Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí podle webu Politico hrozivé volbě. Buď přijme mírovou nabídku, kterou upekl Donald Trump s Vladimirem Putinem, nebo vsadí budoucnost své země na naději, že jednoho dne získá dostatečnou pomoc od svých evropských spojenců. Evropští představitelé se sice blahopřáli po víkendových jednáních v Ženevě, která naznačovala, že Trump bude naslouchat jejich obavám z vnucení špatné mírové dohody Kyjevu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že existuje „pevný základ pro další postup“, což je výsledek silné evropské přítomnosti na jednáních.
Byl to jistě pokrok, že byli k nedělní schůzce ve Švýcarsku přizváni hlavní poradci z EU a Spojeného království. Byli totiž vyloučeni z původního 28bodového plánu Ameriky, který byl podle jejich obav tak zaujatý, že by povzbudil Rusko k dalším útokům. Oslavy se však rychle střetly s realitou. Kreml evropský protinávrh na ukončení války odmítl, přičemž poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro zahraniční politiku prohlásil, že „nám konstruktivně vůbec nevyhovuje“.
Ukrajinský prezident Zelenskyj nicméně v pondělí večer oznámil, že američtí a ukrajinští představitelé se dohodli na zeštíhleném textu, který zahrnuje některé z obav Kyjeva. Uvedl, že „citlivé“ otázky musí být ještě projednány s Trumpem. V sázce je to, že by Putin mohl zatáhnout amerického prezidenta zpět k jeho původní pozici: dohodě o příměří, která by donutila Kyjev vzdát se rozsáhlých území Moskvě, opustit naději na vstup do NATO a omezit velikost své armády na 600 000 vojáků z téměř jednoho milionu.
Pokud se to stane, Zelenskyj bude čelit mizerné volbě: Buď přijme nabídku připravenou Trumpem a Putinem, nebo riskuje budoucnost své země v naději, že jednoho dne získá dostatečnou pomoc od evropských spojenců. Jde o tytéž přátele, kteří mu po téměř čtyřech letech války nepošlou své vojáky, ani zbraně, které chce, ani se neodhodlají sáhnout na zmrazené ruské aktiva ze svých bank, aby mu pomohli nakoupit zásoby.
Někteří američtí republikáni, kteří namítají proti Trumpově dohodě a kompromisům, které bude vyžadovat, se podle Grega Swensona, předsedy organizace Republicans Overseas ve Spojeném království, klamou. Zeptal se: „Jaká je alternativa?“ Podle něj můžete vést skvělé řeči, účastnit se diplomatických setkání a posílat do Ženevy ty nejlepší lidi, ale jediný způsob, jak porazit Putina, je bojovat. A nikdo z Evropy není ochoten to udělat.
Evropští politici a úředníci by nesouhlasili, poukazujíce na obrovské částky peněz a zbraní, které jejich vlády Kyjevu poslaly, a na ekonomickou výzvu spojenou s omezením obchodu s Ruskem. Nicméně, Trumpův původní návrh vyvolal paniku v Bruselu a za ním, protože věděli, že se Zelenskyj nemůže spolehnout na to, že Evropa sama o sobě udělá dost pro pomoc Ukrajině.
Před měsícem lídři EU sebevědomě předpovídali, že na summitu v Bruselu zajistí přelomovou dohodu o využití 140 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv jako „reparační půjčky“ na zajištění finanční stability Kyjeva na další dva roky. Tento plán se však kvůli neočekávaným námitkám Belgie rozpadl. Rozhovory se nyní mezi úředníky Komise a vládami EU, zejména Belgičany, zintenzivňují, ale zatím nedošlo k žádnému průlomu.
Někteří diplomaté doufají, že tlak ze strany Trumpa donutí Belgii a ostatní členské státy s výhradami k plánu zmrazených aktiv k dohodě. Jedna z variant, která nebyla vyloučena, je využití části aktiv společně s dluhopisy EU nebo potenciálně přímými finančními příspěvky od vlád členských států. Někteří diplomaté se však obávají, že by se celá myšlenka reparační půjčky zhroutila, pokud by konečný mírový plán obsahoval odkaz na použití těchto fondů.
Původní americký návrh naznačoval použití aktiv v rámci investiční kampaně na Ukrajině, přičemž polovina výtěžku by šla USA. Evropané tento koncept odmítli jako „skandální“. Jakmile budou sankce vůči Rusku nakonec zrušeny, Euroclear, finanční depozitář se sídlem v Belgii, držící imobilizovaná aktiva, by mohl být nucen poslat peníze zpět Moskvě. To by mohlo znamenat, že by daňoví poplatníci EU museli hotovost splácet, což je scénář, který pravděpodobně silně ovlivní vlády EU při zvažování podpory myšlenky půjčky v nadcházejících týdnech. Belgie se totiž obává, že by musela nést veškerá rizika a právní důsledky spojené s držením většiny těchto aktiv ve svém depozitáři.
Pak je tu otázka udržení míru. Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer vedli snahy o sestavení podpory pro mezinárodní mírové síly z dobrovolnických zemí, které by vytvořily „koalici ochotných“. Před rokem Macron dokonce naznačil myšlenku „bot na zemi“ před skončením konfliktu. Takto už však nemluví.
O tom, jak obtížná by byla jakákoli debata o vyslání vojsk na Ukrajinu ve Francii, svědčí rozruch, který minulý týden vyvolala vášnivá výzva nového nejvyššího generála Fabiena Mandona, aby starostové připravili občany na možnou válku s Ruskem. Mandon varoval, že pokud Francie „není připravena přijmout ztrátu svých dětí, trpět ekonomicky, protože priority budou dány obranné výrobě, pak jsme v ohrožení“. Macron se pokusil kontroverzi utlumit s tím, že Mandonova slova byla vytržena z kontextu.
