Britská politická scéna zažívá turbulentní dopoledne, kterému dominují dvě zásadní události. Zatímco se král Karel III. připravuje na tradiční slavnostní zahájení zasedání parlamentu, pozornost se upírá k Downing Street. Právě tam proběhla blesková schůzka mezi premiérem Keirem Starmerem a ministrem zdravotnictví Wesem Streetingem, který je považován za jeho možného nástupce.
Streeting dorazil do sídla předsedy vlády v 8:24 ráno, ale už o šestnáct minut později budovu opouštěl. Takto krátké setkání naznačuje, že atmosféra nebyla příliš přátelská a premiér zvolil velmi strohé vystupování. Spekuluje se o tom, zda ministr podal demisi, nebo byl odvolán, nicméně z místa odjel vládním vozem, což by nasvědčovalo setrvání ve funkci.
Napětí mezi oběma politiky vyvrcholilo poté, co Starmer vyzval Streetinga, aby se buď otevřeně postavil do čela opozice proti němu, nebo přestal s kritikou. Ačkoliv někteří Streetingovi spojenci již opustili své vládní posty a řada poslanců volá po premiérově rezignaci, oficiální výzva k souboji o vedení strany zatím nepadla. V Downing Street panuje přesvědčení, že Streeting postrádá dostatečnou podporu pro vítězství.
Do situace se nyní vložily také odborové svazy napojené na Labouristickou stranu. Jedenáct z nich vydalo společné prohlášení, v němž predikují, že Starmer nepovede stranu do příštích parlamentních voleb. Odbory kritizují současný směr vlády a tvrdí, že i přes určité úspěchy v oblasti pracovního práva neprovádí kabinet dostatečně hluboké změny, které voliči očekávali.
Podle odborových předáků jsou výsledky posledních voleb varující a labouristé se musí vrátit k politice hájící zájmy pracujících. Prohlášení uvádí, že dříve či později bude nutné připravit plán pro volbu nového lídra. Svazy se chtějí aktivně podílet na formování budoucí vize strany a ekonomické strategie, která se podle nich musí zásadně změnit.
Ve stínu vládní krize proběhne v 11:15 příjezd krále do parlamentu, kde pronese projev určující legislativní program pro nadcházející rok. Vláda plánuje představit desítky nových zákonů, jimiž se Starmer pokouší znovu získat politickou iniciativu. Součástí projevu bude i rozsáhlý informační balíček popisující plány kabinetu pro následujících dvanáct měsíců.
Streetingovi blízcí spolupracovníci uvedli, že podrobnosti o ranní schůzce s premiérem nebudou komentovat, dokud neskončí královské ceremonie. Považují to za projev úcty k panovníkovi. Odpoledne pak čeká poslance debata o králově řeči, v níž vystoupí jak lídryně konzervativců Kemi Badenochová, tak samotný Keir Starmer.
Premiér čelí jednomu z nejtěžších období své kariéry, kdy se musí vypořádat s vnitřní opozicí ve straně i s tlakem vlivných odborů. Celá země nyní sleduje, zda se mu podaří stabilizovat svou pozici, nebo zda blesková schůzka s ministrem zdravotnictví předznamenala blížící se výměnu v čele britské vlády.
Britská politická scéna zažívá turbulentní dopoledne, kterému dominují dvě zásadní události. Zatímco se král Karel III. připravuje na tradiční slavnostní zahájení zasedání parlamentu, pozornost se upírá k Downing Street. Právě tam proběhla blesková schůzka mezi premiérem Keirem Starmerem a ministrem zdravotnictví Wesem Streetingem, který je považován za jeho možného nástupce.
Donald Trump se po deseti letech vrací do Číny, která je dnes mnohem silnější a asertivnější než při jeho poslední návštěvě v roce 2017. Tehdy byl v Pekingu hoštěn s velkou pompou, včetně večeře v Zakázaném městě, což byla pocta, které se před ním žádnému americkému prezidentovi nedostalo. Letošní přijetí slibuje podobnou velkolepost, včetně zastávky v Čung-nan-chaj, uzavřeném areálu, kde sídlí a pracuje nejvyšší čínské vedení.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v současné době neeviduje žádné známky toho, že by v souvislosti s nákazou na výletní lodi MV Hondius hrozilo vypuknutí rozsáhlé epidemie hantaviru. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus však během tiskové konference v Madridu varoval, že situace se může změnit. Vzhledem k dlouhé inkubační době viru je podle něj pravděpodobné, že se v nadcházejících týdnech objeví další potvrzené případy.