Zelenského pochmurná volba: Přijmout Trumpův mír, nebo doufat ve vratké evropské přátele?

Byl to jistě pokrok, že byli k nedělní schůzce ve Švýcarsku přizváni hlavní poradci z EU a Spojeného království. Byli totiž vyloučeni z původního 28bodového plánu Ameriky, který byl podle jejich obav tak zaujatý, že by povzbudil Rusko k dalším útokům. Oslavy se však rychle střetly s realitou. Kreml evropský protinávrh na ukončení války odmítl, přičemž poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro zahraniční politiku prohlásil, že „nám konstruktivně vůbec nevyhovuje“.

Ukrajinský prezident Zelenskyj nicméně v pondělí večer oznámil, že američtí a ukrajinští představitelé se dohodli na zeštíhleném textu, který zahrnuje některé z obav Kyjeva. Uvedl, že „citlivé“ otázky musí být ještě projednány s Trumpem. V sázce je to, že by Putin mohl zatáhnout amerického prezidenta zpět k jeho původní pozici: dohodě o příměří, která by donutila Kyjev vzdát se rozsáhlých území Moskvě, opustit naději na vstup do NATO a omezit velikost své armády na 600 000 vojáků z téměř jednoho milionu.

Pokud se to stane, Zelenskyj bude čelit mizerné volbě: Buď přijme nabídku připravenou Trumpem a Putinem, nebo riskuje budoucnost své země v naději, že jednoho dne získá dostatečnou pomoc od evropských spojenců. Jde o tytéž přátele, kteří mu po téměř čtyřech letech války nepošlou své vojáky, ani zbraně, které chce, ani se neodhodlají sáhnout na zmrazené ruské aktiva ze svých bank, aby mu pomohli nakoupit zásoby.

Někteří američtí republikáni, kteří namítají proti Trumpově dohodě a kompromisům, které bude vyžadovat, se podle Grega Swensona, předsedy organizace Republicans Overseas ve Spojeném království, klamou. Zeptal se: „Jaká je alternativa?“ Podle něj můžete vést skvělé řeči, účastnit se diplomatických setkání a posílat do Ženevy ty nejlepší lidi, ale jediný způsob, jak porazit Putina, je bojovat. A nikdo z Evropy není ochoten to udělat.

Evropští politici a úředníci by nesouhlasili, poukazujíce na obrovské částky peněz a zbraní, které jejich vlády Kyjevu poslaly, a na ekonomickou výzvu spojenou s omezením obchodu s Ruskem. Nicméně, Trumpův původní návrh vyvolal paniku v Bruselu a za ním, protože věděli, že se Zelenskyj nemůže spolehnout na to, že Evropa sama o sobě udělá dost pro pomoc Ukrajině.

Před měsícem lídři EU sebevědomě předpovídali, že na summitu v Bruselu zajistí přelomovou dohodu o využití 140 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv jako „reparační půjčky“ na zajištění finanční stability Kyjeva na další dva roky. Tento plán se však kvůli neočekávaným námitkám Belgie rozpadl. Rozhovory se nyní mezi úředníky Komise a vládami EU, zejména Belgičany, zintenzivňují, ale zatím nedošlo k žádnému průlomu.

Někteří diplomaté doufají, že tlak ze strany Trumpa donutí Belgii a ostatní členské státy s výhradami k plánu zmrazených aktiv k dohodě. Jedna z variant, která nebyla vyloučena, je využití části aktiv společně s dluhopisy EU nebo potenciálně přímými finančními příspěvky od vlád členských států. Někteří diplomaté se však obávají, že by se celá myšlenka reparační půjčky zhroutila, pokud by konečný mírový plán obsahoval odkaz na použití těchto fondů.

Původní americký návrh naznačoval použití aktiv v rámci investiční kampaně na Ukrajině, přičemž polovina výtěžku by šla USA. Evropané tento koncept odmítli jako „skandální“. Jakmile budou sankce vůči Rusku nakonec zrušeny, Euroclear, finanční depozitář se sídlem v Belgii, držící imobilizovaná aktiva, by mohl být nucen poslat peníze zpět Moskvě. To by mohlo znamenat, že by daňoví poplatníci EU museli hotovost splácet, což je scénář, který pravděpodobně silně ovlivní vlády EU při zvažování podpory myšlenky půjčky v nadcházejících týdnech. Belgie se totiž obává, že by musela nést veškerá rizika a právní důsledky spojené s držením většiny těchto aktiv ve svém depozitáři.

Pak je tu otázka udržení míru. Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer vedli snahy o sestavení podpory pro mezinárodní mírové síly z dobrovolnických zemí, které by vytvořily „koalici ochotných“. Před rokem Macron dokonce naznačil myšlenku „bot na zemi“ před skončením konfliktu. Takto už však nemluví.

O tom, jak obtížná by byla jakákoli debata o vyslání vojsk na Ukrajinu ve Francii, svědčí rozruch, který minulý týden vyvolala vášnivá výzva nového nejvyššího generála Fabiena Mandona, aby starostové připravili občany na možnou válku s Ruskem. Mandon varoval, že pokud Francie „není připravena přijmout ztrátu svých dětí, trpět ekonomicky, protože priority budou dány obranné výrobě, pak jsme v ohrožení“. Macron se pokusil kontroverzi utlumit s tím, že Mandonova slova byla vytržena z kontextu.

V Německu ministr zahraničí Johann Wadephul uvedl, že Berlín již „dělá zvláštní příspěvek východnímu křídlu“ rozmístěním bojeschopné brigády v Litvě. „Celá pobaltská oblast je klíčovou oblastí, na kterou se Bundeswehr zaměří. Myslím, že toto je dostatečná a dalekosáhlá podpora pro Ukrajinu.“ Ukrajinci by si přáli hlubší závazek na svém území, ale západní Evropané se obávají vysokých ztrát, které by mohlo způsobit vyslání vojáků na frontové linie.

„Přinejmenším je Trump ohledně toho upřímný,“ řekl Swenson. „Mohli bychom Rusko porazit. Myslím, že bychom je porazili rychle, za předpokladu, že by nebyly použity jaderné zbraně. Porazili bychom Rusko, ale mnoho lidí by zemřelo.“