Romulus a Remus si hrají jako běžná štěňata – honí se, pošťuchují, štěkají. Ale něco na nich je zvláštní. Jsou větší než běžní psi, váží už přes 36 kilogramů a dorůst mohou až do délky 180 cm a hmotnosti 70 kilogramů. Jejich chování k lidem je však ještě podivnější – žádné mazlení ani přátelské vrtění ocasem. Při sebemenším kontaktu se stáhnou. Jsou to divocí vlci. A ne ledajací – jsou to pravlci obrovští, jejichž druh vymřel před více než 10 000 lety.
Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila světu, že pomocí genetického inženýrství, klonování a úpravy DNA vytvořila první „de-extinktované“ zvíře na světě, píše magazín Time. Společnost upravila DNA šedého vlka – nejbližšího žijícího příbuzného pravlka – a za pomoci náhradních matek z řad velkých psů přivedla na svět tři mláďata. Samci Romulus a Remus se narodili 1. října 2024, samička Khaleesi 30. ledna 2025.
Colossal vycházela z DNA extrahované ze dvou starověkých fosilií – jednoho zubu starého 13 000 let a ušní kůstky staré 72 000 let. Vědci analyzovali genom pravlka a identifikovali 20 zásadních úprav ve 14 genech, které ovlivňují například velikost, barvu srsti, mohutnější lebku a silnější čelisti. Tyto genetické změny byly implementovány do buněk šedého vlka, které byly následně použity k vytvoření embryí. Tato embrya byla úspěšně přenesena do náhradních matek, které je donosily bez komplikací.
Mláďata dnes žijí na přísně střežené přírodní rezervaci o rozloze přes 800 hektarů, obehnané desetimetrovým plotem. Areál zahrnuje i veterinární kliniku, úkryty proti extrémnímu počasí a přirozená doupata. Zvířata jsou pod neustálým dohledem vědců, kamer i dronů.
Vlčí smečky se mohou někdy skládat jen ze dvou členů, obvykle ale čítají patnáct a více jedinců. Jejich lovecké teritorium se přitom může rozprostírat od 130 do téměř 2 600 km². O to víc ale působí stísněně život tří „znovuzrozených“ obřích vlků.
Od útlého věku projevovali chování typické pro divoké vlky: začali výt ve dvou týdnech, instinktivně pronásledovali listy a pohybující se objekty, skrývali se při vyrušení. „Chovali se jako vlci od prvního dne, psí chování projevují zřídka,“ potvrzuje vědkyně McNickle. Ačkoliv dosud nikoho neohrozili, společnost dbá na přísná bezpečnostní opatření.
Cílem Colossalu není jen senzace – společnost tvrdí, že technologie využitá k návratu vyhynulých druhů může pomoci zachránit i současné ohrožené druhy. Už nyní úspěšně klonovali dvě vrhy červených vlků, nejohroženějších vlčích druhů v Severní Americe.
„Jsme evoluční silou,“ říká hlavní vědecká pracovnice Colossalu Beth Shapiro. „Rozhodujeme o budoucnosti druhů na této planetě.“ Vzhledem k tomu, že se podle odhadů do roku 2050 ztratí až 30 % genetické rozmanitosti planety, považuje společnost genetické inženýrství za morální povinnost.
Vedle pravlka má Colossal ambici „vzkřísit“ i další vyhynulé druhy – mamuta srstnatého, dodo a tasmánského tygra. Letos už společnost představila „mamutí myš“ – geneticky upraveného hlodavce s vlastnostmi mamuta, včetně husté srsti a zrychleného metabolismu tuku.
Přesto projekt vyvolává otázky. Klonování je náročný a riskantní proces – hrozí potraty, deformace či selhání orgánů. Kritici také varují před ekologickými dopady a možným narušením rovnováhy v přírodě. Podle Colossalu však veškeré experimenty probíhají s ohledem na pohodu zvířat a pod dohledem Americké humanitární společnosti.
