Po více než čtyři století hlásili námořníci neobvyklý jev – oceán, který v noci září na obzoru v zelenobílé záři, jako by se celá mořská hladina proměnila ve světelný koberec. Nyní vědci podnikli důležitý krok směrem k pochopení tohoto záhadného fenoménu, kterému se přezdívá „mléčné moře“, píše CNN.
Poprvé byl tento jev zaznamenán už v 17. století, ale jedna z nejznámějších moderních zpráv pochází z roku 1967, kdy důstojník J. Brunskill z lodi SS Ixion popsal, jak se moře „od horizontu k horizontu rozsvítilo fosforeskujícím světlem“. Podobný zážitek popsal v roce 1976 i kapitán P. W. Price z plavidla MV Westmorland, který uvedl, že „moře zářilo tak jasně, že nebyly vidět vlny ani bílé hřebeny“.
Tyto jevy jsou nesmírně vzácné, objevují se v odlehlých oblastech oceánů a trvají někdy celé měsíce. Nyní Justin Hudson, doktorand atmosférických věd na Colorado State University, sestavil databázi více než 400 známých případů „mléčného moře“. Výsledky jeho práce byly zveřejněny ve středu v odborném časopise Earth and Space Science.
Hudson doufá, že tato databáze umožní vědcům v budoucnu předvídat, kdy a kde se tyto jevy objeví, a dostat k nim výzkumné lodě. Podle něj mohou „mléčná moře“ pomoci lépe pochopit propojení mořského života, klimatu a celého ekosystému.
Záření, které při tomto jevu vzniká, je podle vědců pravděpodobně způsobeno masovým výskytem bioluminiscenčních bakterií Vibrio harveyi. Tato teorie se opírá o náhodný odběr vzorku vody během jednoho z těchto jevů v roce 1985, kde byly bakterie zachyceny a laboratorně potvrzeny.
Profesor Steven Miller, který se „mléčným mořím“ věnuje více než 20 let, uvedl, že větší z těchto jevů jsou dokonce viditelné z vesmíru. Jeho studie z roku 2021 ukázala, že satelity jsou schopné tato světla detekovat na obrovských plochách až 100 000 km².
Databáze odhalila, že k těmto jevům nejčastěji dochází v Arabském moři a ve vodách jihovýchodní Asie. Jejich výskyt může být ovlivněn globálními klimatickými jevy, jako je Indický oceánský dipól nebo El Niño. Zajímavé je, že tyto oblasti bývají často místem tzv. upwellingu – kdy se studená a živinami bohatá voda dostává k mořské hladině, což podporuje biologickou aktivitu.
Přestože existuje mnoho podobných biologicky aktivních oblastí, není zatím jasné, proč právě zde dochází k „mléčným mořím“. Tento jev se liší i od běžných bioluminiscenčních výronů způsobených dinoflageláty – ti září krátkými záblesky při pohybu, zatímco „mléčné moře“ září stabilně a klidně.
Výzkumníci předpokládají, že bakterie září proto, aby přilákaly ryby, které je pak pozřou – a bakterie tak přežívají v jejich trávicím traktu. Tento jev tak může mít důležitou roli v koloběhu uhlíku i v potravním řetězci oceánu.
Mezi ty, kteří doufají, že jednou spatří „mléčné moře“ na vlastní oči, patří i oceánografka Edith Widderová. Jak uvedla, světlo je pro živočichy klíčovým faktorem v jejich chování – a taková záře může narušit životní strategie mnoha druhů, které se spoléhají na tmu.
Zůstává i otázka, jak může klimatická změna ovlivnit frekvenci a intenzitu těchto jevů. Proto je důležité pochopit, jak se bakterie a fytoplankton mění v reakci na globální klimatické cykly – protože tvoří základ potravního řetězce, na kterém závisí veškerý oceánský život.
Nová databáze tak může otevřít cestu k objasnění jednoho z nejzáhadnějších přírodních jevů posledních staletí – jevu, který zůstává ve své plné podstatě stále nepochopený, ale který fascinuje každého, kdo se s ním setká.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek potvrdil, že Hormuzský průliv se s okamžitou platností otevírá pro veškerou komerční lodní dopravu. Toto opatření má platit po zbytek desetidenního příměří, které bylo nedávno sjednáno mezi Izraelem a Libanonem. Strategická námořní cesta byla od vypuknutí válečného konfliktu s Íránem v podstatě neprůchodná, nyní se však lodě mohou vracet na trasy určené íránskou námořní správou.
