Vteřiny poté, co v létě 2019 zasáhly Spojené království rozsáhlé výpadky proudu, zazvonil telefon v řídicí místnosti vodní elektrárny Dinorwig v severním Walesu. Na druhém konci byla britská správa přenosové soustavy, která zoufale potřebovala okamžité posílení sítě, aby zabránila úplnému kolapsu. Díky bleskové reakci elektrárny byl rozsah výpadku omezen na méně než 45 minut, přestože vlaky zůstaly stát a nemocnice přešly na záložní zdroje.
Nyní, téměř o šest let později, se vlastníci Dinorwigu a její sesterské elektrárny Ffestiniog, která se nachází na hranici národního parku Eryri (dříve Snowdonia), chystají investovat až miliardu liber do jejich modernizace. Cílem je prodloužit jejich životnost o dalších 25 let a zachovat jejich roli jako tiché, ale klíčové opory britské energetické bezpečnosti.
Dinorwig, známá místně jako Mynydd Gwefru (elektrická hora), byla zprovozněna v roce 1984 a je považována za největší a nejrychlejší zařízení svého druhu v Evropě. Spolu s Ffestiniogem, který byl otevřen už v roce 1963 jako první britský systém přečerpávací vodní elektrárny, fungují podle principu, který se v Británii používá už od roku 1878. V principu jde o využití nadbytku elektřiny k čerpání vody do výše položené nádrže a následné využití gravitace pro výrobu proudu v době špiček.
Dinorwig dokáže během 75 sekund spustit výrobu energie tím, že vypustí 86 000 galonů vody za sekundu dolů pětisetmetrovým tunelem, kde voda roztočí šest 500tunových turbín. Ty generují dostatek elektřiny pro téměř dva miliony domácností. Kromě toho pomáhají stabilizovat frekvenci sítě na potřebných 50 Hz a v případě blackoutu dokážou pomoci znovu nastartovat celou soustavu.
Přestože vodní energie tvoří jen asi 2 % britské výroby elektřiny, její význam spočívá v okamžité dostupnosti. Na rozdíl od větrných a solárních elektráren lze vodní zdroje spustit přesně tehdy, kdy jsou potřeba. Jejich schopnost fungovat jako „dlouhodobá baterie“ je dnes považována za klíčovou součást přechodu na bezemisní energetiku.
Na rozdíl od klasických bateriových úložišť, která pracují v denních cyklech, přečerpávací elektrárny umožňují akumulaci energie na hodiny, dny i týdny. Britská vláda chce do roku 2035 navýšit kapacitu akumulace na 18 GW, z čehož 10 GW by měly tvořit právě dlouhodobé úložiště, jako je vodní energie. Jenže rozvoj naráží na geografická omezení – vhodných lokalit je málo – a také na zpoždění v nastavení finančních pravidel ze strany státu.
Například projekt Coire Glas ve Skotské vysočině, připravovaný firmou SSE, by mohl zásobovat elektřinou tři miliony domácností po dobu 24 hodin a téměř zdvojnásobit současnou britskou kapacitu úložišť. Ale bez garance podpory ze strany státu nemůže developer projekt spustit.
Zpráva Sněmovny lordů koncem loňského roku varovala, že dlouhodobé úložiště nejsou brány dostatečně vážně. Uvedla, že jejich rozšíření by umožnilo lepší využití obnovitelných zdrojů a snížilo náklady pro spotřebitele. Častým jevem je totiž situace, kdy musí být větrné či solární elektrárny odpojovány kvůli nadbytku elektřiny, kterou není kam uložit.
Šéfka britské pobočky energetické společnosti Engie Miya Paolucci k tomu uvedla: „Flexibilní akumulace energie je zásadní pro dosažení uhlíkové neutrality v britské energetice. Zajišťuje, že je vždy k dispozici velké množství pohotovostní energie, kterou lze dodat během několika sekund.“
V době, kdy Evropa hledá cesty, jak se zbavit fosilních paliv a posílit energetickou nezávislost, se Dinorwig a jí podobné projekty znovu dostávají do popředí. Jejich výhodou je nejen ekologická šetrnost, ale i schopnost okamžité reakce. Stačí jeden telefonát – a voda začne téct, turbíny se roztočí a světla zůstanou rozsvícena.
Jak řekla Paolucci: „Jsme hrdí na to, že můžeme přispívat k energetické bezpečnosti a zelené budoucnosti Spojeného království pomocí těchto výjimečných zařízení.“
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zpochybnil vhodnost Vatikánu jako místa pro případné mírové rozhovory s Ukrajinou. Podle něj by katolické prostředí nebylo vhodnou platformou pro vyjednávání mezi dvěma pravoslavnými zeměmi.
