Lidé nejvíce ohrožení zhoršující se kvalitou ovzduší kvůli klimatickým změnám by mohli nevědomky přispívat k tomuto problému. Nový výzkum odhalil, že odměřené dávkovací inhalátory, které používají miliony Američanů, představují významný zdroj znečištění. Podle nadace Asthma and Allergy Foundation of America trpí chronickým plicním onemocněním přibližně 34 milionů Američanů, z toho 28 milionů má astma. Očekává se, že toto číslo poroste, jelikož vyšší teploty přinášejí jevy zhoršující dýchání, jako jsou sucha, záplavy a lesní požáry.
Pro léčbu stavů jako astma nebo chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) se používají malé přístroje, které dodávají léky do plic pomocí hnacích plynů zvaných hydrofluoroalkany (HFA). Problémem není samotný lék, ale právě tyto hnací plyny.
Studie zveřejněné v časopise JAMA zjistily, že inhalátory představují „podstatný“ příspěvek k znečišťování planety. Při uvolnění do atmosféry plyny HFA zachycují teplo a mají potenciál globálního oteplování, který je tisíckrát silnější než u oxidu uhličitého. Podle jedné ze studií bylo za jediný rok znečištění z inhalátorů ekvivalentní provozu více než půl milionu automobilů, nebo spotřebě elektřiny pro 470 000 domácností.
Odměřené dávkovací inhalátory s hnacími plyny byly zodpovědné za 98 % klimatického znečištění pocházejícího z inhalátorů. Dr. William Feldman z Kalifornské univerzity v Los Angeles, spoluautor studie, uvedl, že ačkoliv jsou to „malé produkty“, jde o „snadno řešitelný problém“. Pro většinu pacientů totiž existují alternativní inhalátory s nižšími emisemi, které by mohly snížit emise, aniž by byla ohrožena péče o pacienty.
Jedna ze studií ukázala, že v USA bylo v letech 2014 až 2024 vydáno 1,6 miliardy inhalátorů, což vygenerovalo ročně 2,3 milionu metrických tun emisí ekvivalentu oxidu uhličitého (CO2e). Přestože HFA nejsou pro ozonovou vrstvu tak škodlivé jako starší látky s chlorofluorouhlovodíky, stále nejsou nejšetrnější k životnímu prostředí.
Druhá studie ukázala, že cílená snaha o snížení používání tradičních inhalátorů má smysl. Například US Veterans Administration upřednostňuje suché práškové inhalátory před verzemi s hnacím plynem. Tento přechod snížil emise plynů způsobujících globální oteplování o více než 68 % v letech 2008 až 2023. USA se navíc v rámci Kigalského dodatku z roku 2016 zavázaly snížit množství hydrofluorokarbonů (kam HFA patří) o 85 % do roku 2036.
Přestože suché práškové inhalátory existují, nelze je použít u všech pacientů. Například malé děti potřebují k inhalačnímu roztoku speciální komory, které by u práškových verzí narušily účinnost. Někteří starší nebo křehčí lidé zase nejsou schopni vyvinout dostatečně silný a rychlý nádech. Další překážkou je cena, protože mnoho HFA inhalátorů je generických a levnějších, zatímco práškové varianty často nepokrývá pojištění.
I přes tyto problémy se podle lékařů Alexandera S. Rabina, Jyothi Tirumalasetty a Stephanie I. Maximous, kteří k studiím napsali úvodník, jedná o jednu z „nejslibnějších příležitostí“ pro dekarbonizaci zdravotnického sektoru. Kate Bender z American Lung Association sice uznává, že by inhalátory v budoucnu neměly emitovat skleníkové plyny, ale zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby lidé měli nadále přístup ke všem typům léků, které jim pomáhají. Dr. Feldman uzavřel s tím, že ačkoli inhalátory tvoří jen malou část příčin klimatických změn, „je na nás všech, abychom se snažili přispět ke snížení emisí“.
Prezident Donald Trump zrušil plánovanou cestu americké delegace do Pákistánu, kde měli vyjednavači jednat s íránskou stranou o ukončení válečného konfliktu. Mise, kterou měli vést zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Jared Kushner, byla odvolána krátce poté, co byla ohlášena.
