Lidé nejvíce ohrožení zhoršující se kvalitou ovzduší kvůli klimatickým změnám by mohli nevědomky přispívat k tomuto problému. Nový výzkum odhalil, že odměřené dávkovací inhalátory, které používají miliony Američanů, představují významný zdroj znečištění. Podle nadace Asthma and Allergy Foundation of America trpí chronickým plicním onemocněním přibližně 34 milionů Američanů, z toho 28 milionů má astma. Očekává se, že toto číslo poroste, jelikož vyšší teploty přinášejí jevy zhoršující dýchání, jako jsou sucha, záplavy a lesní požáry.
Pro léčbu stavů jako astma nebo chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) se používají malé přístroje, které dodávají léky do plic pomocí hnacích plynů zvaných hydrofluoroalkany (HFA). Problémem není samotný lék, ale právě tyto hnací plyny.
Studie zveřejněné v časopise JAMA zjistily, že inhalátory představují „podstatný“ příspěvek k znečišťování planety. Při uvolnění do atmosféry plyny HFA zachycují teplo a mají potenciál globálního oteplování, který je tisíckrát silnější než u oxidu uhličitého. Podle jedné ze studií bylo za jediný rok znečištění z inhalátorů ekvivalentní provozu více než půl milionu automobilů, nebo spotřebě elektřiny pro 470 000 domácností.
Odměřené dávkovací inhalátory s hnacími plyny byly zodpovědné za 98 % klimatického znečištění pocházejícího z inhalátorů. Dr. William Feldman z Kalifornské univerzity v Los Angeles, spoluautor studie, uvedl, že ačkoliv jsou to „malé produkty“, jde o „snadno řešitelný problém“. Pro většinu pacientů totiž existují alternativní inhalátory s nižšími emisemi, které by mohly snížit emise, aniž by byla ohrožena péče o pacienty.
Jedna ze studií ukázala, že v USA bylo v letech 2014 až 2024 vydáno 1,6 miliardy inhalátorů, což vygenerovalo ročně 2,3 milionu metrických tun emisí ekvivalentu oxidu uhličitého (CO2e). Přestože HFA nejsou pro ozonovou vrstvu tak škodlivé jako starší látky s chlorofluorouhlovodíky, stále nejsou nejšetrnější k životnímu prostředí.
Druhá studie ukázala, že cílená snaha o snížení používání tradičních inhalátorů má smysl. Například US Veterans Administration upřednostňuje suché práškové inhalátory před verzemi s hnacím plynem. Tento přechod snížil emise plynů způsobujících globální oteplování o více než 68 % v letech 2008 až 2023. USA se navíc v rámci Kigalského dodatku z roku 2016 zavázaly snížit množství hydrofluorokarbonů (kam HFA patří) o 85 % do roku 2036.
Přestože suché práškové inhalátory existují, nelze je použít u všech pacientů. Například malé děti potřebují k inhalačnímu roztoku speciální komory, které by u práškových verzí narušily účinnost. Někteří starší nebo křehčí lidé zase nejsou schopni vyvinout dostatečně silný a rychlý nádech. Další překážkou je cena, protože mnoho HFA inhalátorů je generických a levnějších, zatímco práškové varianty často nepokrývá pojištění.
I přes tyto problémy se podle lékařů Alexandera S. Rabina, Jyothi Tirumalasetty a Stephanie I. Maximous, kteří k studiím napsali úvodník, jedná o jednu z „nejslibnějších příležitostí“ pro dekarbonizaci zdravotnického sektoru. Kate Bender z American Lung Association sice uznává, že by inhalátory v budoucnu neměly emitovat skleníkové plyny, ale zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby lidé měli nadále přístup ke všem typům léků, které jim pomáhají. Dr. Feldman uzavřel s tím, že ačkoli inhalátory tvoří jen malou část příčin klimatických změn, „je na nás všech, abychom se snažili přispět ke snížení emisí“.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.
Dvě nejdiskutovanější politické persony v Česku se příští týden sejdou z očí do očí. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) budou jednat o státním rozpočtu, aktuální bezpečnostní situaci či zahraničních cestách.
