Zvláštní vyslanec Donalda Trumpa, Steve Witkoff, se příští týden vydá do Kremlu k jednání. Spojené státy tak nadále usilují o dohodu, která by ukončila válku na Ukrajině. Návštěvu potvrdil ve středu Jurij Ušakov, blízký poradce Vladimira Putina pro zahraniční politiku. Dochází k ní poté, co Ukrajina oznámila, že dospěla s Bílým domem ke „společnému porozumění“ ohledně obrysů možného mírového řešení.
Prezident Trump v úterý potvrdil, že vyslal Witkoffa, aby se setkal s ruským prezidentem. Současně se do Kyjeva vydává náměstek ministra armády USA, Dan Driscoll. Tyto kroky navazují na únik původního 28bodového návrhu plánu, který byl podle Trumpa mezitím „vyladěn s dodatečnými vstupy od obou stran“.
Před potvrzením schůzky Kremlu Trump novinářům sdělil, že setkání se v Moskvě možná zúčastní i jeho zeť Jared Kushner, který působil jako poradce Bílého domu při dřívějších diplomatických rozhovorech. Prezident naznačil, že dohoda by měla zahrnovat územní ústupky „z obou stran“ a snahu „vyčistit hranici“.
Trump si stanovil ukončení konfliktu jako klíčový zahraničněpolitický cíl. Uvedl, že ani jedné straně nestanovil konkrétní datum pro přijetí dohody. Jeho lhůta pro něj je „až to skončí“. Kreml dříve upozornil, že Rusko nebylo konzultováno ohledně nového návrhu dohody a že nemusí přijmout změny oproti původnímu plánu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že ačkoli Moskva původní americký rámec podporovala, situace bude „zásadně odlišná“, pokud dokument prošel podstatnými změnami.
Lavrov v úterý ráno uvedl, že Kreml neobdržel kopii nového plánu. Obvinil Evropu z podkopávání amerického mírového úsilí. Američtí představitelé se sice veřejně nevyjádřili k obavám Ruska, avšak Dan Driscoll vedl schůzky s ruskými zástupci v pondělí a úterý v Abú Zabí. Nicméně některé sporné otázky, ve kterých se Rusko a Ukrajina zásadně rozcházejí, zůstávají údajně dosud neřešeny. Jde například o bezpečnostní záruky pro Kyjev a kontrolu nad několika regiony na východě Ukrajiny, kde stále probíhají boje.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý prohlásil, že je připraven se s Trumpem setkat a projednat zbývající „citlivé body“. Cílem jeho administrativy je uspořádat schůzku ještě do konce měsíce. Zelenskyj uvedl, že sází na další aktivní spolupráci s americkou stranou a s prezidentem Trumpem, protože na sílu Ameriky Rusko klade největší důraz. O den dříve Zelenskyj potvrdil, že původní 28bodový plán byl zeštíhlen a některá ustanovení byla odstraněna.
Trump na sociální síti napsal, že se těší na brzké setkání s prezidenty Zelenským a Putinem, ale „POUZE až bude dohoda o ukončení této války KONEČNÁ nebo ve svých závěrečných fázích“. Navzdory relativnímu optimismu Bílého domu vyjádřili evropští lídři pochybnosti, že je po téměř čtyřech letech války mír na dosah. Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že nevidí „žádnou ruskou vůli k příměří“. Downing Street varoval, že je „ještě dlouhá cesta před námi – náročný úsek“.
V úterý Macron a britský premiér Sir Keir Starmer předsedali schůzce takzvané koalice ochotných. Jedná se o neformální seskupení spojenců Ukrajiny v Evropě i mimo ni, kteří přislíbili další obrannou podporu v případě příměří, včetně předběžných rozhovorů o možné mírové síle. Během hovoru, ke kterému se připojil i ministr zahraničí Marco Rubio, se lídři dohodli na zřízení pracovní skupiny s USA pro „urychlení“ práce na bezpečnostních zárukách, které by mohly být Ukrajině nabídnuty.
Otázka bezpečnostních záruk je pouze jednou z oblastí, ve které se Moskva a Kyjev rozcházejí. Zelenskyj v pondělí prohlásil, že hlavním problémem, který blokuje mír, je Putinův požadavek na právní uznání území, které Rusko zabralo. Moskva neustále požaduje úplné stažení Ukrajiny z celého východního Donbasu, tedy Doněcké a Luhanské oblasti. Ruské síly také kontrolují Krymský poloostrov, který Rusko anektovalo v roce 2014, a velké části dalších dvou regionů, Chersonu a Záporoží.
