Španělsko a Portugalsko zažily největší výpadek elektřiny ve své historii. Až 55 milionů lidí zůstalo bez proudu více než půl dne, přičemž se rychle objevily spekulace, že na vině by mohly být obnovitelné zdroje energie. Obě země jsou evropskými lídry v oblasti solární a větrné energie, přičemž během výpadku tvořily tyto zdroje až 80 % výroby elektřiny. Opravdu však způsobily blackout?
Zpočátku se podle webu The Guardian objevily zprávy, že blackout mohl vyvolat vzácný atmosférický jev, který ovlivnil přenosové vedení. Portugalský provozovatel sítě REN byl citován s tvrzením, že extrémní počasí, například bouřky či vlny veder, může způsobit oscilaci kabelů, což naruší provoz starších vedení. Nicméně počasí v době výpadku bylo vcelku normální a REN později uvedl, že s daným prohlášením nemá nic společného.
Portugalská vláda potvrdila, že příčinou byl přenosový problém, nikoliv kybernetický útok či nepřátelský čin. Ministerský mluvčí António Leitão Amaro sdělil, že „problém zřejmě vznikl na španělské straně“. Španělsko se odvolává na přerušení spojení s Francií, přičemž experti varují, že skutečná příčina se nemusí odhalit několik dní.
Otázka obnovitelných zdrojů přitom vyvolala vášnivé debaty. Komentátoři spekulovali, zda solární a větrná energie nezpůsobily přetížení sítě kvůli své přirozené nestálosti. Odborníci však varují před příliš rychlým odsuzováním těchto technologií. Podle Daniela Muira, analytika S&P Global, rozsah výpadku nenaznačuje, že by za něj mohl samotný objem obnovitelných zdrojů: „Španělská síť je zvyklá na vysoký podíl větru a slunce.“
Přesto španělský provozovatel sítě připustil, že došlo ke dvěma událostem, které připomínaly ztrátu výroby – přičemž jedna z nich mohla být náhlá ztráta solární produkce, což destabilizovalo celou síť.
Otázku zranitelnosti sítí postavených na obnovitelných zdrojích nelze zjednodušovat. Blackouty se vyskytují i v systémech založených na fosilních palivech či jaderné energii. Profesor Keith Bell z University of Strathclyde připomněl, že v roce 2003 došlo k výpadku v Londýně kvůli poruše transformátoru a v roce 2019 způsobila rozsáhlý výpadek ve Velké Británii kombinace selhání větrné a plynové elektrárny po zásahu bleskem.
Problém je částečně technického rázu. Obnovitelné zdroje mají nízkou takzvanou „setrvačnost“ – tedy schopnost odolávat náhlým výkyvům frekvence v síti. Tradiční zdroje, jako jaderné a plynové elektrárny, mají naopak vysokou setrvačnost, což zvyšuje stabilitu sítě.
Profesor David Brayshaw z University of Reading upozornil, že „dnešní systémy mají nižší setrvačnost, což znamená, že je nutné vyrovnávat nerovnováhy mnohem rychleji – a pokud se to nezdaří, výpadky mohou být rozsáhlejší než dříve.“
Řešení existuje – technologie jako bateriová úložiště, superkondenzátory nebo setrvačníky dokáží při výkyvech frekvence poskytnout dostatečný „prostor pro manévrování“. Klíčové je ovšem to, aby se investice do rozvodné infrastruktury vyvíjely stejným tempem jako rozvoj obnovitelných zdrojů. V případě Pyrenejského poloostrova to zatím zcela neplatí.
Analytici varují, že evropské sítě jsou vzájemně propojené, což sice zvyšuje efektivitu a snižuje náklady, ale zároveň zvyšuje riziko domino efektu. Jak uvedl profesor Janusz Bialek z Imperial College London, „běžný mechanismus je, že porucha na jednom vedení způsobí přetížení jiného, které také vypadne, a výpadek se postupně šíří celou sítí.“
Přestože oficiální vyšetřování stále pokračuje, zdá se pravděpodobné, že blackout nebyl způsoben samotnými obnovitelnými zdroji, ale spíše nedostatečnou připraveností stávající sítě zvládat rychlé změny v dodávkách elektřiny. Událost se tak stává varováním pro zbytek Evropy: zelená transformace musí jít ruku v ruce s modernizací infrastruktury.
