Španělsko a Portugalsko zažily největší výpadek elektřiny ve své historii. Až 55 milionů lidí zůstalo bez proudu více než půl dne, přičemž se rychle objevily spekulace, že na vině by mohly být obnovitelné zdroje energie. Obě země jsou evropskými lídry v oblasti solární a větrné energie, přičemž během výpadku tvořily tyto zdroje až 80 % výroby elektřiny. Opravdu však způsobily blackout?
Zpočátku se podle webu The Guardian objevily zprávy, že blackout mohl vyvolat vzácný atmosférický jev, který ovlivnil přenosové vedení. Portugalský provozovatel sítě REN byl citován s tvrzením, že extrémní počasí, například bouřky či vlny veder, může způsobit oscilaci kabelů, což naruší provoz starších vedení. Nicméně počasí v době výpadku bylo vcelku normální a REN později uvedl, že s daným prohlášením nemá nic společného.
Portugalská vláda potvrdila, že příčinou byl přenosový problém, nikoliv kybernetický útok či nepřátelský čin. Ministerský mluvčí António Leitão Amaro sdělil, že „problém zřejmě vznikl na španělské straně“. Španělsko se odvolává na přerušení spojení s Francií, přičemž experti varují, že skutečná příčina se nemusí odhalit několik dní.
Otázka obnovitelných zdrojů přitom vyvolala vášnivé debaty. Komentátoři spekulovali, zda solární a větrná energie nezpůsobily přetížení sítě kvůli své přirozené nestálosti. Odborníci však varují před příliš rychlým odsuzováním těchto technologií. Podle Daniela Muira, analytika S&P Global, rozsah výpadku nenaznačuje, že by za něj mohl samotný objem obnovitelných zdrojů: „Španělská síť je zvyklá na vysoký podíl větru a slunce.“
Přesto španělský provozovatel sítě připustil, že došlo ke dvěma událostem, které připomínaly ztrátu výroby – přičemž jedna z nich mohla být náhlá ztráta solární produkce, což destabilizovalo celou síť.
Otázku zranitelnosti sítí postavených na obnovitelných zdrojích nelze zjednodušovat. Blackouty se vyskytují i v systémech založených na fosilních palivech či jaderné energii. Profesor Keith Bell z University of Strathclyde připomněl, že v roce 2003 došlo k výpadku v Londýně kvůli poruše transformátoru a v roce 2019 způsobila rozsáhlý výpadek ve Velké Británii kombinace selhání větrné a plynové elektrárny po zásahu bleskem.
Problém je částečně technického rázu. Obnovitelné zdroje mají nízkou takzvanou „setrvačnost“ – tedy schopnost odolávat náhlým výkyvům frekvence v síti. Tradiční zdroje, jako jaderné a plynové elektrárny, mají naopak vysokou setrvačnost, což zvyšuje stabilitu sítě.
Profesor David Brayshaw z University of Reading upozornil, že „dnešní systémy mají nižší setrvačnost, což znamená, že je nutné vyrovnávat nerovnováhy mnohem rychleji – a pokud se to nezdaří, výpadky mohou být rozsáhlejší než dříve.“
Řešení existuje – technologie jako bateriová úložiště, superkondenzátory nebo setrvačníky dokáží při výkyvech frekvence poskytnout dostatečný „prostor pro manévrování“. Klíčové je ovšem to, aby se investice do rozvodné infrastruktury vyvíjely stejným tempem jako rozvoj obnovitelných zdrojů. V případě Pyrenejského poloostrova to zatím zcela neplatí.
