Ministerstvo spravedlnosti pod vedením administrativy Donalda Trumpa čelí vlně kritiky a hrozbám právními kroky poté, co v pátek 19. prosince 2025 zveřejnilo pouze omezenou část dokumentů týkajících se kauzy Jeffreyho Epsteina. Podle zákonodárců i odborníků je tento postup v přímém rozporu se zákonem, který nařizoval úplné odtajnění spisů.
Americký kongres minulý měsíc schválil Epstein Files Transparency Act, který prezident Trump podepsal 19. listopadu 2025. Zákon ukládal ministerstvu povinnost zveřejnit do 30 dnů veškeré vyšetřovací spisy související se zesnulým finančníkem a jeho spolupracovnicí Ghislaine Maxwellovou.
Zveřejněná část materiálů je však podle kritiků nepoužitelná kvůli masivním redakcím (začerněným pasážím). Demokratický kongresman Ro Khanna a jeho republikánský kolega Thomas Massie, kteří jsou autory zákona, v sobotu uvedli, že ministerstvo zákon „hrubě porušilo“ a že zvažují všechny možnosti nápravy, včetně obvinění úředníků z pohrdání Kongresem nebo zahájení procesu impeachmentu proti vedení resortu.
Situaci dále vyhrotilo zjištění, že z vládních webových stránek během soboty bez vysvětlení zmizelo nejméně 16 souborů, které tam byly v pátek krátce vystaveny. Podle analýzy agentury Associated Press mezi odstraněnými materiály byla fotografie zachycující Donalda Trumpa společně s Epsteinem, Melanií Trumpovou a Ghislaine Maxwellovou, snímky uměleckých děl zobrazujících nahé ženy z Epsteinových sídel nebo záběry z interiéru vyšetřovaných objektů.
Demokraté z dozorčího výboru Sněmovny reprezentantů na sociálních sítích vznesli otázku, co dalšího se administrativa snaží před veřejností skrýt. Lídr senátních demokratů Chuck Schumer označil tento postup za možná „jeden z největších pokusů o utajení v americké historii“.
Náměstek ministra spravedlnosti Todd Blanche obhajuje postup tím, že úřad musí pečlivě chránit soukromí více než 1 200 obětí, což vyžaduje čas. Přislíbil, že další stovky tisíc dokumentů budou uvolňovány v následujících týdnech.
Kritika však zaznívá napříč politickým spektrem. Kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortezová prohlásila, že „pokus o utajení je nyní zcela zjevný“ a vyzvala generální prokurátorku Pam Bondiovou k okamžité rezignaci. Podle ní administrativa chrání mocné lidi s vazbami na Epsteina na úkor spravedlnosti pro oběti.
Ministerstvo spravedlnosti se naopak brání tím, že zveřejnilo množství fotografií bývalého prezidenta Billa Clintona, což má sloužit jako důkaz nestrannosti. Kritici však namítají, že jde o odvádění pozornosti od současných vazeb a snahu o „pomalé vypouštění“ (trickle release) informací, které má za cíl otupit pozornost veřejnosti.
Právní bitva o plný obsah Epsteinových spisů tak zdaleka nekončí a zákonodárci trvají na tom, že zákon musí být splněn do posledního písmene, bez ohledu na to, koho by výsledná zjištění mohla poškodit.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.