Španělsko a Portugalsko zažily největší výpadek elektřiny ve své historii. Až 55 milionů lidí zůstalo bez proudu více než půl dne, přičemž se rychle objevily spekulace, že na vině by mohly být obnovitelné zdroje energie. Obě země jsou evropskými lídry v oblasti solární a větrné energie, přičemž během výpadku tvořily tyto zdroje až 80 % výroby elektřiny. Opravdu však způsobily blackout?
Zpočátku se podle webu The Guardian objevily zprávy, že blackout mohl vyvolat vzácný atmosférický jev, který ovlivnil přenosové vedení. Portugalský provozovatel sítě REN byl citován s tvrzením, že extrémní počasí, například bouřky či vlny veder, může způsobit oscilaci kabelů, což naruší provoz starších vedení. Nicméně počasí v době výpadku bylo vcelku normální a REN později uvedl, že s daným prohlášením nemá nic společného.
Portugalská vláda potvrdila, že příčinou byl přenosový problém, nikoliv kybernetický útok či nepřátelský čin. Ministerský mluvčí António Leitão Amaro sdělil, že „problém zřejmě vznikl na španělské straně“. Španělsko se odvolává na přerušení spojení s Francií, přičemž experti varují, že skutečná příčina se nemusí odhalit několik dní.
Otázka obnovitelných zdrojů přitom vyvolala vášnivé debaty. Komentátoři spekulovali, zda solární a větrná energie nezpůsobily přetížení sítě kvůli své přirozené nestálosti. Odborníci však varují před příliš rychlým odsuzováním těchto technologií. Podle Daniela Muira, analytika S&P Global, rozsah výpadku nenaznačuje, že by za něj mohl samotný objem obnovitelných zdrojů: „Španělská síť je zvyklá na vysoký podíl větru a slunce.“
Přesto španělský provozovatel sítě připustil, že došlo ke dvěma událostem, které připomínaly ztrátu výroby – přičemž jedna z nich mohla být náhlá ztráta solární produkce, což destabilizovalo celou síť.
Otázku zranitelnosti sítí postavených na obnovitelných zdrojích nelze zjednodušovat. Blackouty se vyskytují i v systémech založených na fosilních palivech či jaderné energii. Profesor Keith Bell z University of Strathclyde připomněl, že v roce 2003 došlo k výpadku v Londýně kvůli poruše transformátoru a v roce 2019 způsobila rozsáhlý výpadek ve Velké Británii kombinace selhání větrné a plynové elektrárny po zásahu bleskem.
Problém je částečně technického rázu. Obnovitelné zdroje mají nízkou takzvanou „setrvačnost“ – tedy schopnost odolávat náhlým výkyvům frekvence v síti. Tradiční zdroje, jako jaderné a plynové elektrárny, mají naopak vysokou setrvačnost, což zvyšuje stabilitu sítě.
Profesor David Brayshaw z University of Reading upozornil, že „dnešní systémy mají nižší setrvačnost, což znamená, že je nutné vyrovnávat nerovnováhy mnohem rychleji – a pokud se to nezdaří, výpadky mohou být rozsáhlejší než dříve.“
Řešení existuje – technologie jako bateriová úložiště, superkondenzátory nebo setrvačníky dokáží při výkyvech frekvence poskytnout dostatečný „prostor pro manévrování“. Klíčové je ovšem to, aby se investice do rozvodné infrastruktury vyvíjely stejným tempem jako rozvoj obnovitelných zdrojů. V případě Pyrenejského poloostrova to zatím zcela neplatí.
Analytici varují, že evropské sítě jsou vzájemně propojené, což sice zvyšuje efektivitu a snižuje náklady, ale zároveň zvyšuje riziko domino efektu. Jak uvedl profesor Janusz Bialek z Imperial College London, „běžný mechanismus je, že porucha na jednom vedení způsobí přetížení jiného, které také vypadne, a výpadek se postupně šíří celou sítí.“
Přestože oficiální vyšetřování stále pokračuje, zdá se pravděpodobné, že blackout nebyl způsoben samotnými obnovitelnými zdroji, ale spíše nedostatečnou připraveností stávající sítě zvládat rychlé změny v dodávkách elektřiny. Událost se tak stává varováním pro zbytek Evropy: zelená transformace musí jít ruku v ruce s modernizací infrastruktury.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu připustil, že Izrael čelí „izolaci“, která může trvat i několik let. Na pondělní konferenci ministerstva financí varoval, že kvůli globálnímu hněvu nad válkou v Gaze, která trvá již téměř dva roky, nemá Izrael jinou možnost, než se spoléhat sám na sebe.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes informoval ruské novináře, že Severoatlantická aliance je ve válce s Ruskem. Jeho slova reagovala na události z minulých dnů, kdy Polsko sestřelilo ruské drony. Uvedl to server Meduza.
