Vteřiny poté, co v létě 2019 zasáhly Spojené království rozsáhlé výpadky proudu, zazvonil telefon v řídicí místnosti vodní elektrárny Dinorwig v severním Walesu. Na druhém konci byla britská správa přenosové soustavy, která zoufale potřebovala okamžité posílení sítě, aby zabránila úplnému kolapsu. Díky bleskové reakci elektrárny byl rozsah výpadku omezen na méně než 45 minut, přestože vlaky zůstaly stát a nemocnice přešly na záložní zdroje.
Nyní, téměř o šest let později, se vlastníci Dinorwigu a její sesterské elektrárny Ffestiniog, která se nachází na hranici národního parku Eryri (dříve Snowdonia), chystají investovat až miliardu liber do jejich modernizace. Cílem je prodloužit jejich životnost o dalších 25 let a zachovat jejich roli jako tiché, ale klíčové opory britské energetické bezpečnosti.
Dinorwig, známá místně jako Mynydd Gwefru (elektrická hora), byla zprovozněna v roce 1984 a je považována za největší a nejrychlejší zařízení svého druhu v Evropě. Spolu s Ffestiniogem, který byl otevřen už v roce 1963 jako první britský systém přečerpávací vodní elektrárny, fungují podle principu, který se v Británii používá už od roku 1878. V principu jde o využití nadbytku elektřiny k čerpání vody do výše položené nádrže a následné využití gravitace pro výrobu proudu v době špiček.
Dinorwig dokáže během 75 sekund spustit výrobu energie tím, že vypustí 86 000 galonů vody za sekundu dolů pětisetmetrovým tunelem, kde voda roztočí šest 500tunových turbín. Ty generují dostatek elektřiny pro téměř dva miliony domácností. Kromě toho pomáhají stabilizovat frekvenci sítě na potřebných 50 Hz a v případě blackoutu dokážou pomoci znovu nastartovat celou soustavu.
Přestože vodní energie tvoří jen asi 2 % britské výroby elektřiny, její význam spočívá v okamžité dostupnosti. Na rozdíl od větrných a solárních elektráren lze vodní zdroje spustit přesně tehdy, kdy jsou potřeba. Jejich schopnost fungovat jako „dlouhodobá baterie“ je dnes považována za klíčovou součást přechodu na bezemisní energetiku.
Na rozdíl od klasických bateriových úložišť, která pracují v denních cyklech, přečerpávací elektrárny umožňují akumulaci energie na hodiny, dny i týdny. Britská vláda chce do roku 2035 navýšit kapacitu akumulace na 18 GW, z čehož 10 GW by měly tvořit právě dlouhodobé úložiště, jako je vodní energie. Jenže rozvoj naráží na geografická omezení – vhodných lokalit je málo – a také na zpoždění v nastavení finančních pravidel ze strany státu.
Například projekt Coire Glas ve Skotské vysočině, připravovaný firmou SSE, by mohl zásobovat elektřinou tři miliony domácností po dobu 24 hodin a téměř zdvojnásobit současnou britskou kapacitu úložišť. Ale bez garance podpory ze strany státu nemůže developer projekt spustit.
Zpráva Sněmovny lordů koncem loňského roku varovala, že dlouhodobé úložiště nejsou brány dostatečně vážně. Uvedla, že jejich rozšíření by umožnilo lepší využití obnovitelných zdrojů a snížilo náklady pro spotřebitele. Častým jevem je totiž situace, kdy musí být větrné či solární elektrárny odpojovány kvůli nadbytku elektřiny, kterou není kam uložit.
Šéfka britské pobočky energetické společnosti Engie Miya Paolucci k tomu uvedla: „Flexibilní akumulace energie je zásadní pro dosažení uhlíkové neutrality v britské energetice. Zajišťuje, že je vždy k dispozici velké množství pohotovostní energie, kterou lze dodat během několika sekund.“
V době, kdy Evropa hledá cesty, jak se zbavit fosilních paliv a posílit energetickou nezávislost, se Dinorwig a jí podobné projekty znovu dostávají do popředí. Jejich výhodou je nejen ekologická šetrnost, ale i schopnost okamžité reakce. Stačí jeden telefonát – a voda začne téct, turbíny se roztočí a světla zůstanou rozsvícena.
Jak řekla Paolucci: „Jsme hrdí na to, že můžeme přispívat k energetické bezpečnosti a zelené budoucnosti Spojeného království pomocí těchto výjimečných zařízení.“
Měření času ve vesmíru je inženýrský zázrak, na jehož absolutní přesnosti závisí globální bankovnictví, navigace automobilů nebo dokonce stabilita elektrických sítí. I odchylka v řádu miliardtin sekundy může způsobit chaos. Udržet přesné měření času na oběžné dráze je však extrémně náročné, ať už jde o hodinky astronautů, nebo o atomové hodiny v navigačních satelitech.
Trumpova administrativa nečekaně obrátila kurz ve své strategii vůči Rusku, když po devíti měsících snah o ústupky pomocí pobídek uvalila „masivní sankce“ na dva největší ruské producenty ropy. Tyto sankce, namířené na společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřiných společností, představují první přímá opatření, která prezident Donald Trump zavedl od svého návratu do úřadu. Odborníci se shodují, že cílení na tyto giganty, které tvoří zhruba polovinu ruského ropného exportu, je významnou změnou oproti předchozí praxi.
Evropa čelí demografické krizi, která zásadně promění její ekonomiku, politiku i sociální strukturu. Populace stárne, porodnost klesá a bez migrace by se kontinent začal zmenšovat. Česká republika není výjimkou – prudce ubývá lidí v produktivním věku a důchodový systém se blíží hranici udržitelnosti. Migrace se tak stává nejen pracovním, ale i strategickým tématem. A také otázkou, zda dokážeme proměnit nevyhnutelný trend v nástroj přežití a dalšího rozvoje.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jeho země nikdy nepodvolí tlaku Spojených států, zároveň však připustil, že nové americké sankce mohou způsobit Rusku určité ekonomické škody. K jeho prohlášení došlo poté, co USA uvalily sankce na dva největší ruské producenty ropy, a objevily se zprávy, že Čína a Indie zvažují omezení nákupu ruské ropy.
Jihokorejští rybáři čelí rostoucímu nebezpečí na moři, a úřady i odborníci se shodují, že hlavní příčinou je klimatická změna. Prudký nárůst nehod s fatálními následky vyvolal v zemi znepokojení. V loňském roce v mořích kolem Jižní Koreje zahynulo nebo se pohřešovalo 164 lidí, což představuje nárůst o 75 % oproti předchozímu roku. Většinou šlo o rybáře, jejichž lodě se potopily nebo převrátily.
Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
