Ambiciózní projekt protiraketové obrany „Golden Dome“ (Zlatá kopule), který krátce po svém lednovém návratu do Bílého domu představil americký prezident Donald Trump, čelí první vážné zatěžkávací zkoušce. Podle nejnovějších odhadů nestranného Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) vyjde vývoj, rozmístění a provoz tohoto systému v příštích dvou desetiletích na astronomických 1,2 bilionu dolarů (přibližně 28 bilionů korun).
Tato částka mnohonásobně převyšuje původní odhady Trumpovy administrativy. Prezident loni uváděl, že program bude vyžadovat počáteční investici 25 miliard dolarů a celkové náklady se v čase vyšplhají na 175 miliard dolarů. Realita rozpočtového úřadu je však jiná: jen samotné náklady na pořízení technologií, včetně vrstev zachycovačů a vesmírného systému pro varování a sledování střel, přesáhnou jeden bilion dolarů.
Zpráva CBO navíc vyvolává pochybnosti o samotné účinnosti systému. Přestože je navržen k ochraně USA před balistickými raketami a střelami s plochou dráhou letu, experti varují, že by mohl být zranitelný vůči totálnímu útoku ze strany mocností, jako jsou Rusko nebo Čína. Systém by mohl být jednoduše „přehlcen“ masivním úderem ze strany technologicky vyspělého protivníka.
Demokratický senátor Jeff Merkley, který si vypracování zprávy vyžádal, projekt ostře zkritizoval. Označil jej za „masivní dar pro zbrojní dodavatele“, který zaplatí pracující Američané. Pochybnosti panují i mezi odborníky, kteří upozorňují, že stávající obranné systémy nedokázaly udržet krok se stále sofistikovanějšími zbraněmi potenciálních nepřátel a pokrýt tak obrovskou pevninu, jakou jsou USA, je nesmírně technicky náročné.
Prezident Trump však na projektu trvá a označuje jej za nezbytnou reakci na „nejkatastrofálnější hrozbu“, které Spojené státy čelí. Systém má využívat technologie nové generace rozmístěné na zemi, na moři i ve vesmíru. Podle Trumpových slov by měla být Zlatá kopule schopna zachytit rakety odpálené z opačné strany světa nebo dokonce přímo z vesmíru.
První kroky k realizaci již byly učiněny. Minulý měsíc získaly společnosti SpaceX a Lockheed Martin zakázky v hodnotě až 3,2 miliardy dolarů na vývoj prototypů vesmírných interceptorů. Projekt, který byl původně v prováděcím nařízení označován jako „Železná kopule pro Ameriku“, tak i přes varování před závratnou cenou a nejistým výsledkem začíná nabírat konkrétní obrysy.
Demokratická republika Kongo čelí historicky nejrychleji se šířící epidemii eboly na svém území. Podle nejnovějších vládních údajů si nákaza vyžádala již přes dva tisíce lidských životů, přičemž celkový počet potvrzených případů přesáhl hranici čtyř tisíc. Zdravotnické úřady i mezinárodní organizace svádějí boj s časem, který výrazně komplikují ozbrojené konflikty s rebely, špatně přístupný terén i stávky zdravotníků.
Nadcházející úplné zatmění Slunce vyvolalo v Evropě obrovský turistický zájem, který se výrazně promítl do cen ubytování. Stovky tisíc lidí míří do oblastí s nejlepším výhledem na tento vzácný astronomický úkaz, přičemž největší nápor zaznamenávají vyhledávané lokality na Islandu a ve Španělsku. Právě tam ceny hotelových pokojů vyletěly na mnohonásobek běžných částek.
Francouzská jaderná elektrárna Gravelines na severu země se potýká s neobvyklým a opakujícím se problémem. Obrovská hejna medúz u pobřeží Severního moře ucpala čerpací systémy zařízeni, což provozovatele prinutilo k dočasnému odstavení části reaktorů. K přesně stejné situaci přitom na stejném místě došlo na den přesně i v loňském roce.
