Americké společnosti čelí nové, mimořádně sofistikované hrozbě, která přichází zpoza 38. rovnoběžky. Severní Korea (KLDR) již nespoléhá pouze na tradiční hackerské útoky, ale začala ve velkém měřítku „outsourcovat“ své agenty přímo do řad amerických firem. Podle nedávných zpráv amerického ministerstva spravedlnosti se severokorejským operativcům podařilo infiltrovat více než stovku společností, včetně prestižních firem z žebříčku Fortune 500, a to pod kradenými identitami běžných Američanů.
Tito agenti vystupují jako kvalifikovaní IT specialisté na volné noze nebo vzdálení pracovníci. K získání pozic využívají zhruba 80 zneužitých identit reálných osob, čímž obcházejí standardní prověrky. Celý proces je takticky promyšlený: zatímco se personalisté domnívají, že najímají experta z USA, ve skutečnosti komunikují s někým, kdo operuje z území KLDR nebo Číny. Výsledkem jsou škody přesahující miliony dolarů a vážné ohrožení bezpečnosti dat.
Hlavním motivem této kampaně není jen špionáž, ale především financování severokorejského režimu. Příjmy, které tito pracovníci generují, jsou tajně převáděny na účty kontrolované Pchjongjangem, čímž země obchází mezinárodní sankce. Tyto finance pak přímo podporují severokorejský zbrojní program a vývoj balistických raket. Kybernetická válka se tak v podání KLDR stala efektivním nástrojem státní moci, který kombinuje finanční kriminalitu s dlouhodobou infiltrací.
Severokorejští pracovníci se v digitálním prostředí pohybují s vysokou mírou vynalézavosti. Využívají umělou inteligenci k vytváření deepfake profilů, upravují své hlasy během videohovorů a pomocí VPN maskují svou skutečnou polohu. Pro firmy je tak extrémně náročné odhalit, že jejich nový vývojář je ve skutečnosti součástí státem řízené špionážní sítě. Mnohdy se pravda ukáže až ve chvíli, kdy dojde k úniku citlivého zdrojového kódu nebo k pokusu o vydírání.
Tato situace odhaluje hluboké trhliny v systému ověřování digitální identity. Ukazuje se, že představa o stabilitě a neměnnosti naší online identity je pouhou iluzí. Americké firmy se nyní musí naučit pracovat s modelem „nulové důvěry“ (Zero Trust). Tento přístup předpokládá, že žádný uživatel ani zařízení uvnitř sítě není automaticky bezpečný a každá identita musí být neustále a důsledně ověřována.
Problém se navíc netýká pouze firemních serverů. Během letošního 43denního pozastavení financování federální vlády (government shutdown) zaznamenaly americké úřady přes půl miliardy kybernetických útoků. Naši protivníci, jako je Čína, Rusko nebo právě Severní Korea, využívají každé slabiny a chaosu k testování připravenosti americké infrastruktury. Kybernetická bezpečnost se tak stává nedílnou součástí národní bezpečnosti.
Důležitou roli v obraně hraje zákon o sdílení informací o kybernetické bezpečnosti (CISA) z roku 2015. Ten umožňuje soukromému sektoru legálně sdílet data o hrozbách s vládou i mezi sebou navzájem. Jelikož platnost tohoto zákona končí v lednu 2026, jeho prodloužení je pro stabilitu amerického kyberprostoru naprosto zásadní. Bez spolupráce mezi státem a korporacemi nebude možné efektivně čelit nepříteli, který se učí rychleji než vládní byrokracie.
V této nové „studené válce“ jsou řádky programového kódu stejně důležité jako konvenční zbraně. Soukromý sektor se ocitl v první linii konfliktu, o který možná nestál, ale ze kterého nemůže utéct. Firmy musí převzít větší díl odpovědnosti za své náborové procesy a začít vnímat kybernetickou obranu jako disciplínu, která vyžaduje absolutní preciznost a neustálou inovaci.
Pařížský soud v pondělí vynesl rozsudky nad deseti lidmi, kteří se podíleli na kyberšikaně francouzské první dámy Brigitte Macronové. Skupina čelila obvinění z šíření nepravdivých informací o jejím pohlaví a urážlivých narážek na věkový rozdíl mezi ní a prezidentem Emmanuelem Macronem.
Sesazený venezuelský prezident Nicolás Maduro se dnes v poledne místního času postaví před federální soud na Manhattanu, kde bude čelit obviněním z obchodu s drogami a nelegálního držení zbraní. Jeho první vystoupení v americké soudní síni následuje po kontroverzním víkendovém zásahu amerických speciálních sil v Caracasu, při kterém byl spolu se svou manželkou Cilií Floresovou zadržen. Podle zpráv listu New York Times si sobotní operace vyžádala nejméně 40 obětí, včetně civilistů a příslušníků venezuelské armády.
