Pohled na konvoj ruských vojáků vynořující se z husté mlhy u východoukrajinského města Pokrovsk působí téměř apokalypticky. Někteří vojáci se tam pohybují na motorkách a mopedech, jiní stojí na korbě opotřebovaného pickupu. Jeden z vozů má dokonce podivnou klecovitou konstrukci. Ačkoliv se to zdá bizarní, tento krátký videozáznam, jehož geolokaci potvrdila CNN jen pár kilometrů od Pokrovsku, jasně ukazuje na proměnu ruské bojové taktiky na Ukrajině.
Pokud Pokrovsk padne do rukou ruských sil, což se zdá být čím dál pravděpodobnější, stane se největším městem, které Moskva dobyla od pádu Bachmutu v květnu 2023. Stejně jako Bachmut, i Pokrovsk je z velké části zničen, a jeho strategický význam je tak výrazně menší. Nicméně, podobně jako Bachmut, i Pokrovsk se stal symbolem ukrajinského vzdoru.
Ruský prezident Vladimir Putin je zjevně ochoten za dobytí města zaplatit téměř jakoukoliv cenu, a proto se ukrajinská armáda snaží pozice udržet, i když se situace stává zoufalou. Přestože se osud obou východních měst může zdát podobný, vojáci, pozorovatelé a analytici se shodují, že ruský přístup k nim je odlišný. Tato taktická změna jasně demonstruje, jak se válka za poslední dva roky vyvinula.
Hlavním důvodem této transformace je masivní rozšíření dronů, jejichž technologický pokrok umožňuje nasazení mnohem většího počtu na rozsáhlejších vzdálenostech. Tím se efektivně rozšířily "zóny smrti" na obou stranách frontové linie, což výrazně ztěžuje bojové postupy. Místo mohutných průlomů za použití těžké techniky se ruské jednotky stále častěji snaží pronikat do ukrajinských oblastí s pomocí nekonvenčních, lehkých vozidel, jako jsou mopedy a čtyřkolky.
Jeden z vojáků ukrajinské 129. brigády, sloužící nedaleko Kosťantynivky, uvedl, že první střet s Rusy na buginách byl "krajně neočekávaný", ale dává smysl. Řekl, že je to logické, jelikož Ukrajinci útočí drony, a proto je pro Rusy snazší pohybovat se pomocí lehké dopravy. Ukrajinské ministerstvo obrany odhaduje, že v Pokrovsku se nyní nachází asi tři sta ruských vojáků, ale zdůrazňuje, že boje stále probíhají.
Rusko na Pokrovsk pomalu postupuje už téměř dva roky, což je následek průlomu u Avdijivky na východě z počátku roku 2024. Mason Clark, ředitel projektu pro obranu Evropy při Institutu pro studium války (ISW), vysvětlil, že podobně jako při dobytí Avdijivky, i postup k Pokrovsku má za cíl donutit ukrajinské síly k ústupu, nebo je ideálně zcela obklíčit. To se liší od Bachmutu, kde šlo spíše o vyčerpávající a přímý frontální útok do městského terénu. Ačkoliv se ruským silám nepodařilo Pokrovsk zcela obklíčit, podařilo se jim přerušit ukrajinské zásobovací trasy.
Jeden ukrajinský bojový medik, jehož jednotka bojuje v Pokrovsku a nedalekém Myrnohradu, popsal, že evakuace ze zničeného města jsou nyní téměř nemožné. Evakuační vozidla se nemohou dostat blíže než deset až patnáct kilometrů k městu, a i taková blízkost je kvůli dronům velmi riskantní. Vážně zranění vojáci se tak nedostanou do stabilizačního bodu včas, nebo dorazí ve vážném stavu, pokud mají štěstí. Někteří těžce zranění jsou na pozicích uvězněni už dva týdny.
Bitva o Bachmut v první polovině roku 2023 se vyznačovala útoky, které Ukrajinci nazvali "mlýnek na maso", kdy vlny ruských vojáků neustále útočily na dobře bráněné ukrajinské pozice. Cílem bylo donutit Ukrajince k palbě a odhalit tak jejich pozice, což vedlo k extrémně vysokým ztrátám na straně ruských vojsk. Ačkoliv byla tato taktika vyčerpávající a po měsících bojů nakonec vedla k úspěchu díky přesile, nyní se taktika změnila.
Analytik Clark z ISW uvedl, že zatímco u Bachmutu Wagnerova skupina posílala vojáky do otevřeného terénu s očekáváním, že zemřou a vylákají palbu, nyní je cílem, aby se co nejvíce vojáků dostalo co nejblíže k ukrajinským pozicím, nikoliv aby byli obětováni. Voják ze 129. brigády také potvrdil, že ruské útočné skupiny se zmenšily. Dříve se ve městech pohybovaly ve skupinách o pěti až sedmi lidech, nyní maximálně o třech. Menší skupiny je složitější sledovat průzkumnými drony.
Další bojovník z ukrajinské dronové jednotky potvrdil, že Rusové se často pohybují ve trojicích s kalkulací, že dva budou zničeni, ale jeden se dostane do města a získá tam oporu. Podle něj může denně projít až sto takových skupin. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že z více než 1,1 milionu obětí, které Rusko utrpělo od února 2022, byla třetina zabita nebo zraněna v letošním roce. Clark na závěr řekl, že tento pomalý operační přístup je pro Rusy uskutečnitelný, protože akceptovali velmi pomalé tempo postupu, na rozdíl od let 2022 a 2023, kdy byl kladen větší důraz na rychlý postup.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.