Spojené státy v noci na dnešek provedly masivní letecký úder na klíčová íránská jaderná zařízení. Na tiskové konferenci v Pentagonu to oznámil ministr obrany Pete Hegseth, podle něhož šlo o historický zásah, který „zdevastoval“ íránské jaderné ambice, aniž by přitom zasáhl civilisty či vojenský personál.
„Cílem bylo oslabit a zničit íránské jaderné schopnosti. Mise byla odvážná a brilantní,“ uvedl Hegseth. Podle něj o takovém útoku snili američtí prezidenti po celá desetiletí, ale až Donald Trump dokázal zasadit rozhodující úder. „Když prezident Trump promluví, svět by měl naslouchat,“ dodal.
Hegseth opakovaně zdůraznil, že prezident Trump neusiluje o válku, ale chce dosáhnout míru prostřednictvím síly. „Řekl to jasně: žádné jaderné zbraně. Írán by měl tuto cestu opustit a zvolit mír.“
Prezident na sociálních sítích zároveň varoval Írán, že případná odveta bude potrestána „nesrovnatelně větší silou“. Hegseth dodal: „Írán by udělal dobře, kdyby ta slova bral vážně. Prezident je nemyslí symbolicky.“
Předseda sboru náčelníků štábů Dan Caine upřesnil, že útok byl vysoce utajený a o jeho načasování či charakteru věděla jen velmi úzká skupina lidí ve Washingtonu. Caine zároveň poděkoval všem zapojeným členům armády a pomocným složkám.
„Byla to nejdelší mise bombardérů B-2 od roku 2001 a zároveň první nasazení MOAB – Massive Ordnance Penetrator,“ doplnil Hegseth s tím, že bombardéry dokázaly proniknout k íránským jaderným cílům a opět je opustit „aniž by si toho svět všiml“.
Letouny B-2 jsou jediné, které dokážou nést bomby schopné zasáhnout hluboko pod zemí ukrytá zařízení, například podzemní komplex Fordow.
Ministr obrany označil americké vojáky za „bojovníky do jednoho“ a ocenil jejich precizní práci. „Každý, kdo se na operaci podílel, odvedl bezchybný výkon,“ řekl.
Zmínil také podporu Izraele, s nímž podle Pentagonu Spojené státy úzce spolupracovaly během příprav.
Závěrem Hegseth prohlásil, že díky „odvážnému a vizionářskému vedení prezidenta Trumpa“ byly jaderné ambice Íránu „vymazány z povrchu země“.
Reza Pahlaví, syn posledního íránského šáha svrženého při islámské revoluci v roce 1979, dnes oznámil, že je připraven ujmout se dočasného vedení Íránu v případě pádu stávajícího teokratického režimu. V emotivním projevu na tiskové konferenci v Paříži vyzval mezinárodní společenství, aby pomohlo svrhnout režim ajatolláha Alího Chameneího a připravilo cestu pro přechod země k demokracii.
Prezident Donald Trump si v pátek večer na svém golfovém klubu v Bedminsteru v New Jersey užíval neformálního večera, zatímco americké strategické bombardéry B-2 s 30tisícovými bunker busters už byly připraveny ke startu. Na první pohled prezident působil klidně – přítomní svědci popisují uvolněného muže, který hostil šéfa OpenAI Sama Altmana a žertoval o umělé inteligenci. Jen několik hodin nato stál ve válečném bunkru Bílého domu, červenou čepici MAGA na hlavě, sledující přímý přenos jednoho z největších amerických vojenských úderů od invaze do Iráku.
Ruské vedení sleduje s rostoucím napětím vývoj konfliktu mezi Izraelem a Íránem. I když z krátkodobého hlediska může válka přinést Moskvě určité výhody – především vyšší ceny ropy a odklon pozornosti Západu od Ukrajiny – celkově jde podle ruských představitelů o nebezpečnou sázku, která hrozí eskalací do jaderné katastrofy a regionální destabilizace.
Napětí na Blízkém východě znovu ohrožuje světové dodavatelské řetězce. Írán po izraelských a amerických útocích pohrozil uzavřením Hormuzského průlivu – klíčové tepny pro vývoz ropy a plynu. Jakékoli narušení této trasy se okamžitě projeví na trzích. Pokud se přidají i jemenští Húsíjové, dopady pocítí celý svět. A Česko bude přímo uprostřed tohoto novodobého ropného šoku.
Dlouholetý a ostře sledovaný případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí rozhodl o zrušení dosavadního osvobozujícího rozsudku a nařídil nové projednání. Obžalovanými jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně, Jana Nagyová. Oba obvinění dlouhodobě odmítají a trvají na své nevině.
Nedávné americké a izraelské letecké údery na íránská jaderná zařízení sice zněly jako rozhodná odpověď na rostoucí jaderné ambice Teheránu, ale otázka, zda se tím riziko íránské jaderné bomby skutečně snížilo, zůstává velmi nejistá. Podle odborníků samotné útoky íránské úsilí sice možná zbrzdily, ale pravděpodobně ho úplně nezastaví – a mohou ho dokonce urychlit.
Na Blízkém východě dochází k dalšímu prudkému vystupňování konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Izraelská armáda podle médií zaútočila na jedno z nejstřeženějších jaderných zařízení v Íránu – podzemní komplex Fordo, který se nachází v provincii Qom jižně od hlavního města. Íránská tisková agentura Tasním potvrdila útok s odkazem na prohlášení představitele krizového řízení v daném regionu, podle něhož „agresor opět udeřil na jaderné zařízení Fordo“.
Rodinná tragédie Shemiraniových se stala symbolem temné stránky konspiračních teorií a jejich šíření na sociálních sítích. Paloma Shemiraniová, nadaná studentka prestižní Cambridgeské univerzity, podlehla ve věku pouhých 23 let neléčené formě rakoviny – její bratři obviňují matku Kate, bývalou zdravotní sestru a výraznou postavu antivakcinačního hnutí, že svou dceru odradila od život zachraňující léčby.
Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu opět přiměl Evropu přemýšlet nad její digitální závislostí na Spojených státech. Kontinent se totiž ocitl v situaci, kdy USA drží v rukou přepínač, kterým mohou v případě potřeby vypnout evropskou internetovou infrastrukturu – a Evropa s tím nemůže nic udělat.
Na obloze se rozsvítila nová éra kosmického poznání. První testovací snímky z přelomové observatoře Vera C. Rubinové, pojmenované po jedné z nejvýznamnějších astronomek historie, odhalily ohromující záběry milionů hvězd a galaxií, které dosud zůstávaly lidskému oku skryté. Observatoř, vybavená největší kamerou, jaká kdy byla postavena, přináší nejen ohromující pohled do hlubin vesmíru, ale také první objevy tisíců asteroidů.
Současná série izraelských útoků na Írán se neomezuje pouze na jadernou infrastrukturu. Podle slov izraelského premiéra Benjamina Netanjahua může tento konflikt vést až ke změně režimu v Islámské republice. Netanjahuova vyjádření přichází poté, co měl být podle některých zpráv americkým prezidentem Donaldem Trumpem odmítnut izraelský plán na atentát na nejvyššího íránského vůdce Alího Chameneího.
Prezident Donald Trump naznačil možnost změny režimu v Íránu, jen několik dní po největším vojenském útoku USA na tuto zemi od počátku diplomatického napětí v roce 1979. Ačkoliv sám označil americké údery na tři íránské jaderné lokality za „monumentální“, jejich skutečný dopad zůstává zatím nejasný.