Skoro až za měsíc přijdou na řadu Velikonoce, ale tuzemští meteorologové už začínají tušit, jak během nich bude. A spoustu lidí to zajímá. V Česku mají do začátku dubna nadále panovat průměrné či dokonce nadprůměrné teploty. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA) ve středu jednomyslně schválily krok, který nemá v historii obdoby. Aby zmírnily dopady eskalujícího konfliktu na Blízkém východě a zastavily prudký růst cen energií, uvolní na globální trh rekordních 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Výkonný ředitel IEA Fatih Birol potvrdil, že jde o největší akci v dějinách agentury, která má kompenzovat výpadek způsobený faktickým uzavřením strategického Hormuzského průlivu. 400 milionů barelů ropy je zhruba tolik, kolik svět spotřebuje během čtyř dnů, nebo kolik za normálních okolností proteče Hormuzským průlivem za 20 dní.
Rusko začalo Íránu poskytovat pokročilé rady ohledně taktiky nasazení dronů, které vycházejí z jeho čtyřletých zkušeností z války na Ukrajině. Podle západních zpravodajských služeb mají tyto informace Teheránu pomoci efektivněji zasahovat americké cíle a objekty v zemích Perského zálivu.
Válečný konflikt v Íránu a s ním spojené uzavření Hormuzského průlivu vyvolávají na světových trzích oprávněné obavy. Většina diskusí se však točí kolem cen ropy a plynu, zatímco se přehlíží riziko, které může být pro lidstvo ještě zásadnější: hrozba „hnojivového šoku“. Hormuzský průliv totiž není jen tepnou pro energetiku, ale je naprosto klíčový pro globální produkci potravin a moderní zemědělství.
Ačkoliv se Írán v současnosti nachází pod drtivým tlakem americko-izraelské ofenzivy, představy o jeho brzkém politickém zhroucení se mohou ukázat jako hluboce mylné. Podle analýzy americké Národní zpravodajské rady (NIC) je totiž nepravděpodobné, že by i rozsáhlá vojenská kampaň vedla k pádu režimu nebo k dosažení politických cílů Washingtonu. Islámská republika prokázala, že disponuje institucionálními mechanismy, které jí umožňují absorbovat externí šoky a zachovat politickou kontinuitu.
Světové trhy s ropou zažívají jeden z nejbouřlivějších týdnů v historii. V důsledku válečného konfliktu mezi Íránem na jedné straně a USA s Izraelem na straně druhé došlo k drastickému omezení plynulosti dopravy v Hormuzském průlivu. Tato úzká vodní cesta, oddělující Írán od Ománu, se stala „geografickou zbraní“ v rukou teheránského režimu, který tak reaguje na probíhající údery proti svému území.
Pět let po smrti Jeffreyho Epsteina zůstávají dvě jména v centru pozornosti vyšetřovatelů i obětí: Richard Kahn a Darren Indyke. Přestože tito muži nebyli nikdy veřejně známými tvářemi, jako Epsteinův dlouholetý účetní a právník dnes drží v rukou klíč k jeho zbývajícímu majetku i nejtemnějším tajemstvím. Právě nyní čelí zvýšenému tlaku, neboť byli předvoláni k výpovědi před kontrolní výbor americké Sněmovny reprezentantů.
Island by mohl uzavřít přístupové rozhovory s Evropskou unií během pouhého roku a půl a stát se tak její v pořadí 28. členskou zemí. V rozhovoru pro server Politico to uvedla islandská ministryně zahraničí Þorgerður Katrín Gunnarsdóttir. Klíčovým milníkem bude referendum naplánované na 29. srpna, v němž obyvatelé ostrova rozhodnou, zda si přejí obnovit dříve přerušená jednání o vstupu do bloku.
Napětí v oblasti Hormuzského průlivu, klíčové tepny pro světový obchod s ropou, dosáhlo v posledních hodinách kritického bodu. Britská námořní agentura UKMTO informovala, že během středečního dopoledne byly neznámými projektily zasaženy celkem tři lodě. Tato eskalace přichází v době, kdy americká armáda oznámila zničení íránských plavidel určených ke kladení min, čímž potvrdila dřívější zprávy o tom, že Teherán začal strategickou vodní cestu zaminovávat.