Vědci společnosti věří, že se jim podařilo zcela nově definovat pojem „vyhynulý“. Ať už budoucnost těchto „navrácených“ tvorů bude jakákoli, jedno je jisté – na poli biotechnologií se právě přepisují dějiny.
Otázkou zůstává, zda budou budoucí generace těchto geneticky obnovených tvorů někdy schopné přežít mimo kontrolované prostředí. Podle experta Ricka McIntyrea byli původní obří vlci vysoce specializovaní predátoři, kteří se živili mamuty a jinou megafaunou. Jakmile tito obří býložravci vyhynuli, zmizeli i jejich predátoři. „Široká specializace může být v dlouhodobém horizontu nevýhodou,“ varuje.
Ještě větší výzvu představují mamuti. Stejně jako jejich dnešní příbuzní – sloni – jsou vysoce sociální tvorové, kteří putují v rozsáhlých stádech a denně urazí i více než 60 kilometrů. Zavřít takového tvora do výběhu by bylo jako samotka. „Jeden mamut prostě není mamut,“ říká bioetik Stephen Latham z Yaleovy univerzity.
Společnost Colossal se však nesoustředí jen na návrat dávno vyhynulých druhů, ale i na záchranu těch, které dnes bojují o přežití. Například červený vlk, který dříve běžně obýval jihovýchod USA, dnes čítá méně než 20 jedinců. Colossal nově oznámil úspěšné klonování čtyř červených vlků – důležitý krok v obnově genetické diverzity druhu.
Pomocí tzv. „duchovních alel“ – skrytých genetických stop červených vlků v populacích kojotů – vědci vytvořili první „duchovního vlka“, který má sloužit jako genetický zdroj pro záchranu druhu.
Stejné technologie by mohly zachránit i další ohrožené živočichy, například severního kunovce – masožravého vačnatce z Austrálie, kterého ohrožují jedovaté ropuchy. Genetici zjistili, že jediná změna v jediném nukleotidu může zvýšit odolnost proti jedu až 5 000krát. „My jsme ropuchy do Austrálie přivezli. Teď máme šanci napravit škody,“ říká spoluzakladatel společnosti Colossal Ben Lamm.
Zatím ale žádné z nově vytvořených zvířat nebylo vypuštěno do divočiny. Vědci varují, že genetické inženýrství je mimořádně složité a jeden upravený gen může ovlivnit více vlastností najednou – někdy s nežádoucími důsledky. Kromě toho je klonování spojeno s vysokým rizikem selhání během březosti i po narození.
A co když se některé z těchto zvířat vymknou kontrole? Historie zná mnoho případů, kdy člověkem introdukovaný druh způsobil ekologickou katastrofu – od asijského kapra po barmanské krajty v Everglades.
Přesto Colossal postupuje vpřed – a to nejen jako vědecká, ale i byznysová síla. Společnost má hodnotu přes 10 miliard dolarů a kromě práce na zvířatech vyvíjí technologie využitelné v medicíně nebo likvidaci plastového odpadu.
Colossal sice není jediný hráč na poli „de-extinkce“, ale jednoznačně největší. Menší organizace jako Revive & Restore nebo Rewilding Europe pomáhají obnovovat ohrožené druhy, ale rozpočtově se Colossalu nemohou rovnat. Přesto je firma nevnímá jako konkurenci, nýbrž partnery ve společném úsilí.
Romulus, Remus a Khaleesi si ale ničeho z toho nejsou vědomi. Během návštěvy redaktorů časopisu Time si hráli v ohradě a vyhýbali se lidským pohledům. „Každý má jinou povahu,“ říká McNickle. „Romulus byl odvážný a zvídavý, Remus se držel zpátky. Teď je to ale Remus, kdo má navrch.“
Zda se vlkům někdy povolí přirozené rozmnožování, zatím není jisté. Firma spolupracuje s indiánskými kmeny v Severní Dakotě, které mají zájem mít obří vlky na svém území.
Pokud se společnosti podaří zachránit některé druhy a vzkřísit jiné, na jména Romulus, Remus a Khaleesi se bude ještě dlouho vzpomínat. V době, kdy člověk vytlačuje ostatní život z planety, se Colossal snaží alespoň trochu tento vývoj zvrátit.
