Život v Severní Koreji se stal za vlády Kim Čong-una mnohem tvrdším a tamní obyvatelé se cítí více ohrožení. Hlavní zpráva OSN konstatuje, že totalitní režim stále častěji uplatňuje trest smrti, a to i na lidi, kteří sledují a sdílejí zahraniční filmy a televizní pořady. Dále se uvádí, že diktatura, která je do značné míry odříznutá od okolního světa, vystavuje své obyvatele nuceným pracím a omezuje jejich svobody.
Podle Úřadu OSN pro lidská práva severokorejský režim za posledních deset let utužil kontrolu nad všemi aspekty života svých občanů. Dohled nad obyvateli je nyní všudypřítomný, k čemuž přispívá i pokrok v technologiích.
Zpráva je založena na rozhovorech s více než 300 lidmi, kterým se v posledních deseti letech podařilo ze země uprchnout. Vypověděli, že od roku 2015 bylo zavedeno nejméně šest nových zákonů, které umožňují udělení trestu smrti. Jedním z trestných činů, za které nyní hrozí smrt, je sledování zahraničních médií.
Uprchlíci uvedli, že od roku 2020 se počet poprav za šíření zahraničního obsahu zvýšil. Popsali, jak se tyto popravy provádějí veřejně zastřelením, aby se v lidech vzbudil strach a odradilo je to od porušování zákona. Žena jménem Kang Gyuri, které se podařilo uprchnout v roce 2023, pro BBC uvedla, že tři její přátelé byli popraveni za přechovávání jihokorejského obsahu. Řekla, že s tresty za takové trestné činy se nyní zachází stejně jako s tresty za obchodování s drogami.
Od chvíle, kdy Kim Čong-un v roce 2011 nastoupil k moci, uprchlíci doufali, že se jejich život zlepší, protože Kim slíbil, že lidé už nebudou muset „utahovat si opasky“ a že budou mít dostatek jídla. Zpráva ale zjistila, že od roku 2019, kdy Kim upřednostnil zbrojní program před diplomacií se Západem, se životní podmínky a lidská práva v zemi výrazně zhoršily.
Téměř všichni dotazovaní uvedli, že nemají dostatek jídla, a jídlo třikrát denně považují za „luxus“. Během pandemie Covidu-19 zemřelo mnoho lidí hlady. Režim také zpřísnil kontroly na hranicích s Čínou a nařídil vojákům střílet na každého, kdo by se pokusil o útěk.
Zpráva také uvádí, že režim využívá více nucené práce než před deseti lety. Lidé z chudých rodin jsou naverbováni do „šokových brigád“, aby prováděli fyzicky náročné úkoly, jako jsou stavební práce nebo práce v dolech. Úmrtí při této nebezpečné práci jsou častá. Místo toho, aby vláda zlepšila bezpečnost, oslavuje tyto oběti jako hrdiny. V posledních letech dokonce na tyto práce naverbovala i tisíce sirotků a dětí ulice.
Zpráva navazuje na historickou zprávu vyšetřovací komise OSN z roku 2014, která poprvé zjistila, že severokorejská vláda páchá zločiny proti lidskosti. Tato zpráva z roku 2025 potvrzuje, že čtyři politické vězeňské tábory stále fungují a že v nich dochází k mučení a zneužívání vězňů. Mnozí uprchlíci uvedli, že byli svědky úmrtí vězňů v důsledku špatného zacházení, přepracování a podvýživy.
OSN vyzývá k předání situace Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu. To by se však mohlo podařit jen v případě, že by se situací zabývala Rada bezpečnosti OSN. Od roku 2019 však Čína a Rusko, dva stálí členové Rady, opakovaně blokují snahy o uvalení nových sankcí na Severní Koreu.
V nedávné době se Kim Čong-un objevil na vojenské přehlídce v Pekingu po boku čínského a ruského prezidenta, což symbolizuje jejich tichý souhlas s jeho zbrojním programem a zacházením s obyvateli. Zpráva však naznačuje, že v Severní Koreji, především u mladých lidí, sílí touha po změně.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.