Po více než čtyři století hlásili námořníci neobvyklý jev – oceán, který v noci září na obzoru v zelenobílé záři, jako by se celá mořská hladina proměnila ve světelný koberec. Nyní vědci podnikli důležitý krok směrem k pochopení tohoto záhadného fenoménu, kterému se přezdívá „mléčné moře“, píše CNN.
Poprvé byl tento jev zaznamenán už v 17. století, ale jedna z nejznámějších moderních zpráv pochází z roku 1967, kdy důstojník J. Brunskill z lodi SS Ixion popsal, jak se moře „od horizontu k horizontu rozsvítilo fosforeskujícím světlem“. Podobný zážitek popsal v roce 1976 i kapitán P. W. Price z plavidla MV Westmorland, který uvedl, že „moře zářilo tak jasně, že nebyly vidět vlny ani bílé hřebeny“.
Tyto jevy jsou nesmírně vzácné, objevují se v odlehlých oblastech oceánů a trvají někdy celé měsíce. Nyní Justin Hudson, doktorand atmosférických věd na Colorado State University, sestavil databázi více než 400 známých případů „mléčného moře“. Výsledky jeho práce byly zveřejněny ve středu v odborném časopise Earth and Space Science.
Hudson doufá, že tato databáze umožní vědcům v budoucnu předvídat, kdy a kde se tyto jevy objeví, a dostat k nim výzkumné lodě. Podle něj mohou „mléčná moře“ pomoci lépe pochopit propojení mořského života, klimatu a celého ekosystému.
Záření, které při tomto jevu vzniká, je podle vědců pravděpodobně způsobeno masovým výskytem bioluminiscenčních bakterií Vibrio harveyi. Tato teorie se opírá o náhodný odběr vzorku vody během jednoho z těchto jevů v roce 1985, kde byly bakterie zachyceny a laboratorně potvrzeny.
Profesor Steven Miller, který se „mléčným mořím“ věnuje více než 20 let, uvedl, že větší z těchto jevů jsou dokonce viditelné z vesmíru. Jeho studie z roku 2021 ukázala, že satelity jsou schopné tato světla detekovat na obrovských plochách až 100 000 km².
Databáze odhalila, že k těmto jevům nejčastěji dochází v Arabském moři a ve vodách jihovýchodní Asie. Jejich výskyt může být ovlivněn globálními klimatickými jevy, jako je Indický oceánský dipól nebo El Niño. Zajímavé je, že tyto oblasti bývají často místem tzv. upwellingu – kdy se studená a živinami bohatá voda dostává k mořské hladině, což podporuje biologickou aktivitu.
Přestože existuje mnoho podobných biologicky aktivních oblastí, není zatím jasné, proč právě zde dochází k „mléčným mořím“. Tento jev se liší i od běžných bioluminiscenčních výronů způsobených dinoflageláty – ti září krátkými záblesky při pohybu, zatímco „mléčné moře“ září stabilně a klidně.
Výzkumníci předpokládají, že bakterie září proto, aby přilákaly ryby, které je pak pozřou – a bakterie tak přežívají v jejich trávicím traktu. Tento jev tak může mít důležitou roli v koloběhu uhlíku i v potravním řetězci oceánu.
Mezi ty, kteří doufají, že jednou spatří „mléčné moře“ na vlastní oči, patří i oceánografka Edith Widderová. Jak uvedla, světlo je pro živočichy klíčovým faktorem v jejich chování – a taková záře může narušit životní strategie mnoha druhů, které se spoléhají na tmu.
Zůstává i otázka, jak může klimatická změna ovlivnit frekvenci a intenzitu těchto jevů. Proto je důležité pochopit, jak se bakterie a fytoplankton mění v reakci na globální klimatické cykly – protože tvoří základ potravního řetězce, na kterém závisí veškerý oceánský život.
Nová databáze tak může otevřít cestu k objasnění jednoho z nejzáhadnějších přírodních jevů posledních staletí – jevu, který zůstává ve své plné podstatě stále nepochopený, ale který fascinuje každého, kdo se s ním setká.
Červenec je od půlnoci v plném proudu a meteorologové už vidí až téměř do konce sedmého kalendářního měsíce. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se po aktuální tropické epizodě vrátí počasí k tomu, co je pro tuto roční dobu nejobvyklejší.
Hned první červencový den má svého slavného oslavence, který navíc letos slaví kulatiny. Karlosi Vémolovi je právě dnes 40 let. Nejlepší dárek si zřejmě nadělil sám na červnovém turnaji Oktagonu, kde definitivně porazil úhlavního rivala Attilu Végha. Nakonec ho ale potěšilo i něco, co je hmotné.
Červenec, který právě dnes začal, v sobě skrývá dva státní svátky. Na řadu přijdou již tento týden, konkrétně o víkendu. I proto si lidé nejsou jistí, zdali budou otevřené větší obchody. Česká obchodní inspekce (ČOI) potvrdila, že lidé si bez problémů nakoupí.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
Veřejné i soukromé plavecké bazény jsou v létě oblíbeným místem pro relaxaci i sport, přesto mohou být zdrojem zdravotních rizik, pokud nejsou správně udržovány. Ačkoliv plavání má mnoho přínosů – je šetrné k pohybovému aparátu, posiluje celé tělo i srdce – voda v bazénech může ukrývat více, než by si kdo přál. Paraziti, bakterie, viry i chemické látky mohou být neviditelnými "spoluplavci".
