Pohled na konvoj ruských vojáků vynořující se z husté mlhy u východoukrajinského města Pokrovsk působí téměř apokalypticky. Někteří vojáci se tam pohybují na motorkách a mopedech, jiní stojí na korbě opotřebovaného pickupu. Jeden z vozů má dokonce podivnou klecovitou konstrukci. Ačkoliv se to zdá bizarní, tento krátký videozáznam, jehož geolokaci potvrdila CNN jen pár kilometrů od Pokrovsku, jasně ukazuje na proměnu ruské bojové taktiky na Ukrajině.
Pokud Pokrovsk padne do rukou ruských sil, což se zdá být čím dál pravděpodobnější, stane se největším městem, které Moskva dobyla od pádu Bachmutu v květnu 2023. Stejně jako Bachmut, i Pokrovsk je z velké části zničen, a jeho strategický význam je tak výrazně menší. Nicméně, podobně jako Bachmut, i Pokrovsk se stal symbolem ukrajinského vzdoru.
Ruský prezident Vladimir Putin je zjevně ochoten za dobytí města zaplatit téměř jakoukoliv cenu, a proto se ukrajinská armáda snaží pozice udržet, i když se situace stává zoufalou. Přestože se osud obou východních měst může zdát podobný, vojáci, pozorovatelé a analytici se shodují, že ruský přístup k nim je odlišný. Tato taktická změna jasně demonstruje, jak se válka za poslední dva roky vyvinula.
Hlavním důvodem této transformace je masivní rozšíření dronů, jejichž technologický pokrok umožňuje nasazení mnohem většího počtu na rozsáhlejších vzdálenostech. Tím se efektivně rozšířily "zóny smrti" na obou stranách frontové linie, což výrazně ztěžuje bojové postupy. Místo mohutných průlomů za použití těžké techniky se ruské jednotky stále častěji snaží pronikat do ukrajinských oblastí s pomocí nekonvenčních, lehkých vozidel, jako jsou mopedy a čtyřkolky.
Jeden z vojáků ukrajinské 129. brigády, sloužící nedaleko Kosťantynivky, uvedl, že první střet s Rusy na buginách byl "krajně neočekávaný", ale dává smysl. Řekl, že je to logické, jelikož Ukrajinci útočí drony, a proto je pro Rusy snazší pohybovat se pomocí lehké dopravy. Ukrajinské ministerstvo obrany odhaduje, že v Pokrovsku se nyní nachází asi tři sta ruských vojáků, ale zdůrazňuje, že boje stále probíhají.
Rusko na Pokrovsk pomalu postupuje už téměř dva roky, což je následek průlomu u Avdijivky na východě z počátku roku 2024. Mason Clark, ředitel projektu pro obranu Evropy při Institutu pro studium války (ISW), vysvětlil, že podobně jako při dobytí Avdijivky, i postup k Pokrovsku má za cíl donutit ukrajinské síly k ústupu, nebo je ideálně zcela obklíčit. To se liší od Bachmutu, kde šlo spíše o vyčerpávající a přímý frontální útok do městského terénu. Ačkoliv se ruským silám nepodařilo Pokrovsk zcela obklíčit, podařilo se jim přerušit ukrajinské zásobovací trasy.
Jeden ukrajinský bojový medik, jehož jednotka bojuje v Pokrovsku a nedalekém Myrnohradu, popsal, že evakuace ze zničeného města jsou nyní téměř nemožné. Evakuační vozidla se nemohou dostat blíže než deset až patnáct kilometrů k městu, a i taková blízkost je kvůli dronům velmi riskantní. Vážně zranění vojáci se tak nedostanou do stabilizačního bodu včas, nebo dorazí ve vážném stavu, pokud mají štěstí. Někteří těžce zranění jsou na pozicích uvězněni už dva týdny.
Bitva o Bachmut v první polovině roku 2023 se vyznačovala útoky, které Ukrajinci nazvali "mlýnek na maso", kdy vlny ruských vojáků neustále útočily na dobře bráněné ukrajinské pozice. Cílem bylo donutit Ukrajince k palbě a odhalit tak jejich pozice, což vedlo k extrémně vysokým ztrátám na straně ruských vojsk. Ačkoliv byla tato taktika vyčerpávající a po měsících bojů nakonec vedla k úspěchu díky přesile, nyní se taktika změnila.
Analytik Clark z ISW uvedl, že zatímco u Bachmutu Wagnerova skupina posílala vojáky do otevřeného terénu s očekáváním, že zemřou a vylákají palbu, nyní je cílem, aby se co nejvíce vojáků dostalo co nejblíže k ukrajinským pozicím, nikoliv aby byli obětováni. Voják ze 129. brigády také potvrdil, že ruské útočné skupiny se zmenšily. Dříve se ve městech pohybovaly ve skupinách o pěti až sedmi lidech, nyní maximálně o třech. Menší skupiny je složitější sledovat průzkumnými drony.
Další bojovník z ukrajinské dronové jednotky potvrdil, že Rusové se často pohybují ve trojicích s kalkulací, že dva budou zničeni, ale jeden se dostane do města a získá tam oporu. Podle něj může denně projít až sto takových skupin. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že z více než 1,1 milionu obětí, které Rusko utrpělo od února 2022, byla třetina zabita nebo zraněna v letošním roce. Clark na závěr řekl, že tento pomalý operační přístup je pro Rusy uskutečnitelný, protože akceptovali velmi pomalé tempo postupu, na rozdíl od let 2022 a 2023, kdy byl kladen větší důraz na rychlý postup.
