Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí podle webu Politico hrozivé volbě. Buď přijme mírovou nabídku, kterou upekl Donald Trump s Vladimirem Putinem, nebo vsadí budoucnost své země na naději, že jednoho dne získá dostatečnou pomoc od svých evropských spojenců. Evropští představitelé se sice blahopřáli po víkendových jednáních v Ženevě, která naznačovala, že Trump bude naslouchat jejich obavám z vnucení špatné mírové dohody Kyjevu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že existuje „pevný základ pro další postup“, což je výsledek silné evropské přítomnosti na jednáních.
Byl to jistě pokrok, že byli k nedělní schůzce ve Švýcarsku přizváni hlavní poradci z EU a Spojeného království. Byli totiž vyloučeni z původního 28bodového plánu Ameriky, který byl podle jejich obav tak zaujatý, že by povzbudil Rusko k dalším útokům. Oslavy se však rychle střetly s realitou. Kreml evropský protinávrh na ukončení války odmítl, přičemž poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro zahraniční politiku prohlásil, že „nám konstruktivně vůbec nevyhovuje“.
Ukrajinský prezident Zelenskyj nicméně v pondělí večer oznámil, že američtí a ukrajinští představitelé se dohodli na zeštíhleném textu, který zahrnuje některé z obav Kyjeva. Uvedl, že „citlivé“ otázky musí být ještě projednány s Trumpem. V sázce je to, že by Putin mohl zatáhnout amerického prezidenta zpět k jeho původní pozici: dohodě o příměří, která by donutila Kyjev vzdát se rozsáhlých území Moskvě, opustit naději na vstup do NATO a omezit velikost své armády na 600 000 vojáků z téměř jednoho milionu.
Pokud se to stane, Zelenskyj bude čelit mizerné volbě: Buď přijme nabídku připravenou Trumpem a Putinem, nebo riskuje budoucnost své země v naději, že jednoho dne získá dostatečnou pomoc od evropských spojenců. Jde o tytéž přátele, kteří mu po téměř čtyřech letech války nepošlou své vojáky, ani zbraně, které chce, ani se neodhodlají sáhnout na zmrazené ruské aktiva ze svých bank, aby mu pomohli nakoupit zásoby.
Někteří američtí republikáni, kteří namítají proti Trumpově dohodě a kompromisům, které bude vyžadovat, se podle Grega Swensona, předsedy organizace Republicans Overseas ve Spojeném království, klamou. Zeptal se: „Jaká je alternativa?“ Podle něj můžete vést skvělé řeči, účastnit se diplomatických setkání a posílat do Ženevy ty nejlepší lidi, ale jediný způsob, jak porazit Putina, je bojovat. A nikdo z Evropy není ochoten to udělat.
Evropští politici a úředníci by nesouhlasili, poukazujíce na obrovské částky peněz a zbraní, které jejich vlády Kyjevu poslaly, a na ekonomickou výzvu spojenou s omezením obchodu s Ruskem. Nicméně, Trumpův původní návrh vyvolal paniku v Bruselu a za ním, protože věděli, že se Zelenskyj nemůže spolehnout na to, že Evropa sama o sobě udělá dost pro pomoc Ukrajině.
Před měsícem lídři EU sebevědomě předpovídali, že na summitu v Bruselu zajistí přelomovou dohodu o využití 140 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv jako „reparační půjčky“ na zajištění finanční stability Kyjeva na další dva roky. Tento plán se však kvůli neočekávaným námitkám Belgie rozpadl. Rozhovory se nyní mezi úředníky Komise a vládami EU, zejména Belgičany, zintenzivňují, ale zatím nedošlo k žádnému průlomu.
Někteří diplomaté doufají, že tlak ze strany Trumpa donutí Belgii a ostatní členské státy s výhradami k plánu zmrazených aktiv k dohodě. Jedna z variant, která nebyla vyloučena, je využití části aktiv společně s dluhopisy EU nebo potenciálně přímými finančními příspěvky od vlád členských států. Někteří diplomaté se však obávají, že by se celá myšlenka reparační půjčky zhroutila, pokud by konečný mírový plán obsahoval odkaz na použití těchto fondů.
Původní americký návrh naznačoval použití aktiv v rámci investiční kampaně na Ukrajině, přičemž polovina výtěžku by šla USA. Evropané tento koncept odmítli jako „skandální“. Jakmile budou sankce vůči Rusku nakonec zrušeny, Euroclear, finanční depozitář se sídlem v Belgii, držící imobilizovaná aktiva, by mohl být nucen poslat peníze zpět Moskvě. To by mohlo znamenat, že by daňoví poplatníci EU museli hotovost splácet, což je scénář, který pravděpodobně silně ovlivní vlády EU při zvažování podpory myšlenky půjčky v nadcházejících týdnech. Belgie se totiž obává, že by musela nést veškerá rizika a právní důsledky spojené s držením většiny těchto aktiv ve svém depozitáři.
Pak je tu otázka udržení míru. Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer vedli snahy o sestavení podpory pro mezinárodní mírové síly z dobrovolnických zemí, které by vytvořily „koalici ochotných“. Před rokem Macron dokonce naznačil myšlenku „bot na zemi“ před skončením konfliktu. Takto už však nemluví.
O tom, jak obtížná by byla jakákoli debata o vyslání vojsk na Ukrajinu ve Francii, svědčí rozruch, který minulý týden vyvolala vášnivá výzva nového nejvyššího generála Fabiena Mandona, aby starostové připravili občany na možnou válku s Ruskem. Mandon varoval, že pokud Francie „není připravena přijmout ztrátu svých dětí, trpět ekonomicky, protože priority budou dány obranné výrobě, pak jsme v ohrožení“. Macron se pokusil kontroverzi utlumit s tím, že Mandonova slova byla vytržena z kontextu.
V Německu ministr zahraničí Johann Wadephul uvedl, že Berlín již „dělá zvláštní příspěvek východnímu křídlu“ rozmístěním bojeschopné brigády v Litvě. „Celá pobaltská oblast je klíčovou oblastí, na kterou se Bundeswehr zaměří. Myslím, že toto je dostatečná a dalekosáhlá podpora pro Ukrajinu.“ Ukrajinci by si přáli hlubší závazek na svém území, ale západní Evropané se obávají vysokých ztrát, které by mohlo způsobit vyslání vojáků na frontové linie.
„Přinejmenším je Trump ohledně toho upřímný,“ řekl Swenson. „Mohli bychom Rusko porazit. Myslím, že bychom je porazili rychle, za předpokladu, že by nebyly použity jaderné zbraně. Porazili bychom Rusko, ale mnoho lidí by zemřelo.“
Britská zemědělská sféra se v současnosti potýká s hlubokou krizí, kterou vyvolalo extrémní sucho a předchozí nepříznivé počasí. Prezident Národní unie farmářů varoval, že zemi mohou brzy postihnout nedostatky některých potravin, protože tuzemská produkce čelí masivním výpadkům způsobeným nedostatkem vody pro závlahu.
Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.