Britská politická scéna zažívá turbulentní dopoledne, kterému dominují dvě zásadní události. Zatímco se král Karel III. připravuje na tradiční slavnostní zahájení zasedání parlamentu, pozornost se upírá k Downing Street. Právě tam proběhla blesková schůzka mezi premiérem Keirem Starmerem a ministrem zdravotnictví Wesem Streetingem, který je považován za jeho možného nástupce.
Streeting dorazil do sídla předsedy vlády v 8:24 ráno, ale už o šestnáct minut později budovu opouštěl. Takto krátké setkání naznačuje, že atmosféra nebyla příliš přátelská a premiér zvolil velmi strohé vystupování. Spekuluje se o tom, zda ministr podal demisi, nebo byl odvolán, nicméně z místa odjel vládním vozem, což by nasvědčovalo setrvání ve funkci.
Napětí mezi oběma politiky vyvrcholilo poté, co Starmer vyzval Streetinga, aby se buď otevřeně postavil do čela opozice proti němu, nebo přestal s kritikou. Ačkoliv někteří Streetingovi spojenci již opustili své vládní posty a řada poslanců volá po premiérově rezignaci, oficiální výzva k souboji o vedení strany zatím nepadla. V Downing Street panuje přesvědčení, že Streeting postrádá dostatečnou podporu pro vítězství.
Do situace se nyní vložily také odborové svazy napojené na Labouristickou stranu. Jedenáct z nich vydalo společné prohlášení, v němž predikují, že Starmer nepovede stranu do příštích parlamentních voleb. Odbory kritizují současný směr vlády a tvrdí, že i přes určité úspěchy v oblasti pracovního práva neprovádí kabinet dostatečně hluboké změny, které voliči očekávali.
Podle odborových předáků jsou výsledky posledních voleb varující a labouristé se musí vrátit k politice hájící zájmy pracujících. Prohlášení uvádí, že dříve či později bude nutné připravit plán pro volbu nového lídra. Svazy se chtějí aktivně podílet na formování budoucí vize strany a ekonomické strategie, která se podle nich musí zásadně změnit.
Ve stínu vládní krize proběhne v 11:15 příjezd krále do parlamentu, kde pronese projev určující legislativní program pro nadcházející rok. Vláda plánuje představit desítky nových zákonů, jimiž se Starmer pokouší znovu získat politickou iniciativu. Součástí projevu bude i rozsáhlý informační balíček popisující plány kabinetu pro následujících dvanáct měsíců.
Streetingovi blízcí spolupracovníci uvedli, že podrobnosti o ranní schůzce s premiérem nebudou komentovat, dokud neskončí královské ceremonie. Považují to za projev úcty k panovníkovi. Odpoledne pak čeká poslance debata o králově řeči, v níž vystoupí jak lídryně konzervativců Kemi Badenochová, tak samotný Keir Starmer.
Premiér čelí jednomu z nejtěžších období své kariéry, kdy se musí vypořádat s vnitřní opozicí ve straně i s tlakem vlivných odborů. Celá země nyní sleduje, zda se mu podaří stabilizovat svou pozici, nebo zda blesková schůzka s ministrem zdravotnictví předznamenala blížící se výměnu v čele britské vlády.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.