Americký prezident Donald Trump v neděli znovu rozvířil hladinu mezinárodní politiky, když pohrozil Venezuele dalším vojenským úderem, pokud nová prozatímní vláda nebude plnit požadavky Washingtonu. Přestože se zdá, že bezprostřední hrozba úplného převzetí správy země Spojenými státy mírně ustoupila, Bílý dům dává jasně najevo, že prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová nemá jinou možnost než spolupracovat. Washington si navíc v Karibiku ponechává patnáctitisícový vojenský kontingent jako pojistku pro případ, že by Caracas brzdil americké cíle.
Čína zaslala Spojeným státům důraznou výzvu k okamžitému propuštění Nicoláse Madura a jeho manželky. Podle čínského ministerstva zahraničí byla americká vojenská operace v Caracasu hrubým porušením mezinárodního práva a principů Charty OSN. Peking zdůraznil, že s venezuelskou vládou udržuje dlouhodobě pozitivní vztahy a úzkou spolupráci, kterou tento jednostranný zásah vážně narušuje.
Vojenská operace, při které americké speciální jednotky v Caracasu zajaly prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželku, představuje podle profesora mezinárodního práva Donalda Rothwella bezprecedentní útok na globální řád. Rothwell ve své analýze varuje, že tento krok, doprovázený prohlášením Donalda Trumpa, že USA budou Venezuelu dočasně „řídit“ a ovládnou její ropné zdroje, zcela ignoruje suverenitu uznaného státu. Podle experta se Washington už ani nesnaží své činy ospravedlňovat mezinárodním právem, ale namísto toho povyšuje vlastní domácí předpisy nad globální pravidla.
Po sobotní vojenské operaci v Jižní Americe, při níž byl zadržen Nicolás Maduro, vyslal prezident Donald Trump a jeho nejbližší spolupracovníci jasný signál: Venezuela je pouze začátkem širší ofenzivy na západní polokouli. Trump na tiskové konferenci v floridském sídle Mar-a-Lago otevřeně prohlásil, že Spojené státy budou zemi dočasně řídit, a zároveň varoval ostatní státy v regionu, že americká dominance v této části světa již nikdy nesmí být zpochybněna.
Americký prezident Donald Trump posledním krokem opět potvrdil, že jeho soukromé sídlo Mar-a-Lago na Floridě zůstává klíčovým centrem pro nejvýznamnější vojenská rozhodnutí. Právě odtud v sobotu společně s ministrem zahraničí Marcem Rubiem sledoval průběh operace ve Venezuele, která skončila zadržením Nicoláse Madura. Jen několik hodin poté, co vyhlásil, že Spojené státy přebírají kontrolu nad touto jihoamerickou zemí, se prezident objevil mezi hosty svého klubu, kteří ho vítali bouřlivým potleskem.
Americká justice rozkrývá rozsáhlou kriminální síť, v jejímž středu má stát bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro. Podle prokurátorů působil jako hlava takzvaného Kartelu sluncí, což je organizace složená z nejvyšších politických a vojenských představitelů země. Tato skupina měla po desetiletí úzce spolupracovat s teroristickými buňkami a drogovými kartely s cílem zaplavit Spojené státy tunami kokainu.
Tuzemsko čeká velmi chladný start do nového týdne, před kterým varují i meteorologové z ČHMÚ. Od noci na pondělí 5. ledna až do čtvrtečního rána bude platit výstraha před silnými mrazy.
Americká intervence ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením prezidenta Nicoláse Madura, vyvolává ve světě i v latinskoamerickém regionu hluboké znepokojení. Ačkoliv Spojené státy mají s dosazováním a odvoláváním lídrů v této oblasti bohaté zkušenosti, současná operace se od těch minulých zásadně liší. Podle analýzy Juana Zahira Naranjo Cácerese z University of the Sunshine Coast totiž tento krok nepředstavuje jen další politickou změnu, ale potenciální kolaps mezinárodního práva.
Americké společnosti čelí nové, mimořádně sofistikované hrozbě, která přichází zpoza 38. rovnoběžky. Severní Korea (KLDR) již nespoléhá pouze na tradiční hackerské útoky, ale začala ve velkém měřítku „outsourcovat“ své agenty přímo do řad amerických firem. Podle nedávných zpráv amerického ministerstva spravedlnosti se severokorejským operativcům podařilo infiltrovat více než stovku společností, včetně prestižních firem z žebříčku Fortune 500, a to pod kradenými identitami běžných Američanů.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v sérii rozhovorů pro přední americká média (NBC, ABC a CBS) objasnil pozadí a cíle dramatické operace ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením Nicoláse Madura. Rubio kategoricky odmítl, že by Spojené státy byly s Venezuelou ve válce. Podle jeho slov jde o cílený boj proti mezinárodnímu obchodu s drogami, do kterého byly špičky venezuelského režimu přímo zapojeny.