Zastaralá elektrická síť v Řecku stojí podle dosavadních výsledků vyšetřování za většinou nejničivějších požárů, které v zemi v poslední době vzplály. Přestože technické poruchy na elektrickém vedení tvoří pouze malé procento z celkového počtu vzniklých požárů, jiskry ze sítě většinou vznikají za extrémních povětrnostních podmínek, jako je silný vítr spojený s vysokou spotřebou elektřiny. Takto vzniklé požáry se pak šíří mimořádně rychle a způsobují nejrozsáhlejší škody.
Lotyšské bezpečnostní složky odhalily podzemní tunel na hranici s Běloruskem, který sloužil k nelegálnímu přechodu do Evropské unie.
Mimořádně horké letní počasí a přetrvávající sucho v letošním roce zásadním způsobem zasahují evropskou ekonomiku. Podle nejnovější analýzy finančního ústavu Triodos Bank mohou hospodářské škody v Evropské unii dosáhnout přibližně 180 miliard eur, což odpovídá zhruba jednomu procentu hrubého domácího produktu. Tímto výpadkem by se prakticky vymazal veškerý celoroční hospodářský růst, který unijní ekonomika pro tento rok očekávala.
Americký prezident Donald Trump veřejně podpořil předsedu Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) Gianniho Infantina a varoval, že jeho případné odvolání z čela světového fotbalu by bylo obrovskou chybou. Infantino se dostal pod drtivý tlak ze strany fotbalových funkcionářů i veřejnosti po neúspěšném a kontroverzním záměru prodat část komerčních práv na mistrovství světa soukromým investorům.
Spojené státy a Írán se ocitly v další fázi ostrého rétorického i vojenského střetu, jehož centrem je strategicky klíčový Hormuzský průliv. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že americké námořnictvo úspěšně vyčistilo celou vodní cestu od námořních min a získalo nad ní absolutní kontrolu. Z Oválné pracovny vzkázal, že průliv je opět otevřený a pod stoprocentním dohledem Spojených států. Tento krok má garantovat bezpečnost tranzitních tras, přes které proudí podstatná část světové ropy.
Experti na infekční onemocnění vnímají každodenní hygienická rizika zcela jinak než běžná populace. Odborníci pro magazín Time upozorňují, že to, co lidem připadá odpudivé, nemusí nezbytně představovat reálnou hrozbu pro lidské zdraví. Zatímco veřejnost často podléhá obavám z mikrobů na nečekaných místech, epidemiologové doporučují rozlišovat mezi pouhou špínou a skutečnými zdroji nákazy, což může lidem ušetřit spoustu zbytečného stresu.
Česko má před sebou měsíc charakterizovaný pokračujícími vysokými teplotami a přetrvávajícím nedostatkem srážek. Podle nejnovějšího měsíčního výhledu meteorologů se teplá vlna z uplynulých dvou týdnů promítne i do nadcházejících dnů a nadprůměrné hodnoty se udrží až do konce první zářijové dekády.
Pohled na pondělní dění v Bílém domě ukazuje, jak dramaticky se mění styl výkonu prezidentského úřadu ve Spojených státech. Akce a prohlášení Donalda Trumpa během jediného dne by podle analýzy CNN u kteréhokoli z jeho předchůdců vyvolaly skandál historických rozměrů. Místo toho jsme svědky systematického naplňování Trumpovy vize neomezené prezidentské moci, při níž jsou obcházeny tradiční demokratické instituce a prostor dostává čistý populismus. Neustálá smršť nečekaných rozhodnutí a kontroverzních kroků přitom působí jako záměrná strategie, která má veřejnost zahltit a odvést její pozornost od hlubokých systémových změn.
Generální ředitelé významných technologických společností stále častěji uvažují o tom, do jaké míry by v budoucnu mohla umělá inteligence nahradit vrcholové vedení firem. Šéf společnosti OpenAI Sam Altman se v podcastu Conversations with Tyler z podzimu roku 2025 nechal slyšet, že by považoval za osobní nezdar, pokud by jeho organizace nebyla první velkou korporací řízenou algoritmy. S obdobnými vizemi pracují i další vlivné osobnosti oboru, jako je zakladatel společnosti Meta Mark Zuckerberg, který již zahájil testování virtuálních asistentů určených k částečné automatizaci své vlastní manažerské agendy.