Život v Severní Koreji se stal za vlády Kim Čong-una mnohem tvrdším a tamní obyvatelé se cítí více ohrožení. Hlavní zpráva OSN konstatuje, že totalitní režim stále častěji uplatňuje trest smrti, a to i na lidi, kteří sledují a sdílejí zahraniční filmy a televizní pořady. Dále se uvádí, že diktatura, která je do značné míry odříznutá od okolního světa, vystavuje své obyvatele nuceným pracím a omezuje jejich svobody.
Podle Úřadu OSN pro lidská práva severokorejský režim za posledních deset let utužil kontrolu nad všemi aspekty života svých občanů. Dohled nad obyvateli je nyní všudypřítomný, k čemuž přispívá i pokrok v technologiích.
Zpráva je založena na rozhovorech s více než 300 lidmi, kterým se v posledních deseti letech podařilo ze země uprchnout. Vypověděli, že od roku 2015 bylo zavedeno nejméně šest nových zákonů, které umožňují udělení trestu smrti. Jedním z trestných činů, za které nyní hrozí smrt, je sledování zahraničních médií.
Uprchlíci uvedli, že od roku 2020 se počet poprav za šíření zahraničního obsahu zvýšil. Popsali, jak se tyto popravy provádějí veřejně zastřelením, aby se v lidech vzbudil strach a odradilo je to od porušování zákona. Žena jménem Kang Gyuri, které se podařilo uprchnout v roce 2023, pro BBC uvedla, že tři její přátelé byli popraveni za přechovávání jihokorejského obsahu. Řekla, že s tresty za takové trestné činy se nyní zachází stejně jako s tresty za obchodování s drogami.
Od chvíle, kdy Kim Čong-un v roce 2011 nastoupil k moci, uprchlíci doufali, že se jejich život zlepší, protože Kim slíbil, že lidé už nebudou muset „utahovat si opasky“ a že budou mít dostatek jídla. Zpráva ale zjistila, že od roku 2019, kdy Kim upřednostnil zbrojní program před diplomacií se Západem, se životní podmínky a lidská práva v zemi výrazně zhoršily.
Téměř všichni dotazovaní uvedli, že nemají dostatek jídla, a jídlo třikrát denně považují za „luxus“. Během pandemie Covidu-19 zemřelo mnoho lidí hlady. Režim také zpřísnil kontroly na hranicích s Čínou a nařídil vojákům střílet na každého, kdo by se pokusil o útěk.
Zpráva také uvádí, že režim využívá více nucené práce než před deseti lety. Lidé z chudých rodin jsou naverbováni do „šokových brigád“, aby prováděli fyzicky náročné úkoly, jako jsou stavební práce nebo práce v dolech. Úmrtí při této nebezpečné práci jsou častá. Místo toho, aby vláda zlepšila bezpečnost, oslavuje tyto oběti jako hrdiny. V posledních letech dokonce na tyto práce naverbovala i tisíce sirotků a dětí ulice.
Zpráva navazuje na historickou zprávu vyšetřovací komise OSN z roku 2014, která poprvé zjistila, že severokorejská vláda páchá zločiny proti lidskosti. Tato zpráva z roku 2025 potvrzuje, že čtyři politické vězeňské tábory stále fungují a že v nich dochází k mučení a zneužívání vězňů. Mnozí uprchlíci uvedli, že byli svědky úmrtí vězňů v důsledku špatného zacházení, přepracování a podvýživy.
OSN vyzývá k předání situace Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu. To by se však mohlo podařit jen v případě, že by se situací zabývala Rada bezpečnosti OSN. Od roku 2019 však Čína a Rusko, dva stálí členové Rady, opakovaně blokují snahy o uvalení nových sankcí na Severní Koreu.
V nedávné době se Kim Čong-un objevil na vojenské přehlídce v Pekingu po boku čínského a ruského prezidenta, což symbolizuje jejich tichý souhlas s jeho zbrojním programem a zacházením s obyvateli. Zpráva však naznačuje, že v Severní Koreji, především u mladých lidí, sílí touha po změně.
Plošný screening rakoviny prostaty pomocí krevních testů sice dokáže zachránit lidské životy, avšak jeho absolutní přínos je malý. Muži navíc kvůli němu čelí riziku zbytečné léčby a následných zdravotních komplikací. Vyplývá to z dosud nejkomplexnější vědecké studie, která analyzovala šest různých klinických testů zahrnujících bezmála 800 tisíc mužů.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer čelí vnitrostranické krizi, avšak na případný přímý souboj o vedení strany si bude muset ještě nějakou dobu počkat. Starosta Velkého Manchesteru Andy Burnham totiž oznámil svůj záměr kandidovat v nadcházejících doplňovacích volbách, aby se mohl vrátit do Westminsteru. Podle platných stranických pravidel se Burnham může ucházet o post lídra labouristů pouze v případě, že bude řádným poslancem parlamentu.
Počasí začne už letos ovlivňovat obávaný jev El Niño, který se projeví i v Evropě. Experti především očekávají růst průměrné globální teploty v letošním i příštím roce. Jev navíc mohou doprovázet i některé extrémní projevy, na které je nutné dávat pozor.
Princ Harry už několik let žije s nejbližší rodinou ve Spojených státech amerických, ale stále se zajímá i o dění v rodné Británii. Dokonce se nyní rozhodl varovat před znepokojivým nárůstem antisemitismu a útoků proti židovské komunitě na Ostrovech. Informovala o tom BBC.
Existenční problémy kubánského komunistického režimu se prohlubují. Ministr energetiky Vicente de la O Levy totiž aktuálně přiznal, že země zcela vyčerpala zásoby paliva. Uvedla to britská stanice BBC. Není divu, že lidé vyrazili do ulic a začali protestovat.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.