Spojené státy od středy 4. června 2025 oficiálně zdvojnásobily cla na dovoz zahraniční oceli a hliníku na 50 %, čímž prezident Donald Trump posílil svou obchodní ofenzivu, která má podle jeho slov za cíl obnovit americký hutní průmysl. Tento krok však okamžitě vyvolal ostrou kritiku mnoha obchodních partnerů, především Kanady a Mexika, dvou největších vývozců oceli do USA.
Trump podepsal výkonný příkaz potvrzující nové celní sazby v úterý a prohlásil, že „vyšší cla účinněji zabrání cizím státům zaplavovat americký trh levnou nadbytečnou ocelí a hliníkem, čímž oslabují konkurenceschopnost amerických výrobců.“
Mimořádnou výjimku z nových cel obdržela pouze Velká Británie, která jako jediná země dosud dosáhla předběžné dohody o volném obchodu s USA během stávající 90denní přestávky v širších obchodních sporech. Pro britský dovoz zůstávají cla zatím na úrovni 25 %, a to minimálně do 9. července.
Trump v souvislosti s oznámením napsal na své platformě Truth Social, že „americké ocelářství a hliníkářství se vrací silnější než kdy předtím“ a že nová cla představují „další OBROVSKÝ impuls skvělým americkým hutníkům“.
Rozhodnutí přichází jen pár dní po kontroverzním schválení převzetí americké společnosti US Steel japonským konglomerátem Nippon Steel. Tento krok podnítil další obavy ohledně zahraniční kontroly nad klíčovými odvětvími amerického průmyslu, a právě nové clo má sloužit jako protiváha k tomuto trendu.
Přibližně čtvrtina oceli používané v USA je dovážena, přičemž největší objemy přicházejí právě z Kanady a Mexika. Právě tyto země budou podle analytiků zasaženy nejtvrději. Ottawa na rozhodnutí Washingtonu reagovala slovy, že „probíhají intenzivní a živé jednání“ o odstranění cel.
Zvlášť ostrý byl komentář mexického ministra hospodářství Marcela Ebrarda, který prohlásil, že tato cla „nedávají ekonomický smysl“, protože Mexiko do USA exportuje méně oceli, než kolik jí ze Spojených států dováží. Ebrard uvedl, že jeho země požádá o výjimku z nových cel již tento pátek.
Evropská unie se zatím zdržela přímé odvety. Vysoce postavení představitelé EU doufají, že se podaří vyjednat výjimku, a připravují se na klíčové setkání mezi eurokomisařem pro obchod Marošem Šefčovičem a americkým obchodním zmocněncem Jamiesonem Greerem, které se má uskutečnit ve čtvrtek v Paříži.
Bruselský zdroj naznačil, že unie pravděpodobně nebude reagovat okamžitě, vzhledem k citlivosti probíhajících vyjednávání ohledně dalších Trumpových celních opatření. Nicméně EU má k dispozici připravený balíček protiopatření v hodnotě 21 miliard eur, který může aktivovat v návaznosti na původní cla na ocel a hliník z počátku tohoto roku.
Navzdory sporům panuje mezi Washingtonem a Bruselem určitý konsenzus, že právě čínská nadprodukce oceli je klíčovým problémem. Evropský ocelářský sektor, sužovaný nízkou poptávkou a levným dovozem, čelí masivním ztrátám pracovních míst – především u gigantů jako ThyssenKrupp v Německu.
Trumpova strategie vyvolává obavy o globální obchodní stabilitu. Zatímco prezident trvá na tom, že „cla jsou jednoduchá“, řada analytiků varuje, že se situace může vymknout kontrole a poškodit nejen zahraniční partnery, ale i samotnou americkou ekonomiku.
Hormuzský průliv se stal v posledních týdnech symbolem nové éry globální politiky, kde vojenská síla ustupuje do pozadí před schopností využít strategickou páku. Írán, vědom si toho, že se v přímém střetu nemůže rovnat armádám USA či Izraele, vsadil na svou nejsilnější zbraň – geografickou polohu. Zablokování této klíčové tepny otřáslo světovou ekonomikou a donutilo i Donalda Trumpa k přehodnocení dosavadních postojů.
