Vteřiny poté, co v létě 2019 zasáhly Spojené království rozsáhlé výpadky proudu, zazvonil telefon v řídicí místnosti vodní elektrárny Dinorwig v severním Walesu. Na druhém konci byla britská správa přenosové soustavy, která zoufale potřebovala okamžité posílení sítě, aby zabránila úplnému kolapsu. Díky bleskové reakci elektrárny byl rozsah výpadku omezen na méně než 45 minut, přestože vlaky zůstaly stát a nemocnice přešly na záložní zdroje.
Nyní, téměř o šest let později, se vlastníci Dinorwigu a její sesterské elektrárny Ffestiniog, která se nachází na hranici národního parku Eryri (dříve Snowdonia), chystají investovat až miliardu liber do jejich modernizace. Cílem je prodloužit jejich životnost o dalších 25 let a zachovat jejich roli jako tiché, ale klíčové opory britské energetické bezpečnosti.
Dinorwig, známá místně jako Mynydd Gwefru (elektrická hora), byla zprovozněna v roce 1984 a je považována za největší a nejrychlejší zařízení svého druhu v Evropě. Spolu s Ffestiniogem, který byl otevřen už v roce 1963 jako první britský systém přečerpávací vodní elektrárny, fungují podle principu, který se v Británii používá už od roku 1878. V principu jde o využití nadbytku elektřiny k čerpání vody do výše položené nádrže a následné využití gravitace pro výrobu proudu v době špiček.
Dinorwig dokáže během 75 sekund spustit výrobu energie tím, že vypustí 86 000 galonů vody za sekundu dolů pětisetmetrovým tunelem, kde voda roztočí šest 500tunových turbín. Ty generují dostatek elektřiny pro téměř dva miliony domácností. Kromě toho pomáhají stabilizovat frekvenci sítě na potřebných 50 Hz a v případě blackoutu dokážou pomoci znovu nastartovat celou soustavu.
Přestože vodní energie tvoří jen asi 2 % britské výroby elektřiny, její význam spočívá v okamžité dostupnosti. Na rozdíl od větrných a solárních elektráren lze vodní zdroje spustit přesně tehdy, kdy jsou potřeba. Jejich schopnost fungovat jako „dlouhodobá baterie“ je dnes považována za klíčovou součást přechodu na bezemisní energetiku.
Na rozdíl od klasických bateriových úložišť, která pracují v denních cyklech, přečerpávací elektrárny umožňují akumulaci energie na hodiny, dny i týdny. Britská vláda chce do roku 2035 navýšit kapacitu akumulace na 18 GW, z čehož 10 GW by měly tvořit právě dlouhodobé úložiště, jako je vodní energie. Jenže rozvoj naráží na geografická omezení – vhodných lokalit je málo – a také na zpoždění v nastavení finančních pravidel ze strany státu.
Například projekt Coire Glas ve Skotské vysočině, připravovaný firmou SSE, by mohl zásobovat elektřinou tři miliony domácností po dobu 24 hodin a téměř zdvojnásobit současnou britskou kapacitu úložišť. Ale bez garance podpory ze strany státu nemůže developer projekt spustit.
Zpráva Sněmovny lordů koncem loňského roku varovala, že dlouhodobé úložiště nejsou brány dostatečně vážně. Uvedla, že jejich rozšíření by umožnilo lepší využití obnovitelných zdrojů a snížilo náklady pro spotřebitele. Častým jevem je totiž situace, kdy musí být větrné či solární elektrárny odpojovány kvůli nadbytku elektřiny, kterou není kam uložit.
Šéfka britské pobočky energetické společnosti Engie Miya Paolucci k tomu uvedla: „Flexibilní akumulace energie je zásadní pro dosažení uhlíkové neutrality v britské energetice. Zajišťuje, že je vždy k dispozici velké množství pohotovostní energie, kterou lze dodat během několika sekund.“
V době, kdy Evropa hledá cesty, jak se zbavit fosilních paliv a posílit energetickou nezávislost, se Dinorwig a jí podobné projekty znovu dostávají do popředí. Jejich výhodou je nejen ekologická šetrnost, ale i schopnost okamžité reakce. Stačí jeden telefonát – a voda začne téct, turbíny se roztočí a světla zůstanou rozsvícena.
Jak řekla Paolucci: „Jsme hrdí na to, že můžeme přispívat k energetické bezpečnosti a zelené budoucnosti Spojeného království pomocí těchto výjimečných zařízení.“
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
