Americký prezident Donald Trump přijíždí do Pekingu v neobvyklé roli prosebníka, což značně mění dynamiku jeho nadcházejícího summitu s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Původní ambice na „velkolepou dohodu“ se pod tlakem okolností zúžily na snahu o stabilitu a prosbu o pomoc při řešení krize v Hormuzském průlivu. Zatímco Trump v březnu označoval setkání za „monumentální událost“, realita ukazuje na výrazné oslabení jeho vyjednávací pozice.
Hlavními tématy summitu mají být obchod, boj proti fentanylu a válka v Íránu. Právě konflikt v Íránu a únorové rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, které zablokovalo Trumpovu hlavní cestu k zavádění cel, zbavily amerického prezidenta klíčových pák. Peking si je této situace vědom a do jednání vstupuje s rostoucím sebevědomím jako rovnocenný, ne-li silnější hráč. Čína navíc těží z toho, že pozornost a prostředky Pentagonu se kvůli íránskému konfliktu přesouvají z indopacifického regionu na Blízký východ.
Namísto řešení palčivých problémů, jako jsou čínské státní dotace průmyslu nebo agresivní vojenská přítomnost v Indopacifiku, se očekává spíše potvrzení stávajícího obchodního příměří z loňského října. Cílem Washingtonu je nyní především kontinuita v oblasti cel a stabilita, která by zabránila dalšímu hospodářskému rozkolu. Obě strany se pravděpodobně dohodnou na nových mechanismech pro správu obchodu s „necitlivým zbožím“ a budou diskutovat o dalších nákupech amerických zemědělských produktů a letadel Boeing.
V otázce Íránu Trump doufá, že Si Ťin-pching využije svůj vliv v Teheránu k ukončení blokády strategického Hormuzského průlivu. Čína, která je hlavním odběratelem íránské ropy a dodavatelem vojenského vybavení, má však k rychlému ukončení války malou motivaci. Peking se sice rétoricky hlásí k příměří, ale zároveň zdůrazňuje, že zůstává důvěryhodným strategickým partnerem Íránu. Analytici neočekávají, že by Čína vyvíjela na Teherán výrazný tlak v konfliktu, který sama nezpůsobila a který jí strategicky vyhovuje.
Důležitým bodem jednání bude také umělá inteligence. Lídři mají diskutovat o novém dialogu na téma AI, zejména s ohledem na bezpečnostní rizika spojená s jejím nasazením v autonomních zbraňových systémech. Diskuse naváže na dohody z roku 2024 o zákazu používání umělé inteligence při ovládání jaderných zbraní. Nad celým tématem se však vznáší technologický závod o vytvoření nejvyspělejších systémů, který je nyní ještě vyhrocenější díky novému americkému modelu Mythos od společnosti Anthropic.
Přestože někteří kritici očekávají spíše vizuální dojem než hmatatelný obsah, pro spojence administrativy bude úspěchem už samotná existence stabilního a klidného summitu. Po deseti letech prudkých výkyvů ve vztazích je cílem obou stran nastolit udržitelný základ pro budoucí spolupráci. Úsměvy a podání rukou na konci summitu budou oběma stranami interpretovány jako pokrok v porovnání s ekonomickým nepřátelstvím, které vztahy ovládalo v loňském roce.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.