Čtyřicáté výročí havárie v jaderné elektrárně Černobyl, které připadá na dnešní den, provázejí ostrá slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten využil připomínku nejtragičtější jaderné havárie historie k tomu, aby obvinil Rusko z takzvaného jaderného terorismu. Podle jeho vyjádření Moskva opětovně přivádí svět na pokraj katastrofy způsobené člověkem, a to v době, kdy nad samotným areálem elektrárny pravidelně prolétají ruské drony.
Čtyři roky po zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu čelí Rusko vlně nespokojenosti. Opakující se výpadky internetu ve městech začínají běžné občany citelně zasahovat a podle CNN se objevuje stále patrnější odpor vůči prezidentu Vladimiru Putinovi. Přestože ruská ekonomika válečné období zatím zvládá a bezpečnostní složky mají protesty pod kontrolou, státní represivní aparát začíná pracovat na plné obrátky.
Během loňských letních požárů v Novém Skotsku zavedly tamní úřady přísný zákaz vstupu do lesů, který měl zabránit dalšímu šíření ohně. Toto opatření se však stalo terčem silné kritiky a nakonec i předmětem soudního sporu. Soudce nedávno rozhodl, že zákaz nebyl pouze matoucí, ale také v rozporu s kanadskou chartou práv a svobod.
Účastníci a přímí svědci slavnostní večeře korespondentů v hotelu Washington Hilton popsali děsivé momenty, kdy se společenská událost změnila v místo útoku. Mezi hosty byli i vlivní novináři, kteří se museli bleskově ukrýt před chaosem a narůstající panikou.
Agent Tajné služby USA, který byl postřelen při sobotní večeři korespondentů Bílého domu, byl propuštěn z nemocnice. Informaci potvrdil hlavní tiskový mluvčí Tajné služby Anthony Guglielmi.
Jednatřicetiletý Cole Tomas Allen z Torrance v Kalifornii byl úřady identifikován jako muž, který v sobotu večer zahájil střelbu na výroční večeři Asociace korespondentů Bílého domu. Podezřelý, který žije na předměstí Los Angeles, byl zadržen poblíž místa konání akce, kde se shromáždil prezident Donald Trump a další vládní představitelé.
Prezident Donald Trump po incidentu na večeři korespondentů prohlásil, že žádná země není imunní vůči politickému násilí. Na tiskové konferenci v Bílém domě zdůraznil, že ani nejlepší zabezpečení na světě nedokáže zcela zastavit vyšinuté jedince s narušeným myšlením. Podle jeho slov stačí jeden takový člověk, aby způsobil vážné potíže. Na dotaz ohledně svého poselství světu odpověděl, že násilí je v politice přítomné globálně a Amerika není výjimkou.
Výroční večeře korespondentů Bílého domu ve Washingtonu byla náhle přerušena střelbou. Prezident Donald Trump a jeho manželka Melania museli být urychleně evakuováni z hlavního sálu hotelu Washington Hilton. Celý incident vyvolal v budově značný chaos a zmatek mezi přítomnými hosty.
Prezident Donald Trump zrušil plánovanou cestu americké delegace do Pákistánu, kde měli vyjednavači jednat s íránskou stranou o ukončení válečného konfliktu. Mise, kterou měli vést zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Jared Kushner, byla odvolána krátce poté, co byla ohlášena.
Evropští cestovatelé i letecké společnosti se připravují na mimořádně komplikovanou letní sezónu. I kdyby konflikt na Blízkém východě skončil okamžitě, tlak na dodávky leteckého paliva v dohledné době nepoleví. Evropská unie totiž nedokáže vyprodukovat dostatek paliva pro své vnitřní potřeby a závislost na dovozu skrze Hormuzský průliv se stala kritickým bodem pro fungování celého sektoru.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že zrušil plánovanou misi svých diplomatických vyslanců do pákistánského Islámábádu. Steve Witkoff a Jared Kushner měli v plánu vycestovat na jednání se zástupci Íránu, ke kterému však na základě rozhodnutí hlavy státu nedojde.