Ukrajina má dva plány, v případě jednoho z nich potřebuje sehnat 60 miliard dolarů, naznačil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Hlavním plánem pro Kyjev je ukončení války, mírové rozhovory s Ruskem se ale v poslední době zastavily.
Zelenskyj se ve středu rozepsal o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a jako první zmínil armádu. "Shodli jsme se na tom, co potřebujeme na nebi, v moři a na zemi. Naši partneři teď rozumí těmto potřebám, ale důležitá věc je, že jsme na stejné stránce, a oni jsou připraveni na dodávky," napsal na sociální síti X.
Ukrajinský prezident zdůraznil, že zásadní bude i síla a velikost armády. "Víme, jaká musí být a že potřebuje značné financování. Proto je finanční podpora od našich partnerů klíčová," sdělil. Kyjev podle jeho slov požaduje i garance podobné článku 5 Severoatlantické smlouvy. "Diskutujeme s USA. Věřím, že dosáhneme bilaterálních rozhodnutí," podotkl.
Zelenskyj se vyjádřil i k protiruským sankcím. Podle politika je nutné stanovit, jaké sankce by se uvalily na Moskvu, pokud by se agrese vůči sousední zemi opakovala.
"Pro příklad: náklady této války jsou dnes asi 120 miliard dolarů za rok. Ukrajina polovinu pokrývá ze svého rozpočtu. Druhá polovina - 60 miliard - musí být zajištěna jinde. Plán A je ukončit válku. Plán B je zajištění nákladů," dodal ukrajinský prezident.
Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou se podle posledních dnech zastavily. Kreml minulý týden v pátek sdělil, že mírové rozhovory s Kyjevem mají pauzu, upozornila BBC. "Nemůžete nosit růžové brýle a očekávat, že vyjednávací proces přinese okamžité výsledky," prohlásil Dmitrij Peskov, mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina.
"Komunikační kanály jsou k dispozici, jsou vytvořeny. Jakkoliv mají naši vyjednavači možnost komunikovat přes tyto kanály, můžeme říct, že tato komunikace je zastavena," citovala další vyjádření mluvčího ruská státní agentura TASS. Peskov tak odpověděl na otázku ohledně kontaktů mezi oběma válčícími zeměmi.
Jméno Jaromíra Soukupa se v poslední době skloňuje především v souvislosti s jeho bývalou partnerkou Agátou Hanychovou. Tentokrát se ale řeší něco jiného. Tématem se stal pobyt jeho firem v budovách, které už měly sloužit něčemu docela jinému.
Při pohledu z okna to tak nevypadá, ale blíží se návrat zimního počasí. Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v pátek vydali varování před víkendovým sněžením a tvorbou sněhových jazyků.
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Psychicky náročným dnem byl čtvrtek pro pozůstalé po moderátorovi Patriku Hezuckém, který na konci loňského roku podlehl vážnému onemocnění. Na nedožité 56. narozeniny samozřejmě nezapomněla ani vdova Nikola.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.