Spojené státy od středy 4. června 2025 oficiálně zdvojnásobily cla na dovoz zahraniční oceli a hliníku na 50 %, čímž prezident Donald Trump posílil svou obchodní ofenzivu, která má podle jeho slov za cíl obnovit americký hutní průmysl. Tento krok však okamžitě vyvolal ostrou kritiku mnoha obchodních partnerů, především Kanady a Mexika, dvou největších vývozců oceli do USA.
Trump podepsal výkonný příkaz potvrzující nové celní sazby v úterý a prohlásil, že „vyšší cla účinněji zabrání cizím státům zaplavovat americký trh levnou nadbytečnou ocelí a hliníkem, čímž oslabují konkurenceschopnost amerických výrobců.“
Mimořádnou výjimku z nových cel obdržela pouze Velká Británie, která jako jediná země dosud dosáhla předběžné dohody o volném obchodu s USA během stávající 90denní přestávky v širších obchodních sporech. Pro britský dovoz zůstávají cla zatím na úrovni 25 %, a to minimálně do 9. července.
Trump v souvislosti s oznámením napsal na své platformě Truth Social, že „americké ocelářství a hliníkářství se vrací silnější než kdy předtím“ a že nová cla představují „další OBROVSKÝ impuls skvělým americkým hutníkům“.
Rozhodnutí přichází jen pár dní po kontroverzním schválení převzetí americké společnosti US Steel japonským konglomerátem Nippon Steel. Tento krok podnítil další obavy ohledně zahraniční kontroly nad klíčovými odvětvími amerického průmyslu, a právě nové clo má sloužit jako protiváha k tomuto trendu.
Přibližně čtvrtina oceli používané v USA je dovážena, přičemž největší objemy přicházejí právě z Kanady a Mexika. Právě tyto země budou podle analytiků zasaženy nejtvrději. Ottawa na rozhodnutí Washingtonu reagovala slovy, že „probíhají intenzivní a živé jednání“ o odstranění cel.
Zvlášť ostrý byl komentář mexického ministra hospodářství Marcela Ebrarda, který prohlásil, že tato cla „nedávají ekonomický smysl“, protože Mexiko do USA exportuje méně oceli, než kolik jí ze Spojených států dováží. Ebrard uvedl, že jeho země požádá o výjimku z nových cel již tento pátek.
Evropská unie se zatím zdržela přímé odvety. Vysoce postavení představitelé EU doufají, že se podaří vyjednat výjimku, a připravují se na klíčové setkání mezi eurokomisařem pro obchod Marošem Šefčovičem a americkým obchodním zmocněncem Jamiesonem Greerem, které se má uskutečnit ve čtvrtek v Paříži.
Bruselský zdroj naznačil, že unie pravděpodobně nebude reagovat okamžitě, vzhledem k citlivosti probíhajících vyjednávání ohledně dalších Trumpových celních opatření. Nicméně EU má k dispozici připravený balíček protiopatření v hodnotě 21 miliard eur, který může aktivovat v návaznosti na původní cla na ocel a hliník z počátku tohoto roku.
Navzdory sporům panuje mezi Washingtonem a Bruselem určitý konsenzus, že právě čínská nadprodukce oceli je klíčovým problémem. Evropský ocelářský sektor, sužovaný nízkou poptávkou a levným dovozem, čelí masivním ztrátám pracovních míst – především u gigantů jako ThyssenKrupp v Německu.
Trumpova strategie vyvolává obavy o globální obchodní stabilitu. Zatímco prezident trvá na tom, že „cla jsou jednoduchá“, řada analytiků varuje, že se situace může vymknout kontrole a poškodit nejen zahraniční partnery, ale i samotnou americkou ekonomiku.
V mimořádně napjaté atmosféře Poslanecké sněmovny vystoupil ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek (ODS) s nečekaným a podle svých slov nejzásadnějším projevem své dosavadní politické kariéry. Reagoval tak na aféru spojenou s přijetím daru v kryptoměně bitcoin pro ministerstvo spravedlnosti, která v posledních dnech vyvolala značnou politickou i společenskou kontroverzi.