Děti jsou od přírody nesmírně zvědavé a během dne dokážou vyprodukovat obrovské množství otázek. Zajímá je například, proč ryby nemají srst nebo z jakého důvodu květiny tak rychle vadnou. Jejich potřeba porozumět okolnímu světu, rozvíjet své vyjadřovací schopnosti a formulovat myšlenky z nich dělá neúnavné společníky pro hovory.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Severoatlantická aliance potřebuje Ukrajinu, protože šéf Kremlu Vladimir Putin usiluje o obnovu Sovětského svazu. Podle Zelenského se Ukrajina stala de facto druhou armádou NATO, která si nezadá s druhou nejsilnější armádou světa, což je fakt, který již uznávají všichni klíčoví lídři. Zdůraznil, že Putin zůstane u moci až do své smrti a jeho hlavního cíle nelze bez ukrajinského území dosáhnout, což vysvětluje současnou složitou situaci a hrozbu plynoucí z těsné blízkosti Ruska.
Spojené státy a Írán dosáhly tento týden zásadního ujednání, které má formou prodlouženého příměří zklidnit situaci na Blízkém východě po měsících extrémního napětí. Prezident Donald Trump dohodu podepsal během setkání lídrů G7 ve francouzském Évian-les-Bains. Hlavním bezprostředním přínosem schváleného dokumentu má být kompletní odblokování a znovuotevření strategického Hormuzského průlivu.
Snahy o trvalé příměří v Libanonu opět rychle ztroskotaly, když zemi pouhé hodiny po oznámení nového klidu zbraní zasáhly další vlny smrtonosných izraelských náletů. Útoky zasáhly jih země a také východní údolí Bikáa, což jsou oblasti se silnou přítomností hnutí Hizballáh. Při jednom z úderů v městečku Bariš zahynula čtyřčlenná rodina – otec, matka a jejich dvě děti. Další nálet na silnici mezi obcemi Kafr Rumman a Nabatíja si vyžádal život vojáka libanonské regulérní armády, která přitom není přímou stranou tohoto konfliktu.
Šéfredaktorka ruské státní televize RT Margarita Simonjanová, která je kvůli svému agresivnímu vystupování v médiích občas přirovnávána k ministerským propagandistům minulého století, se postarala o poprask neobvyklým přirovnáním.
Africké a karibské státy vyzvaly k oficiální omluvě a vyplacení reparací od zemí, které v minulosti profitovaly z transatlantického obchodu s otroky. Tento požadavek zazněl na závěr třídenní konference v Ghaně, která se zabývala dalším postupem v prosazování reparační spravedlnosti.
Západní Evropa se potýká s vlnou extrémních veder, přičemž meteorologové varují, že rtuť teploměru bude v následujících dnech nadále stoupat. Současné vlně horka padne za oběť zřejmě celá řada dalších teplotních rekordů. Úřady napříč kontinentem vydávají varování a připravují se na dlouhotrvající nepříznivé počasí. Ve Francii, kterou nynější situace zasáhla obzvláště tvrdě, musely stovky škol kvůli nesnesitelným podmínkám upravit rozvrhy výuky.
Americký prezident Donald Trump vyvolal během středeční večeře ve francouzském Versailles značné překvapení. Svému hostiteli, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, i vlastním poradcům zničehonic oznámil, že chce okamžitě podepsat připravenou dohodu s Íránem. Stalo se tak poté, co šéf americké diplomacie dostal na cestě do paláce zprávu, že text dokumentu byl definitivně dokončen.
Evropská komise plánuje upravit klíčovou unijní legislativu na ochranu vod s cílem urychlit výstavbu dolů na strategické suroviny. Tento krok však vyvolává značné obavy, protože řada těchto plánovaných projektů se nachází v oblastech, které již nyní trpí suchem a nedostatkem vody. Těžební průmysl je přitom na spotřebu vody mimořádně náročný, neboť ji ve velkém objemu vyžaduje pro zpracování rudy, omezování prašnosti či nakládání s odpadem.
Americká vláda oznámila, že ukončí financování programů zaměřených na boj proti šíření viru HIV a nemoci AIDS v Jihoafrické republice. V zemi v současnosti žije více než osm milionů lidí s tímto virem, což představuje nejvyšší počet na světě.
Připravovaná kniha s názvem Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump, kterou napsali novináři listu The New York Times Maggie Habermanová a Jonathan Swan, přináší pohled do soukromí Bílého domu. Podle ukázek z textu museli zaměstnanci prezidentského sídla začít kontrolovat odpadky Donalda Trumpa. Důvodem bylo zjištění, že prezident občas vyhazoval vysoce kvalitní stříbrné příbory z majetku Bílého domu.
Peking po zahájení amerických a izraelských náletů na Írán na konci února čelil reálné hrozbě, že dojde k pádu spřáteleného režimu v Teheránu, což by následovalo jen několik týdnů po podobném vývoji ve Venezuele. Po téměř čtyřech měsících se však situace vyvíjí jinak, protože Washington a Teherán dosáhly po týdnech mírových rozhovorů prozatímní dohody, íránské vedení zůstalo u moci a konflikt podle všeho ukázal limity americké síly.
