Ministerstvo spravedlnosti pod vedením administrativy Donalda Trumpa čelí vlně kritiky a hrozbám právními kroky poté, co v pátek 19. prosince 2025 zveřejnilo pouze omezenou část dokumentů týkajících se kauzy Jeffreyho Epsteina. Podle zákonodárců i odborníků je tento postup v přímém rozporu se zákonem, který nařizoval úplné odtajnění spisů.
Americký kongres minulý měsíc schválil Epstein Files Transparency Act, který prezident Trump podepsal 19. listopadu 2025. Zákon ukládal ministerstvu povinnost zveřejnit do 30 dnů veškeré vyšetřovací spisy související se zesnulým finančníkem a jeho spolupracovnicí Ghislaine Maxwellovou.
Zveřejněná část materiálů je však podle kritiků nepoužitelná kvůli masivním redakcím (začerněným pasážím). Demokratický kongresman Ro Khanna a jeho republikánský kolega Thomas Massie, kteří jsou autory zákona, v sobotu uvedli, že ministerstvo zákon „hrubě porušilo“ a že zvažují všechny možnosti nápravy, včetně obvinění úředníků z pohrdání Kongresem nebo zahájení procesu impeachmentu proti vedení resortu.
Situaci dále vyhrotilo zjištění, že z vládních webových stránek během soboty bez vysvětlení zmizelo nejméně 16 souborů, které tam byly v pátek krátce vystaveny. Podle analýzy agentury Associated Press mezi odstraněnými materiály byla fotografie zachycující Donalda Trumpa společně s Epsteinem, Melanií Trumpovou a Ghislaine Maxwellovou, snímky uměleckých děl zobrazujících nahé ženy z Epsteinových sídel nebo záběry z interiéru vyšetřovaných objektů.
Demokraté z dozorčího výboru Sněmovny reprezentantů na sociálních sítích vznesli otázku, co dalšího se administrativa snaží před veřejností skrýt. Lídr senátních demokratů Chuck Schumer označil tento postup za možná „jeden z největších pokusů o utajení v americké historii“.
Náměstek ministra spravedlnosti Todd Blanche obhajuje postup tím, že úřad musí pečlivě chránit soukromí více než 1 200 obětí, což vyžaduje čas. Přislíbil, že další stovky tisíc dokumentů budou uvolňovány v následujících týdnech.
Kritika však zaznívá napříč politickým spektrem. Kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortezová prohlásila, že „pokus o utajení je nyní zcela zjevný“ a vyzvala generální prokurátorku Pam Bondiovou k okamžité rezignaci. Podle ní administrativa chrání mocné lidi s vazbami na Epsteina na úkor spravedlnosti pro oběti.
Ministerstvo spravedlnosti se naopak brání tím, že zveřejnilo množství fotografií bývalého prezidenta Billa Clintona, což má sloužit jako důkaz nestrannosti. Kritici však namítají, že jde o odvádění pozornosti od současných vazeb a snahu o „pomalé vypouštění“ (trickle release) informací, které má za cíl otupit pozornost veřejnosti.
Právní bitva o plný obsah Epsteinových spisů tak zdaleka nekončí a zákonodárci trvají na tom, že zákon musí být splněn do posledního písmene, bez ohledu na to, koho by výsledná zjištění mohla poškodit.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.
Čínský prezident Si Ťin-pching během vrcholného setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu vyzval k rozsáhlé spolupráci zabraňující vojenskému střetu obou mocností. Předložil návrhy na vzájemné porozumění, které by měly odvrátit případný konflikt v období rostoucího soupeření v oblasti obchodu či umělé inteligence. Podle jeho slov mohou cíle obou zemí existovat vedle sebe a přinášet oboustranný užitek. Zdůraznil přitom nutnost upřímného dialogu a zachování pravidelné komunikace mezi armádami obou států.
Z Rusů měli dosud obavy především na východním křídle NATO, tedy například v Polsku a Pobaltí. Podle nejnovějších informací ale mají ohroženy i země ve Středomoří, které se od hranic s Ruskem nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.