Romulus a Remus si hrají jako běžná štěňata – honí se, pošťuchují, štěkají. Ale něco na nich je zvláštní. Jsou větší než běžní psi, váží už přes 36 kilogramů a dorůst mohou až do délky 180 cm a hmotnosti 70 kilogramů. Jejich chování k lidem je však ještě podivnější – žádné mazlení ani přátelské vrtění ocasem. Při sebemenším kontaktu se stáhnou. Jsou to divocí vlci. A ne ledajací – jsou to pravlci obrovští, jejichž druh vymřel před více než 10 000 lety.
Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila světu, že pomocí genetického inženýrství, klonování a úpravy DNA vytvořila první „de-extinktované“ zvíře na světě, píše magazín Time. Společnost upravila DNA šedého vlka – nejbližšího žijícího příbuzného pravlka – a za pomoci náhradních matek z řad velkých psů přivedla na svět tři mláďata. Samci Romulus a Remus se narodili 1. října 2024, samička Khaleesi 30. ledna 2025.
Colossal vycházela z DNA extrahované ze dvou starověkých fosilií – jednoho zubu starého 13 000 let a ušní kůstky staré 72 000 let. Vědci analyzovali genom pravlka a identifikovali 20 zásadních úprav ve 14 genech, které ovlivňují například velikost, barvu srsti, mohutnější lebku a silnější čelisti. Tyto genetické změny byly implementovány do buněk šedého vlka, které byly následně použity k vytvoření embryí. Tato embrya byla úspěšně přenesena do náhradních matek, které je donosily bez komplikací.
Mláďata dnes žijí na přísně střežené přírodní rezervaci o rozloze přes 800 hektarů, obehnané desetimetrovým plotem. Areál zahrnuje i veterinární kliniku, úkryty proti extrémnímu počasí a přirozená doupata. Zvířata jsou pod neustálým dohledem vědců, kamer i dronů.
Vlčí smečky se mohou někdy skládat jen ze dvou členů, obvykle ale čítají patnáct a více jedinců. Jejich lovecké teritorium se přitom může rozprostírat od 130 do téměř 2 600 km². O to víc ale působí stísněně život tří „znovuzrozených“ obřích vlků.
Od útlého věku projevovali chování typické pro divoké vlky: začali výt ve dvou týdnech, instinktivně pronásledovali listy a pohybující se objekty, skrývali se při vyrušení. „Chovali se jako vlci od prvního dne, psí chování projevují zřídka,“ potvrzuje vědkyně McNickle. Ačkoliv dosud nikoho neohrozili, společnost dbá na přísná bezpečnostní opatření.
Cílem Colossalu není jen senzace – společnost tvrdí, že technologie využitá k návratu vyhynulých druhů může pomoci zachránit i současné ohrožené druhy. Už nyní úspěšně klonovali dvě vrhy červených vlků, nejohroženějších vlčích druhů v Severní Americe.
„Jsme evoluční silou,“ říká hlavní vědecká pracovnice Colossalu Beth Shapiro. „Rozhodujeme o budoucnosti druhů na této planetě.“ Vzhledem k tomu, že se podle odhadů do roku 2050 ztratí až 30 % genetické rozmanitosti planety, považuje společnost genetické inženýrství za morální povinnost.
Vedle pravlka má Colossal ambici „vzkřísit“ i další vyhynulé druhy – mamuta srstnatého, dodo a tasmánského tygra. Letos už společnost představila „mamutí myš“ – geneticky upraveného hlodavce s vlastnostmi mamuta, včetně husté srsti a zrychleného metabolismu tuku.
Přesto projekt vyvolává otázky. Klonování je náročný a riskantní proces – hrozí potraty, deformace či selhání orgánů. Kritici také varují před ekologickými dopady a možným narušením rovnováhy v přírodě. Podle Colossalu však veškeré experimenty probíhají s ohledem na pohodu zvířat a pod dohledem Americké humanitární společnosti.
Vědci společnosti věří, že se jim podařilo zcela nově definovat pojem „vyhynulý“. Ať už budoucnost těchto „navrácených“ tvorů bude jakákoli, jedno je jisté – na poli biotechnologií se právě přepisují dějiny.
Otázkou zůstává, zda budou budoucí generace těchto geneticky obnovených tvorů někdy schopné přežít mimo kontrolované prostředí. Podle experta Ricka McIntyrea byli původní obří vlci vysoce specializovaní predátoři, kteří se živili mamuty a jinou megafaunou. Jakmile tito obří býložravci vyhynuli, zmizeli i jejich predátoři. „Široká specializace může být v dlouhodobém horizontu nevýhodou,“ varuje.
