Zvláštní vyslanec Donalda Trumpa, Steve Witkoff, se příští týden vydá do Kremlu k jednání. Spojené státy tak nadále usilují o dohodu, která by ukončila válku na Ukrajině. Návštěvu potvrdil ve středu Jurij Ušakov, blízký poradce Vladimira Putina pro zahraniční politiku. Dochází k ní poté, co Ukrajina oznámila, že dospěla s Bílým domem ke „společnému porozumění“ ohledně obrysů možného mírového řešení.
Prezident Trump v úterý potvrdil, že vyslal Witkoffa, aby se setkal s ruským prezidentem. Současně se do Kyjeva vydává náměstek ministra armády USA, Dan Driscoll. Tyto kroky navazují na únik původního 28bodového návrhu plánu, který byl podle Trumpa mezitím „vyladěn s dodatečnými vstupy od obou stran“.
Před potvrzením schůzky Kremlu Trump novinářům sdělil, že setkání se v Moskvě možná zúčastní i jeho zeť Jared Kushner, který působil jako poradce Bílého domu při dřívějších diplomatických rozhovorech. Prezident naznačil, že dohoda by měla zahrnovat územní ústupky „z obou stran“ a snahu „vyčistit hranici“.
Trump si stanovil ukončení konfliktu jako klíčový zahraničněpolitický cíl. Uvedl, že ani jedné straně nestanovil konkrétní datum pro přijetí dohody. Jeho lhůta pro něj je „až to skončí“. Kreml dříve upozornil, že Rusko nebylo konzultováno ohledně nového návrhu dohody a že nemusí přijmout změny oproti původnímu plánu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že ačkoli Moskva původní americký rámec podporovala, situace bude „zásadně odlišná“, pokud dokument prošel podstatnými změnami.
Lavrov v úterý ráno uvedl, že Kreml neobdržel kopii nového plánu. Obvinil Evropu z podkopávání amerického mírového úsilí. Američtí představitelé se sice veřejně nevyjádřili k obavám Ruska, avšak Dan Driscoll vedl schůzky s ruskými zástupci v pondělí a úterý v Abú Zabí. Nicméně některé sporné otázky, ve kterých se Rusko a Ukrajina zásadně rozcházejí, zůstávají údajně dosud neřešeny. Jde například o bezpečnostní záruky pro Kyjev a kontrolu nad několika regiony na východě Ukrajiny, kde stále probíhají boje.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý prohlásil, že je připraven se s Trumpem setkat a projednat zbývající „citlivé body“. Cílem jeho administrativy je uspořádat schůzku ještě do konce měsíce. Zelenskyj uvedl, že sází na další aktivní spolupráci s americkou stranou a s prezidentem Trumpem, protože na sílu Ameriky Rusko klade největší důraz. O den dříve Zelenskyj potvrdil, že původní 28bodový plán byl zeštíhlen a některá ustanovení byla odstraněna.
Trump na sociální síti napsal, že se těší na brzké setkání s prezidenty Zelenským a Putinem, ale „POUZE až bude dohoda o ukončení této války KONEČNÁ nebo ve svých závěrečných fázích“. Navzdory relativnímu optimismu Bílého domu vyjádřili evropští lídři pochybnosti, že je po téměř čtyřech letech války mír na dosah. Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že nevidí „žádnou ruskou vůli k příměří“. Downing Street varoval, že je „ještě dlouhá cesta před námi – náročný úsek“.
V úterý Macron a britský premiér Sir Keir Starmer předsedali schůzce takzvané koalice ochotných. Jedná se o neformální seskupení spojenců Ukrajiny v Evropě i mimo ni, kteří přislíbili další obrannou podporu v případě příměří, včetně předběžných rozhovorů o možné mírové síle. Během hovoru, ke kterému se připojil i ministr zahraničí Marco Rubio, se lídři dohodli na zřízení pracovní skupiny s USA pro „urychlení“ práce na bezpečnostních zárukách, které by mohly být Ukrajině nabídnuty.
Otázka bezpečnostních záruk je pouze jednou z oblastí, ve které se Moskva a Kyjev rozcházejí. Zelenskyj v pondělí prohlásil, že hlavním problémem, který blokuje mír, je Putinův požadavek na právní uznání území, které Rusko zabralo. Moskva neustále požaduje úplné stažení Ukrajiny z celého východního Donbasu, tedy Doněcké a Luhanské oblasti. Ruské síly také kontrolují Krymský poloostrov, který Rusko anektovalo v roce 2014, a velké části dalších dvou regionů, Chersonu a Záporoží.
