Po více než čtyři století hlásili námořníci neobvyklý jev – oceán, který v noci září na obzoru v zelenobílé záři, jako by se celá mořská hladina proměnila ve světelný koberec. Nyní vědci podnikli důležitý krok směrem k pochopení tohoto záhadného fenoménu, kterému se přezdívá „mléčné moře“, píše CNN.
Poprvé byl tento jev zaznamenán už v 17. století, ale jedna z nejznámějších moderních zpráv pochází z roku 1967, kdy důstojník J. Brunskill z lodi SS Ixion popsal, jak se moře „od horizontu k horizontu rozsvítilo fosforeskujícím světlem“. Podobný zážitek popsal v roce 1976 i kapitán P. W. Price z plavidla MV Westmorland, který uvedl, že „moře zářilo tak jasně, že nebyly vidět vlny ani bílé hřebeny“.
Tyto jevy jsou nesmírně vzácné, objevují se v odlehlých oblastech oceánů a trvají někdy celé měsíce. Nyní Justin Hudson, doktorand atmosférických věd na Colorado State University, sestavil databázi více než 400 známých případů „mléčného moře“. Výsledky jeho práce byly zveřejněny ve středu v odborném časopise Earth and Space Science.
Hudson doufá, že tato databáze umožní vědcům v budoucnu předvídat, kdy a kde se tyto jevy objeví, a dostat k nim výzkumné lodě. Podle něj mohou „mléčná moře“ pomoci lépe pochopit propojení mořského života, klimatu a celého ekosystému.
Záření, které při tomto jevu vzniká, je podle vědců pravděpodobně způsobeno masovým výskytem bioluminiscenčních bakterií Vibrio harveyi. Tato teorie se opírá o náhodný odběr vzorku vody během jednoho z těchto jevů v roce 1985, kde byly bakterie zachyceny a laboratorně potvrzeny.
Profesor Steven Miller, který se „mléčným mořím“ věnuje více než 20 let, uvedl, že větší z těchto jevů jsou dokonce viditelné z vesmíru. Jeho studie z roku 2021 ukázala, že satelity jsou schopné tato světla detekovat na obrovských plochách až 100 000 km².
Databáze odhalila, že k těmto jevům nejčastěji dochází v Arabském moři a ve vodách jihovýchodní Asie. Jejich výskyt může být ovlivněn globálními klimatickými jevy, jako je Indický oceánský dipól nebo El Niño. Zajímavé je, že tyto oblasti bývají často místem tzv. upwellingu – kdy se studená a živinami bohatá voda dostává k mořské hladině, což podporuje biologickou aktivitu.
Přestože existuje mnoho podobných biologicky aktivních oblastí, není zatím jasné, proč právě zde dochází k „mléčným mořím“. Tento jev se liší i od běžných bioluminiscenčních výronů způsobených dinoflageláty – ti září krátkými záblesky při pohybu, zatímco „mléčné moře“ září stabilně a klidně.
Výzkumníci předpokládají, že bakterie září proto, aby přilákaly ryby, které je pak pozřou – a bakterie tak přežívají v jejich trávicím traktu. Tento jev tak může mít důležitou roli v koloběhu uhlíku i v potravním řetězci oceánu.
Mezi ty, kteří doufají, že jednou spatří „mléčné moře“ na vlastní oči, patří i oceánografka Edith Widderová. Jak uvedla, světlo je pro živočichy klíčovým faktorem v jejich chování – a taková záře může narušit životní strategie mnoha druhů, které se spoléhají na tmu.
Zůstává i otázka, jak může klimatická změna ovlivnit frekvenci a intenzitu těchto jevů. Proto je důležité pochopit, jak se bakterie a fytoplankton mění v reakci na globální klimatické cykly – protože tvoří základ potravního řetězce, na kterém závisí veškerý oceánský život.
