Život v Severní Koreji se stal za vlády Kim Čong-una mnohem tvrdším a tamní obyvatelé se cítí více ohrožení. Hlavní zpráva OSN konstatuje, že totalitní režim stále častěji uplatňuje trest smrti, a to i na lidi, kteří sledují a sdílejí zahraniční filmy a televizní pořady. Dále se uvádí, že diktatura, která je do značné míry odříznutá od okolního světa, vystavuje své obyvatele nuceným pracím a omezuje jejich svobody.
Podle Úřadu OSN pro lidská práva severokorejský režim za posledních deset let utužil kontrolu nad všemi aspekty života svých občanů. Dohled nad obyvateli je nyní všudypřítomný, k čemuž přispívá i pokrok v technologiích.
Zpráva je založena na rozhovorech s více než 300 lidmi, kterým se v posledních deseti letech podařilo ze země uprchnout. Vypověděli, že od roku 2015 bylo zavedeno nejméně šest nových zákonů, které umožňují udělení trestu smrti. Jedním z trestných činů, za které nyní hrozí smrt, je sledování zahraničních médií.
Uprchlíci uvedli, že od roku 2020 se počet poprav za šíření zahraničního obsahu zvýšil. Popsali, jak se tyto popravy provádějí veřejně zastřelením, aby se v lidech vzbudil strach a odradilo je to od porušování zákona. Žena jménem Kang Gyuri, které se podařilo uprchnout v roce 2023, pro BBC uvedla, že tři její přátelé byli popraveni za přechovávání jihokorejského obsahu. Řekla, že s tresty za takové trestné činy se nyní zachází stejně jako s tresty za obchodování s drogami.
Od chvíle, kdy Kim Čong-un v roce 2011 nastoupil k moci, uprchlíci doufali, že se jejich život zlepší, protože Kim slíbil, že lidé už nebudou muset „utahovat si opasky“ a že budou mít dostatek jídla. Zpráva ale zjistila, že od roku 2019, kdy Kim upřednostnil zbrojní program před diplomacií se Západem, se životní podmínky a lidská práva v zemi výrazně zhoršily.
Téměř všichni dotazovaní uvedli, že nemají dostatek jídla, a jídlo třikrát denně považují za „luxus“. Během pandemie Covidu-19 zemřelo mnoho lidí hlady. Režim také zpřísnil kontroly na hranicích s Čínou a nařídil vojákům střílet na každého, kdo by se pokusil o útěk.
Zpráva také uvádí, že režim využívá více nucené práce než před deseti lety. Lidé z chudých rodin jsou naverbováni do „šokových brigád“, aby prováděli fyzicky náročné úkoly, jako jsou stavební práce nebo práce v dolech. Úmrtí při této nebezpečné práci jsou častá. Místo toho, aby vláda zlepšila bezpečnost, oslavuje tyto oběti jako hrdiny. V posledních letech dokonce na tyto práce naverbovala i tisíce sirotků a dětí ulice.
Zpráva navazuje na historickou zprávu vyšetřovací komise OSN z roku 2014, která poprvé zjistila, že severokorejská vláda páchá zločiny proti lidskosti. Tato zpráva z roku 2025 potvrzuje, že čtyři politické vězeňské tábory stále fungují a že v nich dochází k mučení a zneužívání vězňů. Mnozí uprchlíci uvedli, že byli svědky úmrtí vězňů v důsledku špatného zacházení, přepracování a podvýživy.
OSN vyzývá k předání situace Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu. To by se však mohlo podařit jen v případě, že by se situací zabývala Rada bezpečnosti OSN. Od roku 2019 však Čína a Rusko, dva stálí členové Rady, opakovaně blokují snahy o uvalení nových sankcí na Severní Koreu.
V nedávné době se Kim Čong-un objevil na vojenské přehlídce v Pekingu po boku čínského a ruského prezidenta, což symbolizuje jejich tichý souhlas s jeho zbrojním programem a zacházením s obyvateli. Zpráva však naznačuje, že v Severní Koreji, především u mladých lidí, sílí touha po změně.
Vražda Charlieho Kirka, blízkého spojence a vyslance amerického prezidenta Donalda Trumpa, vyvolala vlnu šoku a diskusí o eskalující politickém násilí v Americe.
