Po více než čtyři století hlásili námořníci neobvyklý jev – oceán, který v noci září na obzoru v zelenobílé záři, jako by se celá mořská hladina proměnila ve světelný koberec. Nyní vědci podnikli důležitý krok směrem k pochopení tohoto záhadného fenoménu, kterému se přezdívá „mléčné moře“, píše CNN.
Poprvé byl tento jev zaznamenán už v 17. století, ale jedna z nejznámějších moderních zpráv pochází z roku 1967, kdy důstojník J. Brunskill z lodi SS Ixion popsal, jak se moře „od horizontu k horizontu rozsvítilo fosforeskujícím světlem“. Podobný zážitek popsal v roce 1976 i kapitán P. W. Price z plavidla MV Westmorland, který uvedl, že „moře zářilo tak jasně, že nebyly vidět vlny ani bílé hřebeny“.
Tyto jevy jsou nesmírně vzácné, objevují se v odlehlých oblastech oceánů a trvají někdy celé měsíce. Nyní Justin Hudson, doktorand atmosférických věd na Colorado State University, sestavil databázi více než 400 známých případů „mléčného moře“. Výsledky jeho práce byly zveřejněny ve středu v odborném časopise Earth and Space Science.
Hudson doufá, že tato databáze umožní vědcům v budoucnu předvídat, kdy a kde se tyto jevy objeví, a dostat k nim výzkumné lodě. Podle něj mohou „mléčná moře“ pomoci lépe pochopit propojení mořského života, klimatu a celého ekosystému.
Záření, které při tomto jevu vzniká, je podle vědců pravděpodobně způsobeno masovým výskytem bioluminiscenčních bakterií Vibrio harveyi. Tato teorie se opírá o náhodný odběr vzorku vody během jednoho z těchto jevů v roce 1985, kde byly bakterie zachyceny a laboratorně potvrzeny.
Profesor Steven Miller, který se „mléčným mořím“ věnuje více než 20 let, uvedl, že větší z těchto jevů jsou dokonce viditelné z vesmíru. Jeho studie z roku 2021 ukázala, že satelity jsou schopné tato světla detekovat na obrovských plochách až 100 000 km².
Databáze odhalila, že k těmto jevům nejčastěji dochází v Arabském moři a ve vodách jihovýchodní Asie. Jejich výskyt může být ovlivněn globálními klimatickými jevy, jako je Indický oceánský dipól nebo El Niño. Zajímavé je, že tyto oblasti bývají často místem tzv. upwellingu – kdy se studená a živinami bohatá voda dostává k mořské hladině, což podporuje biologickou aktivitu.
Přestože existuje mnoho podobných biologicky aktivních oblastí, není zatím jasné, proč právě zde dochází k „mléčným mořím“. Tento jev se liší i od běžných bioluminiscenčních výronů způsobených dinoflageláty – ti září krátkými záblesky při pohybu, zatímco „mléčné moře“ září stabilně a klidně.
Výzkumníci předpokládají, že bakterie září proto, aby přilákaly ryby, které je pak pozřou – a bakterie tak přežívají v jejich trávicím traktu. Tento jev tak může mít důležitou roli v koloběhu uhlíku i v potravním řetězci oceánu.
Mezi ty, kteří doufají, že jednou spatří „mléčné moře“ na vlastní oči, patří i oceánografka Edith Widderová. Jak uvedla, světlo je pro živočichy klíčovým faktorem v jejich chování – a taková záře může narušit životní strategie mnoha druhů, které se spoléhají na tmu.
Zůstává i otázka, jak může klimatická změna ovlivnit frekvenci a intenzitu těchto jevů. Proto je důležité pochopit, jak se bakterie a fytoplankton mění v reakci na globální klimatické cykly – protože tvoří základ potravního řetězce, na kterém závisí veškerý oceánský život.
Nová databáze tak může otevřít cestu k objasnění jednoho z nejzáhadnějších přírodních jevů posledních staletí – jevu, který zůstává ve své plné podstatě stále nepochopený, ale který fascinuje každého, kdo se s ním setká.
Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup ukončili spory ohledně péče o společnou dceru Rozárku, které se táhly poměrně dlouhou dobu. Dohodu bývalých partnerů posvětil soud, který tak nerozhodl o pomyslném vítězi ostře sledovaného souboje. Jeden vítěz by ale byl.
Česko v loňském roce zasáhly zprávy o úmrtí několika slavných osobností. V prosinci to byl Patrik Hezucký, který podlehl vážné nemoci. Fanoušci přitom až do jeho odchodu netušili, co přesně oblíbenému moderátorovi Evropy 2 je. Vdova Nikola nyní vysvětlila, proč tomu tak bylo.
Údajné tajemství Freddieho Mercuryho, že měl mít utajovanou dceru, prasklo teprve nedávno. Na začátku letošního roku ale přišla z Velké Británii smutná zpráva. Žena, která má být dcerou zpěváka, což mnozí lidé stejně zpochybňují, je po smrti. Podlehla vážné nemoci.
Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.
Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.
V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ohradil proti tvrzení Donalda Trumpa, že Kyjev brzdí ukončení válečného konfliktu. Ve svém večerním projevu zdůraznil, že Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou pro mír. Reagoval tak na slova amerického prezidenta, který na otázku, proč diplomatická jednání dosud neuspěla, odpověděl stroze jménem ukrajinského lídra. Trump navíc dodal, že zatímco Vladimir Putin je prý připraven k dohodě, Kyjev se k ní staví váhavě.
Bílý dům dal jasně najevo, že přítomnost evropských vojáků v Grónsku nijak neovlivní záměr Donalda Trumpa získat tento strategický arktický ostrov pod americkou kontrolu. Mluvčí Karoline Leavittová prohlásila, že nasazení jednotek z Evropy nemá na prezidentovo rozhodování žádný dopad a nijak nemění jeho cíl ostrov ovládnout. Podle Washingtonu jde o nutný krok k ochraně území, kterému údajně hrozí pád do rukou Ruska nebo Číny.
Íránský režim se po brutálním zásahu proti celostátním protestům, které si podle lidskoprávních organizací vyžádaly tisíce obětí, ocitl pod extrémním mezinárodním tlakem. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) sice vlna nepokojů v posledních dnech mírně opadla, ale situace zůstává výbušná. Masivní nasazení bezpečnostních složek je pro Teherán dlouhodobě neudržitelné, a jakmile se vojáci stáhnou z ulic, hrozí okamžité obnovení demonstrací.
