Spojené státy od středy 4. června 2025 oficiálně zdvojnásobily cla na dovoz zahraniční oceli a hliníku na 50 %, čímž prezident Donald Trump posílil svou obchodní ofenzivu, která má podle jeho slov za cíl obnovit americký hutní průmysl. Tento krok však okamžitě vyvolal ostrou kritiku mnoha obchodních partnerů, především Kanady a Mexika, dvou největších vývozců oceli do USA.
Trump podepsal výkonný příkaz potvrzující nové celní sazby v úterý a prohlásil, že „vyšší cla účinněji zabrání cizím státům zaplavovat americký trh levnou nadbytečnou ocelí a hliníkem, čímž oslabují konkurenceschopnost amerických výrobců.“
Mimořádnou výjimku z nových cel obdržela pouze Velká Británie, která jako jediná země dosud dosáhla předběžné dohody o volném obchodu s USA během stávající 90denní přestávky v širších obchodních sporech. Pro britský dovoz zůstávají cla zatím na úrovni 25 %, a to minimálně do 9. července.
Trump v souvislosti s oznámením napsal na své platformě Truth Social, že „americké ocelářství a hliníkářství se vrací silnější než kdy předtím“ a že nová cla představují „další OBROVSKÝ impuls skvělým americkým hutníkům“.
Rozhodnutí přichází jen pár dní po kontroverzním schválení převzetí americké společnosti US Steel japonským konglomerátem Nippon Steel. Tento krok podnítil další obavy ohledně zahraniční kontroly nad klíčovými odvětvími amerického průmyslu, a právě nové clo má sloužit jako protiváha k tomuto trendu.
Přibližně čtvrtina oceli používané v USA je dovážena, přičemž největší objemy přicházejí právě z Kanady a Mexika. Právě tyto země budou podle analytiků zasaženy nejtvrději. Ottawa na rozhodnutí Washingtonu reagovala slovy, že „probíhají intenzivní a živé jednání“ o odstranění cel.
Zvlášť ostrý byl komentář mexického ministra hospodářství Marcela Ebrarda, který prohlásil, že tato cla „nedávají ekonomický smysl“, protože Mexiko do USA exportuje méně oceli, než kolik jí ze Spojených států dováží. Ebrard uvedl, že jeho země požádá o výjimku z nových cel již tento pátek.
Evropská unie se zatím zdržela přímé odvety. Vysoce postavení představitelé EU doufají, že se podaří vyjednat výjimku, a připravují se na klíčové setkání mezi eurokomisařem pro obchod Marošem Šefčovičem a americkým obchodním zmocněncem Jamiesonem Greerem, které se má uskutečnit ve čtvrtek v Paříži.
Bruselský zdroj naznačil, že unie pravděpodobně nebude reagovat okamžitě, vzhledem k citlivosti probíhajících vyjednávání ohledně dalších Trumpových celních opatření. Nicméně EU má k dispozici připravený balíček protiopatření v hodnotě 21 miliard eur, který může aktivovat v návaznosti na původní cla na ocel a hliník z počátku tohoto roku.
Navzdory sporům panuje mezi Washingtonem a Bruselem určitý konsenzus, že právě čínská nadprodukce oceli je klíčovým problémem. Evropský ocelářský sektor, sužovaný nízkou poptávkou a levným dovozem, čelí masivním ztrátám pracovních míst – především u gigantů jako ThyssenKrupp v Německu.
Trumpova strategie vyvolává obavy o globální obchodní stabilitu. Zatímco prezident trvá na tom, že „cla jsou jednoduchá“, řada analytiků varuje, že se situace může vymknout kontrole a poškodit nejen zahraniční partnery, ale i samotnou americkou ekonomiku.
Nedávné rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa umožnit evropským spojencům nákup amerických zbraní pro Ukrajinu, včetně tolik potřebných systémů Patriot, přináší Kyjevu dočasnou, ale životně důležitou pomoc. Zároveň však znovu odhaluje hlubší slabiny americké politiky vůči Rusku, které se vyhýbá razantnějším krokům a nadále spoléhá na naději, že Moskva bude ochotna ustoupit.
