Americký prezident Donald Trump přijíždí do Pekingu v neobvyklé roli prosebníka, což značně mění dynamiku jeho nadcházejícího summitu s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Původní ambice na „velkolepou dohodu“ se pod tlakem okolností zúžily na snahu o stabilitu a prosbu o pomoc při řešení krize v Hormuzském průlivu. Zatímco Trump v březnu označoval setkání za „monumentální událost“, realita ukazuje na výrazné oslabení jeho vyjednávací pozice.
Hlavními tématy summitu mají být obchod, boj proti fentanylu a válka v Íránu. Právě konflikt v Íránu a únorové rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, které zablokovalo Trumpovu hlavní cestu k zavádění cel, zbavily amerického prezidenta klíčových pák. Peking si je této situace vědom a do jednání vstupuje s rostoucím sebevědomím jako rovnocenný, ne-li silnější hráč. Čína navíc těží z toho, že pozornost a prostředky Pentagonu se kvůli íránskému konfliktu přesouvají z indopacifického regionu na Blízký východ.
Namísto řešení palčivých problémů, jako jsou čínské státní dotace průmyslu nebo agresivní vojenská přítomnost v Indopacifiku, se očekává spíše potvrzení stávajícího obchodního příměří z loňského října. Cílem Washingtonu je nyní především kontinuita v oblasti cel a stabilita, která by zabránila dalšímu hospodářskému rozkolu. Obě strany se pravděpodobně dohodnou na nových mechanismech pro správu obchodu s „necitlivým zbožím“ a budou diskutovat o dalších nákupech amerických zemědělských produktů a letadel Boeing.
V otázce Íránu Trump doufá, že Si Ťin-pching využije svůj vliv v Teheránu k ukončení blokády strategického Hormuzského průlivu. Čína, která je hlavním odběratelem íránské ropy a dodavatelem vojenského vybavení, má však k rychlému ukončení války malou motivaci. Peking se sice rétoricky hlásí k příměří, ale zároveň zdůrazňuje, že zůstává důvěryhodným strategickým partnerem Íránu. Analytici neočekávají, že by Čína vyvíjela na Teherán výrazný tlak v konfliktu, který sama nezpůsobila a který jí strategicky vyhovuje.
Důležitým bodem jednání bude také umělá inteligence. Lídři mají diskutovat o novém dialogu na téma AI, zejména s ohledem na bezpečnostní rizika spojená s jejím nasazením v autonomních zbraňových systémech. Diskuse naváže na dohody z roku 2024 o zákazu používání umělé inteligence při ovládání jaderných zbraní. Nad celým tématem se však vznáší technologický závod o vytvoření nejvyspělejších systémů, který je nyní ještě vyhrocenější díky novému americkému modelu Mythos od společnosti Anthropic.
Přestože někteří kritici očekávají spíše vizuální dojem než hmatatelný obsah, pro spojence administrativy bude úspěchem už samotná existence stabilního a klidného summitu. Po deseti letech prudkých výkyvů ve vztazích je cílem obou stran nastolit udržitelný základ pro budoucí spolupráci. Úsměvy a podání rukou na konci summitu budou oběma stranami interpretovány jako pokrok v porovnání s ekonomickým nepřátelstvím, které vztahy ovládalo v loňském roce.
Americký prezident Donald Trump přijíždí do Pekingu v neobvyklé roli prosebníka, což značně mění dynamiku jeho nadcházejícího summitu s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Původní ambice na „velkolepou dohodu“ se pod tlakem okolností zúžily na snahu o stabilitu a prosbu o pomoc při řešení krize v Hormuzském průlivu. Zatímco Trump v březnu označoval setkání za „monumentální událost“, realita ukazuje na výrazné oslabení jeho vyjednávací pozice.
Plán na výstavbu ambiciózního mrakodrapu Trump Tower v australském Surfers Paradise na Zlatém pobřeží (Gold Coast) definitivně zkrachoval. Projekt v hodnotě 1,5 miliardy dolarů, který měl být nejvyšší budovou v Austrálii, skončil dříve, než stačila začít samotná stavba. Mezi developerskou skupinou Altus Property Group a společností Trump Organization nyní panují ostré neshody ohledně toho, kdo nese za neúspěch zodpovědnost.
Španělsko odmítlo poskytnout Spojeným státům své letecké základny pro operace související s válkou v Íránu. Ministr zahraničí José Manuel Albares v rozhovoru pro server Politico uvedl, že Madrid sice zůstává oddaným partnerem v transatlantických vztazích, ale nehodlá se kvůli tlaku z Washingtonu vzdát svých zásad a mezinárodního práva.
Britská politická scéna zažívá turbulentní dopoledne, kterému dominují dvě zásadní události. Zatímco se král Karel III. připravuje na tradiční slavnostní zahájení zasedání parlamentu, pozornost se upírá k Downing Street. Právě tam proběhla blesková schůzka mezi premiérem Keirem Starmerem a ministrem zdravotnictví Wesem Streetingem, který je považován za jeho možného nástupce.
Donald Trump se po deseti letech vrací do Číny, která je dnes mnohem silnější a asertivnější než při jeho poslední návštěvě v roce 2017. Tehdy byl v Pekingu hoštěn s velkou pompou, včetně večeře v Zakázaném městě, což byla pocta, které se před ním žádnému americkému prezidentovi nedostalo. Letošní přijetí slibuje podobnou velkolepost, včetně zastávky v Čung-nan-chaj, uzavřeném areálu, kde sídlí a pracuje nejvyšší čínské vedení.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.