Spojené státy v noci na dnešek provedly masivní letecký úder na klíčová íránská jaderná zařízení. Na tiskové konferenci v Pentagonu to oznámil ministr obrany Pete Hegseth, podle něhož šlo o historický zásah, který „zdevastoval“ íránské jaderné ambice, aniž by přitom zasáhl civilisty či vojenský personál.
„Cílem bylo oslabit a zničit íránské jaderné schopnosti. Mise byla odvážná a brilantní,“ uvedl Hegseth. Podle něj o takovém útoku snili američtí prezidenti po celá desetiletí, ale až Donald Trump dokázal zasadit rozhodující úder. „Když prezident Trump promluví, svět by měl naslouchat,“ dodal.
Hegseth opakovaně zdůraznil, že prezident Trump neusiluje o válku, ale chce dosáhnout míru prostřednictvím síly. „Řekl to jasně: žádné jaderné zbraně. Írán by měl tuto cestu opustit a zvolit mír.“
Prezident na sociálních sítích zároveň varoval Írán, že případná odveta bude potrestána „nesrovnatelně větší silou“. Hegseth dodal: „Írán by udělal dobře, kdyby ta slova bral vážně. Prezident je nemyslí symbolicky.“
Předseda sboru náčelníků štábů Dan Caine upřesnil, že útok byl vysoce utajený a o jeho načasování či charakteru věděla jen velmi úzká skupina lidí ve Washingtonu. Caine zároveň poděkoval všem zapojeným členům armády a pomocným složkám.
„Byla to nejdelší mise bombardérů B-2 od roku 2001 a zároveň první nasazení MOAB – Massive Ordnance Penetrator,“ doplnil Hegseth s tím, že bombardéry dokázaly proniknout k íránským jaderným cílům a opět je opustit „aniž by si toho svět všiml“.
Letouny B-2 jsou jediné, které dokážou nést bomby schopné zasáhnout hluboko pod zemí ukrytá zařízení, například podzemní komplex Fordow.
Ministr obrany označil americké vojáky za „bojovníky do jednoho“ a ocenil jejich precizní práci. „Každý, kdo se na operaci podílel, odvedl bezchybný výkon,“ řekl.
Zmínil také podporu Izraele, s nímž podle Pentagonu Spojené státy úzce spolupracovaly během příprav.
Závěrem Hegseth prohlásil, že díky „odvážnému a vizionářskému vedení prezidenta Trumpa“ byly jaderné ambice Íránu „vymazány z povrchu země“.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?
Vládou dnes podpořený návrh na zakotvení české koruny do ústavy není v evropském ani mezinárodním kontextu ojedinělý. Obdobné ustanovení už existuje například v Maďarsku nebo Rumunsku. Polsko zase chrání svoji měnovou suverenitu nepřímo, prostřednictvím ústavního postavení centrální banky. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že existují různé způsoby, jak národní měnu ústavně zabezpečit, aniž by to nutně znamenalo definitivní odmítnutí eura.
Jak to tak v Česku bývá, srandu si umíme udělat za všeho. Výjimkou není ani aktuální boj o budoucnost veřejnoprávních médií. Ožila dokonce jedna oblíbená postava z internetového seriálu, aby nám řekla, co si máme o snaze Babišovy vlády myslet.
Kanadský premiér Mark Carney a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se setkávají na dvoudenním summitu v Montrealu, kde chtějí nastavit nový směr transatlantických vztahů. Obě strany se snaží demonstrovat schopnost prosperovat ve světě, který zásadně ovlivňuje politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toto setkání má ukázat, jakým způsobem mohou partneři čelit globálním výzvám a posílit vzájemnou spolupráci.
Americké ozbrojené síly a velení AFRICOM čelí vážnému obvinění, že ve snaze bojovat proti radikálnímu hnutí Aš-Šabáb na jihu Somálska využívají klimatický fenomén El Niño jako zbraň. Podle svědectví místních obyvatel a humanitárních pracovníků v regionu vyvolávají intenzivní nálety v okolí města Jilib paniku a nutí civilní obyvatelstvo, zejména ženy a děti, ustupovat k břehům rozvodněné řeky Džuba, kde jim hrozí utonutí, píše The Guardian.
Britský premiér Andy Burnham v pondělním rozhovoru pro televizní stanici ITV v rámci pořadu Good Morning Britain uvedl, že by v průběhu svého života uvítal návrat Spojeného království do Evropské unie, avšak rozhodnutí plně ponechává na vůli britské veřejnosti. Podle jeho slov musí být britská veřejnost v této otázce hlavním rozhodčím, který určí budoucí směřování země.
Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu The Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.
Americký prezident Donald Trump během svého vystoupení v Iowě opět hovořil o možnosti kandidovat na třetí prezidentské období. Přestože sám zmínil ústavní omezení, prohlásil, že by podle svého názoru právo kandidovat znovu měl. Své tvrzení opřel o nepodložená obvinění z rozsáhlých podvodů při volbách v roce 2020.
Francouzské odbory a opoziční politici obvinili prezidenta Emmanuela Macrona z ohrožení práva na shromažďování a protesty. Reagují tak na vládní snahu urychleně prosadit kontroverzní zákon, podle kterého by demonstranti nesli finanční odpovědnost za škody způsobené vandalismem. Tato legislativa přichází v době prohlubující se sociální krize a rozsáhlých vln demonstrací napříč zemí.
Polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski v rozhovoru pro americkou televizní stanici CNN uvedl, že Rusko vede po celé Evropě neustálou hybridní kampaň. Tato kampaň zahrnuje řadu destruktivních činů včetně vražd, žhářství, kybernetických útoků a sabotáží, které probíhají navzdory tomu, že zůstávají pod prahem otevřené ozbrojené invaze.
Největší město na Západním břehu Jordánu, Hebron, se náhle ocitlo v centru předvolebního dění v Izraeli, kde slouží jako zkušební polygon pro bezpečnostní kroky premiéra Benjamina Netanjahua. Ozbrojený útok na izraelský vojenský kontrolní bod, při němž minulý týden přišli o život dva vojáci, vyvolal okamžitou návštěvu vládních představitelů včetně ministra financí Bezalela Smotricha. Premiér v reakci na incident přislíbil rázné a rozsáhlé vojenské operace, jaké oblast za téměř šedesát let okupace nezažila.
Tři čtvrtiny evropských dopravních pilotů zažily v kokpitu mikrospánek a téměř čtvrtina z nich pravidelně létá navzdory velké únavě, která je činí neschopnými bezpečné práce. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu Evropské asociace pilotů, jenž poukazuje na vážné nedostatky v oblasti bezpečnosti letového provozu. Průzkum se uskutečnil v srpnu a zúčastnilo se ho téměř sedm tisíc kapitánů a důstojníků z celé Evropy.