Španělsko odmítlo poskytnout Spojeným státům své letecké základny pro válku v Íránu

U.S. Army, ilustrační fotografie
U.S. Army, ilustrační fotografie, foto: U.S. Army
Klára Marková 13. května 2026 10:47
Sdílej:

Španělsko odmítlo poskytnout Spojeným státům své letecké základny pro operace související s válkou v Íránu. Ministr zahraničí José Manuel Albares v rozhovoru pro server Politico uvedl, že Madrid sice zůstává oddaným partnerem v transatlantických vztazích, ale nehodlá se kvůli tlaku z Washingtonu vzdát svých zásad a mezinárodního práva.

Napětí mezi oběma zeměmi eskalovalo poté, co španělská vláda pod vedením socialistického premiéra Pedra Sáncheze zakázala americkým vojenským letounům využívat základny Morón a Rota k útokům na Írán. Reakce Spojených států na sebe nenechala dlouho čekat. Washington pohrozil Madridu obchodním embargem, stažením vojsk a v krajním případě i pozastavením členství v NATO.

Prezident Donald Trump se na adresu španělské vlády vyjádřil velmi ostře a její postoj označil za hrozný. Podle něj Spojené státy nechtějí mít se Španělskem nic společného, pokud jim neumožní využívat klíčovou infrastrukturu k ochraně amerických zájmů. Bílý dům zdůrazňuje, že Evropa profituje z přítomnosti desítek tisíc amerických vojáků, a odmítnutí pomoci v boji proti terorismu považuje za nespravedlivé.

Ministr Albares však argumentuje platnými smlouvami o využívání základen. Ty podle něj jasně stanovují, že veškeré operace musí být v souladu s Chartou OSN a mezinárodním právem. Konflikt s Íránem označil za jednostrannou válku vedenou bez konzultace se spojenci v NATO, což je pro Španělsko nepřijatelné.

Španělsko se v rámci Evropské unie ocitlo v pozici outsidera již dříve, když kritizovalo postup Izraele a následně i americko-izraelskou ofenzivu v Íránu. Albares přesto věří, že se španělský postoj postupně stává v Evropě většinovým. Podle něj ostatní země často začínají říkat totéž co Madrid, protože to odpovídá zájmům a hodnotám evropských občanů.

Současná situace je podle španělské diplomacie bodem obratu, který by měl vést k větší nezávislosti Evropské unie. Vzhledem k rostoucí globální nestabilitě a nepředvídatelnosti americké zahraniční politiky volá Albares po posílení evropské suverenity. To by mělo zahrnovat i vybudování vlastní společné obranné kapacity.

Vznik společné evropské armády by podle Albarese neměl být vnímán jako oslabování Severoatlantické aliance. Poukazuje na to, že ani neustálé posilování amerických ozbrojených sil nikdo nepovažuje za hrozbu pro NATO. Evropa by tak měla disponovat vlastní silou, která jí umožní hájit své zájmy autonomně.

Zatímco Washington trvá na tom, že nedovolí Íránu získat jadernou zbraň a ohrozit svět, Madrid odmítá sloužit jako základna pro operace, které nepovažuje za legální. Celý spor tak odkrývá hluboké trhliny v současné transatlantické spolupráci. Španělsko dává jasně najevo, že ochrana vlastních občanů a hodnot je pro něj důležitější než bezvýhradná poslušnost spojenci.

Stalo se
Novinky
Alexandr Lukašenko

Bělorusko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války proti Ukrajině se Lukašenkovi nechce

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.

Novinky
WHO

WHO: Kvůli extrémnímu počasí zemřelo za čtyři roky v Evropě 200 000 lidí

Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.

Novinky
Teherán

Týden od amerického příměří s Íránem: Kdo z něj zatím profituje nejvíc?

CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA. 

Novinky
Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, která má přimět Rusko k ukončení války

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.