Americký prezident Donald Trump během jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem naznačil, že by bylo možná výhodnější nechat Ukrajinu a Rusko pokračovat v boji, než se pokoušet o okamžité mírové řešení. Merz přitom Trumpa vyzýval, aby Spojené státy zesílily tlak na Moskvu.
Ukrajinci slaví jednu z nejodvážnějších operací celé války – koordinovaný útok drony na pět leteckých základen hluboko na ruském území, známý jako operace „Pavučina“. Ta byla výsledkem osmnáctiměsíčního plánování a zahrnovala propašování dronů do Ruska, synchronizované starty a skryté řídicí stanice ve vozidlech.
Prezident Spojených států Donald Trump ostře zareagoval na veřejné výtky Elona Muska vůči novému daňovému a výdajovému zákonu, který momentálně prosazuje mezi republikánskými senátory. Podle Trumpa Musk dlouhodobě znal všechny detaily návrhu, přičemž své výhrady začal ventilovat až ve chvíli, kdy bylo jasné, že plán obsahuje omezení podpory elektromobility.
Spojené státy americké patří historicky k největším znečišťovatelům klimatu, přesto se za vlády prezidenta Donalda Trumpa vzdaly klíčových klimatických závazků. Odstoupením od Pařížské dohody a podporou fosilních paliv Trump ukázal, že ochrana klimatu není jeho prioritou. Tato politika nejen brzdí globální úsilí o udržení oteplování pod 1,5 °C, ale posiluje i korunního rivala – Čínu. Ta aktivně investuje do zelených technologií a v otázkách ochrany klimatu jednoduše předstihuje USA.
Nový mezinárodní výzkum odhalil, že více než 15 milionů lidí v západních zemích žije s nejzávažnější formou ztučnění jater – metabolickou disfunkcí spojenou se steatohepatitidou (MASH), aniž by o tom věděli. Studie zveřejněná v odborném časopise The Lancet Regional Health Europe upozorňuje na alarmující nedostatek diagnostiky této tiché, ale potenciálně smrtící choroby.
Ve světě zahraniční politiky dlouhodobě platí zásada, že vnější vztahy mají stát nad stranickými spory. Bez ohledu na domácí politické rozdíly by hlavním cílem každé americké administrativy mělo být hájit národní zájmy a zajišťovat bezpečnost a prosperitu Spojených států v globálním kontextu. Kritici však tvrdí, že právě tento princip byl porušen, když se Pařížská klimatická dohoda stala nástrojem domácí politické strategie, nikoliv efektivní mezinárodní dohodou. Takový je pohled serveru National Interest, který podrobil dohodu tvrdé kritice.
V šedesátých letech 20. století vzlétali američtí vědci v armádních letounech přímo do nitra hurikánů s cílem učinit nemožné – oslabit nebo odklonit ničivou sílu přírodního živlu. Projekt Stormfury, realizovaný mezi lety 1962 a 1983, byl fascinujícím a zároveň kontroverzním experimentem, který měl změnit chod meteorologických dějin píše BBC.
Tragédie, která se odehrála v neděli v časných ranních hodinách u humanitárního distribučního místa v jižní Gaze, vrhá temný stín na izraelsko-palestinský konflikt. Podle rozsáhlého vyšetřování televize CNN a svědectví více než tuctu očitých svědků došlo k přímému ostřelování Palestinců, kteří se zoufale snažili dostat k potravinové pomoci. Vše nasvědčuje tomu, že střelbu zahájily jednotky izraelské armády.
V Česku dnes od 16 hodin hrozí další bouřky, zejména v oblasti na východě území republiky. V atmosféře je opět velký potenciál na vývoj velmi silných bouří, konstatovali meteorologové Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti.
Felix Slováček je v nezáviděníhodné situaci. Před téměř dvěma měsíci přišel o milovanou dceru Aničku, po její smrti se zhroutila jeho manželka Dagmar Patrasová. Momentálně je hospitalizována v psychiatrické léčebně v Bohnicích, kam ji nechal umístit syn Felix. Co tomu předcházelo?
Potenciál středečních velmi silných bouřek se podle meteorologů naplnil, ačkoliv zaznamenané nárazy větru nakonec nedosáhly očekávané až stokilometrové rychlosti. Další bouřky hrozí v Česku dnes, a to konkrétně na východě republiky.