Po více než čtyři století hlásili námořníci neobvyklý jev – oceán, který v noci září na obzoru v zelenobílé záři, jako by se celá mořská hladina proměnila ve světelný koberec. Nyní vědci podnikli důležitý krok směrem k pochopení tohoto záhadného fenoménu, kterému se přezdívá „mléčné moře“, píše CNN.
Poprvé byl tento jev zaznamenán už v 17. století, ale jedna z nejznámějších moderních zpráv pochází z roku 1967, kdy důstojník J. Brunskill z lodi SS Ixion popsal, jak se moře „od horizontu k horizontu rozsvítilo fosforeskujícím světlem“. Podobný zážitek popsal v roce 1976 i kapitán P. W. Price z plavidla MV Westmorland, který uvedl, že „moře zářilo tak jasně, že nebyly vidět vlny ani bílé hřebeny“.
Tyto jevy jsou nesmírně vzácné, objevují se v odlehlých oblastech oceánů a trvají někdy celé měsíce. Nyní Justin Hudson, doktorand atmosférických věd na Colorado State University, sestavil databázi více než 400 známých případů „mléčného moře“. Výsledky jeho práce byly zveřejněny ve středu v odborném časopise Earth and Space Science.
Hudson doufá, že tato databáze umožní vědcům v budoucnu předvídat, kdy a kde se tyto jevy objeví, a dostat k nim výzkumné lodě. Podle něj mohou „mléčná moře“ pomoci lépe pochopit propojení mořského života, klimatu a celého ekosystému.
Záření, které při tomto jevu vzniká, je podle vědců pravděpodobně způsobeno masovým výskytem bioluminiscenčních bakterií Vibrio harveyi. Tato teorie se opírá o náhodný odběr vzorku vody během jednoho z těchto jevů v roce 1985, kde byly bakterie zachyceny a laboratorně potvrzeny.
Profesor Steven Miller, který se „mléčným mořím“ věnuje více než 20 let, uvedl, že větší z těchto jevů jsou dokonce viditelné z vesmíru. Jeho studie z roku 2021 ukázala, že satelity jsou schopné tato světla detekovat na obrovských plochách až 100 000 km².
Databáze odhalila, že k těmto jevům nejčastěji dochází v Arabském moři a ve vodách jihovýchodní Asie. Jejich výskyt může být ovlivněn globálními klimatickými jevy, jako je Indický oceánský dipól nebo El Niño. Zajímavé je, že tyto oblasti bývají často místem tzv. upwellingu – kdy se studená a živinami bohatá voda dostává k mořské hladině, což podporuje biologickou aktivitu.
Přestože existuje mnoho podobných biologicky aktivních oblastí, není zatím jasné, proč právě zde dochází k „mléčným mořím“. Tento jev se liší i od běžných bioluminiscenčních výronů způsobených dinoflageláty – ti září krátkými záblesky při pohybu, zatímco „mléčné moře“ září stabilně a klidně.
Výzkumníci předpokládají, že bakterie září proto, aby přilákaly ryby, které je pak pozřou – a bakterie tak přežívají v jejich trávicím traktu. Tento jev tak může mít důležitou roli v koloběhu uhlíku i v potravním řetězci oceánu.
Mezi ty, kteří doufají, že jednou spatří „mléčné moře“ na vlastní oči, patří i oceánografka Edith Widderová. Jak uvedla, světlo je pro živočichy klíčovým faktorem v jejich chování – a taková záře může narušit životní strategie mnoha druhů, které se spoléhají na tmu.
Zůstává i otázka, jak může klimatická změna ovlivnit frekvenci a intenzitu těchto jevů. Proto je důležité pochopit, jak se bakterie a fytoplankton mění v reakci na globální klimatické cykly – protože tvoří základ potravního řetězce, na kterém závisí veškerý oceánský život.
Nová databáze tak může otevřít cestu k objasnění jednoho z nejzáhadnějších přírodních jevů posledních staletí – jevu, který zůstává ve své plné podstatě stále nepochopený, ale který fascinuje každého, kdo se s ním setká.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie bude v budoucnu „dvakrát přemýšlet“, než podpoří slabé dohody na klimatických summitech COP. Toto varování zaznělo od Katarzyny Wrony, polské vyjednavačky a členky delegace EU na letošní konferenci COP30 v Brazílii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu požádal o milost v rámci svého dlouhodobého procesu kvůli korupci, čímž vyvolal poplach u svých kritiků, kteří v tom vidí snahu obejít právní stát. Netanjahu ve videozprávě uvedl, že současná „bezpečnostní a politická“ situace Izraele mu znemožňuje dostavovat se k soudu několikrát týdně. Jeho žádost o milost od izraelského prezidenta je zatím poslední zvrat v případu, který se táhne roky, a který by mohl mít významné dopady na izraelský právní systém a Netanjahuovu politickou budoucnost před nadcházejícími volbami.
Počet obětí záplav a sesuvů půdy na indonéském ostrově Sumatra vystoupal na 631, oznámila tamní katastrofická agentura. Z oblastí s vysokým rizikem byl evakuován jeden milion lidí. Silné monzunové deště a tropické cyklóny tento týden ničivě zasáhly některé části Asie, včetně Indonésie, Srí Lanky a jižního Thajska. V celém regionu si přírodní katastrofy vyžádaly více než 1 160 obětí, zničily infrastrukturu a zaplavily města.
Britská vláda ostře kritizovala průtahy v povolování vstupu humanitární pomoci do Pásma Gazy. Odsouzení přichází poté, co zásilka více než 1 100 stanů, které Spojené království do oblasti odeslalo, trvala déle než rok, než se dostala na místo. Ministryně zahraničí Yvette Cooper vyjádřila rovněž obavy, že se k obyvatelům navzdory příměří mezi Hamásem a Izraelem nedostala ani jiná pomoc financovaná Británií.
Vůdce Hongkongu prohlásil, že zajistí „spravedlnost“ v souvislosti s obrovským požárem, který minulý týden usmrtil více než sto padesát lidí. Úředníci města se zaměřují na stavební společnosti, které údajně použily nevyhovující síťovinu k obalení lešení na budovách. Počet zatčených osob v souvislosti s požárem, který se prohnal sedmi výškovými obytnými bloky a hořel téměř dva dny, se zvýšil na čtrnáct a úřady nevylučují další zatýkání.