Evropské země zvyšují svou podporu Ukrajině v oblasti protivzdušné obrany, aby čelila pokračujícím ruským útokům. Německo a Velká Británie se staly hlavními tahouny nové iniciativy, která následuje po 50denním ultimátu, jež americký prezident Donald Trump adresoval Vladimiru Putinovi.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal počátkem července historické zatykače na vůdce Tálibánu, které obviňuje z zločinů proti lidskosti na základě genderového pronásledování. Tento právní krok je považován za průlomové uznání utrpení žen a dívek v Afghánistánu a zároveň první případ, kdy se takový čin kvalifikuje jako zločin proti lidskosti před mezinárodním tribunálem.
Kanada čelí největší epidemii spalniček za poslední desetiletí a stala se jedinou západní zemí v první desítce světových ohnisek této vysoce nakažlivé nemoci. Jen letos onemocnělo více než 3 800 lidí, převážně dětí a kojenců, což je téměř trojnásobek oproti Spojeným státům, a to i přesto, že Kanada má výrazně menší populaci. Největší počet případů byl zaznamenán v provinciích Alberta a Ontario, které se staly hlavními epicentry nákazy.
Nadcházející summit OSN o potravinových systémech se ponese v naléhavém duchu. Nová mezinárodní zpráva totiž varuje, že prudké nárůsty cen základních potravin způsobené klimatickou krizí vedou nejen k malnutrici, ale hrozí i politickými otřesy a sociálními nepokoji. Zasaženy jsou především ty nejchudší vrstvy obyvatel, které si potraviny často nemohou dovolit.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil politické vody, když sdílel uměle generované video zachycující zatčení bývalého prezidenta Baracka Obamy přímo v Oválné pracovně. V klipu, který byl původně zveřejněn na TikToku a později se objevil na prezidentově účtu na Truth Social, je vidět, jak agenti FBI táhnou Obamu v poutech na kolenou, zatímco se Trump spokojeně usmívá. Video doprovází hudba v podobě písně „YMCA“ od skupiny Village People a nese nápis: „Nikdo nestojí nad zákonem!“
Navzdory dalším ukrajinským výzvám k jednání Rusko o skutečný mír neusiluje. Kreml nadále předkládá návrhy, které připomínají spíše diktát a kapitulaci než kompromis. Zatímco se navenek hovoří o urovnání, ve skutečnosti Moskva sleduje imperiální cíl, kterým je obnova sféry vlivu a podmanění Ukrajiny. Válka proto neskončí, dokud bude Vladimir Putin věřit, že vítězství (nikoli dohoda) je jedinou přijatelnou možností.
Slavná americká komička a moderátorka Ellen DeGeneres (*67) se poprvé veřejně vyjádřila k důvodu, proč se loni s manželkou Portiou de Rossi usadila v Británii. Na setkání s fanoušky v Cheltenhamu přiznala, že definitivní rozhodnutí padlo den po opětovném zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA. „Prostě jsme se rozhodli zůstat. Všechno je tady lepší,“ řekla otevřeně.
Český hydrometeorologický ústav dnes zpřesnil a rozšířil své varování před extrémním počasím. K původní výstraze před vysokými teplotami přibyla i hrozba silných bouřek, které by měly dorazit během odpoledne a večera. Největší riziko se očekává na Moravě, ve Slezsku a ve východních oblastech Čech.
Rusko letos neuskuteční svou vlajkovou zbrojní výstavu Army 2025, ačkoli oficiální web stále uvádí konání mezi 11. a 14. srpnem. Informace o akci ale byly odstraněny z webových stránek veletržního areálu Patriot Expo, kde se událost tradičně koná. Jako první o zrušení informoval ruský státní deník Izvestija, Kreml však zatím situaci veřejně nekomentoval.
Po teplém víkendu se v tomto týdnu opět ochladí. Teploty by se většinu týdne měly pohybovat pod hranicí třiceti stupňů, uvedl ČHMÚ.cz.
Vladimir Putin v noci rozpoutal bezprecedentní raketový a dronový útok na Ukrajinu, který se zapsal jako nejintenzivnější od počátku invaze před více než třemi lety. Ve stejné chvíli byla Severoatlantická aliance nucena aktivovat bojové letouny a vyhlásit nejvyšší stupeň pohotovosti protiletecké obrany kvůli blízkosti úderů k hranicím čtyř členských států NATO — Polska, Slovenska, Maďarska a Rumunska.