V Německu ministr zahraničí Johann Wadephul uvedl, že Berlín již „dělá zvláštní příspěvek východnímu křídlu“ rozmístěním bojeschopné brigády v Litvě. „Celá pobaltská oblast je klíčovou oblastí, na kterou se Bundeswehr zaměří. Myslím, že toto je dostatečná a dalekosáhlá podpora pro Ukrajinu.“ Ukrajinci by si přáli hlubší závazek na svém území, ale západní Evropané se obávají vysokých ztrát, které by mohlo způsobit vyslání vojáků na frontové linie.
„Přinejmenším je Trump ohledně toho upřímný,“ řekl Swenson. „Mohli bychom Rusko porazit. Myslím, že bychom je porazili rychle, za předpokladu, že by nebyly použity jaderné zbraně. Porazili bychom Rusko, ale mnoho lidí by zemřelo.“
Někdejší britský princ Andrew Mountbatten-Windsor obdrží finanční kompenzaci ve výši 302 tisíc liber (v přepočtu přibližně devět milionů korun) za předčasné ukončení nájemní smlouvy k sídlu Royal Lodge ve Windsoru. Majetková správa britské koruny Crown Estate v pátek potvrdila, že bývalý vévoda z Yorku panskou rezidenci oficiálně vrátil o více než padesát let dříve, než původně plánoval. Podle platných smluvních podmínek mu tak vznikl nárok na navrácení části investovaných financí.
V České republice začaly úderem 14. hodiny dvoudenní volby do obecních zastupitelstev, které rozhodnou o složení místních radnic na příští čtyři roky. Souběžně s nimi se ve dvaceti sedmi obvodech koná také první kolo senátních voleb, jež napoví, jak výrazně se obmění třetina horní parlamentní komory. Volební místnosti po celé zemi zůstanou otevřené v pátek do 22. hodiny a v sobotu od 8. do 14. hodiny, kdy se hlasovací urny definitivně uzavřou.
Americké a ukrajinské delegace se v pátek scházejí v Miami na dvoudenním jednání o nových návrzích na ukončení konfliktu na Ukrajině. Klíčovým tématem rozhovorů má být možnost dojednání částečného příměří, které by se vztahovalo na ochranu energetické infrastruktury a bezpečnost námořních přeprav obilí. Jednání přichází v době, kdy se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa snaží dosáhnout diplomatického posunu před nadcházejícími zimními měsíci a americkými kongresovými volbami.
Americký miliardář Elon Musk veřejně zpochybnil rovnocennost podmínek na indickém telekomunikačním trhu a položil otázku, zda je nejbohatší muž Asie Mukesh Ambani „skutečným šéfem Indie“. Reagoval tak na přetrvávající průtahy při schvalování vstupu jeho satelitní internetové sítě Starlink do země. Musk předtím obvinil nejmenované vlivné podnikatelské kruhy ze snahy zablokovat příchod jeho služby na tamní trh. Následně jmenovitě ukázal na Ambaniho, jehož konglomerát Reliance vlastní největšího indického mobilního operátora Jio.
Rozsáhlé lesní požáry v Indonésii vyvolaly v oblasti jihovýchodní Asie závažnou ekologickou a zdravotní krizi. Hustý toxický smog zasáhl sousední Singapur, Malajsii i Filipíny, přičemž v Singapuru dosáhlo znečištění ovzduší rekordních hodnot. Malajsijské úřady v reakci na zhoršující se situaci nařídily uzavření škol v několika státech. Smog se výrazně podepsal na viditelnosti v hlavních městech a zkomplikoval také přípravy na automobilové závody.
Společnost Anthropic zavedla ve svých pravidlech používání zásadní novinku, když uživatelům zakázala dlouhodobé a zbytečně hrubé či kruté chování vůči svým modelům umělé inteligence. Vývojářský tým stojící za populárním konverzačním systémem Claude tím reaguje na probíhající debaty o etice a možném vědomí pokročilých algoritmů. O změně podmínek informoval technologický server The Verge.
Evropská komise se rozhodla zavést nový poplatek za zpracování malých zásilek objednaných z internetových obchodů mimo Evropskou unii. Dodatečná částka ve výši dvou eur má zatížit především čínské obchodní platformy, jako jsou Shein, Temu nebo AliExpress. Povinnost hradit tento poplatek připadne přímo provozovatelům těchto e-shopů, přičemž vybrané finance poputují národním orgánům. Unijní představitelé si od nového opatření slibují lepší regulaci obrovského množství levného zboží proudícího na evropský trh.
Severní pobřeží Mexického zálivu se intenzivně připravuje na úder sílícího hurikánu Isaias, který nabral na síle nad neobvykle teplými vodami oceánu. Hurikán dosáhl druhé kategorie s rychlostí větru dosahující v přetrvalých nárazech přes sto šedesát kilometrů za hodinu. Podle meteorologů z Národního centra pro hurikány existuje vysoká pravděpodobnost, že před vstoupením na pevninu přechodně dosáhne síly třetí kategorie. Úřady již vyhlásily v několika amerických státech stav nouze a nařídily povinnou evakuaci nejvíce ohrožených pobřežních oblastí.
Navzdory vlně právních sporů, nelichotivým titulkům v médiích a nízké popularitě svého zakladatele Marka Zuckerberga prožívá technologický gigant Meta jedno z nejúspěšnějších období. Zatímco se společnost potýká s obviněními z negativního dopadu svých sociálních sítí na duševní zdraví dětí a mládeže, její tržní hodnota dosahuje dvou bilionů dolarů. Růst počtu uživatelů i finančních výsledků ukazuje, že komerční síla firmy zůstává do značné míry imunní vůči reputačním šrámům.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.