Ještě větší výzvu představují mamuti. Stejně jako jejich dnešní příbuzní – sloni – jsou vysoce sociální tvorové, kteří putují v rozsáhlých stádech a denně urazí i více než 60 kilometrů. Zavřít takového tvora do výběhu by bylo jako samotka. „Jeden mamut prostě není mamut,“ říká bioetik Stephen Latham z Yaleovy univerzity.
Společnost Colossal se však nesoustředí jen na návrat dávno vyhynulých druhů, ale i na záchranu těch, které dnes bojují o přežití. Například červený vlk, který dříve běžně obýval jihovýchod USA, dnes čítá méně než 20 jedinců. Colossal nově oznámil úspěšné klonování čtyř červených vlků – důležitý krok v obnově genetické diverzity druhu.
Pomocí tzv. „duchovních alel“ – skrytých genetických stop červených vlků v populacích kojotů – vědci vytvořili první „duchovního vlka“, který má sloužit jako genetický zdroj pro záchranu druhu.
Stejné technologie by mohly zachránit i další ohrožené živočichy, například severního kunovce – masožravého vačnatce z Austrálie, kterého ohrožují jedovaté ropuchy. Genetici zjistili, že jediná změna v jediném nukleotidu může zvýšit odolnost proti jedu až 5 000krát. „My jsme ropuchy do Austrálie přivezli. Teď máme šanci napravit škody,“ říká spoluzakladatel společnosti Colossal Ben Lamm.
Zatím ale žádné z nově vytvořených zvířat nebylo vypuštěno do divočiny. Vědci varují, že genetické inženýrství je mimořádně složité a jeden upravený gen může ovlivnit více vlastností najednou – někdy s nežádoucími důsledky. Kromě toho je klonování spojeno s vysokým rizikem selhání během březosti i po narození.
A co když se některé z těchto zvířat vymknou kontrole? Historie zná mnoho případů, kdy člověkem introdukovaný druh způsobil ekologickou katastrofu – od asijského kapra po barmanské krajty v Everglades.
Přesto Colossal postupuje vpřed – a to nejen jako vědecká, ale i byznysová síla. Společnost má hodnotu přes 10 miliard dolarů a kromě práce na zvířatech vyvíjí technologie využitelné v medicíně nebo likvidaci plastového odpadu.
Colossal sice není jediný hráč na poli „de-extinkce“, ale jednoznačně největší. Menší organizace jako Revive & Restore nebo Rewilding Europe pomáhají obnovovat ohrožené druhy, ale rozpočtově se Colossalu nemohou rovnat. Přesto je firma nevnímá jako konkurenci, nýbrž partnery ve společném úsilí.
Romulus, Remus a Khaleesi si ale ničeho z toho nejsou vědomi. Během návštěvy redaktorů časopisu Time si hráli v ohradě a vyhýbali se lidským pohledům. „Každý má jinou povahu,“ říká McNickle. „Romulus byl odvážný a zvídavý, Remus se držel zpátky. Teď je to ale Remus, kdo má navrch.“
Zda se vlkům někdy povolí přirozené rozmnožování, zatím není jisté. Firma spolupracuje s indiánskými kmeny v Severní Dakotě, které mají zájem mít obří vlky na svém území.
Pokud se společnosti podaří zachránit některé druhy a vzkřísit jiné, na jména Romulus, Remus a Khaleesi se bude ještě dlouho vzpomínat. V době, kdy člověk vytlačuje ostatní život z planety, se Colossal snaží alespoň trochu tento vývoj zvrátit.
„Jak řekl Teddy Roosevelt – první věc, kterou je třeba udělat, je ta správná. Druhá je ta špatná. Nejhorší je nedělat nic,“ uzavírá James.
Pro britského premiéra sira Keira Starmera nastal okamžik pravdy. Vše, co předseda vlády v posledních hodinách udělal nebo řekl, naznačuje, že on i jeho tým si plně uvědomují závažnost situace, ve které se ocitli. Původně plánovaný projev v Hastingsu, který se měl věnovat obnově místních komunit, by v současné atmosféře působil nepatřičně, a proto se premiér rozhodl pro radikální změnu kurzu.
