Vteřiny poté, co v létě 2019 zasáhly Spojené království rozsáhlé výpadky proudu, zazvonil telefon v řídicí místnosti vodní elektrárny Dinorwig v severním Walesu. Na druhém konci byla britská správa přenosové soustavy, která zoufale potřebovala okamžité posílení sítě, aby zabránila úplnému kolapsu. Díky bleskové reakci elektrárny byl rozsah výpadku omezen na méně než 45 minut, přestože vlaky zůstaly stát a nemocnice přešly na záložní zdroje.
Nyní, téměř o šest let později, se vlastníci Dinorwigu a její sesterské elektrárny Ffestiniog, která se nachází na hranici národního parku Eryri (dříve Snowdonia), chystají investovat až miliardu liber do jejich modernizace. Cílem je prodloužit jejich životnost o dalších 25 let a zachovat jejich roli jako tiché, ale klíčové opory britské energetické bezpečnosti.
Dinorwig, známá místně jako Mynydd Gwefru (elektrická hora), byla zprovozněna v roce 1984 a je považována za největší a nejrychlejší zařízení svého druhu v Evropě. Spolu s Ffestiniogem, který byl otevřen už v roce 1963 jako první britský systém přečerpávací vodní elektrárny, fungují podle principu, který se v Británii používá už od roku 1878. V principu jde o využití nadbytku elektřiny k čerpání vody do výše položené nádrže a následné využití gravitace pro výrobu proudu v době špiček.
Dinorwig dokáže během 75 sekund spustit výrobu energie tím, že vypustí 86 000 galonů vody za sekundu dolů pětisetmetrovým tunelem, kde voda roztočí šest 500tunových turbín. Ty generují dostatek elektřiny pro téměř dva miliony domácností. Kromě toho pomáhají stabilizovat frekvenci sítě na potřebných 50 Hz a v případě blackoutu dokážou pomoci znovu nastartovat celou soustavu.
Přestože vodní energie tvoří jen asi 2 % britské výroby elektřiny, její význam spočívá v okamžité dostupnosti. Na rozdíl od větrných a solárních elektráren lze vodní zdroje spustit přesně tehdy, kdy jsou potřeba. Jejich schopnost fungovat jako „dlouhodobá baterie“ je dnes považována za klíčovou součást přechodu na bezemisní energetiku.
Na rozdíl od klasických bateriových úložišť, která pracují v denních cyklech, přečerpávací elektrárny umožňují akumulaci energie na hodiny, dny i týdny. Britská vláda chce do roku 2035 navýšit kapacitu akumulace na 18 GW, z čehož 10 GW by měly tvořit právě dlouhodobé úložiště, jako je vodní energie. Jenže rozvoj naráží na geografická omezení – vhodných lokalit je málo – a také na zpoždění v nastavení finančních pravidel ze strany státu.
Například projekt Coire Glas ve Skotské vysočině, připravovaný firmou SSE, by mohl zásobovat elektřinou tři miliony domácností po dobu 24 hodin a téměř zdvojnásobit současnou britskou kapacitu úložišť. Ale bez garance podpory ze strany státu nemůže developer projekt spustit.
Zpráva Sněmovny lordů koncem loňského roku varovala, že dlouhodobé úložiště nejsou brány dostatečně vážně. Uvedla, že jejich rozšíření by umožnilo lepší využití obnovitelných zdrojů a snížilo náklady pro spotřebitele. Častým jevem je totiž situace, kdy musí být větrné či solární elektrárny odpojovány kvůli nadbytku elektřiny, kterou není kam uložit.
Šéfka britské pobočky energetické společnosti Engie Miya Paolucci k tomu uvedla: „Flexibilní akumulace energie je zásadní pro dosažení uhlíkové neutrality v britské energetice. Zajišťuje, že je vždy k dispozici velké množství pohotovostní energie, kterou lze dodat během několika sekund.“
V době, kdy Evropa hledá cesty, jak se zbavit fosilních paliv a posílit energetickou nezávislost, se Dinorwig a jí podobné projekty znovu dostávají do popředí. Jejich výhodou je nejen ekologická šetrnost, ale i schopnost okamžité reakce. Stačí jeden telefonát – a voda začne téct, turbíny se roztočí a světla zůstanou rozsvícena.
Jak řekla Paolucci: „Jsme hrdí na to, že můžeme přispívat k energetické bezpečnosti a zelené budoucnosti Spojeného království pomocí těchto výjimečných zařízení.“
Leden přinesl dohodu bývalých partnerů Agáty Hanychové a Jaromíra Soukupa na rozdělení péče o dceru Rozárku. Vypadalo to, že válečná sekera je zakopána, jenže napětí mezi dvojicí známých osobností českého šoubyznysu začíná opět stoupat.
