Ministerstvo spravedlnosti pod vedením administrativy Donalda Trumpa čelí vlně kritiky a hrozbám právními kroky poté, co v pátek 19. prosince 2025 zveřejnilo pouze omezenou část dokumentů týkajících se kauzy Jeffreyho Epsteina. Podle zákonodárců i odborníků je tento postup v přímém rozporu se zákonem, který nařizoval úplné odtajnění spisů.
Americký kongres minulý měsíc schválil Epstein Files Transparency Act, který prezident Trump podepsal 19. listopadu 2025. Zákon ukládal ministerstvu povinnost zveřejnit do 30 dnů veškeré vyšetřovací spisy související se zesnulým finančníkem a jeho spolupracovnicí Ghislaine Maxwellovou.
Zveřejněná část materiálů je však podle kritiků nepoužitelná kvůli masivním redakcím (začerněným pasážím). Demokratický kongresman Ro Khanna a jeho republikánský kolega Thomas Massie, kteří jsou autory zákona, v sobotu uvedli, že ministerstvo zákon „hrubě porušilo“ a že zvažují všechny možnosti nápravy, včetně obvinění úředníků z pohrdání Kongresem nebo zahájení procesu impeachmentu proti vedení resortu.
Situaci dále vyhrotilo zjištění, že z vládních webových stránek během soboty bez vysvětlení zmizelo nejméně 16 souborů, které tam byly v pátek krátce vystaveny. Podle analýzy agentury Associated Press mezi odstraněnými materiály byla fotografie zachycující Donalda Trumpa společně s Epsteinem, Melanií Trumpovou a Ghislaine Maxwellovou, snímky uměleckých děl zobrazujících nahé ženy z Epsteinových sídel nebo záběry z interiéru vyšetřovaných objektů.
Demokraté z dozorčího výboru Sněmovny reprezentantů na sociálních sítích vznesli otázku, co dalšího se administrativa snaží před veřejností skrýt. Lídr senátních demokratů Chuck Schumer označil tento postup za možná „jeden z největších pokusů o utajení v americké historii“.
Náměstek ministra spravedlnosti Todd Blanche obhajuje postup tím, že úřad musí pečlivě chránit soukromí více než 1 200 obětí, což vyžaduje čas. Přislíbil, že další stovky tisíc dokumentů budou uvolňovány v následujících týdnech.
Kritika však zaznívá napříč politickým spektrem. Kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortezová prohlásila, že „pokus o utajení je nyní zcela zjevný“ a vyzvala generální prokurátorku Pam Bondiovou k okamžité rezignaci. Podle ní administrativa chrání mocné lidi s vazbami na Epsteina na úkor spravedlnosti pro oběti.
Ministerstvo spravedlnosti se naopak brání tím, že zveřejnilo množství fotografií bývalého prezidenta Billa Clintona, což má sloužit jako důkaz nestrannosti. Kritici však namítají, že jde o odvádění pozornosti od současných vazeb a snahu o „pomalé vypouštění“ (trickle release) informací, které má za cíl otupit pozornost veřejnosti.
Právní bitva o plný obsah Epsteinových spisů tak zdaleka nekončí a zákonodárci trvají na tom, že zákon musí být splněn do posledního písmene, bez ohledu na to, koho by výsledná zjištění mohla poškodit.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zablokuje otevření nového mezinárodního mostu Gordieho Howea, který spojuje Detroit v Michiganu s kanadským Windsorem. V pondělním příspěvku na sociální síti Truth Social prohlásil, že nedovolí zprovoznění této strategické spojnice, dokud Spojené státy nebudou plně odškodněny za vše, co Kanadě v minulosti poskytly. Trump v této souvislosti opětovně zaútočil na severního souseda USA a prohlásil, že Washington musí dostat „férovost a respekt“, které si zaslouží.