Po týdnech, kdy diplomacie zdánlivě stagnovala, došlo po úniku plánu podporovaného USA k prudkému nárůstu aktivity. Původní návrh mimo jiné zahrnoval souhlas Ukrajiny s postoupením oblastí, které stále kontroluje, slib nevstoupit do NATO a výrazné snížení velikosti její armády. Tyto prvky zjevně odrážely klíčové požadavky Kremlu. Zatímco Putin uvedl, že původní návrh by mohl tvořit „základ“ pro dohodu, Zelenskyj reagoval prohlášením, že Ukrajina čelí volbě mezi udržením USA jako partnera a zachováním své „důstojnosti“. Evropští lídři několik prvků odmítli.
Před nedělními rozhovory o plánu v Ženevě mezi americkými, evropskými a ukrajinskými představiteli byl ministr Rubio nucen veřejně trvat na tom, že plán „vytvořily USA“. To se stalo poté, co skupina senátorů tvrdila, že jim Rubio řekl, že se jedná fakticky o ruský návrh, nikoliv o pozici Bílého domu. Od té doby USA i Ukrajina oceňují pokrok v návrhu. Zelenskyj po zajištění změn prohlásil, že představuje „správný přístup“. Ačkoliv Trump původně tlačil na rychlé přijetí plánu, v úterý novinářům sdělil, že původní verze „byla jen mapa“ a že „to nebyl plán, byl to koncept.“
Pákistánský Islámábád se stal dějištěm zásadního diplomatického zlomu. V tamní přísně střežené „červené zóně“ byla pod dohledem mezinárodních médií zahájena vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv spolu zástupci obou mocností zatím nehovoří přímo, ale využívají pákistánské prostředníky, samotné zahájení rozhovorů je vnímáno jako historický krok, který dává světu naději na zmírnění dlouhodobého napětí.
Ukrajina věří, že válečné zdroje Vladimira Putina se vyčerpávají, zatímco Rusko poprvé otevřeně naznačilo, že mírová dohoda je „na obzoru“. Tyto zprávy přicházejí v momentě, kdy mezi oběma stranami začalo napjaté 32hodinové příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Klid zbraní má trvat od odpoledne 11. dubna do konce dne 12. dubna 2026.
Pákistán se v posledních měsících nečekaně stal klíčovým hráčem na poli globální diplomacie. Poté, co svět sledoval eskalaci napětí mezi Washingtonem a Teheránem, oznámil pákistánský premiér Šehbáz Šaríf 7. dubna 2026 průlomovou zprávu: obě strany dosáhly dohody o příměří. Tento diplomatický úspěch není náhodou, ale výsledkem promyšlené strategie Islámábádu, který dokázal využít svou geografickou polohu i specifické vazby na oba aktéry.
Lék, který se běžně používá k léčbě vzácného Cushingova syndromu, by mohl znamenat zásadní průlom v péči o pacientky s agresivní formou rakoviny vaječníků. Klinická studie publikovaná v prestižním časopise Lancet ukázala, že přípravek s názvem relacorilant dokáže významně prodloužit život ženám trpícím typem onemocnění, které je odolné vůči standardní chemoterapii.
V předvečer maďarských voleb, které mohou ukončit šestnáctiletou nadvládu Viktora Orbána, se atmosféra v zemi vyostřila na maximum. Úřadující premiér a jeho hlavní vyzyvatel Péter Magyar se v posledních hodinách kampaně vzájemně obviňují z využívání cizích zpravodajských služeb a nepřípustného ovlivňování voleb ze zahraničí. Zatímco průzkumy favorizují opoziční stranu Tisza, Orbán varuje před chaosem a ohrožením všeho, co Maďarsko pod jeho vedením vybudovalo.
Americký viceprezident JD Vance stojí před dosud největší výzvou své politické kariéry. Prezident Donald Trump ho totiž pověřil vedením americké delegace v Pákistánu, která má za úkol vyjednat ukončení války s Íránem. Pro Vanceho jde o misi, ve které může získat jen málo, ale ztratit téměř vše, zejména pokud rozhovory skončí neúspěchem.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.