Nadcházející vzpomínková akce, která se koná na počest zavražděného konzervativního aktivisty Charlieho Kirka, představuje značnou bezpečnostní výzvu. Na pietním shromáždění, které se uskuteční na obrovském stadionu State Farm Stadium, se totiž očekává přítomnost prezidenta Donalda Trumpa a mnoha dalších vrcholných představitelů administrativy a Republikánské strany. Pro Americkou tajnou službu (US Secret Service) to bude obrovská zkouška, a to v době, kdy už je pod velkým tlakem a potýká se s omezenými zdroji.
Spojené státy americké a Čína se podle oznámení představitelů Trumpovy administrativy konečně dohodly na podmínkách, které umožní platformě TikTok i nadále fungovat na území USA. Tímto krokem je uzavřeno několikaleté vyjednávání, které započalo už v době prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Jedná se o průlom v dlouhotrvajícím sporu ohledně vlastnictví TikToku, který vyvolával bezpečnostní obavy.
Na samé hranici NATO probíhají společné rusko-běloruské vojenské manévry Zapad-2025, které zahrnují pozemní, námořní a vzdušné operace. Tyto manévry, které jsou prvním společným cvičením od ruské invaze na Ukrajinu, vyvolávají v Evropě velké obavy.
Práce stíhacího pilota je považována za jednu z nejstresovějších, a to kvůli kombinaci extrémní zodpovědnosti, neustálého existenčního rizika a psychologické zátěže, kterou musí pilot nést. I když jsou fyzická rizika spojená s letem dobře známá, psychologická daň za tuto práci je často přehlížena.
Smrt Charlieho Kirka, politického komentátora a aktivisty, vyvolala vlnu reakcí mezi konzervativními evangelickými lídry, kteří ho na nedělních kázáních označili za mučedníka.
Používání malých a levných dronů se stává stále častějším způsobem, jak narušit nepřátelskou logistiku, což vede k zamyšlení, zda tato moderní technologie nenahradí helikoptéry. I když drony nemohou fyzicky obsadit důležité body, jejich schopnost paralyzovat zásobování za zlomek ceny a rizika ukazuje na významný posun v současné vojenské doktríně.
Když Shahnaz začala rodit, její manžel Abdul ji odvezl do jediné dostupné kliniky v afghánské vesnici Shesh Pol. Bohužel zjistili, že klinika je zavřená. Abdul nevěděl, že klinika je jedna z více než 400 zdravotnických zařízení, která byla uzavřena po náhlém a drastickém snížení americké pomoci, ke kterému došlo letos v rámci snížení vlivu USAID.
Nedávno se ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching bavili o myšlence nesmrtelnosti, přičemž Putin navrhl, že opakované transplantace orgánů by mohly zajistit věčné mládí. Podle bioetika Juliana Koplinse je však tato myšlenka nepravděpodobná a s ohledem na etiku by mohla vyvolat řadu problémů. Ačkoliv se snaha o prodloužení života nemusí zdát tak přehnaná, některé věci by se měly prozkoumat do hloubky.
Atentát na konzervativního aktivistu Charlieho Kirka na Capitol Hill otřásl americkými zákonodárci. Událost vyvolala novou vlnu obav o bezpečnost a podnítila snahy o její posílení. Někteří však varují, že to může změnit vztah mezi zvolenými politiky a veřejností, kterou zastupují. Atentát na Kirka je posledním z řady politicky motivovaných násilných činů, které v posledních letech poznamenaly americkou politiku.
První australská Národní zpráva o klimatických rizicích varuje, že do roku 2050 bude v pobřežních oblastech Austrálie v ohrožení až 1,5 milionu lidí kvůli stoupajícím hladinám moří. Zpráva předpovídá častější a závažnější klimatické jevy, jako jsou záplavy, cyklony, vlny veder, sucha a lesní požáry, které postihnou celou zemi. Ministr pro klimatické změny Chris Bowen zdůraznil, že Austrálii již dnes pociťují dopady klimatické krize a že každé snížení oteplování má pro budoucí generace velký význam.