„Jak řekl Teddy Roosevelt – první věc, kterou je třeba udělat, je ta správná. Druhá je ta špatná. Nejhorší je nedělat nic,“ uzavírá James.
Ostře sledovaný soud mezi bývalými manželi Ondřejem Brzobohtým a Taťánou Kuchařovou znovu pokračoval. A rozsudek opět nepadl. Modelka dokonce hudebníkovi na dálku vyčinila a ten si překvapivě vzal její slova k srdci.
Libor Bouček od září naskočil jako Žolík do vědomostní show Na lovu na Nově, ačkoliv dosud byl výhradně tváří konkurenční Primy. Proto se objevily spekulace, že jeden z jeho "primáckých" pořadů za trest zrušili. Podle nejnovějších informací to tak ale opravdu není.
Politická koalice SPOLU zahájila závěrečnou etapu své předvolební kampaně před blížícími se volbami do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 3. a 4. října. Jejich lídři vyzdvihují hospodářský úspěch České republiky a zdůrazňují, že budoucí směřování země leží v rukou voličů. Koalice slibuje posílení vazeb se západními partnery, efektivní státní správu a investice do obrany a infrastruktury.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, který si kdysi získal reputaci evropského obhájce klimatu, nyní brzdí snahy o stanovení nových klimatických cílů Evropské unie. V uplynulých měsících naléhal na své kolegy, aby pozastavili diskuzi o cílech na roky 2035 a 2040, což vyvrcholilo zrušením plánovaného hlasování. Macron sice tvrdí, že chce ambiciózní cíle, ale potřebuje více času na to, aby bylo rozhodnutí správné.
Americký prezident Donald Trump navrhl britskému premiérovi Keiru Starmerovi, aby zvážil nasazení armády při řešení krize s malými čluny v Británii. Během společné tiskové konference Trump Starmerovi řekl, že by měl využít jakékoli prostředky, aby zabránil přílivu přistěhovalců, kteří podle něj nekontrolovatelně proudí i do Spojených států.
Americká stanice ABC oznámila, že moderátora populární talk show Jimmyho Kimmela na neurčito stahuje z vysílání kvůli komentářům, které pronesl po vraždě pravicového aktivisty Charlieho Kirka. Informovala o tom BBC. Televize tím potěšila amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ukrajina má dva plány, v případě jednoho z nich potřebuje sehnat 60 miliard dolarů, naznačil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Hlavním plánem pro Kyjev je ukončení války, mírové rozhovory s Ruskem se ale v poslední době zastavily.
Jiřina Bohdalová je neúnavná a nezastavitelná i v 94 letech. Nedávno prozradila, že si přeje dožít se stovky. Proto naprosto dává smysl, že se připravuje na další filmové natáčení. Slavná herečka dokonce připustila, že by mohla namluvit další večerníček.
Modelka Krystyna Pyszková, která se po Taťáně Kuchařové stala další českou Miss World, se pochlubila radostnou novinkou. Na svět přivedla krásnou a zdravou dceru. Jednu informaci přitom musela zdůraznit. Šlo o to, kde se miminko narodilo.
Je září, takže uplynuly dva roky od rozchodu Jaromíra Soukupa s Agátou Hanychovou. Dvojice od té doby vede spor ohledně péče o společnou dceru Rozárku. Kontroverzního podnikatele dost štve, že se několikrát dostal do křížku s policisty.
Královéhradečtí krajští kriminalisté uzavřeli vyšetřování případu dvojnásobné vraždy z letošního února v prodejně v Hradci Králové. Mladistvému obviněnému hrozí maximální možný trest, tedy deset let odnětí svobody.
Do vrcholící předvolební vřavy se chystá vstoupit i Ústavní soud. Podle předsedy Josefa Baxy se bude zabývat dvěma stížnostmi na skryté koalice, které se týkají kandidátek hnutí SPD a Stačilo. Obě uskupení mají podle průzkumů šanci se dostat do Poslanecké sněmovny.