Nadcházející víkend na přelomu ledna a února bude v části Česka obzvlášť mrazivý. Nedělní maxima totiž místy zůstanou hluboko pod bodem mrazu. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Náročnými časy si prochází Karlos Vémola, ale i během nich stojí po boku známého zápasníka jeho manželka Lela. Není to přitom tak dlouho, co se objevovaly spekulace o možném rozpadu vztahu. Nyní už je situace jiná.
Najdou se jistě tisíce lidí, kteří chtějí o nadcházejícím víkendu na přelomu ledna a února do některého z tuzemských obchodních domů IKEA. Psa už by každopádně měli nechat doma. Od února 2026 totiž začne platit nové opatření.
Klimatické změny a cyklický jev La Niña vytvořily v jižní Africe ničivou kombinaci, kterou vědci označují za „dokonalou bouři“. Katastrofální záplavy sužují region již měsíc a vyžádaly si přes sto obětí v Jihoafrické republice, Mosambiku, Zambii, Zimbabwe a Svazijsku. Stovky tisíc lidí byly nuceny opustit své domovy poté, co v některých oblastech spadlo během několika dní množství srážek, které obvykle odpovídá úhrnu za celý rok.
Evropská komise v pátek oznámila zahájení oficiálního vyšetřování Slovenska kvůli rozpuštění jeho Úřadu na ochranu oznamovatelů. V rámci nejnovějšího sporu o dodržování právního státu s Bratislavou unijní exekutiva kritizuje vládu Roberta Fica za snahu nahradit tento nezávislý orgán novou institucí, jejíž vedení by bylo jmenováno na základě politického klíče. Komise ve svém oficiálním vyjádření uvedla, že přijatá legislativa přímo porušuje pravidla Evropské unie, konkrétně směrnici o ochraně oznamovatelů a Listinu základních práv EU.
Před čtrnácti dny, kdy Donald Trump poprvé pohrozil íránskému režimu a vzkázal tamním demonstrantům, že „pomoc přichází“, neměly Spojené státy v regionu dostatek sil, aby svá slova podložily činy. To se nyní změnilo. Příjezd letadlové lodi USS Abraham Lincoln a doprovodných torpédoborců vybavených střelami Tomahawk dává Washingtonu potřebnou palebnou sílu. Přesto zůstává zásadní otázka: čeho přesně by mohl útok na Írán v tuto chvíli dosáhnout?
Zatímco Volodymyr Zelenskyj opakovaně potvrzuje rok 2027 jako cíl pro vstup své země do Evropské unie, maďarský premiér Viktor Orbán se proti tomuto kroku staví s rostoucí intenzitou. Orbán prohlásil, že lídři členských států obdrželi na posledním summitu dokument, který popisuje plány Bruselu na přijetí Ukrajiny právě v tomto termínu. Podle maďarského premiéra je hlavním motivem této snahy umožnit Ukrajině přístup k financím z příštího sedmiletého rozpočtu EU, který začíná v roce 2028.
Americký prezident Donald Trump si vybral nového šéfa centrální banky (Fed). V pátek oznámil, že po vypršení mandátu Jeromea Powella v květnu letošního roku nominuje na tuto klíčovou pozici Kevina Warshe. Výběr završil několikaměsíční hledání vedené ministrem financí Scottem Bessentem, který prezidentovi předložil finální seznam čtyř jmen. Trump své rozhodnutí zveřejnil na síti Truth Social, kde Warshe označil za ideálního kandidáta, který má potenciál stát se nejlepším předsedou v historii instituce.
Donald Trump je sice hrdý na svou „armádu“ u íránských břehů, ale americký prezident by podle webu The Independent udělal lépe, kdyby podpořil vítěze a své spojence tím, že nechá Teherán na pokoji a místo toho pomůže Ukrajině vyhrát. Tato nejnovější zahraničněpolitická aktivita na Ukrajině sice může zajistit krátký oddech od ruského bombardování v mrazivých teplotách, ale skrývá v sobě značné riziko. Trump totiž pravděpodobně bude výměnou za týdenní dohodu s Vladimirem Putinem požadovat, aby Kyjev ustoupil požadavkům Kremlu.
Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na íránský režim a varuje před ničivými vojenskými údery, pokud Teherán okamžitě nepřistoupí k jednacímu stolu. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social prezident uvedl, že k íránským břehům směřuje mohutná námořní armáda. Podle Trumpa jsou americké ozbrojené síly „připravené, ochotné a schopné“ splnit svou misi s nebývalou rychlostí a silou, pokud to bude situace vyžadovat.
Čínské úřady v uplynulých dnech přistoupily k neobvykle rychlé popravě jedenácti členů vlivné zločinecké rodiny Ming, která dlouhá léta ovládala příhraniční město Laukkaing v barmském státě Šan. Tento krok, který následuje jen několik měsíců po vynesení rozsudků smrti v září 2025, vysílá jasný signál všem organizovaným skupinám v jihovýchodní Asii. Čína tím dává najevo, že brutalitu a vykořisťování vlastních občanů v nelegálních on-line centrech již nebude tolerovat.
