Španělsko odmítlo poskytnout Spojeným státům své letecké základny pro operace související s válkou v Íránu. Ministr zahraničí José Manuel Albares v rozhovoru pro server Politico uvedl, že Madrid sice zůstává oddaným partnerem v transatlantických vztazích, ale nehodlá se kvůli tlaku z Washingtonu vzdát svých zásad a mezinárodního práva.
Napětí mezi oběma zeměmi eskalovalo poté, co španělská vláda pod vedením socialistického premiéra Pedra Sáncheze zakázala americkým vojenským letounům využívat základny Morón a Rota k útokům na Írán. Reakce Spojených států na sebe nenechala dlouho čekat. Washington pohrozil Madridu obchodním embargem, stažením vojsk a v krajním případě i pozastavením členství v NATO.
Prezident Donald Trump se na adresu španělské vlády vyjádřil velmi ostře a její postoj označil za hrozný. Podle něj Spojené státy nechtějí mít se Španělskem nic společného, pokud jim neumožní využívat klíčovou infrastrukturu k ochraně amerických zájmů. Bílý dům zdůrazňuje, že Evropa profituje z přítomnosti desítek tisíc amerických vojáků, a odmítnutí pomoci v boji proti terorismu považuje za nespravedlivé.
Ministr Albares však argumentuje platnými smlouvami o využívání základen. Ty podle něj jasně stanovují, že veškeré operace musí být v souladu s Chartou OSN a mezinárodním právem. Konflikt s Íránem označil za jednostrannou válku vedenou bez konzultace se spojenci v NATO, což je pro Španělsko nepřijatelné.
Španělsko se v rámci Evropské unie ocitlo v pozici outsidera již dříve, když kritizovalo postup Izraele a následně i americko-izraelskou ofenzivu v Íránu. Albares přesto věří, že se španělský postoj postupně stává v Evropě většinovým. Podle něj ostatní země často začínají říkat totéž co Madrid, protože to odpovídá zájmům a hodnotám evropských občanů.
Současná situace je podle španělské diplomacie bodem obratu, který by měl vést k větší nezávislosti Evropské unie. Vzhledem k rostoucí globální nestabilitě a nepředvídatelnosti americké zahraniční politiky volá Albares po posílení evropské suverenity. To by mělo zahrnovat i vybudování vlastní společné obranné kapacity.
Vznik společné evropské armády by podle Albarese neměl být vnímán jako oslabování Severoatlantické aliance. Poukazuje na to, že ani neustálé posilování amerických ozbrojených sil nikdo nepovažuje za hrozbu pro NATO. Evropa by tak měla disponovat vlastní silou, která jí umožní hájit své zájmy autonomně.
Zatímco Washington trvá na tom, že nedovolí Íránu získat jadernou zbraň a ohrozit svět, Madrid odmítá sloužit jako základna pro operace, které nepovažuje za legální. Celý spor tak odkrývá hluboké trhliny v současné transatlantické spolupráci. Španělsko dává jasně najevo, že ochrana vlastních občanů a hodnot je pro něj důležitější než bezvýhradná poslušnost spojenci.
Španělsko odmítlo poskytnout Spojeným státům své letecké základny pro operace související s válkou v Íránu. Ministr zahraničí José Manuel Albares v rozhovoru pro server Politico uvedl, že Madrid sice zůstává oddaným partnerem v transatlantických vztazích, ale nehodlá se kvůli tlaku z Washingtonu vzdát svých zásad a mezinárodního práva.
Britská politická scéna zažívá turbulentní dopoledne, kterému dominují dvě zásadní události. Zatímco se král Karel III. připravuje na tradiční slavnostní zahájení zasedání parlamentu, pozornost se upírá k Downing Street. Právě tam proběhla blesková schůzka mezi premiérem Keirem Starmerem a ministrem zdravotnictví Wesem Streetingem, který je považován za jeho možného nástupce.
Donald Trump se po deseti letech vrací do Číny, která je dnes mnohem silnější a asertivnější než při jeho poslední návštěvě v roce 2017. Tehdy byl v Pekingu hoštěn s velkou pompou, včetně večeře v Zakázaném městě, což byla pocta, které se před ním žádnému americkému prezidentovi nedostalo. Letošní přijetí slibuje podobnou velkolepost, včetně zastávky v Čung-nan-chaj, uzavřeném areálu, kde sídlí a pracuje nejvyšší čínské vedení.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.