Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První kolo historických třístranných rozhovorů, které zprostředkoval americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner, trvalo čtyři a půl hodiny a na něj bezprostředně navázala další jednání za zavřenými dveřmi. Hlavním tématem schůzek se staly bezpečnostní záruky, humanitární otázky včetně výměny zajatců a celkové nastavení mechanismů, které by měly zabránit opětovnému vypuknutí bojů.
Požadavek na zachování silné armády čítající 800 tisíc vojáků však stojí v ostrém kontrastu s dlouhodobými požadavky Moskvy, která opakovaně trvá na drastickém omezení ukrajinských vojenských kapacit. Během úvodních mírových jednání v Istanbulu v roce 2022 Rusko požadovalo, aby ukrajinské ozbrojené síly nepřesáhly hranici 85 tisíc osob, zatímco Kyjev tehdy navrhoval strop na úrovni 250 tisíc vojáků.
Ruská strana tehdy rovněž požadovala přísné limity na výzbroj, včetně omezení počtu tanků, dělostřeleckých systémů či maximálního doletu ukrajinských raket na pouhých čtyřicet kilometrů. Kyjev naproti tomu prosazoval vlastnictví většího počtu těžké techniky a střel s delším dosahem, přičemž Moskva svůj maximalistický přístup ožila i při loňských červnových jednáních v Turecku.
V memorandu předloženém v červnu 2025 Rusko požadovalo nejen zákaz vojenských aliancí a neutralitu Ukrajiny, ale také stažení ukrajinských sil z celého území Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti, a to včetně těch částí, které ruská armáda dosud nekontroluje. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však opakovaně a důrazně odmítá jakékoliv omezování velikosti armády či územní ústupky.
Během podzimních rozhovorů ukrajinská hlava státu potvrdila, že udržení armády o velikosti 800 tisíc vojáků je pro zemi klíčovou prioritou, pakliže se podaří zajistit dostatečné finanční krytí ze strany západních spojenců. Současně zaznělo, že rozsah ozbrojených sil není předmětem jakékoliv kompromisní dohody s Ruskem, neboť o této otázce Kyjev nehodlá s Moskvou vyjednávat.
Součástí probíhajících diskusí v Abú Zabí byla rovněž otázka poválečných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, které by měly být modelovány podle čtvrtého a pátého článku Severoatlantické smlouvy. Tyto články zajišťují vzájemné konzultace při ohrožení bezpečnosti a uplatnění principu kolektivní obrany v případě ozbrojeného napadení, přičemž Kyjev požaduje konkrétní a právně závazné vojenské závazky.
Zástupce ruské delegace v Abú Zabí upozornil, že ukončení samotného konfliktu představuje pouze jeden z bodů agendy, neboť širším cílem je kompletní přetvoření bezpečnostního systému napříč celým evropským kontinentem. Moskva nadále trvá na tom, že jakýkoliv nový bezpečnostní rámec musí poskytovat záruky také Ruské federaci, což byla rovněž jedna z témat probíraných během samostatných konzultací.
Zvláštní vyslanec Jared Kushner po úvodním kole rozhovorů uvedl, že Washingtonu se podařilo alespoň částečně zmenšit propast mezi znepřátelenými stranami, ačkoliv obě strany zatím nezveřejnily žádné konkrétní průlomové výsledky. V přípravné fázi přitom americká diplomacie koordinovala své kroky s evropskými partnery, přičemž ruská delegace pod vedením prezidentského poradce Vladimira Medinského již dříve deklarovala připravenost pokračovat v konfliktu tak dlouho, jak bude nutné.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.
Americký expert a pracovník Hudsongova institutu Ludovic Hood upozorňuje ve svém komentáři pro National Interest na to, že plán pro poválečnou Gazu známý jako Rada míru čelí vážnému riziku kvůli časovému omezení spojenému s mandátem administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle jeho vyjádření je nutné tuto iniciativu včas propojit s trvalejším rámcem OSN, jinak projektu hrozí ztráta legitimity a postupný zánik.
Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády a předseda strany Jašar Gadi Eisenkot převzal od prezidenta Jicchaka Herzoga oficiální pověření k sestavení nové vlády a zahájil jednání s možnými koaličními partnery. Šestašedesátiletý politik, který dostal od hlavy státu lhůtu dvaceti osmi dnů, při té příležitosti varoval, že dosavadní premiér Benjamin Netanjahu přivedl zemi do hluboké krize a že se Izrael nachází v kritickém bodě, odkud může být cesta zpět již ztracena.
Americký ministr obrany Pete Hegseth bojuje o své politické přežití v době, kdy v Kongresu začínají oficiální procedury směřující k jeho ústavní obžalobě. Šéf Pentagonu vystoupil na úterní tiskové konferenci, kde ostře odmítl snahy o své odvolání. Svým vystoupením vyslal jasný signál veřejnosti i politickým špičkám.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
První den třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy ve Spojených arabských emirátech skončil po čtyřech hodinách vzájemných jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil tato setkání za velmi produktivní, ačkoliv současně upozornil, že před všemi zúčastněnými stranami stojí ještě velký kus práce.
Na pozadí mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.