Nová databáze tak může otevřít cestu k objasnění jednoho z nejzáhadnějších přírodních jevů posledních staletí – jevu, který zůstává ve své plné podstatě stále nepochopený, ale který fascinuje každého, kdo se s ním setká.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
Lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval britského premiéra Keira Starmera k rezignaci. Podle jeho slov musí rozptýlení skončit a vedení v Downing Street se musí změnit. Na tiskové konferenci Sarwar zdůraznil, že musí být upřímný k selhání, ať už ho vidí kdekoli. Dodal, že vláda slibovala změnu, ale stalo se již příliš mnoho chyb.
Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.
Přelomový evropský projekt na vývoj stíhačky šesté generace, známý pod zkratkou FCAS (Future Combat Air System), se ocitl na pokraji úplného kolapsu. Podle informací z diplomatických a vládních kruhů v Paříži a Berlíně je nyní mnohem pravděpodobnější oficiální ukončení spolupráce než její restart. Ambiciózní program, který měl zahrnovat nejen samotný letoun, ale i doprovodné drony a společný bojový cloud, byl společným dítětem Francie, Německa a Španělska.
Prezident Donald Trump prohlásil, že je „velmi hrdý“ na stav americké ekonomiky, a to i přesto, že nejnovější průzkumy veřejného mínění ukazují na prohlubující se krizi životních nákladů. Zatímco v minulosti svaloval vinu za inflaci na svého předchůdce Joea Bidena, v rozhovoru pro stanici NBC, který byl odvysílán během nedělního Super Bowlu LX, již plně přijal odpovědnost za současný hospodářský vývoj. Na otázku novináře Toma Llamase, kdy nastane skutečná „Trumpova ekonomika“, prezident odpověděl, že ten moment už nastal.
Britská vláda čelí sílícímu tlaku, aby prověřila kontrakt strojírenské společnosti Cygnet Texkimp na vývoz špičkových technologií do Arménie. Investigace deníku Guardian totiž odhalila znepokojivé vazby mezi odběratelem a dodavatelským řetězcem ruské válečné mašinérie. Odborníci na sankce i předseda sněmovního výboru pro podnikání zpochybňují rozhodnutí vlády udělit vývozní licenci na stroje, které vyrábějí tzv. karbonový prepreg – lehký a odolný materiál s širokým využitím v civilním i vojenském sektoru.
Vystoupení portorické hvězdy Bad Bunnyho a zpěvačky Lady Gaga, Rickyho Martina, Pedra Pascala, Cardi B, Karol G a Jessicy Alby během poločasové show jubilejního Super Bowlu LX na stadionu Levi’s v Santa Claře vyvolalo ostrou vlnu kritiky ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po skončení show, která patří k vrcholům amerického kulturního kalendáře, zveřejnil Trump na své sociální síti Truth Social rozsáhlý příspěvek, ve kterém představení nešetřil. Označil ho za absolutně příšerné a za jedno z nejhorších v historii.
Světová ekonomika musí projít radikální transformací, aby přestala odměňovat znečišťování a plýtvání. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že lidstvo se kvůli stávajícím účetním systémům řítí na pokraj katastrofy. Podle jeho slov je nezbytné začít přikládat skutečnou hodnotu životnímu prostředí a přestat vnímat hrubý domácí produkt jako jediné měřítko lidského pokroku a blahobytu. Guterres připomněl, že při ničení lesů nebo nadměrném rybolovu sice HDP roste, ale planetě to škodí.
Britskou politickou scénou otřásá rezignace Morgana McSweeneyho, klíčového stratéga a šéfa operací Downing Street, která vyvolala zásadní otázky o budoucnosti premiéra Keira Starmera. McSweeney, který je považován za architekta drtivého vítězství Labouristické strany v roce 2024, odstoupil v neděli v souvislosti s prohlubujícím se skandálem kolem jmenování Petera Mandelsona velvyslancem ve Washingtonu. Ve svém prohlášení McSweeney přiznal plnou odpovědnost za doporučení Mandelsona do této prestižní role, přestože byly známy jeho problematické vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
