přímém přenosu.
Veřejné vztahy se Zelenským se však v posledních měsících výrazně zlepšily. V září Trump signalizoval zásadní posun ve svém pohledu na konflikt. Prohlásil, že věří, že Kyjev by mohl „vyhrát celou Ukrajinu zpět v její původní podobě“. To je daleko od jeho dřívějších veřejných výzev, aby Kyjev postoupil území obsazená Ruskem.
Putin dostal od Trumpa koncem července lhůtu kratší než dva týdny na souhlas s příměřím. V opačném případě by Rusko čelilo rozsáhlým sankcím, včetně opatření proti zemím, které s Ruskem stále obchodují. Trump nicméně svou hrozbu nenaplnil. Putin souhlasil se setkáním s Trumpem na Aljašce. Americký prezident to tehdy označil za významný diplomatický úspěch, přestože setkání nepřineslo žádný hmatatelný výsledek.
Indické ministerstvo zahraničí dříve ve čtvrtek zpochybnilo tvrzení, které den předtím pronesl Trump. Prezident USA uvedl, že indický premiér Narendra Modi souhlasil s ukončením nákupů ruské ropy. Mluvčí indické vlády řekl, že „neví o žádném rozhovoru mezi oběma lídry“, který by se uskutečnil předchozí den. Trump totiž tvrdil, že ho Modi ujistil, že nákupy přestanou „během krátké doby“. USA tlačily na země – zejména Indii, Čínu a členy Nato – aby přestaly nakupovat ruskou energii ve snaze zvýšit ekonomický tlak na Kreml. Zelenskyj tyto výzvy opakovaně zopakoval.
Spojené státy navýšily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Tyto informace zahrnují i data o cílech hlouběji na ruském území. Jde o součást strategického posunu, od něhož si obě země slibují obnovení jednání s Moskvou. Jednání uvízla na mrtvém bodě poté, co letní summit mezi prezidentem Donaldem Trumpem a ruským lídrem Vladimirem Putinem na Aljašce nepřinesl mírovou dohodu. Uvádí to dva zdroje CNN obeznámené se situací.
Po návštěvě prezidenta Donalda Trumpa na Blízkém východě a dojednání dohody se objevují překážky. Nejsložitější z nich by se opět mohl stát Hamas. Podle nové dohody již Hamas nepředstavuje hrozbu pro Izrael, ale zůstává významnou hrozbou pro Palestince i pro širší mír. Z oblastí Gazy, kde má Hamas stále kontrolu, se objevily zprávy o zatýkání Palestinců, kteří by mohli být proti jeho vládě, a o popravách prováděných přímo na ulicích. To znovu ukazuje, že cíle Hamasu nemají nic společného s důstojností a spravedlností pro Palestince, nýbrž jen s jeho trvalým železným stiskem nad Gazou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek ve Washingtonu setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Stane se tak v době, kdy Trump zvažuje, zda vyzbrojit Ukrajinu střelami Tomahawk. Tyto rakety jsou schopné zasáhnout cíle hluboko na ruském území. Jejich setkání následuje den poté, co Trump oznámil, že během telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem došlo k „velkému pokroku“. Dvojice se zároveň dohodla na osobních rozhovorech v Maďarsku.
Prezident USA Donald Trump bude ve čtvrtek amerického času, tedy pravděpodobně dnes v noci, telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oznámil to vládní úředník Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě, a který neposkytl žádné další podrobnosti.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur poprvé veřejně okomentoval nedávné uzavření silnice v Estonsku, která krátce prochází přes ruské území. K tomuto kroku došlo poté, co byla minulý týden v blízkosti hranice spatřena skupina ozbrojených Rusů.
Australské tropické deštné pralesy se staly prvními na světě, které do atmosféry uvolňují více uhlíku, než pohlcují. Tento znepokojivý jev je podle nové studie přímo spojen se změnou klimatu. Deštné pralesy byly dosud považovány za klíčové „úložiště uhlíku“, protože mladé rostoucí stromy běžně kompenzují emise uhlíku, které se uvolní při rozkladu odumřelých stromů.
Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že zvířata přepravovaná v letadle mohou být klasifikována jako zavazadla. Tento verdikt znamená, že v případě ztráty zvířete nejsou letecké společnosti povinny hradit vyšší náhradu škody. Soud takto rozhodl poté, co byl vyzván k řešení sporu o ztraceného psa během letu z Buenos Aires do Barcelony.
Současná eskalace nepřátelství mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, Spojenými státy a Čínou, se zdánlivě týká i běžných kuchyní. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že by USA mohly zastavit nákupy kuchyňského oleje z Číny, ačkoli tento krok by patrně neměl přímý dopad na spotřebitele. Trumpova hrozba přichází v reakci na to, že Peking odmítá nakupovat americké sójové boby, kdysi klíčovou komoditu.
Německý kancléř Friedrich Merz naléhavě varuje, že Evropa se stane ekonomickou figurkou globálních velmocí, pokud evropští lídři rychle nepodniknou kroky k obnovení konkurenceschopnosti. Kancléř promluvil ve čtvrtek v německém parlamentu před nadcházejícím summitem evropských lídrů v Bruselu.
Nezávislí klimatičtí poradci Spojeného království vyzvali vládu, aby se připravila na zvládání extrémního počasí v důsledku globálního oteplení o nejméně 2 °C do roku 2050. Podle Výboru pro změnu klimatu (CCC) není země „zatím adaptována“ ani na stávající extrémy, které se projevují při současné úrovni oteplování, natož na očekávanou budoucnost.
Devět měsíců po nástupu Donalda Trumpa do úřadu, kdy sliboval snížit ceny „první den“, drtivá většina Američanů uvádí, že jejich měsíční náklady vzrostly o 100 až 749 dolarů. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu provedeného pro deník The Guardian. Prezident přitom nadále trvá na tom, že „virtuálně neexistuje žádná inflace“. V srpnu na sociálních sítích dokonce napsal, že „ceny jsou v USA ‚HODNĚ NÍZKO‘.“
Nemocnice v Gaze, včetně Al-Šifa, nadále čelí kritickému nedostatku léků a vybavení, přestože Světová zdravotnická organizace (WHO) zvýšila dodávky po vstupu příměří v platnost. Ředitel nemocnice Al-Šifa, Dr. Mohammed Abu Salmiya, pro CNN uvedl, že situace je pro pacienty a personál zcela zoufalá.