Pohled na konvoj ruských vojáků vynořující se z husté mlhy u východoukrajinského města Pokrovsk působí téměř apokalypticky. Někteří vojáci se tam pohybují na motorkách a mopedech, jiní stojí na korbě opotřebovaného pickupu. Jeden z vozů má dokonce podivnou klecovitou konstrukci. Ačkoliv se to zdá bizarní, tento krátký videozáznam, jehož geolokaci potvrdila CNN jen pár kilometrů od Pokrovsku, jasně ukazuje na proměnu ruské bojové taktiky na Ukrajině.
Pokud Pokrovsk padne do rukou ruských sil, což se zdá být čím dál pravděpodobnější, stane se největším městem, které Moskva dobyla od pádu Bachmutu v květnu 2023. Stejně jako Bachmut, i Pokrovsk je z velké části zničen, a jeho strategický význam je tak výrazně menší. Nicméně, podobně jako Bachmut, i Pokrovsk se stal symbolem ukrajinského vzdoru.
Ruský prezident Vladimir Putin je zjevně ochoten za dobytí města zaplatit téměř jakoukoliv cenu, a proto se ukrajinská armáda snaží pozice udržet, i když se situace stává zoufalou. Přestože se osud obou východních měst může zdát podobný, vojáci, pozorovatelé a analytici se shodují, že ruský přístup k nim je odlišný. Tato taktická změna jasně demonstruje, jak se válka za poslední dva roky vyvinula.
Hlavním důvodem této transformace je masivní rozšíření dronů, jejichž technologický pokrok umožňuje nasazení mnohem většího počtu na rozsáhlejších vzdálenostech. Tím se efektivně rozšířily "zóny smrti" na obou stranách frontové linie, což výrazně ztěžuje bojové postupy. Místo mohutných průlomů za použití těžké techniky se ruské jednotky stále častěji snaží pronikat do ukrajinských oblastí s pomocí nekonvenčních, lehkých vozidel, jako jsou mopedy a čtyřkolky.
Jeden z vojáků ukrajinské 129. brigády, sloužící nedaleko Kosťantynivky, uvedl, že první střet s Rusy na buginách byl "krajně neočekávaný", ale dává smysl. Řekl, že je to logické, jelikož Ukrajinci útočí drony, a proto je pro Rusy snazší pohybovat se pomocí lehké dopravy. Ukrajinské ministerstvo obrany odhaduje, že v Pokrovsku se nyní nachází asi tři sta ruských vojáků, ale zdůrazňuje, že boje stále probíhají.
Rusko na Pokrovsk pomalu postupuje už téměř dva roky, což je následek průlomu u Avdijivky na východě z počátku roku 2024. Mason Clark, ředitel projektu pro obranu Evropy při Institutu pro studium války (ISW), vysvětlil, že podobně jako při dobytí Avdijivky, i postup k Pokrovsku má za cíl donutit ukrajinské síly k ústupu, nebo je ideálně zcela obklíčit. To se liší od Bachmutu, kde šlo spíše o vyčerpávající a přímý frontální útok do městského terénu. Ačkoliv se ruským silám nepodařilo Pokrovsk zcela obklíčit, podařilo se jim přerušit ukrajinské zásobovací trasy.
Jeden ukrajinský bojový medik, jehož jednotka bojuje v Pokrovsku a nedalekém Myrnohradu, popsal, že evakuace ze zničeného města jsou nyní téměř nemožné. Evakuační vozidla se nemohou dostat blíže než deset až patnáct kilometrů k městu, a i taková blízkost je kvůli dronům velmi riskantní. Vážně zranění vojáci se tak nedostanou do stabilizačního bodu včas, nebo dorazí ve vážném stavu, pokud mají štěstí. Někteří těžce zranění jsou na pozicích uvězněni už dva týdny.
Bitva o Bachmut v první polovině roku 2023 se vyznačovala útoky, které Ukrajinci nazvali "mlýnek na maso", kdy vlny ruských vojáků neustále útočily na dobře bráněné ukrajinské pozice. Cílem bylo donutit Ukrajince k palbě a odhalit tak jejich pozice, což vedlo k extrémně vysokým ztrátám na straně ruských vojsk. Ačkoliv byla tato taktika vyčerpávající a po měsících bojů nakonec vedla k úspěchu díky přesile, nyní se taktika změnila.
Analytik Clark z ISW uvedl, že zatímco u Bachmutu Wagnerova skupina posílala vojáky do otevřeného terénu s očekáváním, že zemřou a vylákají palbu, nyní je cílem, aby se co nejvíce vojáků dostalo co nejblíže k ukrajinským pozicím, nikoliv aby byli obětováni. Voják ze 129. brigády také potvrdil, že ruské útočné skupiny se zmenšily. Dříve se ve městech pohybovaly ve skupinách o pěti až sedmi lidech, nyní maximálně o třech. Menší skupiny je složitější sledovat průzkumnými drony.
Další bojovník z ukrajinské dronové jednotky potvrdil, že Rusové se často pohybují ve trojicích s kalkulací, že dva budou zničeni, ale jeden se dostane do města a získá tam oporu. Podle něj může denně projít až sto takových skupin. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že z více než 1,1 milionu obětí, které Rusko utrpělo od února 2022, byla třetina zabita nebo zraněna v letošním roce. Clark na závěr řekl, že tento pomalý operační přístup je pro Rusy uskutečnitelný, protože akceptovali velmi pomalé tempo postupu, na rozdíl od let 2022 a 2023, kdy byl kladen větší důraz na rychlý postup.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.
Španělské ministerstvo zdravotnictví v pondělí oznámilo, že občan Španělska, který byl evakuován z výletní lodi MV Hondius a nachází se v izolaci v madridské nemocnici, měl pozitivní test na hantavirus. Tento pacient patří do skupiny čtrnácti Španělů, kteří pobývali na palubě plavidla a od desátého května jsou umístěni v karanténě v Ústřední vojenské nemocnici Gómez Ulla v Madridu. Podle vyjádření úřadů se jedná o osobu, která byla vyhodnocena jako blízký kontakt v rámci epidemiologického sledování spuštěného ihned po prvním odhalení nákazy na lodi.
Extrémní vlna veder zasáhla západní Evropu a přinesla rekordní květnové teploty do stovek francouzských měst. Francie spolu se Spojeným královstvím zaznamenaly nové národní teplotní rekordy pro tento měsíc, přičemž meteorologové předpovídají, že ve Španělsku by rtuť teploměru mohla do konce týdny vyšplhat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Podle britského meteorologického úřadu Met Office byl dosavadní historický rekord překonán v londýnských Kew Gardens, kde přístroje naměřily 34,8 stupně Celsia.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.