Vědci v přímém přenosu přepisují dějiny. Poprvé v historii oživili tisíce let vyhynulé zvíře

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila světu, že pomocí genetického inženýrství, klonování a úpravy DNA vytvořila první „de-extinktované“ zvíře na světě, píše magazín Time. Společnost upravila DNA šedého vlka – nejbližšího žijícího příbuzného pravlka – a za pomoci náhradních matek z řad velkých psů přivedla na svět tři mláďata. Samci Romulus a Remus se narodili 1. října 2024, samička Khaleesi 30. ledna 2025.

Colossal vycházela z DNA extrahované ze dvou starověkých fosilií – jednoho zubu starého 13 000 let a ušní kůstky staré 72 000 let. Vědci analyzovali genom pravlka a identifikovali 20 zásadních úprav ve 14 genech, které ovlivňují například velikost, barvu srsti, mohutnější lebku a silnější čelisti. Tyto genetické změny byly implementovány do buněk šedého vlka, které byly následně použity k vytvoření embryí. Tato embrya byla úspěšně přenesena do náhradních matek, které je donosily bez komplikací.

Mláďata dnes žijí na přísně střežené přírodní rezervaci o rozloze přes 800 hektarů, obehnané desetimetrovým plotem. Areál zahrnuje i veterinární kliniku, úkryty proti extrémnímu počasí a přirozená doupata. Zvířata jsou pod neustálým dohledem vědců, kamer i dronů.

Vlčí smečky se mohou někdy skládat jen ze dvou členů, obvykle ale čítají patnáct a více jedinců. Jejich lovecké teritorium se přitom může rozprostírat od 130 do téměř 2 600 km². O to víc ale působí stísněně život tří „znovuzrozených“ obřích vlků.

Od útlého věku projevovali chování typické pro divoké vlky: začali výt ve dvou týdnech, instinktivně pronásledovali listy a pohybující se objekty, skrývali se při vyrušení. „Chovali se jako vlci od prvního dne, psí chování projevují zřídka,“ potvrzuje vědkyně McNickle. Ačkoliv dosud nikoho neohrozili, společnost dbá na přísná bezpečnostní opatření.

Cílem Colossalu není jen senzace – společnost tvrdí, že technologie využitá k návratu vyhynulých druhů může pomoci zachránit i současné ohrožené druhy. Už nyní úspěšně klonovali dvě vrhy červených vlků, nejohroženějších vlčích druhů v Severní Americe.

„Jsme evoluční silou,“ říká hlavní vědecká pracovnice Colossalu Beth Shapiro. „Rozhodujeme o budoucnosti druhů na této planetě.“ Vzhledem k tomu, že se podle odhadů do roku 2050 ztratí až 30 % genetické rozmanitosti planety, považuje společnost genetické inženýrství za morální povinnost.

Vedle pravlka má Colossal ambici „vzkřísit“ i další vyhynulé druhy – mamuta srstnatého, dodo a tasmánského tygra. Letos už společnost představila „mamutí myš“ – geneticky upraveného hlodavce s vlastnostmi mamuta, včetně husté srsti a zrychleného metabolismu tuku.

Přesto projekt vyvolává otázky. Klonování je náročný a riskantní proces – hrozí potraty, deformace či selhání orgánů. Kritici také varují před ekologickými dopady a možným narušením rovnováhy v přírodě. Podle Colossalu však veškeré experimenty probíhají s ohledem na pohodu zvířat a pod dohledem Americké humanitární společnosti.

Vědci společnosti věří, že se jim podařilo zcela nově definovat pojem „vyhynulý“. Ať už budoucnost těchto „navrácených“ tvorů bude jakákoli, jedno je jisté – na poli biotechnologií se právě přepisují dějiny.

