Zelenskyj po hovoru Trumpa s Putinem přijíždí do Bílého domu jednat o raketách

Trump popsal hovor, první s Putinem od poloviny srpna, jako „velmi produktivní“ a dodal, že týmy z Washingtonu a Moskvy se sejdou následující týden. Zelenskyj, který do USA přiletěl na svou třetí návštěvu od ledna, prohlásil, že Moskva „spěchá s obnovením dialogu, jakmile uslyší o Tomahawcích“. Ukrajinský prezident vyzval USA k poskytnutí těchto pokročilých střel, které mají dolet 2 500 km.

Na otázku, zda zvažuje dodání Tomahawků Ukrajině, Trump na začátku týdne odpověděl: „Uvidíme… Možná.“ Nicméně, když byl na stejnou věc dotázán po hovoru s Putinem, odvětil, že USA „nemohou vyčerpat“ své zásoby Tomahawků. Dodal, že „my je také potřebujeme… takže nevím, co s tím můžeme dělat“.

Hovor Putina s Trumpem představuje pro Zelenského před jeho návštěvou nečekanou komplikaci. Po ukončení hovoru s Putinem Trump na své platformě Truth Social napsal, že on a ruský prezident „strávili spoustu času hovorem o Obchodu mezi Ruskem a Spojenými státy, až skončí Válka s Ukrajinou“. Podotkl, že „vysoce postavení poradci“ obou zemí se sejdou na neurčeném místě příští týden. Americkou delegaci má vést ministr zahraničí Marco Rubio.

Trump také uvedl, že v pátek bude informovat Zelenského o svých jednáních s Putinem. Dále dodal: „Věřím, že dnešní telefonický rozhovor přinesl velký pokrok.“ Později novinářům sdělil, že očekává setkání s Putinem v Maďarsku „během dvou týdnů“.

Jen několik hodin před telefonátem Trumpa a Putina zahájilo Rusko jeden z největších útoků roku na Ukrajinu. Podle ukrajinské velvyslankyně v USA Olgy Stefanišyny se jednalo o 28 balistických střel a 320 dronů. Stefanišyna prohlásila, že Rusko nočními údery na Ukrajinu před hovorem „odhaluje skutečný postoj Moskvy k míru“.

V prohlášení pro amerického partnera BBC, stanici CBS, dodala: „Tyto útoky ukazují, že strategie Moskvy je strategií teroru a vyčerpání. Jedinou účinnou reakcí je tlak – prostřednictvím přísnějších sankcí, posílené protivzdušné obrany a dodávek schopností dlouhého dosahu.“ Maďarský premiér Viktor Orbán na síti X uvedl, že plánované setkání v Budapešti je „skvělá zpráva pro mírumilovné lidi světa“.

Dříve také prohlásil: „Mír vyžaduje trpělivost, sílu a pokoru. Evropa musí změnit svůj postoj. Místo arogance a rozdmýchávání plamenů nekonečné války potřebujeme jednání s Ruskem. Pouze dialog může přinést mír na náš kontinent.“ Trump zaujal k Putinovi ohledně ukrajinské války mnohem tvrdší postoj. To se stalo poté, co osobní summit na Aljašce v srpnu nepřinesl rozhodující průlom ve snahách o zprostředkování mírové dohody.

Dvojice se setkala na americké půdě 15. srpna na summitu. Americký prezident doufal, že pomůže přesvědčit ruského prezidenta k zahájení komplexních mírových jednání o ukončení války na Ukrajině. Rusko zahájilo svou invazi plného rozsahu na Ukrajinu v únoru 2022. Znovu spolu mluvili o několik dní později, když Trump přerušil schůzku se Zelenským a evropskými lídry, aby zavolal Putinovi. Od té doby ani Bílý dům, ani Kreml veřejně nepotvrdily žádné další kontakty mezi oběma.

Během své prezidentské kampaně Trump tvrdil, že bude schopen ukončit válku na Ukrajině během několika dní. Nicméně od té doby připustil, že vyřešení konfliktu je náročnější než cokoli, s čím se po návratu k moci setkal. Trump byl dříve vnímán jako člověk, který více sympatizuje s Ruskem než jeho předchůdce Joe Biden. Napjaté vztahy se Zelenským vyvrcholily 28. února. Tehdy Trump a viceprezident JD Vance ukrajinského prezidenta kárali v Oválné pracovně v přímém přenosu.

Veřejné vztahy se Zelenským se však v posledních měsících výrazně zlepšily. V září Trump signalizoval zásadní posun ve svém pohledu na konflikt. Prohlásil, že věří, že Kyjev by mohl „vyhrát celou Ukrajinu zpět v její původní podobě“. To je daleko od jeho dřívějších veřejných výzev, aby Kyjev postoupil území obsazená Ruskem.

Putin dostal od Trumpa koncem července lhůtu kratší než dva týdny na souhlas s příměřím. V opačném případě by Rusko čelilo rozsáhlým sankcím, včetně opatření proti zemím, které s Ruskem stále obchodují. Trump nicméně svou hrozbu nenaplnil. Putin souhlasil se setkáním s Trumpem na Aljašce. Americký prezident to tehdy označil za významný diplomatický úspěch, přestože setkání nepřineslo žádný hmatatelný výsledek.

Indické ministerstvo zahraničí dříve ve čtvrtek zpochybnilo tvrzení, které den předtím pronesl Trump. Prezident USA uvedl, že indický premiér Narendra Modi souhlasil s ukončením nákupů ruské ropy. Mluvčí indické vlády řekl, že „neví o žádném rozhovoru mezi oběma lídry“, který by se uskutečnil předchozí den. Trump totiž tvrdil, že ho Modi ujistil, že nákupy přestanou „během krátké doby“. USA tlačily na země – zejména Indii, Čínu a členy Nato – aby přestaly nakupovat ruskou energii ve snaze zvýšit ekonomický tlak na Kreml. Zelenskyj tyto výzvy opakovaně zopakoval.