Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Rok 2025 přinesl na území Evropské unie vůbec největší plochu zasaženou požáry v historii záznamů. Obzvláště vážná situace panovala na Pyrenejském poloostrově, kde zuřilo čtrnáct takzvaných požárů o rozloze nejméně sta čtverečních kilometrů, a evakuováno muselo být více než čtyřicet tisíc lidí.
Podle autorů studie klimatická krize způsobila, že požáry v této oblasti byly třikrát pravděpodobnější a zasažená plocha byla třikrát větší. V Kanadě si lesní požáry vyžádaly třicet pět lidských životů, přičemž byly o osmdesát pět procent pravděpodobnější a spálená plocha byla zhruba devětkrát rozsáhlejší než v případě scénáře bez vlivu lidské činnosti.
Vědci rovněž varují, že při současných projekcích oteplování by podobné požáry mohly během příštích dvaceti let spálit zhruba o třetinu větší území. Cesta vedoucí ke snižování globálních emisí v souladu s Pařížskou dohodou by však mohla snížit plochu zasaženou extrémními událostmi o pět až třicet šest procent ve srovnání s budoucností s vysokými emisemi.
Hlavní autorka studie a vědkyně z britského meteorologického úřadu Chantelle Burton uvedla, že lidstvo již vidí přímé dopady klimatických změn na extrémní požáry po celém světě, avšak s ráznými kroky ke snižování emisí je stále možné odvrátit horší scénáře v budoucnu.
Zatímco vědci zveřejňují varovná zjištění o stavu planety, účastníci klimatického summitu COP31 v turecké Antalyi se nadále potýkají s logistickými problémy při dopravě na místo konání. Příjezd světových státníků doprovázejí zablokované a zúžené silnice, přítomnost policie a maskovaných vojáků a také komplikovaná dopravní situace.
Delegáti čekali dlouhé hodiny v kolonách a v nacpaných tramvajích, přičemž situaci zhoršovaly zmatené a protichůdné zprávy od Organizace spojených národů ohledně přístupových pravidel a doby příjezdu. Tyto nesrovnalosti vyvolaly kritiku ze strany nevládních organizací, které upozorňují, že podobná nepředvídatelnost vysílá civilní společnosti varovný vzkaz, aby raději zůstaly doma.
Po náročné cestě na okraj Antalye pak vyčerpaní delegáti na místě obdrželi tradiční bezplatné jablko a čokoládovou tyčku, což představovalo ojedinělý světlý okamžik jinak dosti nepřehledného a komplikovaného summitu.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.
Americký expert a pracovník Hudsongova institutu Ludovic Hood upozorňuje ve svém komentáři pro National Interest na to, že plán pro poválečnou Gazu známý jako Rada míru čelí vážnému riziku kvůli časovému omezení spojenému s mandátem administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle jeho vyjádření je nutné tuto iniciativu včas propojit s trvalejším rámcem OSN, jinak projektu hrozí ztráta legitimity a postupný zánik.
Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády a předseda strany Jašar Gadi Eisenkot převzal od prezidenta Jicchaka Herzoga oficiální pověření k sestavení nové vlády a zahájil jednání s možnými koaličními partnery. Šestašedesátiletý politik, který dostal od hlavy státu lhůtu dvaceti osmi dnů, při té příležitosti varoval, že dosavadní premiér Benjamin Netanjahu přivedl zemi do hluboké krize a že se Izrael nachází v kritickém bodě, odkud může být cesta zpět již ztracena.
Americký ministr obrany Pete Hegseth bojuje o své politické přežití v době, kdy v Kongresu začínají oficiální procedury směřující k jeho ústavní obžalobě. Šéf Pentagonu vystoupil na úterní tiskové konferenci, kde ostře odmítl snahy o své odvolání. Svým vystoupením vyslal jasný signál veřejnosti i politickým špičkám.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
První den třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy ve Spojených arabských emirátech skončil po čtyřech hodinách vzájemných jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil tato setkání za velmi produktivní, ačkoliv současně upozornil, že před všemi zúčastněnými stranami stojí ještě velký kus práce.
Na pozadí mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.