Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí podle webu Politico hrozivé volbě. Buď přijme mírovou nabídku, kterou upekl Donald Trump s Vladimirem Putinem, nebo vsadí budoucnost své země na naději, že jednoho dne získá dostatečnou pomoc od svých evropských spojenců. Evropští představitelé se sice blahopřáli po víkendových jednáních v Ženevě, která naznačovala, že Trump bude naslouchat jejich obavám z vnucení špatné mírové dohody Kyjevu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že existuje „pevný základ pro další postup“, což je výsledek silné evropské přítomnosti na jednáních.
Byl to jistě pokrok, že byli k nedělní schůzce ve Švýcarsku přizváni hlavní poradci z EU a Spojeného království. Byli totiž vyloučeni z původního 28bodového plánu Ameriky, který byl podle jejich obav tak zaujatý, že by povzbudil Rusko k dalším útokům. Oslavy se však rychle střetly s realitou. Kreml evropský protinávrh na ukončení války odmítl, přičemž poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro zahraniční politiku prohlásil, že „nám konstruktivně vůbec nevyhovuje“.
Ukrajinský prezident Zelenskyj nicméně v pondělí večer oznámil, že američtí a ukrajinští představitelé se dohodli na zeštíhleném textu, který zahrnuje některé z obav Kyjeva. Uvedl, že „citlivé“ otázky musí být ještě projednány s Trumpem. V sázce je to, že by Putin mohl zatáhnout amerického prezidenta zpět k jeho původní pozici: dohodě o příměří, která by donutila Kyjev vzdát se rozsáhlých území Moskvě, opustit naději na vstup do NATO a omezit velikost své armády na 600 000 vojáků z téměř jednoho milionu.
Pokud se to stane, Zelenskyj bude čelit mizerné volbě: Buď přijme nabídku připravenou Trumpem a Putinem, nebo riskuje budoucnost své země v naději, že jednoho dne získá dostatečnou pomoc od evropských spojenců. Jde o tytéž přátele, kteří mu po téměř čtyřech letech války nepošlou své vojáky, ani zbraně, které chce, ani se neodhodlají sáhnout na zmrazené ruské aktiva ze svých bank, aby mu pomohli nakoupit zásoby.
Někteří američtí republikáni, kteří namítají proti Trumpově dohodě a kompromisům, které bude vyžadovat, se podle Grega Swensona, předsedy organizace Republicans Overseas ve Spojeném království, klamou. Zeptal se: „Jaká je alternativa?“ Podle něj můžete vést skvělé řeči, účastnit se diplomatických setkání a posílat do Ženevy ty nejlepší lidi, ale jediný způsob, jak porazit Putina, je bojovat. A nikdo z Evropy není ochoten to udělat.
Evropští politici a úředníci by nesouhlasili, poukazujíce na obrovské částky peněz a zbraní, které jejich vlády Kyjevu poslaly, a na ekonomickou výzvu spojenou s omezením obchodu s Ruskem. Nicméně, Trumpův původní návrh vyvolal paniku v Bruselu a za ním, protože věděli, že se Zelenskyj nemůže spolehnout na to, že Evropa sama o sobě udělá dost pro pomoc Ukrajině.
Před měsícem lídři EU sebevědomě předpovídali, že na summitu v Bruselu zajistí přelomovou dohodu o využití 140 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv jako „reparační půjčky“ na zajištění finanční stability Kyjeva na další dva roky. Tento plán se však kvůli neočekávaným námitkám Belgie rozpadl. Rozhovory se nyní mezi úředníky Komise a vládami EU, zejména Belgičany, zintenzivňují, ale zatím nedošlo k žádnému průlomu.
Někteří diplomaté doufají, že tlak ze strany Trumpa donutí Belgii a ostatní členské státy s výhradami k plánu zmrazených aktiv k dohodě. Jedna z variant, která nebyla vyloučena, je využití části aktiv společně s dluhopisy EU nebo potenciálně přímými finančními příspěvky od vlád členských států. Někteří diplomaté se však obávají, že by se celá myšlenka reparační půjčky zhroutila, pokud by konečný mírový plán obsahoval odkaz na použití těchto fondů.