Analytici varují, že evropské sítě jsou vzájemně propojené, což sice zvyšuje efektivitu a snižuje náklady, ale zároveň zvyšuje riziko domino efektu. Jak uvedl profesor Janusz Bialek z Imperial College London, „běžný mechanismus je, že porucha na jednom vedení způsobí přetížení jiného, které také vypadne, a výpadek se postupně šíří celou sítí.“
Přestože oficiální vyšetřování stále pokračuje, zdá se pravděpodobné, že blackout nebyl způsoben samotnými obnovitelnými zdroji, ale spíše nedostatečnou připraveností stávající sítě zvládat rychlé změny v dodávkách elektřiny. Událost se tak stává varováním pro zbytek Evropy: zelená transformace musí jít ruku v ruce s modernizací infrastruktury.
Česko v souvislosti s vyšetřováním pátečního požáru v pardubické hale podpořil jeden z výrazných evropských politiků. Maďarský premiér Viktor Orbán vzkázal, že jeho země zadrží pachatele, pokud se objeví v Maďarsku.
Až 250 tisíc lidí se podle organizátorů dostavilo na sobotní demonstraci spolku Milion chvilek pro demokracii na Letenské pláni v Praze. Vystupující varovali před kroky Babišovy vlády ohledně veřejnoprávních médií. Tématem byly i obranné výdaje, které kritizují i američtí představitelé.
I rok 2026 je v českém šoubyznyse rokem kulatých narozenin. Skoro se tomu nechce věřit, ale příští měsíc oslaví Leoš Mareš padesátiny. A zrovna u jednoho z nejpopulárnějších českých moderátorů by člověk čekal, že uspořádá velkolepou oslavu. Má to ale opravdu v plánu?
Česko je mezi zeměmi, které chtějí zajišťovat bezpečnost tankerů v Hormuzském průlivu, jímž proudí do světa cenná ropa. Vyplývá to z informací zahraničních médií. Washington ostatně naznačil, že o zajištění bezpečného lodního provozu v průlivu by se měly starat státy, které ho využívají.
Jedinečný Libor Bouček přijal další velkou výzvu v profesní kariéře. Vrátí se přitom do míst, kde jeho cesta do mediálního světa v podstatě začala. Na Českém rozhlase totiž nahradí kolegyni Lucii Výbornou, která pro Radiožurnál roky zpovídala zajímavé hosty.
Velký strach ochromil jednu z mála zbývajících evropských monarchií. Norové se obávají o vážně nemocnou korunní princeznu Mette-Marit. Lékaři u ní odhalil chronickou plicní fibrózu a dospěli k závěru, že prominentní pacientka bude muset na operaci.
Policie pokračuje ve vyšetřování pátečního požáru v Pardubicích, kde panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. Podle dostupných informací již skončila pyrotechnická prohlídka, momentálně pokračuje ohledání místa činu.
Američany v pátek zasáhla smutná zpráva, na kterou se nešlo předem připravit. Ve věku 86 let náhle zemřel slavný akční herec Chuck Norris. Informace se dostala i k prezidentovi Donaldu Trumpovi, který připomněl, že ho Norris v minulosti podpořil.
Fanoušci to mohou vnímat jako selhání v péči o odkaz Karla Gotta. Felix Slováček si vymyslel akci, kde chce o legendárním zpěvákovi, s nímž dlouhá léta spolupracoval, říct prakticky vše. Názor vdovy ho prý vůbec nezajímá.
Ostrý vzkaz spojencům z NATO se rozhodl adresovat americký prezident Donald Trump. Vadí mu, že nikdo nechce pomoci Washingtonu s probíhající operací proti íránskému režimu. Partnery dokonce označil za zbabělce a zdůraznil jim, že Američané si všechno budou pamatovat.
Zajímavá meteorologická situace může mnohé z nás překvapit v příštím týdnu. Meteorologové počítají s ochlazením, které způsobí, že se zvýší pravděpodobnost sněžení na horách a přechodně i ve středních polohách. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Není to tak dávno, co Jaromír Jágr naznačil, že jeho vrcholová hokejová kariéra je u konce. Jasné je, že v této sezóně už se na ledě neobjeví, protože Kladno vypadlo z play-off. Jágra každopádně zdůrazňuje, že na jeho lásce k hokeji se nic nezměnilo.
