Španělsko a Portugalsko zažily největší výpadek elektřiny ve své historii. Až 55 milionů lidí zůstalo bez proudu více než půl dne, přičemž se rychle objevily spekulace, že na vině by mohly být obnovitelné zdroje energie. Obě země jsou evropskými lídry v oblasti solární a větrné energie, přičemž během výpadku tvořily tyto zdroje až 80 % výroby elektřiny. Opravdu však způsobily blackout?
Zpočátku se podle webu The Guardian objevily zprávy, že blackout mohl vyvolat vzácný atmosférický jev, který ovlivnil přenosové vedení. Portugalský provozovatel sítě REN byl citován s tvrzením, že extrémní počasí, například bouřky či vlny veder, může způsobit oscilaci kabelů, což naruší provoz starších vedení. Nicméně počasí v době výpadku bylo vcelku normální a REN později uvedl, že s daným prohlášením nemá nic společného.
Portugalská vláda potvrdila, že příčinou byl přenosový problém, nikoliv kybernetický útok či nepřátelský čin. Ministerský mluvčí António Leitão Amaro sdělil, že „problém zřejmě vznikl na španělské straně“. Španělsko se odvolává na přerušení spojení s Francií, přičemž experti varují, že skutečná příčina se nemusí odhalit několik dní.
Otázka obnovitelných zdrojů přitom vyvolala vášnivé debaty. Komentátoři spekulovali, zda solární a větrná energie nezpůsobily přetížení sítě kvůli své přirozené nestálosti. Odborníci však varují před příliš rychlým odsuzováním těchto technologií. Podle Daniela Muira, analytika S&P Global, rozsah výpadku nenaznačuje, že by za něj mohl samotný objem obnovitelných zdrojů: „Španělská síť je zvyklá na vysoký podíl větru a slunce.“
Přesto španělský provozovatel sítě připustil, že došlo ke dvěma událostem, které připomínaly ztrátu výroby – přičemž jedna z nich mohla být náhlá ztráta solární produkce, což destabilizovalo celou síť.
Otázku zranitelnosti sítí postavených na obnovitelných zdrojích nelze zjednodušovat. Blackouty se vyskytují i v systémech založených na fosilních palivech či jaderné energii. Profesor Keith Bell z University of Strathclyde připomněl, že v roce 2003 došlo k výpadku v Londýně kvůli poruše transformátoru a v roce 2019 způsobila rozsáhlý výpadek ve Velké Británii kombinace selhání větrné a plynové elektrárny po zásahu bleskem.
Problém je částečně technického rázu. Obnovitelné zdroje mají nízkou takzvanou „setrvačnost“ – tedy schopnost odolávat náhlým výkyvům frekvence v síti. Tradiční zdroje, jako jaderné a plynové elektrárny, mají naopak vysokou setrvačnost, což zvyšuje stabilitu sítě.
Profesor David Brayshaw z University of Reading upozornil, že „dnešní systémy mají nižší setrvačnost, což znamená, že je nutné vyrovnávat nerovnováhy mnohem rychleji – a pokud se to nezdaří, výpadky mohou být rozsáhlejší než dříve.“
Řešení existuje – technologie jako bateriová úložiště, superkondenzátory nebo setrvačníky dokáží při výkyvech frekvence poskytnout dostatečný „prostor pro manévrování“. Klíčové je ovšem to, aby se investice do rozvodné infrastruktury vyvíjely stejným tempem jako rozvoj obnovitelných zdrojů. V případě Pyrenejského poloostrova to zatím zcela neplatí.
Analytici varují, že evropské sítě jsou vzájemně propojené, což sice zvyšuje efektivitu a snižuje náklady, ale zároveň zvyšuje riziko domino efektu. Jak uvedl profesor Janusz Bialek z Imperial College London, „běžný mechanismus je, že porucha na jednom vedení způsobí přetížení jiného, které také vypadne, a výpadek se postupně šíří celou sítí.“
Přestože oficiální vyšetřování stále pokračuje, zdá se pravděpodobné, že blackout nebyl způsoben samotnými obnovitelnými zdroji, ale spíše nedostatečnou připraveností stávající sítě zvládat rychlé změny v dodávkách elektřiny. Událost se tak stává varováním pro zbytek Evropy: zelená transformace musí jít ruku v ruce s modernizací infrastruktury.
