Výzkum odhalil nečekané zjištění: Inhalátory zachraňují životy, ale devastují planetu

Pro léčbu stavů jako astma nebo chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) se používají malé přístroje, které dodávají léky do plic pomocí hnacích plynů zvaných hydrofluoroalkany (HFA). Problémem není samotný lék, ale právě tyto hnací plyny.

Studie zveřejněné v časopise JAMA zjistily, že inhalátory představují „podstatný“ příspěvek k znečišťování planety. Při uvolnění do atmosféry plyny HFA zachycují teplo a mají potenciál globálního oteplování, který je tisíckrát silnější než u oxidu uhličitého. Podle jedné ze studií bylo za jediný rok znečištění z inhalátorů ekvivalentní provozu více než půl milionu automobilů, nebo spotřebě elektřiny pro 470 000 domácností.

Odměřené dávkovací inhalátory s hnacími plyny byly zodpovědné za 98 % klimatického znečištění pocházejícího z inhalátorů. Dr. William Feldman z Kalifornské univerzity v Los Angeles, spoluautor studie, uvedl, že ačkoliv jsou to „malé produkty“, jde o „snadno řešitelný problém“. Pro většinu pacientů totiž existují alternativní inhalátory s nižšími emisemi, které by mohly snížit emise, aniž by byla ohrožena péče o pacienty.

Jedna ze studií ukázala, že v USA bylo v letech 2014 až 2024 vydáno 1,6 miliardy inhalátorů, což vygenerovalo ročně 2,3 milionu metrických tun emisí ekvivalentu oxidu uhličitého (CO2e). Přestože HFA nejsou pro ozonovou vrstvu tak škodlivé jako starší látky s chlorofluorouhlovodíky, stále nejsou nejšetrnější k životnímu prostředí.

Druhá studie ukázala, že cílená snaha o snížení používání tradičních inhalátorů má smysl. Například US Veterans Administration upřednostňuje suché práškové inhalátory před verzemi s hnacím plynem. Tento přechod snížil emise plynů způsobujících globální oteplování o více než 68 % v letech 2008 až 2023. USA se navíc v rámci Kigalského dodatku z roku 2016 zavázaly snížit množství hydrofluorokarbonů (kam HFA patří) o 85 % do roku 2036.

Přestože suché práškové inhalátory existují, nelze je použít u všech pacientů. Například malé děti potřebují k inhalačnímu roztoku speciální komory, které by u práškových verzí narušily účinnost. Někteří starší nebo křehčí lidé zase nejsou schopni vyvinout dostatečně silný a rychlý nádech. Další překážkou je cena, protože mnoho HFA inhalátorů je generických a levnějších, zatímco práškové varianty často nepokrývá pojištění.

I přes tyto problémy se podle lékařů Alexandera S. Rabina, Jyothi Tirumalasetty a Stephanie I. Maximous, kteří k studiím napsali úvodník, jedná o jednu z „nejslibnějších příležitostí“ pro dekarbonizaci zdravotnického sektoru. Kate Bender z American Lung Association sice uznává, že by inhalátory v budoucnu neměly emitovat skleníkové plyny, ale zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby lidé měli nadále přístup ke všem typům léků, které jim pomáhají. Dr. Feldman uzavřel s tím, že ačkoli inhalátory tvoří jen malou část příčin klimatických změn, „je na nás všech, abychom se snažili přispět ke snížení emisí“.