Ministerstvo spravedlnosti pod vedením administrativy Donalda Trumpa čelí vlně kritiky a hrozbám právními kroky poté, co v pátek 19. prosince 2025 zveřejnilo pouze omezenou část dokumentů týkajících se kauzy Jeffreyho Epsteina. Podle zákonodárců i odborníků je tento postup v přímém rozporu se zákonem, který nařizoval úplné odtajnění spisů.
Americký kongres minulý měsíc schválil Epstein Files Transparency Act, který prezident Trump podepsal 19. listopadu 2025. Zákon ukládal ministerstvu povinnost zveřejnit do 30 dnů veškeré vyšetřovací spisy související se zesnulým finančníkem a jeho spolupracovnicí Ghislaine Maxwellovou.
Zveřejněná část materiálů je však podle kritiků nepoužitelná kvůli masivním redakcím (začerněným pasážím). Demokratický kongresman Ro Khanna a jeho republikánský kolega Thomas Massie, kteří jsou autory zákona, v sobotu uvedli, že ministerstvo zákon „hrubě porušilo“ a že zvažují všechny možnosti nápravy, včetně obvinění úředníků z pohrdání Kongresem nebo zahájení procesu impeachmentu proti vedení resortu.
Situaci dále vyhrotilo zjištění, že z vládních webových stránek během soboty bez vysvětlení zmizelo nejméně 16 souborů, které tam byly v pátek krátce vystaveny. Podle analýzy agentury Associated Press mezi odstraněnými materiály byla fotografie zachycující Donalda Trumpa společně s Epsteinem, Melanií Trumpovou a Ghislaine Maxwellovou, snímky uměleckých děl zobrazujících nahé ženy z Epsteinových sídel nebo záběry z interiéru vyšetřovaných objektů.
Demokraté z dozorčího výboru Sněmovny reprezentantů na sociálních sítích vznesli otázku, co dalšího se administrativa snaží před veřejností skrýt. Lídr senátních demokratů Chuck Schumer označil tento postup za možná „jeden z největších pokusů o utajení v americké historii“.
Náměstek ministra spravedlnosti Todd Blanche obhajuje postup tím, že úřad musí pečlivě chránit soukromí více než 1 200 obětí, což vyžaduje čas. Přislíbil, že další stovky tisíc dokumentů budou uvolňovány v následujících týdnech.
Kritika však zaznívá napříč politickým spektrem. Kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortezová prohlásila, že „pokus o utajení je nyní zcela zjevný“ a vyzvala generální prokurátorku Pam Bondiovou k okamžité rezignaci. Podle ní administrativa chrání mocné lidi s vazbami na Epsteina na úkor spravedlnosti pro oběti.
Ministerstvo spravedlnosti se naopak brání tím, že zveřejnilo množství fotografií bývalého prezidenta Billa Clintona, což má sloužit jako důkaz nestrannosti. Kritici však namítají, že jde o odvádění pozornosti od současných vazeb a snahu o „pomalé vypouštění“ (trickle release) informací, které má za cíl otupit pozornost veřejnosti.
Právní bitva o plný obsah Epsteinových spisů tak zdaleka nekončí a zákonodárci trvají na tom, že zákon musí být splněn do posledního písmene, bez ohledu na to, koho by výsledná zjištění mohla poškodit.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v současné době neeviduje žádné známky toho, že by v souvislosti s nákazou na výletní lodi MV Hondius hrozilo vypuknutí rozsáhlé epidemie hantaviru. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus však během tiskové konference v Madridu varoval, že situace se může změnit. Vzhledem k dlouhé inkubační době viru je podle něj pravděpodobné, že se v nadcházejících týdnech objeví další potvrzené případy.
Blížící se summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga má být podle Bílého domu historickým okamžikem, který potvrdí Trumpův nezaměnitelný vliv na světové dění. Navzdory velkolepým přípravám se však nad setkáním vznáší stín vleklé války s Íránem, která podle řady analytiků webu CNN prezidentovu autoritu spíše oslabuje. Místo triumfálního gesta silného muže může návštěva Pekingu ukázat limity americké moci v době, kdy Washington sám přispívá ke globální nestabilitě.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v hluboké krizi a čelí reálné hrozbě, že po necelých dvou letech ve funkci přijde o svůj úřad. Po drtivé porážce Labouristické strany v nedávných místních volbách v Anglii, Skotsku a Walesu se uvnitř strany zvedla vlna odporu, která nyní zasahuje i nejvyšší vládní patra. Pondělní projev, který měl jeho pozici stabilizovat, situaci spíše zhoršil a počet poslanců veřejně volajících po jeho rezignaci přesáhl sedmdesátku.