Prezident Donald Trump opakovaně prohlásil, že dny venezuelského prezidenta Nicoláse Madura jsou sečteny, a připustil možnost pozemních úderů uvnitř Venezuely. Odborníci nicméně upozorňují, že ačkoli Trump schválil tajné akce v zemi, USA v současné době nemají dostatečné vojenské prostředky k zahájení rozsáhlé operace na odstranění Madura od moci.
Pohled na konvoj ruských vojáků vynořující se z husté mlhy u východoukrajinského města Pokrovsk působí téměř apokalypticky. Někteří vojáci se tam pohybují na motorkách a mopedech, jiní stojí na korbě opotřebovaného pickupu. Jeden z vozů má dokonce podivnou klecovitou konstrukci. Ačkoliv se to zdá bizarní, tento krátký videozáznam, jehož geolokaci potvrdila CNN jen pár kilometrů od Pokrovsku, jasně ukazuje na proměnu ruské bojové taktiky na Ukrajině.
Týdny po vstupu v platnost dohody o příměří v Pásmu Gazy není válka u konce pro stovky bojovníků Hamásu, kteří zůstávají uvězněni v tunelech pod troskami jihu Gazy, v oblasti obsazené izraelskými silami. Tito izolovaní radikálové, rozdělení do nezávislých buněk, představují citlivý diplomatický problém pro Izrael i mezinárodní mediátory, přičemž hrozí kolapsem měsíc trvající dohody.
Maďarský premiér Viktor Orbán zahájil několik týdnů trvající „protiválečnou roadshow“. Před parlamentními volbami plánovanými na duben příštího roku tak proměňuje kritiku evropské podpory Ukrajině v ústřední téma své předvolební kampaně. Předseda pravicové strany Fidesz zahájil sérii shromáždění, během nichž by měl do konce roku navštívit pět měst, sobotním setkáním v severozápadním Győru.
Nedávno odhalená tajná raketová instalace v Severní Koreji naznačuje, že Pchjongjang nemá vůbec v úmyslu zapojit se do upřímných jednání o kontrole zbrojení. Nově objevená základna jaderných raket se nachází v blízkosti čínských hranic a její existenci potvrdila zpráva think tanku Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) se sídlem ve Washingtonu, D.C.
Island se rozhodl pro neobvyklý krok a potenciální kolaps klíčového systému oceánských proudů označil za hrozbu pro národní bezpečnost. Pro zemi, jejíž relativně mírné klima je zásadně formováno sítí proudů Atlantiku, které transportují teplo na sever, se jedná o existenciální hrozbu. Bez tohoto proudění by byl Island podstatně chladnější a bouřlivější.
Ruský server Vzglyad zveřejnil nový „Žebříček nepřátelských vlád“, který má podle Kremlu odrážet tvrdost jednotlivých kabinetů vůči Rusku. Na vrcholu stojí Velká Británie, zatímco Česko spolu se Spojenými státy obsadilo nepříliš čestné čtvrté místo. Moskva tak nepřímo naznačuje, že dřívější razance západních států slábne. Pro Česko jde o varování. Menší „nepřátelství“ v očích Kremlu neznamená úspěch, ale riziko, že povolujeme vlastní obranný a zahraničně-politický postoj.
Skupina více než 500 předních ekonomů a vědců navrhuje koordinovanou globální akci k řešení problému nerovnosti, který se stal stejně naléhavým jako boj proti změně klimatu. Mezi signatáři otevřeného dopisu jsou taková jména jako bývalá ministryně financí a předsedkyně Federálního rezervního systému Janet Yellen, francouzský ekonom Thomas Piketty a nositel Nobelovy ceny Daren Acemoglu.
V sobotu proběhlo v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě poslední rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou, emeritním pražským arcibiskupem, který zemřel 4. listopadu ve věku 82 let. Zádušní mše, která začala v 11 hodin, byla sloužena pod vedením současného pražského arcibiskupa Jana Graubnera. Celý obřad vedl papežský nuncius Jude Thaddeus Okolo a do liturgie se aktivně zapojili i přátelé a blízcí zesnulého.
Na konci roku 2023 vyvolala fentanylová zdravotní krize ve Spojených státech velký poplach. Situace se však může ještě zhoršit s příchodem další skupiny syntetických opioidů, známých jako nitazeny. Tato droga sice není úplnou novinkou, neboť chemik Alexander Šulgin varoval před potenciálním zneužitím benzimidazolových sloučenin již v 70. letech, ale jeho slova se ukázala jako prorocká až o půl století později. Nitazeny, syntetické opioidy s benzimidazolovým jádrem, se staly jednou z nejnebezpečnějších tříd nových psychoaktivních látek. Způsobují tak rostoucí počet otrav a úmrtí.
Tisíce diplomatů, aktivistů, novinářů a lobbistů se shromažďují v tropickém horku Belému, u ústí Amazonky, na klimatické rozhovory COP30. Poté, co Brazílie získala pořadatelství před třemi lety, byly naděje vysoké. Očekávalo se, že amazonský summit, konaný v zemi, která hostila první globální klimatický summit Země, by mohl představovat zlomový bod v boji proti klimatické krizi.
Ukrajina se bez otálení snaží napravit škody způsobené masivním korupčním skandálem odhaleným tento týden. Přední představitelé spěchají s ujištěním západních partnerů poté, co údajná aféra se sto milionů dolarů v energetickém sektoru, která se dotýká současných i bývalých vysokých úředníků a některých blízkých spolupracovníků prezidenta Volodymyra Zelenského, znepokojila spojence.