Ukrajina má dva plány, v případě jednoho z nich potřebuje sehnat 60 miliard dolarů, naznačil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Hlavním plánem pro Kyjev je ukončení války, mírové rozhovory s Ruskem se ale v poslední době zastavily.
Zelenskyj se ve středu rozepsal o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a jako první zmínil armádu. "Shodli jsme se na tom, co potřebujeme na nebi, v moři a na zemi. Naši partneři teď rozumí těmto potřebám, ale důležitá věc je, že jsme na stejné stránce, a oni jsou připraveni na dodávky," napsal na sociální síti X.
Ukrajinský prezident zdůraznil, že zásadní bude i síla a velikost armády. "Víme, jaká musí být a že potřebuje značné financování. Proto je finanční podpora od našich partnerů klíčová," sdělil. Kyjev podle jeho slov požaduje i garance podobné článku 5 Severoatlantické smlouvy. "Diskutujeme s USA. Věřím, že dosáhneme bilaterálních rozhodnutí," podotkl.
Zelenskyj se vyjádřil i k protiruským sankcím. Podle politika je nutné stanovit, jaké sankce by se uvalily na Moskvu, pokud by se agrese vůči sousední zemi opakovala.
"Pro příklad: náklady této války jsou dnes asi 120 miliard dolarů za rok. Ukrajina polovinu pokrývá ze svého rozpočtu. Druhá polovina - 60 miliard - musí být zajištěna jinde. Plán A je ukončit válku. Plán B je zajištění nákladů," dodal ukrajinský prezident.
Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou se podle posledních dnech zastavily. Kreml minulý týden v pátek sdělil, že mírové rozhovory s Kyjevem mají pauzu, upozornila BBC. "Nemůžete nosit růžové brýle a očekávat, že vyjednávací proces přinese okamžité výsledky," prohlásil Dmitrij Peskov, mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina.
"Komunikační kanály jsou k dispozici, jsou vytvořeny. Jakkoliv mají naši vyjednavači možnost komunikovat přes tyto kanály, můžeme říct, že tato komunikace je zastavena," citovala další vyjádření mluvčího ruská státní agentura TASS. Peskov tak odpověděl na otázku ohledně kontaktů mezi oběma válčícími zeměmi.
Počasí začne už letos ovlivňovat obávaný jev El Niño, který se projeví i v Evropě. Experti především očekávají růst průměrné globální teploty v letošním i příštím roce. Jev navíc mohou doprovázet i některé extrémní projevy, na které je nutné dávat pozor.
Princ Harry už několik let žije s nejbližší rodinou ve Spojených státech amerických, ale stále se zajímá i o dění v rodné Británii. Dokonce se nyní rozhodl varovat před znepokojivým nárůstem antisemitismu a útoků proti židovské komunitě na Ostrovech. Informovala o tom BBC.
Existenční problémy kubánského komunistického režimu se prohlubují. Ministr energetiky Vicente de la O Levy totiž aktuálně přiznal, že země zcela vyčerpala zásoby paliva. Uvedla to britská stanice BBC. Není divu, že lidé vyrazili do ulic a začali protestovat.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.