Evropští cestovatelé i letecké společnosti se připravují na mimořádně komplikovanou letní sezónu. I kdyby konflikt na Blízkém východě skončil okamžitě, tlak na dodávky leteckého paliva v dohledné době nepoleví. Evropská unie totiž nedokáže vyprodukovat dostatek paliva pro své vnitřní potřeby a závislost na dovozu skrze Hormuzský průliv se stala kritickým bodem pro fungování celého sektoru.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že zrušil plánovanou misi svých diplomatických vyslanců do pákistánského Islámábádu. Steve Witkoff a Jared Kushner měli v plánu vycestovat na jednání se zástupci Íránu, ke kterému však na základě rozhodnutí hlavy státu nedojde.
Lidský papilomavirus, známý jako HPV, představuje mimořádně rozšířený virus, který se přenáší intimním kontaktem kůže na kůži. Naprostá většina sexuálně aktivních lidí se s tímto virem během svého života setká. Přestože si mnoho lidí HPV spojuje výhradně se zdravím žen, realita je taková, že se týká obou pohlaví. Téměř každý sexuálně aktivní člověk se s ním setká během několika měsíců či let od zahájení sexuálního života, přičemž tělo se většinou s nákazou samo vypořádá.
K osudné havárii v černobylské jaderné elektrárně došlo v časných ranních hodinách 26. dubna 1986, kdy se zvrátil bezpečnostní test jednoho z reaktorů. Kvůli zásadní konstrukční vadě, o které technici nevěděli, došlo k prudkému zvýšení výkonu a následné tepelné reakci. Výbuchy zničily budovu čtvrtého reaktoru a radioaktivní mrak se následně rozšířil nejen nad celou Ukrajinu, ale i do dalších částí Sovětského svazu a severní Evropy.
Nadcházející státní návštěva krále Karla III. a královny Camilly ve Spojených státech je britskými diplomaty označována za událost s „vysokými sázkami a velkým rizikem“. Nejde o běžnou zdvořilostní cestu plnou celebrit a úsměvů pro fotografy, ale o dosud nejtěžší zkoušku královy vlády. Podle odborníků přichází tato návštěva v době nejhlubší krize anglo-amerických vztahů za poslední století, kdy napětí mezi oběma mocnostmi dosahuje kritických hodnot.
Summit na Kypru měl být původně pracovní schůzkou zaměřenou na rozpočet, ale evropské lídry opět pohltila nečekaná krize. Namísto řešení praktických záležitostí se museli vyrovnávat s dalšími politickými otřesy, které ohrožují stabilitu transatlantických vztahů. Napětí mezi Bruselem a Washingtonem dosáhlo nového vrcholu, což vyvolává hluboké obavy o budoucí směřování obranné aliance.
Válka v Íránu se nezadržitelně blíží k šedesátidennímu limitu, který americké zákony stanovují pro vojenské operace bez výslovného souhlasu Kongresu. Podle takzvané Rezoluce o válečných pravomocech (War Powers Resolution), která vznikla po zkušenostech z Vietnamu, připadá tento kritický termín na 1. května. Prezident Donald Trump se však zatím nezdá být pod tlakem, aby o povolení zákonodárce žádal, a jeho administrativa dává jasně najevo, že se nenechá do žádných dohod dotlačit.
Představitelé Evropské unie začínají pracovat na konkrétním plánu, jak využít vzájemnou asistenční doložku v případě napadení členského státu. Tento krok přichází v době, kdy se transatlantická aliance NATO potýká s nejtěžší krizí ve své historii, mimo jiné kvůli zesilující kritice ze strany Donalda Trumpa. Bruselské úřady dostaly za úkol připravit detailní scénář, jakým způsobem by blok reagoval, pokud by byla tato klauzule aktivována.
Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropané musí začít bránit své vlastní zájmy, protože Spojené státy, Čína i Rusko jsou podle něj v současnosti naladěny proti nim. Během diskuse v Aténách s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem zdůraznil, že jde o jedinečný a kritický okamžik, kdy se zájmy těchto tří velmocí střetávají s evropskými. Podle Macrona je nyní ten správný čas, aby se Evropa konečně probudila a začala jednat se zdravým sebevědomím.
Globální ropná krize vyvolaná válkou v Íránu navždy změnila odvětví fosilních paliv. Podle Fatiha Birola, šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA), se země nyní odklánějí od těchto zdrojů, aby si zajistily energetickou bezpečnost.
Přes Česko o víkendu přejde studená fronta, za kterou se ochladí. Teploty ale neklesnou tak výrazně. Vyplývá to z předpovědi na první polovinu příštího týdne. Odpolední maxima budou téměř atakovat dvacítku.