Původní americký návrh naznačoval použití aktiv v rámci investiční kampaně na Ukrajině, přičemž polovina výtěžku by šla USA. Evropané tento koncept odmítli jako „skandální“. Jakmile budou sankce vůči Rusku nakonec zrušeny, Euroclear, finanční depozitář se sídlem v Belgii, držící imobilizovaná aktiva, by mohl být nucen poslat peníze zpět Moskvě. To by mohlo znamenat, že by daňoví poplatníci EU museli hotovost splácet, což je scénář, který pravděpodobně silně ovlivní vlády EU při zvažování podpory myšlenky půjčky v nadcházejících týdnech. Belgie se totiž obává, že by musela nést veškerá rizika a právní důsledky spojené s držením většiny těchto aktiv ve svém depozitáři.
Pak je tu otázka udržení míru. Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer vedli snahy o sestavení podpory pro mezinárodní mírové síly z dobrovolnických zemí, které by vytvořily „koalici ochotných“. Před rokem Macron dokonce naznačil myšlenku „bot na zemi“ před skončením konfliktu. Takto už však nemluví.
O tom, jak obtížná by byla jakákoli debata o vyslání vojsk na Ukrajinu ve Francii, svědčí rozruch, který minulý týden vyvolala vášnivá výzva nového nejvyššího generála Fabiena Mandona, aby starostové připravili občany na možnou válku s Ruskem. Mandon varoval, že pokud Francie „není připravena přijmout ztrátu svých dětí, trpět ekonomicky, protože priority budou dány obranné výrobě, pak jsme v ohrožení“. Macron se pokusil kontroverzi utlumit s tím, že Mandonova slova byla vytržena z kontextu.
V Německu ministr zahraničí Johann Wadephul uvedl, že Berlín již „dělá zvláštní příspěvek východnímu křídlu“ rozmístěním bojeschopné brigády v Litvě. „Celá pobaltská oblast je klíčovou oblastí, na kterou se Bundeswehr zaměří. Myslím, že toto je dostatečná a dalekosáhlá podpora pro Ukrajinu.“ Ukrajinci by si přáli hlubší závazek na svém území, ale západní Evropané se obávají vysokých ztrát, které by mohlo způsobit vyslání vojáků na frontové linie.
„Přinejmenším je Trump ohledně toho upřímný,“ řekl Swenson. „Mohli bychom Rusko porazit. Myslím, že bychom je porazili rychle, za předpokladu, že by nebyly použity jaderné zbraně. Porazili bychom Rusko, ale mnoho lidí by zemřelo.“
Bývalý princ Andrew je černou ovcí britské královské rodiny, což uplynulý víkend zase jen potvrdil. Král Karel III. sice navštívil místo, kde momentálně žije jeho mladší bratr, ale vidět se sourozencem se opravdu nechtěl.
Babišova vláda připravila novinku, kterou nepochybně ocení mnoho Čechů. Život ulehčí lidem, kteří potřebují například léky na cukrovku nebo srdeční selhání. Od července nebudou muset zbytečně obíhat specialisty kvůli pouhému receptu. Změnu prosadilo ministerstvo zdravotnictví vedené Adamem Vojtěchem (ANO).
Česko dnes na trhu rychlého občerstvení zažívá situaci, kterou tuzemský maloobchod nepamatuje. Nadnárodní řetězec KFC se rozhodl k radikálnímu kroku: úderem ranní otevírací doby nechal zamčené dveře všech svých 140 poboček po celé České republice. Provoz se plošně zastavil. Zaměstnanci místo smažení kuřat fasují školící manuály a programátoři narychlo nahazují nový digitální systém pro kontrolu bezpečnosti potravin.
Do Česka již během uplynulého víkendu dorazilo tropické počasí, které si užijeme i v tomto týdnu. O to méně ale bude deště, problémy se suchem se mají prohlubovat. Meteorologové poukazují na souvislost s klimatickou změnou.