Prezident USA Donald Trump přinesl klíčové novinky ohledně vyšetřování smrti Charlieho Kirka. Během rozhovoru v ranním pořadu "Fox & Friends" prohlásil, že s vysokou mírou jistoty se podařilo podezřelého zadržet. Sdělil také, že se jedná o muže ve věku 28 nebo 29 let, což vyvrací předchozí informace úřadů, které hovořily o osobě ve vysokoškolském věku.
Slovensko čelí obviněním, že jeho úřady využily evropské fondy k výstavbě falešných penzionů, které ve skutečnosti slouží jako luxusní vily pro politické představitele a jejich přátele. Některé z těchto budov dokonce fungují jako soukromé rezidence. Podle opozice jsou desítky milionů eur, určených na rozvoj venkovské turistiky, zneužity.
Život v Severní Koreji se stal za vlády Kim Čong-una mnohem tvrdším a tamní obyvatelé se cítí více ohrožení. Hlavní zpráva OSN konstatuje, že totalitní režim stále častěji uplatňuje trest smrti, a to i na lidi, kteří sledují a sdílejí zahraniční filmy a televizní pořady. Dále se uvádí, že diktatura, která je do značné míry odříznutá od okolního světa, vystavuje své obyvatele nuceným pracím a omezuje jejich svobody.
Účastníci druhého Afrického klimatického summitu vyzvali k přehodnocení celosvětového systému financování klimatických opatření. Lídři afrického kontinentu se snažili sjednotit svůj hlas před nadcházející konferencí COP30. Chtějí, aby Afrika nebyla pouze přítomna, ale aby se podílela na utváření globální agendy.
Velká Británie rozšiřuje své jaderné schopnosti a hodlá k tomu využít nové stíhací letouny F-35, které jsou schopny nést jaderné zbraně, jako je například gravitační bomba B61-12. Royal Air Force plánuje koupit 12 stíhaček F-35A Lightning II. Tyto letouny se stanou součástí mise NATO, čímž se Velká Británie po odchodu z NATO v 90. letech znovu zapojí do jaderných dohod.
Přechod od neutrální fáze k La Niñě se podle televize Fox zdá být v nadcházejících měsících stále více pravděpodobný, i když se modely rozcházejí v tom, zda bude jev dostatečně silný, aby se projevil na globálním počasí.
Evropská unie se snaží přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se dohodli na nových finančních sankcích vůči Rusku. Přestože panuje shoda na tom, že je potřeba vyvíjet tlak na Vladimira Putina, aby zasedl k jednacímu stolu, obě strany mají rozdílné názory na to, jak toho dosáhnout. Bílý dům preferuje obchodní nástroje, jako jsou cla, zatímco EU upřednostňuje formální sankce na společnosti a finanční instituce, které obchodují s Ruskem.
Princ Harry překvapivě navštívil Kyjev. Cílem jeho cesty bylo vyjádřit podporu zraněným vojákům a podpořit proces jejich rehabilitace. Během své cesty do hlavního města Ukrajiny, kam přijel na pozvání tamní vlády, se s týmem své nadace Invictus Games chystá představit nové iniciativy.
Polsko ohlásilo devatenáct narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony. V důsledku toho premiér Donald Tusk oznámil, že země aktivovala článek 4 Severoatlantické smlouvy. Drony byly sestřeleny stíhačkami NATO. Bylo to poprvé od začátku války na Ukrajině, kdy aliance použila střelbu. Polské ministerstvo vnitra informovalo, že se po celém Polsku našlo celkem šestnáct dronů.
Princ Harry je od pondělí na několikadenní návštěvě rodné Velké Británie, která má jasně daný program. Do středečního večera se však nevědělo, zda se setká se svým otcem. Palác nakonec potvrdil, že král Karel III. strávil se synem několik desítek minut, informovala BBC.
Po posledním rozloučení se Jiří Krampol dočkal v pondělí i zádušní mše v pražském kostele svatého Tomáše na Malé Straně. Uspořádal ji hercův manažer Miloš Schmiedberger, který se však stal terčem zloby z některých kruhů. Ozvala se například Krampolova exmanželka. Schmiedberger se ale nedal a rozhodl se reagovat.