Otázkou zůstává, zda budou budoucí generace těchto geneticky obnovených tvorů někdy schopné přežít mimo kontrolované prostředí. Podle experta Ricka McIntyrea byli původní obří vlci vysoce specializovaní predátoři, kteří se živili mamuty a jinou megafaunou. Jakmile tito obří býložravci vyhynuli, zmizeli i jejich predátoři. „Široká specializace může být v dlouhodobém horizontu nevýhodou,“ varuje.

Ještě větší výzvu představují mamuti. Stejně jako jejich dnešní příbuzní – sloni – jsou vysoce sociální tvorové, kteří putují v rozsáhlých stádech a denně urazí i více než 60 kilometrů. Zavřít takového tvora do výběhu by bylo jako samotka. „Jeden mamut prostě není mamut,“ říká bioetik Stephen Latham z Yaleovy univerzity.

Společnost Colossal se však nesoustředí jen na návrat dávno vyhynulých druhů, ale i na záchranu těch, které dnes bojují o přežití. Například červený vlk, který dříve běžně obýval jihovýchod USA, dnes čítá méně než 20 jedinců. Colossal nově oznámil úspěšné klonování čtyř červených vlků – důležitý krok v obnově genetické diverzity druhu.

Pomocí tzv. „duchovních alel“ – skrytých genetických stop červených vlků v populacích kojotů – vědci vytvořili první „duchovního vlka“, který má sloužit jako genetický zdroj pro záchranu druhu.

Stejné technologie by mohly zachránit i další ohrožené živočichy, například severního kunovce – masožravého vačnatce z Austrálie, kterého ohrožují jedovaté ropuchy. Genetici zjistili, že jediná změna v jediném nukleotidu může zvýšit odolnost proti jedu až 5 000krát. „My jsme ropuchy do Austrálie přivezli. Teď máme šanci napravit škody,“ říká spoluzakladatel společnosti Colossal Ben Lamm.

Zatím ale žádné z nově vytvořených zvířat nebylo vypuštěno do divočiny. Vědci varují, že genetické inženýrství je mimořádně složité a jeden upravený gen může ovlivnit více vlastností najednou – někdy s nežádoucími důsledky. Kromě toho je klonování spojeno s vysokým rizikem selhání během březosti i po narození.

A co když se některé z těchto zvířat vymknou kontrole? Historie zná mnoho případů, kdy člověkem introdukovaný druh způsobil ekologickou katastrofu – od asijského kapra po barmanské krajty v Everglades.

Přesto Colossal postupuje vpřed – a to nejen jako vědecká, ale i byznysová síla. Společnost má hodnotu přes 10 miliard dolarů a kromě práce na zvířatech vyvíjí technologie využitelné v medicíně nebo likvidaci plastového odpadu.

Colossal sice není jediný hráč na poli „de-extinkce“, ale jednoznačně největší. Menší organizace jako Revive & Restore nebo Rewilding Europe pomáhají obnovovat ohrožené druhy, ale rozpočtově se Colossalu nemohou rovnat. Přesto je firma nevnímá jako konkurenci, nýbrž partnery ve společném úsilí.

Romulus, Remus a Khaleesi si ale ničeho z toho nejsou vědomi. Během návštěvy redaktorů časopisu Time si hráli v ohradě a vyhýbali se lidským pohledům. „Každý má jinou povahu,“ říká McNickle. „Romulus byl odvážný a zvídavý, Remus se držel zpátky. Teď je to ale Remus, kdo má navrch.“

Zda se vlkům někdy povolí přirozené rozmnožování, zatím není jisté. Firma spolupracuje s indiánskými kmeny v Severní Dakotě, které mají zájem mít obří vlky na svém území.

Pokud se společnosti podaří zachránit některé druhy a vzkřísit jiné, na jména Romulus, Remus a Khaleesi se bude ještě dlouho vzpomínat. V době, kdy člověk vytlačuje ostatní život z planety, se Colossal snaží alespoň trochu tento vývoj zvrátit.

„Jak řekl Teddy Roosevelt – první věc, kterou je třeba udělat, je ta správná. Druhá je ta špatná. Nejhorší je nedělat nic,“ uzavírá James.