Spojené státy a Rusko se podle informací serveru Axios blíží k dohodě, která by měla zajistit pokračování pravidel plynoucích z jaderné smlouvy Nový START i po jejím čtvrtečním vypršení. Tři zdroje obeznámené s průběhem jednání potvrdily, že obě velmoci mají v úmyslu dodržovat omezení plynoucí z tohoto paktu, přestože jeho formální platnost končí. Tato dohoda představuje zásadní moment pro globální bezpečnost, neboť zmíněná smlouva je poslední velkou brzdou jaderného zbrojení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nejnovějším rozhovoru pro francouzskou televizi France 2 zveřejnil bilanci ztrát, které ukrajinská armáda utrpěla během čtyř let trvající války s Ruskem. Podle jeho prohlášení padlo na bojišti celkem 55 000 ukrajinských vojáků. Toto číslo zahrnuje jak profesionální vojáky, tak ty, kteří byli do armády odvedeni v rámci mobilizace.
Nezávislé kino v Oregonu přišlo o možnost promítat dokumentární snímek o Melanii Trumpové poté, co společnost Amazon zrušila plánovaná představení. Rozhodnutí padlo v reakci na marketingovou strategii kina Lake Theater & Cafe. Vedoucí provozu Jordan Perry uvedl, že vedení Amazonu pobouřily nápisy na vývěsním štítu, jako například: „Abyste porazili svého nepřítele, musíte ho znát. Melania“ nebo „Nosí Melania Pradu? Zjistěte v pátek!“.
Mezinárodní olympijský výbor se rozhodl začlenit umělou inteligenci do procesu rozhodování sportovních výkonů, což má přinést vyšší konzistenci a transparentnost. Tento krok vychází z koncepce Olympic AI Agenda z roku 2024, která AI označila za klíčový pilíř budoucích her.
Spojené státy oznámily, že se dohodly na obnovení vojenské komunikace na vysoké úrovni s Ruskem. K tomuto kroku dochází téměř pět let poté, co bylo přímé spojení mezi armádami obou velmocí pozastaveno. Podle vyjádření Evropského velitelství USA (EUCOM) je udržování dialogu mezi armádami důležitým faktorem pro globální stabilitu a mír, kterého lze dosáhnout pouze skrze sílu.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v bezprostředním ohrožení ztráty své funkce, a to kvůli skandálu spojenému se jménem zesnulého finančníka Jeffreyho Epsteina. Přestože Starmer sám s Epsteinem nikdy nebyl v kontaktu, čelí dnes vážné krizi kvůli svému politickému úsudku. Naproti tomu americký prezident Donald Trump, jehož jméno se v souvislosti s Epsteinem v minulosti objevovalo, podobné obavy o svůj úřad nemá a situaci v USA zvládá s mnohem větší politickou jistotou.
Grónsko, autonomní území Dánského království s populací necelých 60 000 obyvatel, se ocitlo v centru nové formy hybridní konfrontace. Ačkoliv americký prezident Donald Trump prozatím ustoupil od svých hrozeb o silovém obsazení ostrova, dánští a evropští představitelé varují, že boj se přesunul do online prostoru. Právě digitální zranitelnost malé komunity se stává klíčovým tématem v souvislosti s dezinformacemi šířenými z nejvyšších pater americké administrativy.
Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová odhaduje, že by se nové demokratické volby ve Venezuele mohly uskutečnit za méně než rok. V rozhovoru pro server Politico uvedla, že proces předání moci a uspořádání voleb s manuálním sčítáním hlasů by mohl trvat zhruba devět až deset měsíců. Zdůraznila však, že tento časový rámec závisí především na tom, kdy se s celým procesem fakticky začne.
Americký prezident Donald Trump vyslal jasné varování íránskému nejvyššímu duchovnímu vůdci, ajatolláhu Alímu Chameneímu. Podle šéfa Bílého domu by měl mít Chameneí „velké obavy“, zatímco se obě strany připravují na svá první formální vyjednávání od loňského amerického bombardování íránských jaderných zařízení. Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje vrcholu v souvislosti s masivním vojenským posilováním USA v regionu.
Vědci a ekonomičtí experti varují, že chybně nastavené ekonomické modely přehlížejí zrychlující se dopady klimatické krize, což může vést k totálnímu globálnímu finančnímu kolapsu. Podle nové zprávy by byla obnova po takovém nárazu mnohem náročnější než po krizi v roce 2008. Hlavním důvodem je prostý fakt, že planetu Zemi nelze sanovat finančními injekcemi tak, jak se to dělalo v případě krachujících bank.
Čínský vůdce Si Ťin-pching označil v telefonickém rozhovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem otázku Tchaj-wanu za nejdůležitější téma ve vzájemných vztazích obou velmocí. Během středečního hovoru Si vyzval Washington k „obezřetnosti“ při dodávkách zbraní na tento samosprávný ostrov. Čínská státní média uvedla, že Peking přikládá vztahům s USA velký význam a doufá v nalezení společné cesty k vyřešení vzájemných rozporů.