Život v Severní Koreji se stal za vlády Kim Čong-una mnohem tvrdším a tamní obyvatelé se cítí více ohrožení. Hlavní zpráva OSN konstatuje, že totalitní režim stále častěji uplatňuje trest smrti, a to i na lidi, kteří sledují a sdílejí zahraniční filmy a televizní pořady. Dále se uvádí, že diktatura, která je do značné míry odříznutá od okolního světa, vystavuje své obyvatele nuceným pracím a omezuje jejich svobody.
Podle Úřadu OSN pro lidská práva severokorejský režim za posledních deset let utužil kontrolu nad všemi aspekty života svých občanů. Dohled nad obyvateli je nyní všudypřítomný, k čemuž přispívá i pokrok v technologiích.
Zpráva je založena na rozhovorech s více než 300 lidmi, kterým se v posledních deseti letech podařilo ze země uprchnout. Vypověděli, že od roku 2015 bylo zavedeno nejméně šest nových zákonů, které umožňují udělení trestu smrti. Jedním z trestných činů, za které nyní hrozí smrt, je sledování zahraničních médií.
Uprchlíci uvedli, že od roku 2020 se počet poprav za šíření zahraničního obsahu zvýšil. Popsali, jak se tyto popravy provádějí veřejně zastřelením, aby se v lidech vzbudil strach a odradilo je to od porušování zákona. Žena jménem Kang Gyuri, které se podařilo uprchnout v roce 2023, pro BBC uvedla, že tři její přátelé byli popraveni za přechovávání jihokorejského obsahu. Řekla, že s tresty za takové trestné činy se nyní zachází stejně jako s tresty za obchodování s drogami.
Od chvíle, kdy Kim Čong-un v roce 2011 nastoupil k moci, uprchlíci doufali, že se jejich život zlepší, protože Kim slíbil, že lidé už nebudou muset „utahovat si opasky“ a že budou mít dostatek jídla. Zpráva ale zjistila, že od roku 2019, kdy Kim upřednostnil zbrojní program před diplomacií se Západem, se životní podmínky a lidská práva v zemi výrazně zhoršily.
Téměř všichni dotazovaní uvedli, že nemají dostatek jídla, a jídlo třikrát denně považují za „luxus“. Během pandemie Covidu-19 zemřelo mnoho lidí hlady. Režim také zpřísnil kontroly na hranicích s Čínou a nařídil vojákům střílet na každého, kdo by se pokusil o útěk.
Zpráva také uvádí, že režim využívá více nucené práce než před deseti lety. Lidé z chudých rodin jsou naverbováni do „šokových brigád“, aby prováděli fyzicky náročné úkoly, jako jsou stavební práce nebo práce v dolech. Úmrtí při této nebezpečné práci jsou častá. Místo toho, aby vláda zlepšila bezpečnost, oslavuje tyto oběti jako hrdiny. V posledních letech dokonce na tyto práce naverbovala i tisíce sirotků a dětí ulice.
Zpráva navazuje na historickou zprávu vyšetřovací komise OSN z roku 2014, která poprvé zjistila, že severokorejská vláda páchá zločiny proti lidskosti. Tato zpráva z roku 2025 potvrzuje, že čtyři politické vězeňské tábory stále fungují a že v nich dochází k mučení a zneužívání vězňů. Mnozí uprchlíci uvedli, že byli svědky úmrtí vězňů v důsledku špatného zacházení, přepracování a podvýživy.
OSN vyzývá k předání situace Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu. To by se však mohlo podařit jen v případě, že by se situací zabývala Rada bezpečnosti OSN. Od roku 2019 však Čína a Rusko, dva stálí členové Rady, opakovaně blokují snahy o uvalení nových sankcí na Severní Koreu.
V nedávné době se Kim Čong-un objevil na vojenské přehlídce v Pekingu po boku čínského a ruského prezidenta, což symbolizuje jejich tichý souhlas s jeho zbrojním programem a zacházením s obyvateli. Zpráva však naznačuje, že v Severní Koreji, především u mladých lidí, sílí touha po změně.
Rozsáhlý výzkum neziskové organizace International Council on Clean Transportation ukázal, že expozice toxickému znečištění z motorových vozidel zapříčiňuje ve Spojených státech v průměru přibližně pět úmrtí každou hodinu. Jen za rok 2024 bylo zplodinám ze silniční dopravy přičteno více než 41 800 předčasných úmrtí. Analýza, která vyhodnocovala emise z výroby i spotřeby paliv pro automobily, využívala data shromážděná pomocí speciálních senzorů ve spolupráci s britskou nadací Fia Foundation, přičemž zdravotní dopady vědci spočítali na základě zavedených akademických metod.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla tamní armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen.
Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.
V Jihoafrické republice v posledních měsících dramaticky narůstá protimigrantská rétorika a roste napětí před ultimátem, které stanovily tamní aktivistické skupiny na 30. června. Cizinci, jak legální, tak nelegální, čelí podle CNN výhrůžkám násilím a smrtí, pokud zemi neopustí. Situace v chudých čtvrtích a neformálních osadách vyústila v útoky a vynucený odchod tisíců migrantů. Radikální skupiny a samozvaní strážci viní cizince z toho, že berou Jihoafričanům pracovní místa, páchají kriminalitu a nadměrně zatěžují veřejné služby.
Izraelská politická scéna prochází před parlamentními volbami naplánovanými na konec října výraznou proměnou. Hlavní hrozbou pro nejdéle sloužícího premiéra Benjamina Netanjahua se stal bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot a jeho necelý rok stará strana Jašar (v překladu „Přímá“ nebo „Poctivá“).
Ruský prezident Vladimir Putin na sjezdu vládní strany Jednotné Rusko poprvé otevřeně přiznal, že jeho armáda čelí během plnohodnotné invaze na Ukrajinu problémům. Zároveň varoval před vážným nedostatkem pohonných hmot v zemi, který způsobují sílící ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie. Podle Putina si je vedení státu těchto potíží vědomo a reaguje na ně, prioritou však zůstává zajištění bezpečnosti občanů a nedotknutelnosti ruských hranic.
Tropická epizoda se ještě přenese do nového týdne, ale ten už jako celek přinese jiné počasí. Meteorologové očekávají srážky a příjemnou druhou polovinu týdne s teplotami kolem normálu. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Česko zažilo den, jaký tu nikdo nepamatuje. Důkazem je nové teplotní maximum, které činí 41,9 °C. Padlo v Doksanech, kde bylo přes 40 stupňů již v sobotu. O novém rekordu informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko bude letos volit do obecních zastupitelstev a Senátu, přesto se stále sledují i preference sněmovních stran. Parlamentní volby by momentálně suverénně vyhrálo vládní hnutí ANO, kterému by dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo šest stran či hnutí, vyplývá z nového volebního průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News.
Epidemie eboly v Africe nadále probíhá. V Demokratické republice Kongo se od poloviny května potvrdilo více než 1200 případů smrtelně nebezpečného onemocnění. Přes tři sta lidí přišlo kvůli obávané nemoci o život.
Karel Gott patřil k nejpopulárnějším osobnostem, které se kdy narodily v Česku. Neuvěřitelný počet vítězství v anketě popularity Zlatý slavík je toho důkazem. Mohl se ale stát prezidentem? Všichni víme, že hlavou státu nikdy nebyl, přestože jedna neuvěřitelná kampaň proběhla.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil Íránu obnovením války na Blízkém východě. Teherán totiž podle jeho slov opakovaně porušil platné příměří. Komplikují se tak i pokračující diplomatická jednání mezi oběma státy.
