Za sledování filmu poprava. Život v Severní Koreji se stal za vlády Kim Čong-una mnohem tvrdším

 Podle Úřadu OSN pro lidská práva severokorejský režim za posledních deset let utužil kontrolu nad všemi aspekty života svých občanů. Dohled nad obyvateli je nyní všudypřítomný, k čemuž přispívá i pokrok v technologiích.

Zpráva je založena na rozhovorech s více než 300 lidmi, kterým se v posledních deseti letech podařilo ze země uprchnout. Vypověděli, že od roku 2015 bylo zavedeno nejméně šest nových zákonů, které umožňují udělení trestu smrti. Jedním z trestných činů, za které nyní hrozí smrt, je sledování zahraničních médií.

Uprchlíci uvedli, že od roku 2020 se počet poprav za šíření zahraničního obsahu zvýšil. Popsali, jak se tyto popravy provádějí veřejně zastřelením, aby se v lidech vzbudil strach a odradilo je to od porušování zákona. Žena jménem Kang Gyuri, které se podařilo uprchnout v roce 2023, pro BBC uvedla, že tři její přátelé byli popraveni za přechovávání jihokorejského obsahu. Řekla, že s tresty za takové trestné činy se nyní zachází stejně jako s tresty za obchodování s drogami. 

Od chvíle, kdy Kim Čong-un v roce 2011 nastoupil k moci, uprchlíci doufali, že se jejich život zlepší, protože Kim slíbil, že lidé už nebudou muset „utahovat si opasky“ a že budou mít dostatek jídla. Zpráva ale zjistila, že od roku 2019, kdy Kim upřednostnil zbrojní program před diplomacií se Západem, se životní podmínky a lidská práva v zemi výrazně zhoršily.

Téměř všichni dotazovaní uvedli, že nemají dostatek jídla, a jídlo třikrát denně považují za „luxus“. Během pandemie Covidu-19 zemřelo mnoho lidí hlady. Režim také zpřísnil kontroly na hranicích s Čínou a nařídil vojákům střílet na každého, kdo by se pokusil o útěk.

Zpráva také uvádí, že režim využívá více nucené práce než před deseti lety. Lidé z chudých rodin jsou naverbováni do „šokových brigád“, aby prováděli fyzicky náročné úkoly, jako jsou stavební práce nebo práce v dolech. Úmrtí při této nebezpečné práci jsou častá. Místo toho, aby vláda zlepšila bezpečnost, oslavuje tyto oběti jako hrdiny. V posledních letech dokonce na tyto práce naverbovala i tisíce sirotků a dětí ulice.

Zpráva navazuje na historickou zprávu vyšetřovací komise OSN z roku 2014, která poprvé zjistila, že severokorejská vláda páchá zločiny proti lidskosti. Tato zpráva z roku 2025 potvrzuje, že čtyři politické vězeňské tábory stále fungují a že v nich dochází k mučení a zneužívání vězňů. Mnozí uprchlíci uvedli, že byli svědky úmrtí vězňů v důsledku špatného zacházení, přepracování a podvýživy.

OSN vyzývá k předání situace Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu. To by se však mohlo podařit jen v případě, že by se situací zabývala Rada bezpečnosti OSN. Od roku 2019 však Čína a Rusko, dva stálí členové Rady, opakovaně blokují snahy o uvalení nových sankcí na Severní Koreu.

V nedávné době se Kim Čong-un objevil na vojenské přehlídce v Pekingu po boku čínského a ruského prezidenta, což symbolizuje jejich tichý souhlas s jeho zbrojním programem a zacházením s obyvateli. Zpráva však naznačuje, že v Severní Koreji, především u mladých lidí, sílí touha po změně.