Slovensko eviduje další útok medvěda na člověka. K incidentu došlo v katastru obce Blatnica v okrese Martin. Zranění utrpěla seniorka, kterou museli lékaři ošetřit v nemocnici. V posledních dnech se potvrdil výskyt obávaného zvířete i v Česku.
Vláda schválila návrh Lex Kratom, který společně předložila ministerstva zdravotnictví a financí. Novela výrazně zpřísňuje regulaci kratomu s cílem omezit jeho dostupnost pro děti a mladé lidi a snížit zdravotní rizika spojená s jeho užíváním. Věková hranice pro nákup se zvýší z 18 na 21 let, skončí internetový prodej a přísnější pravidla budou platit také pro specializované prodejny i složení, kvalitu a kontrolu samotných výrobků. Součástí je také nové zdanění kratomu.
Nová dohoda Spojených států s Dánskem a Grónskem může představovat jeden z nejvýznamnějších posunů v bezpečnostním uspořádání Arktidy od konce studené války. Americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington získá trvalý přístup, základnová a přeletová práva v Grónsku a širší pravomoci týkající se jeho bezpečnosti.
Tři stovky korun měsíčně od ledna navíc měli mít důchodci jisté, ale podle nejnovějších informací to tak být nemusí. Valorizace by nakonec mohla být o několik desítek korun nižší. Může za to fakt, že růst mezd v českém hospodářství zcela nenaplnil původní očekávání.
Již 29 let uplynulo na konci srpna od tragické smrti všemi milované princezny Diany. I po tolika letech dokáže smutný závěr jejího života budit vášně. Tentokrát za to může Dianin bratr Charles Spencer, jenž se rozhodl napsat knihu, která je Buckinghamskému paláci trnem v oku.
V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.
V Rusku začaly parlamentní volby, které probíhají na pozadí pokračujícího vojenského konfliktu na Ukrajině. Přestože země čelí energetické krizi, neúspěchům na frontě a obavám z další mobilizace, o vítězi hlasování není pochyb. Vládnoucí strana Jednotné Rusko prezidentského lídra Vladimira Putina má jisté vítězství. Jakýkoliv slabší výsledek by totiž režim vnímal jako projev společenské neloajality a nesouhlasu s válkou.
Rostoucí nestabilita v Hormuzském průlivu narušuje námořní dopravu a zasahuje desítky tisíc pracovníků na lodích. Zatímco veřejná debata se většinou soustředí na ceny ropy a plynulost dodávek, podle Mezinárodní námořní organizace je krizí zasaženo více než dvacet tisíc námořníků. Mnoho z nich zůstává uvíznutých na plavidlech bez možnosti opustit nebezpečnou oblast. Celosvětová obchodní flotila přitom čítá téměř 1,9 milionu pracovníků a námořní doprava zajišťuje přibližně osmdesát procent mezinárodního obchodu se zbožím.
Ruská federace jako největší země světa čelí dlouhodobým problémům s řízením svého rozsáhlého území, které se rozkládá napříč jedenácti časovými pásmy. Více než čtyři a půl roku trvající válka proti Ukrajině, mezinárodní sankce a narušení zahraničních vazeb tuto výzvu ještě výrazně zkomplikovaly. Reakce státních orgánů na tyto rostoucí tlaky se projevuje v zásadní proměně národní prostorové politiky.
Americká společnost Meta se na základě právní dohody zavázala k zásadním změnám ve fungování sociálních sítí Instagram a Facebook pro dospívající uživatele. K tomuto kroku přistoupila po rozsáhlé žalobě podané téměř padesátkou generálních prokurátorů, školních obvodů a rodin, které firmu obviňovaly z ohrožování duševního zdraví mládeže. Soudní spor vyústil v urovnání ve výši osmnácti miliard dolarů a zavedení přímých strukturálních opatření. Podle generálního prokurátora Williama Tonga by se tyto úpravy mohly postupně rozšířit i na další sociální sítě. Zavedená pravidla se opírají o různé vědecké poznatky, avšak jejich reálná účinnost vyvolává mezi odborníky řadu otázek.
Debaty o vědomí umělé inteligence nabírají na síle napříč akademickou sférou, novinovými komentáři i mezi samotnými roboty. S rostoucími schopnostmi a polidšťováním těchto systémů se otázka jejich případného prožívání stává čím dál obtížněji vyhnutelnou. Tento problém má potenciál rozdělit společnost podobně hluboce jako témata potratů nebo klimatických změn. Kombinaca nejistoty, vysokých sázek a střetu zájmů vytváří pro společenské štěpení nebezpečné prostředí.
