Americké společnosti čelí nové, mimořádně sofistikované hrozbě, která přichází zpoza 38. rovnoběžky. Severní Korea (KLDR) již nespoléhá pouze na tradiční hackerské útoky, ale začala ve velkém měřítku „outsourcovat“ své agenty přímo do řad amerických firem. Podle nedávných zpráv amerického ministerstva spravedlnosti se severokorejským operativcům podařilo infiltrovat více než stovku společností, včetně prestižních firem z žebříčku Fortune 500, a to pod kradenými identitami běžných Američanů.
Tito agenti vystupují jako kvalifikovaní IT specialisté na volné noze nebo vzdálení pracovníci. K získání pozic využívají zhruba 80 zneužitých identit reálných osob, čímž obcházejí standardní prověrky. Celý proces je takticky promyšlený: zatímco se personalisté domnívají, že najímají experta z USA, ve skutečnosti komunikují s někým, kdo operuje z území KLDR nebo Číny. Výsledkem jsou škody přesahující miliony dolarů a vážné ohrožení bezpečnosti dat.
Hlavním motivem této kampaně není jen špionáž, ale především financování severokorejského režimu. Příjmy, které tito pracovníci generují, jsou tajně převáděny na účty kontrolované Pchjongjangem, čímž země obchází mezinárodní sankce. Tyto finance pak přímo podporují severokorejský zbrojní program a vývoj balistických raket. Kybernetická válka se tak v podání KLDR stala efektivním nástrojem státní moci, který kombinuje finanční kriminalitu s dlouhodobou infiltrací.
Severokorejští pracovníci se v digitálním prostředí pohybují s vysokou mírou vynalézavosti. Využívají umělou inteligenci k vytváření deepfake profilů, upravují své hlasy během videohovorů a pomocí VPN maskují svou skutečnou polohu. Pro firmy je tak extrémně náročné odhalit, že jejich nový vývojář je ve skutečnosti součástí státem řízené špionážní sítě. Mnohdy se pravda ukáže až ve chvíli, kdy dojde k úniku citlivého zdrojového kódu nebo k pokusu o vydírání.
Tato situace odhaluje hluboké trhliny v systému ověřování digitální identity. Ukazuje se, že představa o stabilitě a neměnnosti naší online identity je pouhou iluzí. Americké firmy se nyní musí naučit pracovat s modelem „nulové důvěry“ (Zero Trust). Tento přístup předpokládá, že žádný uživatel ani zařízení uvnitř sítě není automaticky bezpečný a každá identita musí být neustále a důsledně ověřována.
Problém se navíc netýká pouze firemních serverů. Během letošního 43denního pozastavení financování federální vlády (government shutdown) zaznamenaly americké úřady přes půl miliardy kybernetických útoků. Naši protivníci, jako je Čína, Rusko nebo právě Severní Korea, využívají každé slabiny a chaosu k testování připravenosti americké infrastruktury. Kybernetická bezpečnost se tak stává nedílnou součástí národní bezpečnosti.
Důležitou roli v obraně hraje zákon o sdílení informací o kybernetické bezpečnosti (CISA) z roku 2015. Ten umožňuje soukromému sektoru legálně sdílet data o hrozbách s vládou i mezi sebou navzájem. Jelikož platnost tohoto zákona končí v lednu 2026, jeho prodloužení je pro stabilitu amerického kyberprostoru naprosto zásadní. Bez spolupráce mezi státem a korporacemi nebude možné efektivně čelit nepříteli, který se učí rychleji než vládní byrokracie.
V této nové „studené válce“ jsou řádky programového kódu stejně důležité jako konvenční zbraně. Soukromý sektor se ocitl v první linii konfliktu, o který možná nestál, ale ze kterého nemůže utéct. Firmy musí převzít větší díl odpovědnosti za své náborové procesy a začít vnímat kybernetickou obranu jako disciplínu, která vyžaduje absolutní preciznost a neustálou inovaci.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.