Začala platit Trumpova 50% cla na dovoz oceli a hliníku. Svět protestuje

Import a export
Import a export, foto: Pixabay
Klára Marková 4. června 2025 09:21
Sdílej:

Spojené státy od středy 4. června 2025 oficiálně zdvojnásobily cla na dovoz zahraniční oceli a hliníku na 50 %, čímž prezident Donald Trump posílil svou obchodní ofenzivu, která má podle jeho slov za cíl obnovit americký hutní průmysl. Tento krok však okamžitě vyvolal ostrou kritiku mnoha obchodních partnerů, především Kanady a Mexika, dvou největších vývozců oceli do USA.

Trump podepsal výkonný příkaz potvrzující nové celní sazby v úterý a prohlásil, že „vyšší cla účinněji zabrání cizím státům zaplavovat americký trh levnou nadbytečnou ocelí a hliníkem, čímž oslabují konkurenceschopnost amerických výrobců.“

Mimořádnou výjimku z nových cel obdržela pouze Velká Británie, která jako jediná země dosud dosáhla předběžné dohody o volném obchodu s USA během stávající 90denní přestávky v širších obchodních sporech. Pro britský dovoz zůstávají cla zatím na úrovni 25 %, a to minimálně do 9. července.

Trump v souvislosti s oznámením napsal na své platformě Truth Social, že „americké ocelářství a hliníkářství se vrací silnější než kdy předtím“ a že nová cla představují „další OBROVSKÝ impuls skvělým americkým hutníkům“.

Rozhodnutí přichází jen pár dní po kontroverzním schválení převzetí americké společnosti US Steel japonským konglomerátem Nippon Steel. Tento krok podnítil další obavy ohledně zahraniční kontroly nad klíčovými odvětvími amerického průmyslu, a právě nové clo má sloužit jako protiváha k tomuto trendu.

Přibližně čtvrtina oceli používané v USA je dovážena, přičemž největší objemy přicházejí právě z Kanady a Mexika. Právě tyto země budou podle analytiků zasaženy nejtvrději. Ottawa na rozhodnutí Washingtonu reagovala slovy, že „probíhají intenzivní a živé jednání“ o odstranění cel.

Zvlášť ostrý byl komentář mexického ministra hospodářství Marcela Ebrarda, který prohlásil, že tato cla „nedávají ekonomický smysl“, protože Mexiko do USA exportuje méně oceli, než kolik jí ze Spojených států dováží. Ebrard uvedl, že jeho země požádá o výjimku z nových cel již tento pátek.

Evropská unie se zatím zdržela přímé odvety. Vysoce postavení představitelé EU doufají, že se podaří vyjednat výjimku, a připravují se na klíčové setkání mezi eurokomisařem pro obchod Marošem Šefčovičem a americkým obchodním zmocněncem Jamiesonem Greerem, které se má uskutečnit ve čtvrtek v Paříži.

Bruselský zdroj naznačil, že unie pravděpodobně nebude reagovat okamžitě, vzhledem k citlivosti probíhajících vyjednávání ohledně dalších Trumpových celních opatření. Nicméně EU má k dispozici připravený balíček protiopatření v hodnotě 21 miliard eur, který může aktivovat v návaznosti na původní cla na ocel a hliník z počátku tohoto roku.

Navzdory sporům panuje mezi Washingtonem a Bruselem určitý konsenzus, že právě čínská nadprodukce oceli je klíčovým problémem. Evropský ocelářský sektor, sužovaný nízkou poptávkou a levným dovozem, čelí masivním ztrátám pracovních míst – především u gigantů jako ThyssenKrupp v Německu.

Trumpova strategie vyvolává obavy o globální obchodní stabilitu. Zatímco prezident trvá na tom, že „cla jsou jednoduchá“, řada analytiků varuje, že se situace může vymknout kontrole a poškodit nejen zahraniční partnery, ale i samotnou americkou ekonomiku. 

Stalo se