Po týdnech, kdy diplomacie zdánlivě stagnovala, došlo po úniku plánu podporovaného USA k prudkému nárůstu aktivity. Původní návrh mimo jiné zahrnoval souhlas Ukrajiny s postoupením oblastí, které stále kontroluje, slib nevstoupit do NATO a výrazné snížení velikosti její armády. Tyto prvky zjevně odrážely klíčové požadavky Kremlu. Zatímco Putin uvedl, že původní návrh by mohl tvořit „základ“ pro dohodu, Zelenskyj reagoval prohlášením, že Ukrajina čelí volbě mezi udržením USA jako partnera a zachováním své „důstojnosti“. Evropští lídři několik prvků odmítli.
Před nedělními rozhovory o plánu v Ženevě mezi americkými, evropskými a ukrajinskými představiteli byl ministr Rubio nucen veřejně trvat na tom, že plán „vytvořily USA“. To se stalo poté, co skupina senátorů tvrdila, že jim Rubio řekl, že se jedná fakticky o ruský návrh, nikoliv o pozici Bílého domu. Od té doby USA i Ukrajina oceňují pokrok v návrhu. Zelenskyj po zajištění změn prohlásil, že představuje „správný přístup“. Ačkoliv Trump původně tlačil na rychlé přijetí plánu, v úterý novinářům sdělil, že původní verze „byla jen mapa“ a že „to nebyl plán, byl to koncept.“
Zpráva agentury UN Women uvádí, že za posledních osmnáct měsíců přišel nejméně jeden milion žen a dívek o přístup k humanitární a další zásadní podpoře. Tento stav je důsledkem historicky nejprudšího ročního poklesu zahraniční pomoci.
S Kennedyho centrem to nakonec nevyšlo, ale na jiná místa se jméno úřadujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa daří protlačit. Šéf Bílého domu má momentálně radost z toho, že po něm bylo pojmenováno jedno z letišť ve Spojených státech.
Velmi zajímavý průběh má návštěva prince Harryho doma ve Velké Británii. Mladší syn krále Karla III. dorazil sám a byl mu znemožněn nocleh v královském paláci. V jedné věci se ale nakonec na prince usmálo štěstí. Jde o jeho manželku Meghan a jejich děti.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Tropické počasí momentálně panuje v jižní a západní Evropě, kde se potýkají s vedry, která dosahují teplot až kolem 40 stupňů. Přispívá to ke vzniku a šíření smrtelně nebezpečných požárů. Ve Španělsku evidují 12 obětí při jedné takové události. Informovala o tom BBC.
V očích prezidenta Petra Pavla si lidé zaslouží vědět, jaký je zdravotní stav politika zastávajícího tak zodpovědnou funkci. Proto ve čtvrtek zveřejnil aktuální lékařskou zprávu. Co konstatoval lékař a jaká doporučení dal hlavě státu?
Marek Eben je samozřejmě i letos jednou z tváří karlovarského filmového festivalu, přičemž se stále řeší jeho vystoupení na pátečním slavnostním zahájení. Konkrétně se do lidmi milovaného moderátora ostře opřel jeden z bývalých českých premiérů.
Americký prezident Donald Trump udělal během cesty domů ze summitu NATO v turecké Ankaře něco zvláštního. Na jedné z britských vojenských základen totiž absolvoval mezipřistání, během kterého přesedl do jiného letadla. Jak to vysvětluje?
Akcie Volkswagenu zatím nereagují nijak výrazně na včera večer oznámený plán největší evropské automobilky dramaticky omezit svoji rozsáhlou modelovou řadu. Po dnešním otevření frankfurtské burzy stouply o 1,5 procenta, za letošek však i tak stále odepisují zhruba 30 procent, když přitom index DAX čtyřiceti největších německých firem za stejnou dobu stoupl, o přibližně 2,5 procenta.
Hormuzský průliv je už několik měsíců jedním z nejsledovanějších míst na planetě Zemi. Poté, co se situace na klíčové lodní cestě v poslední době zlepšovala, nastal další zvrat. Pro celý svět to nejsou dobré zprávy.
Víkend už klepe na dveře a nepochybně ho vyhlíží spousta lidí. Počasí je k tomu opravňuje, protože se ponese ve znamení pokračujícího oteplení. Víkendová maxima dosáhnou až 30 stupňů, vyplývá z nejnovější předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bude se Ukrajina řídit slovy českého prezidenta? Kyjev má podle prezidenta Petra Pavla dva měsíce na to, aby se pokusil o mírové ukončení konfliktu se sousedním Ruskem. Následně hrozí eskalace, domnívá se hlava státu.