Vteřiny poté, co v létě 2019 zasáhly Spojené království rozsáhlé výpadky proudu, zazvonil telefon v řídicí místnosti vodní elektrárny Dinorwig v severním Walesu. Na druhém konci byla britská správa přenosové soustavy, která zoufale potřebovala okamžité posílení sítě, aby zabránila úplnému kolapsu. Díky bleskové reakci elektrárny byl rozsah výpadku omezen na méně než 45 minut, přestože vlaky zůstaly stát a nemocnice přešly na záložní zdroje.
Nový portrét Kate, princezny z Walesu, zveřejněný na červnové obálce prestižního britského magazínu Tatler, rozpoutal na sociálních sítích i v médiích vášnivou debatu. Obraz nigerijsko-britské malířky Hannah Uzor měl být symbolickým gestem podpory princezně, která se kvůli léčbě rakoviny stáhla z veřejného života. Místo toho ale vzbudil silnou kritiku – především kvůli tomu, že podle mnohých zobrazená postava princeznu příliš nepřipomíná.
Po devatenácti měsících tvrdé vojenské kampaně v Gaze čelí Izrael rostoucímu tlaku ze strany svých tradičně nejbližších západních spojenců. Jejich trpělivost došla zejména kvůli pokračující ofenzivě, plánům na úplné „dobytí“ Pásma Gazy a blokádě humanitární pomoci, která trvala jedenáct týdnů.
Errol Musk, otec známého miliardáře Elona Muska, promluvil o děsivém incidentu z roku 1998, při kterém ve svém pronajatém domě v Johannesburgu zastřelil tři muže. Tvrdí, že tím zabránil brutálnímu útoku na svou tehdy šestiletou dceru Ali, kterou se podle jeho slov vetřelci chystali zavraždit, uvařit a zkonzumovat jako součást rituálního kanibalismu.
V 70. letech 20. století se Sovětský svaz pustil do projektu, který svým rozsahem a ambicemi neměl obdoby – chtěl změnit směr toku některých svých největších řek. Voda ze sibiřských toků měla místo přirozeného směru k Severnímu ledovému oceánu proudit na jih, do vyprahlých oblastí Střední Asie a jižního Ruska. Aby Sověti tuto monumentální myšlenku uskutečnili, neváhali použít ani jaderné zbraně.
Případ muže, jehož sperma bylo použito k početí nejméně 67 dětí napříč Evropou, opět otevírá diskusi o neexistujících mezinárodních limitech na počet rodin, kterým může jeden dárce pomoci k početí. Alarmující je, že tento dárce nesl vzácnou genetickou mutaci spojenou s predispozicí k rakovině, přičemž u deseti dětí už byla tato nemoc diagnostikována.
Svět byl v pátek svědkem historického momentu, když Ukrajina a Rusko zahájily dosud největší výměnu válečných zajatců od začátku války. Dohromady si mají během tří dnů vyměnit až 1 000 osob, přičemž první vlna zahrnovala 270 ukrajinských vojáků a 120 civilistů. Ačkoliv Kyjev chtěl celý proces držet v přísném utajení kvůli bezpečnosti zajatců, americký prezident Donald Trump vše předčasně zveřejnil na sociálních sítích.
Jaromír Soukup (55) hned v premiérovém díle svého nového pořadu „Pozor Soukup!“ spustil nečekaně ostrou kanonádu na svou expartnerku Agátu Hanychovou (39). V emotivní zpovědi odkryl zákulisí rozpadu vztahu, naznačil zákulisní intriky s Miroslavem Dopitou a bez servítek přiznal: „Mrzí mě, že jsem ji kdy poznal!“
Hudební svět zažil tento týden zemětřesení, jaké málokdo čekal. Renomovaná rocková biografka Lesley-Ann Jonesová ve své nové knize Love, Freddie odhalila, že legendární zpěvák kapely Queen, Freddie Mercury, měl tajnou dceru. A co víc, udržoval s ní podle knihy velmi blízký a láskyplný vztah až do své smrti v roce 1991. Informace vycházejí z Mercuryho osobních deníků, které byly dosud utajeny před veřejností.
Prezident Spojených států Donald Trump v pátek výrazně vystupňoval tlak na technologické giganty Apple a Samsung, když oznámil plán uvalit 25% clo na všechny chytré telefony prodávané v USA, pokud nebudou vyráběny na americkém území. Tato výhrůžka okamžitě otřásla trhem – hodnota akcií Applu se po Trumpově oznámení propadla o 2,6 %, což odpovídá ztrátě přibližně 70 miliard dolarů.
Podle aktuálního bulletinu o teplotě oceánů, který zveřejnila organizace Mercator Ocean International, byl duben 2025 druhým nejteplejším dubnem v historii měření globálního oceánu (mezi 60° j. š. a 60° s. š.), a zároveň i ve Středozemním moři. Vyšších hodnot bylo dosaženo pouze v dubnu 2024.