Prezident Donald Trump nominoval na post ředitelky Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doktorku Eriku Schwartz, veteránku v oblasti veřejného zdraví. Tento krok je vnímán jako snaha administrativy stabilizovat klíčovou zdravotnickou instituci a zároveň jako signál posunu v dosavadní vládní rétorice ohledně očkování. Schwartz v minulosti vedla vakcinační programy a za první Trumpovy vlády působila jako zástupkyně hlavního chirurga USA.
Po oznámení desetidenního příměří, které má zastavit izraelskou vojenskou operaci proti hnutí Hizballáh, se tisíce vysídlených rodin vydaly na cestu zpět do svých domovů v jižním Libanonu. Aktuální vlna bojů, která propukla 2. března, si v Libanonu vyžádala přes 2 100 obětí a vyhnala z domovů více než milion lidí. I přes počáteční optimismus však situaci provází značná nejistota a hlášení o porušování klidu zbraní.
Dosavadní maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek poprvé od své historické volební porážky veřejně promluvil. V rozhovoru pro provládní server Patrióta viditelně otřesený politik uznal, že v Maďarsku skončila jedna politická éra. Orbán otevřeně přiznal, že výsledek hlasování představuje jasnou a drtivou prohru jeho strany Fidesz, která po šestnácti letech u moci odchází do opozice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelští vojáci zůstanou v Libanonu i přes vyhlášení dočasného příměří mezi oběma zeměmi. Ve svém videoposelství potvrdil dohodu o desetidenním klidu zbraní, který dříve avizoval americký prezident Donald Trump. Netanjahu zdůraznil, že vidí příležitost k uzavření historické mírové dohody, nicméně izraelské jednotky si udrží pozice v rozšířené bezpečnostní zóně v jižním Libanonu poblíž hranic se Sýrií.
Americký prezident Donald Trump se vyjádřil k aktuální situaci na Ukrajině poté, co Rusko provedlo rozsáhlé noční bombardování. Na dotaz reportéra RFE/RL Alexe Raufogla ohledně masivních úderů Trump uvedl, že se Ukrajina posouvá dál, a vyjádřil přání, aby se strany dokázaly dohodnout. Více než 700 bezpilotních letounů a raket zasáhlo v několika vlnách města po celé zemi. Podle místních úřadů šlo o nejsmrtelnější útok za poslední měsíce, který si vyžádal nejméně 18 obětí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa očekává, že se íránská fotbalová reprezentace zúčastní nadcházejícího mistrovství světa a přicestuje přímo do Spojených států. Tento posun v postoji Bílého domu přichází po týdnech nejistoty a spekulací o tom, zda se Írán turnaje, který spolu s USA hostí Mexiko a Kanada, vůbec zúčastní. Informaci potvrdil Andrew Giuliani, výkonný ředitel pracovní skupiny Bílého domu pro mistrovství světa ve fotbale.
Energetický šok vyvolaný krizí na Blízkém východě a rostoucí ceny komodit začínají dopadat na největší výrobní ekonomiku světa. Čínská obchodní data z Pekingu i informace přímo od tamních výrobců naznačují, že náklady na produkci se neustále zvyšují. Před vypuknutím otevřeného konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem si přitom čínský exportní sektor vedl velmi silně a dokázal se vyrovnat i se zvýšenými cly, která zavedl Donald Trump. Čína se tehdy úspěšně zaměřila na nové trhy a v loňském roce dosáhla rekordního obchodního přebytku.
Australský premiér Anthony Albanese byl nucen reagovat na další kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jádrem sporu je údajná nedostatečná vojenská podpora Austrálie při snahách o znovuotevření Hormuzského průlivu. Trump, který je v současnosti nejvýznamnějším spojencem Austrálie, vyjádřil svou nespokojenost přímo ve Washingtonu v souvislosti s oznámením desetidenního příměří mezi Izraelem a Libanonem.
Administrativa prezidenta Trumpa sice tvrdí, že její blokáda Hormuzského průlivu nese ovoce, když se devět lodí včetně čínského tankeru Rich Starry podřídilo rozkazům a obrátilo se, realita na místě však naznačuje jiný příběh. Zatímco se USA soustředí na okamžitý vojenský tlak, Írán si v tichosti buduje pozici, která mu zajistí kontrolu nad touto strategickou tepnou dlouho po skončení současného konfliktu.
Šestnáctiletá éra Viktora Orbána byla pro řadu britských pravicových politiků a akademiků nebývale štědrá. Maďarský režim, který se sám označoval za „neliberální demokracii“, systematicky budoval síť vlivných osobností v zahraničí, které za finanční podporu šířily jeho vidění světa. Drtivá porážka strany Fidesz v nedávných volbách však nyní hrozí, že tento tok peněz z Budapešti do rukou evropských populistů definitivně vyschne.
Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.
