Co způsobilo masivní blackout? Nebylo to ani počasí, ukazují nové informace

Zpočátku se podle webu The Guardian objevily zprávy, že blackout mohl vyvolat vzácný atmosférický jev, který ovlivnil přenosové vedení. Portugalský provozovatel sítě REN byl citován s tvrzením, že extrémní počasí, například bouřky či vlny veder, může způsobit oscilaci kabelů, což naruší provoz starších vedení. Nicméně počasí v době výpadku bylo vcelku normální a REN později uvedl, že s daným prohlášením nemá nic společného.

Portugalská vláda potvrdila, že příčinou byl přenosový problém, nikoliv kybernetický útok či nepřátelský čin. Ministerský mluvčí António Leitão Amaro sdělil, že „problém zřejmě vznikl na španělské straně“. Španělsko se odvolává na přerušení spojení s Francií, přičemž experti varují, že skutečná příčina se nemusí odhalit několik dní.

Otázka obnovitelných zdrojů přitom vyvolala vášnivé debaty. Komentátoři spekulovali, zda solární a větrná energie nezpůsobily přetížení sítě kvůli své přirozené nestálosti. Odborníci však varují před příliš rychlým odsuzováním těchto technologií. Podle Daniela Muira, analytika S&P Global, rozsah výpadku nenaznačuje, že by za něj mohl samotný objem obnovitelných zdrojů: „Španělská síť je zvyklá na vysoký podíl větru a slunce.“

Přesto španělský provozovatel sítě připustil, že došlo ke dvěma událostem, které připomínaly ztrátu výroby – přičemž jedna z nich mohla být náhlá ztráta solární produkce, což destabilizovalo celou síť.

Otázku zranitelnosti sítí postavených na obnovitelných zdrojích nelze zjednodušovat. Blackouty se vyskytují i v systémech založených na fosilních palivech či jaderné energii. Profesor Keith Bell z University of Strathclyde připomněl, že v roce 2003 došlo k výpadku v Londýně kvůli poruše transformátoru a v roce 2019 způsobila rozsáhlý výpadek ve Velké Británii kombinace selhání větrné a plynové elektrárny po zásahu bleskem.

Problém je částečně technického rázu. Obnovitelné zdroje mají nízkou takzvanou „setrvačnost“ – tedy schopnost odolávat náhlým výkyvům frekvence v síti. Tradiční zdroje, jako jaderné a plynové elektrárny, mají naopak vysokou setrvačnost, což zvyšuje stabilitu sítě.

Profesor David Brayshaw z University of Reading upozornil, že „dnešní systémy mají nižší setrvačnost, což znamená, že je nutné vyrovnávat nerovnováhy mnohem rychleji – a pokud se to nezdaří, výpadky mohou být rozsáhlejší než dříve.“

Řešení existuje – technologie jako bateriová úložiště, superkondenzátory nebo setrvačníky dokáží při výkyvech frekvence poskytnout dostatečný „prostor pro manévrování“. Klíčové je ovšem to, aby se investice do rozvodné infrastruktury vyvíjely stejným tempem jako rozvoj obnovitelných zdrojů. V případě Pyrenejského poloostrova to zatím zcela neplatí.

Analytici varují, že evropské sítě jsou vzájemně propojené, což sice zvyšuje efektivitu a snižuje náklady, ale zároveň zvyšuje riziko domino efektu. Jak uvedl profesor Janusz Bialek z Imperial College London, „běžný mechanismus je, že porucha na jednom vedení způsobí přetížení jiného, které také vypadne, a výpadek se postupně šíří celou sítí.“

Přestože oficiální vyšetřování stále pokračuje, zdá se pravděpodobné, že blackout nebyl způsoben samotnými obnovitelnými zdroji, ale spíše nedostatečnou připraveností stávající sítě zvládat rychlé změny v dodávkách elektřiny. Událost se tak stává varováním pro zbytek Evropy: zelená transformace musí jít ruku v ruce s modernizací infrastruktury.