Zákonodárci: Trumpova administrativa v případě Epsteinových spisů nedodržela zákon

Americký kongres minulý měsíc schválil Epstein Files Transparency Act, který prezident Trump podepsal 19. listopadu 2025. Zákon ukládal ministerstvu povinnost zveřejnit do 30 dnů veškeré vyšetřovací spisy související se zesnulým finančníkem a jeho spolupracovnicí Ghislaine Maxwellovou.

Zveřejněná část materiálů je však podle kritiků nepoužitelná kvůli masivním redakcím (začerněným pasážím). Demokratický kongresman Ro Khanna a jeho republikánský kolega Thomas Massie, kteří jsou autory zákona, v sobotu uvedli, že ministerstvo zákon „hrubě porušilo“ a že zvažují všechny možnosti nápravy, včetně obvinění úředníků z pohrdání Kongresem nebo zahájení procesu impeachmentu proti vedení resortu.

Situaci dále vyhrotilo zjištění, že z vládních webových stránek během soboty bez vysvětlení zmizelo nejméně 16 souborů, které tam byly v pátek krátce vystaveny. Podle analýzy agentury Associated Press mezi odstraněnými materiály byla fotografie zachycující Donalda Trumpa společně s Epsteinem, Melanií Trumpovou a Ghislaine Maxwellovou, snímky uměleckých děl zobrazujících nahé ženy z Epsteinových sídel nebo záběry z interiéru vyšetřovaných objektů.

Demokraté z dozorčího výboru Sněmovny reprezentantů na sociálních sítích vznesli otázku, co dalšího se administrativa snaží před veřejností skrýt. Lídr senátních demokratů Chuck Schumer označil tento postup za možná „jeden z největších pokusů o utajení v americké historii“.

Náměstek ministra spravedlnosti Todd Blanche obhajuje postup tím, že úřad musí pečlivě chránit soukromí více než 1 200 obětí, což vyžaduje čas. Přislíbil, že další stovky tisíc dokumentů budou uvolňovány v následujících týdnech.

Kritika však zaznívá napříč politickým spektrem. Kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortezová prohlásila, že „pokus o utajení je nyní zcela zjevný“ a vyzvala generální prokurátorku Pam Bondiovou k okamžité rezignaci. Podle ní administrativa chrání mocné lidi s vazbami na Epsteina na úkor spravedlnosti pro oběti.

Ministerstvo spravedlnosti se naopak brání tím, že zveřejnilo množství fotografií bývalého prezidenta Billa Clintona, což má sloužit jako důkaz nestrannosti. Kritici však namítají, že jde o odvádění pozornosti od současných vazeb a snahu o „pomalé vypouštění“ (trickle release) informací, které má za cíl otupit pozornost veřejnosti.

Právní bitva o plný obsah Epsteinových spisů tak zdaleka nekončí a zákonodárci trvají na tom, že zákon musí být splněn do posledního písmene, bez ohledu na to, koho by výsledná zjištění mohla poškodit.