Zázrak ukrytý vysoko v horách: Jak obří elektrárna chrání síť před blackoutem?

 Dinorwig
Dinorwig , foto: Depositphotos
Klára Marková 24. května 2025 20:58
Sdílej:

Vteřiny poté, co v létě 2019 zasáhly Spojené království rozsáhlé výpadky proudu, zazvonil telefon v řídicí místnosti vodní elektrárny Dinorwig v severním Walesu. Na druhém konci byla britská správa přenosové soustavy, která zoufale potřebovala okamžité posílení sítě, aby zabránila úplnému kolapsu. Díky bleskové reakci elektrárny byl rozsah výpadku omezen na méně než 45 minut, přestože vlaky zůstaly stát a nemocnice přešly na záložní zdroje.

Nyní, téměř o šest let později, se vlastníci Dinorwigu a její sesterské elektrárny Ffestiniog, která se nachází na hranici národního parku Eryri (dříve Snowdonia), chystají investovat až miliardu liber do jejich modernizace. Cílem je prodloužit jejich životnost o dalších 25 let a zachovat jejich roli jako tiché, ale klíčové opory britské energetické bezpečnosti.

Dinorwig, známá místně jako Mynydd Gwefru (elektrická hora), byla zprovozněna v roce 1984 a je považována za největší a nejrychlejší zařízení svého druhu v Evropě. Spolu s Ffestiniogem, který byl otevřen už v roce 1963 jako první britský systém přečerpávací vodní elektrárny, fungují podle principu, který se v Británii používá už od roku 1878. V principu jde o využití nadbytku elektřiny k čerpání vody do výše položené nádrže a následné využití gravitace pro výrobu proudu v době špiček.

Dinorwig dokáže během 75 sekund spustit výrobu energie tím, že vypustí 86 000 galonů vody za sekundu dolů pětisetmetrovým tunelem, kde voda roztočí šest 500tunových turbín. Ty generují dostatek elektřiny pro téměř dva miliony domácností. Kromě toho pomáhají stabilizovat frekvenci sítě na potřebných 50 Hz a v případě blackoutu dokážou pomoci znovu nastartovat celou soustavu.

Přestože vodní energie tvoří jen asi 2 % britské výroby elektřiny, její význam spočívá v okamžité dostupnosti. Na rozdíl od větrných a solárních elektráren lze vodní zdroje spustit přesně tehdy, kdy jsou potřeba. Jejich schopnost fungovat jako „dlouhodobá baterie“ je dnes považována za klíčovou součást přechodu na bezemisní energetiku.

Na rozdíl od klasických bateriových úložišť, která pracují v denních cyklech, přečerpávací elektrárny umožňují akumulaci energie na hodiny, dny i týdny. Britská vláda chce do roku 2035 navýšit kapacitu akumulace na 18 GW, z čehož 10 GW by měly tvořit právě dlouhodobé úložiště, jako je vodní energie. Jenže rozvoj naráží na geografická omezení – vhodných lokalit je málo – a také na zpoždění v nastavení finančních pravidel ze strany státu.

Například projekt Coire Glas ve Skotské vysočině, připravovaný firmou SSE, by mohl zásobovat elektřinou tři miliony domácností po dobu 24 hodin a téměř zdvojnásobit současnou britskou kapacitu úložišť. Ale bez garance podpory ze strany státu nemůže developer projekt spustit.

Zpráva Sněmovny lordů koncem loňského roku varovala, že dlouhodobé úložiště nejsou brány dostatečně vážně. Uvedla, že jejich rozšíření by umožnilo lepší využití obnovitelných zdrojů a snížilo náklady pro spotřebitele. Častým jevem je totiž situace, kdy musí být větrné či solární elektrárny odpojovány kvůli nadbytku elektřiny, kterou není kam uložit.

Šéfka britské pobočky energetické společnosti Engie Miya Paolucci k tomu uvedla: „Flexibilní akumulace energie je zásadní pro dosažení uhlíkové neutrality v britské energetice. Zajišťuje, že je vždy k dispozici velké množství pohotovostní energie, kterou lze dodat během několika sekund.“

V době, kdy Evropa hledá cesty, jak se zbavit fosilních paliv a posílit energetickou nezávislost, se Dinorwig a jí podobné projekty znovu dostávají do popředí. Jejich výhodou je nejen ekologická šetrnost, ale i schopnost okamžité reakce. Stačí jeden telefonát – a voda začne téct, turbíny se roztočí a světla zůstanou rozsvícena.

Jak řekla Paolucci: „Jsme hrdí na to, že můžeme přispívat k energetické bezpečnosti a zelené budoucnosti Spojeného království pomocí těchto výjimečných zařízení.“ 

Stalo se
Novinky
Těžba geotermální energie

Zastaví frakování devastaci počasí? Svět má na dosah svatý grál mezi obnovitelnými zdroji

Hluboko pod vyprahlou půdou státu Utah se letos na jaře roztočila vrtná souprava, která prorážela tvrdou žulu neuvěřitelnou rychlostí – zhruba 90 metrů za hodinu. Vrt, dlouhý téměř pět kilometrů, prorazil až k místům, kde teplota dosahuje 260 °C. Jenže místo hledání ropy či zemního plynu tu firma Fervo Energy míří za něčím jiným: za budoucností bez fosilních paliv.

Novinky
Donald Trump

USA odchází z UNESCO, oznámil Trump

Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa oznámily, že znovu vystoupí z Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Tento krok přichází jako důsledek tří měsíce trvajícího přezkumu, který se zaměřil na ideologické směřování organizace a její postoje k Izraeli, Číně a společenským otázkám, jako je diverzita či genderová rovnost. Podle Bílého domu je současné působení UNESCO v rozporu s americkými národními zájmy a s hodnotami, které Trumpova administrativa označuje za klíčové. 

Novinky
Zřícení letu AI171 společnosti Air India

Nespí, nevychází z domu, vidí mrtvé. Jediný přeživší letecké havárie v Indii dodnes prožívá děsivé chvíle

I měsíc po tragické havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 lidí, je pro jediného přeživšího, čtyřicetiletého Vishwashe Kumara Rameshe, zážitek stále živý. Podle jeho příbuzného Krunala Keshaveho muž trpí nočními můrami a stále znovu prožívá okamžiky hrůzy z osudného dne.

Novinky
Chalífa Haftar

Nepřítel mého nepřítele. EU chce kvůli Rusku jednat s tyranem

Evropská unie musí být připravena obnovit jednání s libyjským vojenským vůdcem Chalífou Haftarem, přestože jej většina evropských lídrů považuje za problematického partnera. Důvodem je obava, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v Libyi zopakovat taktiku „zbraně migrace“, jakou už použil na východě Evropy. To v rozhovoru pro Politico uvedl eurokomisař pro migraci Magnus Brunner.