Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek ve Washingtonu setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Stane se tak v době, kdy Trump zvažuje, zda vyzbrojit Ukrajinu střelami Tomahawk. Tyto rakety jsou schopné zasáhnout cíle hluboko na ruském území. Jejich setkání následuje den poté, co Trump oznámil, že během telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem došlo k „velkému pokroku“. Dvojice se zároveň dohodla na osobních rozhovorech v Maďarsku.
Trump popsal hovor, první s Putinem od poloviny srpna, jako „velmi produktivní“ a dodal, že týmy z Washingtonu a Moskvy se sejdou následující týden. Zelenskyj, který do USA přiletěl na svou třetí návštěvu od ledna, prohlásil, že Moskva „spěchá s obnovením dialogu, jakmile uslyší o Tomahawcích“. Ukrajinský prezident vyzval USA k poskytnutí těchto pokročilých střel, které mají dolet 2 500 km.
Na otázku, zda zvažuje dodání Tomahawků Ukrajině, Trump na začátku týdne odpověděl: „Uvidíme… Možná.“ Nicméně, když byl na stejnou věc dotázán po hovoru s Putinem, odvětil, že USA „nemohou vyčerpat“ své zásoby Tomahawků. Dodal, že „my je také potřebujeme… takže nevím, co s tím můžeme dělat“.
Hovor Putina s Trumpem představuje pro Zelenského před jeho návštěvou nečekanou komplikaci. Po ukončení hovoru s Putinem Trump na své platformě Truth Social napsal, že on a ruský prezident „strávili spoustu času hovorem o Obchodu mezi Ruskem a Spojenými státy, až skončí Válka s Ukrajinou“. Podotkl, že „vysoce postavení poradci“ obou zemí se sejdou na neurčeném místě příští týden. Americkou delegaci má vést ministr zahraničí Marco Rubio.
Trump také uvedl, že v pátek bude informovat Zelenského o svých jednáních s Putinem. Dále dodal: „Věřím, že dnešní telefonický rozhovor přinesl velký pokrok.“ Později novinářům sdělil, že očekává setkání s Putinem v Maďarsku „během dvou týdnů“.
Jen několik hodin před telefonátem Trumpa a Putina zahájilo Rusko jeden z největších útoků roku na Ukrajinu. Podle ukrajinské velvyslankyně v USA Olgy Stefanišyny se jednalo o 28 balistických střel a 320 dronů. Stefanišyna prohlásila, že Rusko nočními údery na Ukrajinu před hovorem „odhaluje skutečný postoj Moskvy k míru“.
V prohlášení pro amerického partnera BBC, stanici CBS, dodala: „Tyto útoky ukazují, že strategie Moskvy je strategií teroru a vyčerpání. Jedinou účinnou reakcí je tlak – prostřednictvím přísnějších sankcí, posílené protivzdušné obrany a dodávek schopností dlouhého dosahu.“ Maďarský premiér Viktor Orbán na síti X uvedl, že plánované setkání v Budapešti je „skvělá zpráva pro mírumilovné lidi světa“.
Dříve také prohlásil: „Mír vyžaduje trpělivost, sílu a pokoru. Evropa musí změnit svůj postoj. Místo arogance a rozdmýchávání plamenů nekonečné války potřebujeme jednání s Ruskem. Pouze dialog může přinést mír na náš kontinent.“ Trump zaujal k Putinovi ohledně ukrajinské války mnohem tvrdší postoj. To se stalo poté, co osobní summit na Aljašce v srpnu nepřinesl rozhodující průlom ve snahách o zprostředkování mírové dohody.
Dvojice se setkala na americké půdě 15. srpna na summitu. Americký prezident doufal, že pomůže přesvědčit ruského prezidenta k zahájení komplexních mírových jednání o ukončení války na Ukrajině. Rusko zahájilo svou invazi plného rozsahu na Ukrajinu v únoru 2022. Znovu spolu mluvili o několik dní později, když Trump přerušil schůzku se Zelenským a evropskými lídry, aby zavolal Putinovi. Od té doby ani Bílý dům, ani Kreml veřejně nepotvrdily žádné další kontakty mezi oběma.
Během své prezidentské kampaně Trump tvrdil, že bude schopen ukončit válku na Ukrajině během několika dní. Nicméně od té doby připustil, že vyřešení konfliktu je náročnější než cokoli, s čím se po návratu k moci setkal. Trump byl dříve vnímán jako člověk, který více sympatizuje s Ruskem než jeho předchůdce Joe Biden. Napjaté vztahy se Zelenským vyvrcholily 28. února. Tehdy Trump a viceprezident JD Vance ukrajinského prezidenta kárali v Oválné pracovně v přímém přenosu.
Veřejné vztahy se Zelenským se však v posledních měsících výrazně zlepšily. V září Trump signalizoval zásadní posun ve svém pohledu na konflikt. Prohlásil, že věří, že Kyjev by mohl „vyhrát celou Ukrajinu zpět v její původní podobě“. To je daleko od jeho dřívějších veřejných výzev, aby Kyjev postoupil území obsazená Ruskem.
Putin dostal od Trumpa koncem července lhůtu kratší než dva týdny na souhlas s příměřím. V opačném případě by Rusko čelilo rozsáhlým sankcím, včetně opatření proti zemím, které s Ruskem stále obchodují. Trump nicméně svou hrozbu nenaplnil. Putin souhlasil se setkáním s Trumpem na Aljašce. Americký prezident to tehdy označil za významný diplomatický úspěch, přestože setkání nepřineslo žádný hmatatelný výsledek.
Indické ministerstvo zahraničí dříve ve čtvrtek zpochybnilo tvrzení, které den předtím pronesl Trump. Prezident USA uvedl, že indický premiér Narendra Modi souhlasil s ukončením nákupů ruské ropy. Mluvčí indické vlády řekl, že „neví o žádném rozhovoru mezi oběma lídry“, který by se uskutečnil předchozí den. Trump totiž tvrdil, že ho Modi ujistil, že nákupy přestanou „během krátké doby“. USA tlačily na země – zejména Indii, Čínu a členy Nato – aby přestaly nakupovat ruskou energii ve snaze zvýšit ekonomický tlak na Kreml. Zelenskyj tyto výzvy opakovaně zopakoval.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.
I tlak ze strany manželky přispěl k tomu, že ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) se po pouhém dni omluvil za nevhodná slova o hokejistkách. Šéf diplomacie v pondělí uvedl, že lituje slov, která pronesl v jedné z víkendových televizních diskuzí.
Česko by brzy mělo opět mít poradce pro národní bezpečnost. Ve čtvrtek to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na bezpečnostní konferenci Prague Security Dialogue, kterou pořádá Institut pro politiku a společnost, tedy think-tank vládního hnutí ANO.
Už i do úvodních prosincových dnů vidí meteorologové, kteří vypracovali nejnovější měsíční výhled. Upozorňují například na to, že postupem času není v noci vyloučen výraznější mráz. Přes den bude ale stále nad nulou.
