Americké společnosti čelí nové, mimořádně sofistikované hrozbě, která přichází zpoza 38. rovnoběžky. Severní Korea (KLDR) již nespoléhá pouze na tradiční hackerské útoky, ale začala ve velkém měřítku „outsourcovat“ své agenty přímo do řad amerických firem. Podle nedávných zpráv amerického ministerstva spravedlnosti se severokorejským operativcům podařilo infiltrovat více než stovku společností, včetně prestižních firem z žebříčku Fortune 500, a to pod kradenými identitami běžných Američanů.
Tito agenti vystupují jako kvalifikovaní IT specialisté na volné noze nebo vzdálení pracovníci. K získání pozic využívají zhruba 80 zneužitých identit reálných osob, čímž obcházejí standardní prověrky. Celý proces je takticky promyšlený: zatímco se personalisté domnívají, že najímají experta z USA, ve skutečnosti komunikují s někým, kdo operuje z území KLDR nebo Číny. Výsledkem jsou škody přesahující miliony dolarů a vážné ohrožení bezpečnosti dat.
Hlavním motivem této kampaně není jen špionáž, ale především financování severokorejského režimu. Příjmy, které tito pracovníci generují, jsou tajně převáděny na účty kontrolované Pchjongjangem, čímž země obchází mezinárodní sankce. Tyto finance pak přímo podporují severokorejský zbrojní program a vývoj balistických raket. Kybernetická válka se tak v podání KLDR stala efektivním nástrojem státní moci, který kombinuje finanční kriminalitu s dlouhodobou infiltrací.
Severokorejští pracovníci se v digitálním prostředí pohybují s vysokou mírou vynalézavosti. Využívají umělou inteligenci k vytváření deepfake profilů, upravují své hlasy během videohovorů a pomocí VPN maskují svou skutečnou polohu. Pro firmy je tak extrémně náročné odhalit, že jejich nový vývojář je ve skutečnosti součástí státem řízené špionážní sítě. Mnohdy se pravda ukáže až ve chvíli, kdy dojde k úniku citlivého zdrojového kódu nebo k pokusu o vydírání.
Tato situace odhaluje hluboké trhliny v systému ověřování digitální identity. Ukazuje se, že představa o stabilitě a neměnnosti naší online identity je pouhou iluzí. Americké firmy se nyní musí naučit pracovat s modelem „nulové důvěry“ (Zero Trust). Tento přístup předpokládá, že žádný uživatel ani zařízení uvnitř sítě není automaticky bezpečný a každá identita musí být neustále a důsledně ověřována.
Problém se navíc netýká pouze firemních serverů. Během letošního 43denního pozastavení financování federální vlády (government shutdown) zaznamenaly americké úřady přes půl miliardy kybernetických útoků. Naši protivníci, jako je Čína, Rusko nebo právě Severní Korea, využívají každé slabiny a chaosu k testování připravenosti americké infrastruktury. Kybernetická bezpečnost se tak stává nedílnou součástí národní bezpečnosti.
Důležitou roli v obraně hraje zákon o sdílení informací o kybernetické bezpečnosti (CISA) z roku 2015. Ten umožňuje soukromému sektoru legálně sdílet data o hrozbách s vládou i mezi sebou navzájem. Jelikož platnost tohoto zákona končí v lednu 2026, jeho prodloužení je pro stabilitu amerického kyberprostoru naprosto zásadní. Bez spolupráce mezi státem a korporacemi nebude možné efektivně čelit nepříteli, který se učí rychleji než vládní byrokracie.
V této nové „studené válce“ jsou řádky programového kódu stejně důležité jako konvenční zbraně. Soukromý sektor se ocitl v první linii konfliktu, o který možná nestál, ale ze kterého nemůže utéct. Firmy musí převzít větší díl odpovědnosti za své náborové procesy a začít vnímat kybernetickou obranu jako disciplínu, která vyžaduje absolutní preciznost a neustálou inovaci.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.