Trumpova záliba v komentování vzhledu druhých dostává nový rozměr. Nejprve v Oválné pracovně před několika dny vytáhl svou oblíbenou historku o nejmenovaném, ale velmi slavném a bohatém "tlustém" příteli. Nechal se také slyšet, že od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga očekává při příletu do Pekingu „velké a tlusté objetí“.
Prezident v pondělí před novináři znovu vytáhl svou oblíbenou historku o nejmenovaném, ale velmi slavném a bohatém příteli, kterého bez obalu označil za tlustého nýmanda. Podle Trumpa je tento muž sice geniální byznysmen, ale zároveň vysoce neurotický člověk s výraznou nadváhou. Právě tento přítel prý prezidenta motivoval k tomu, aby se začal zajímat o ceny léků na snižování hmotnosti, které Trump lidově nazývá „fat drug“.
Trump barvitě líčil, jak si jeho „neuvěřitelně bohatý“ známý stěžoval na propastné rozdíly v cenách těchto preparátů. Zatímco v Londýně, Paříži nebo Heidelbergu stojí jedno balení léku 87 dolarů, v New Yorku za ten samý produkt vyrobený ve stejné továrně platí pacienti přes 1 300 dolarů. Tato nespravedlnost prezidenta podle jeho slov vyprovokovala k akci.
Během svého projevu Trump nešetřil urážkami na adresu fyzického vzhledu svého přítele a poznamenal, že mu sice slíbil utajit jméno, ale právě mu „zničil pověst, co se týče jeho tělesné schránky“. Tato slova vyvolala salvy smíchu u přítomného doktora Mehmeta Oze, který nyní působí jako vládní poradce pro zdravotnictví.
Ironií osudu je, že i sám Trump je podle oficiálních měření BMI z loňského roku v kategorii lidí s nadváhou. Přesto se neostýchá používat hanlivé výrazy, což kritici označují za klasický případ pokrytectví. V lednovém rozhovoru pro New York Times dokonce sám připustil, že by pravděpodobně tyto moderní injekce na hubnutí měl také brát.
Spekulace o tom, koho Trump svým popisem „neurotického tlustého přítele“ myslí, se okamžitě stočily k Elonu Muskovi. Miliardář se v minulosti otevřeně přiznal k užívání léků na hubnutí a jeho vlastní chatbot s umělou inteligencí dokonce naznačil, že by prezident mohl mluvit právě o něm. Musk je navíc součástí Trumpovy delegace, která s ním nyní cestuje do Číny.
Téma tělesných proporcí se překvapivě prolíná i do mezinárodní diplomacie. Trump se nechal slyšet, že od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga očekává při příletu do Pekingu „velké a tlusté objetí“. Tento výraz použil už v polovině dubna, kdy předpovídal, že jejich spolupráce bude fungovat skvěle a chytře.
Čínská strana však na Trumpův familiární tón reaguje s typickou rezervovaností. Zatímco americký prezident hovoří o vřelých citech, Peking potvrdil návštěvu teprve v pondělí a dává najevo, že program bude plný napětí. Mezi hlavní body patří ožehavá témata jako Tchaj-wan, obchodní cla, vzácné zeminy a probíhající konflikt s Íránem.
Trumpova záliba v komentování vzhledu druhých vyniká zejména v kontrastu s odměřeným a disciplinovaným vystupováním čínského vůdce. Si Ťin-pching sází na pečlivě odměřenou zahraniční politiku, která je přímým opakem Trumpova impulzivního a často bombastického chování na světové scéně.
Navzdory těmto rozdílům považuje čínské ministerstvo zahraničí diplomacii mezi lídry za nenahraditelnou. Trumpova cesta do Číny je první návštěvou americké hlavy státu od roku 2017 a Peking si dává pozor, aby prezidentovo ego neurazil, přestože pompéznost oslav zřejmě nedosáhne úrovně jeho minulé návštěvy.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.