Severoatlantická aliance se před svým červencovým summitem v Turecku ocitá v situaci, kdy musí řešit jednu z největších výzev ve své historii. Evropští spojenci čelí reálné možnosti, že se budou muset obejít bez bezpečnostních záruk a přítomnosti Spojených států. Washington totiž v uplynulých týdnech přistoupil k odsunu části vojáků z Německa i Polska a uvažoval dokonce o pozastavení členství Španělska, což je v Evropě vnímáno jako odveta za vlažnou podporu amerických postojů ve válce s Íránem.
Ukrajina kvůli nutnosti šetřit omezené zásoby protivzdušných raket stále častěji spoléhá na domácí systém elektronického boje Lima. Tento prostředek slouží k narušování a odklánění ruských bezpilotních letounů a střel. Na rozdíl od klasické protivzdušné obrany, která útočící cíle fyzicky likviduje svými antiraketami, funguje tento systém tak, že ruší a podvrhuje satelitní navigační signály. Vzhledem k tomu, že Rusko zintenzivňuje své údery s dlouhým doletem a Kyjev se potýká s trvalým nedostatkem drahé munice, stala se tato technologie klíčovou vrstvou ukrajinské obranné architektury.
Íránské ministerstvo zahraničí obvinilo Spojené státy z hrubého porušení příměří, k němuž mělo dojít během uplynulých 48 hodin v regionu Hormozgán v blízkosti strategického Hormuzského průlivu. Teherán podle oficiálního prohlášení považuje americký režim za plně odpovědný za veškeré následky těchto útočných a neoprávněných akcí. Ministerstvo zároveň zdůraznilo, že Írán bude na tyto kroky reagovat a nebude váhat při obraně svého vlastního území.
Demokratická republika Kongo se potýká se svou sedmnáctou epidemií nebezpečné eboly. Humanitární organizace i zdravotníci upozorňují na její alarmující šíření a dodávají, že oficiální statistiky neodrážejí skutečnou závažnost situace. Místní podfinancované zdravotnictví čelí enormnímu náporu, kvůli čemuž zástupci neziskového sektoru naléhavě apelují na mezinárodní společenství s žádostí o koordinovanou finanční a materiální pomoc, neboť situace v terénu se nadále vymyká kontrole.
Vlna extrémních veder, která v úvodu léta zasáhla velkou část západní Evropy, si ve Francii vyžádala již sedm lidských životů. Francie a Velká Británie v pondělí zaznamenaly historické teplotní rekordy pro měsíc květen. Vládní mluvčí Maud Bregeonová v televizním vysílání potvrdila, že těchto sedm úmrtí přímo či nepřímo souvisí s vysokými teplotami, přičemž v pěti případech se jednalo o utonutí. Podle meteorologů z Météo France byla nejvyšší pondělní teplota naměřena v departementu Les Landes na jihozápadě země, kde rtuť teploměru vyšplhala na 37,1 stupně Celsia.
Bohatší státy Evropské unie, které financují výdaje celého bloku, zintenzivňují své úsilí o omezení navrhovaného dlouhodobého rozpočtu. Evropská komise totiž navrhuje, aby unijní pokladna pro období let 2028 až 2034 disponovala částkou dosahující až 1,8 bilionu eur. Ministři zastupující devět čistých plátců, tedy zemí, které do unijního rozpočtu odvádějí více peněz, než z něho samy získávají, se proto rozhodli zorganizovat společnou opoziční kampaň. Před zasedáním Rady pro obecné záležitosti v Bruselu, kde se má o víceletém finančním rámci jednat, naplánovali společné jednání s cílem postavit se proti tomuto návrhu.
Americké lety zajišťující vyhoštění a přesuny migrantů produkují stovky tisíc metrických tun emisí oxidu uhličitého, které poškozují klima. Federální úředníci totiž přepravují bezprecedentní množství lidí do záchytných center daleko od jejich domovů a následně je deportují do zemí po celém světě. Masivní deportační kampaň Donalda Trumpa podnítila minimálně osmdesátiprocentní meziroční nárůst těchto letů, což podle exkluzivní analýzy dat poskytnuté deníku The Guardian výrazně urychluje klimatickou krizi. Ředitelka výzkumu v organizaci Human Rights First Savitri Arveyová potvrdila, že u všech těchto letů došlo k ohromujícímu nárůstu jak v počtu, tak v množství cílových destinací.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.