Spojené státy v noci na dnešek provedly masivní letecký úder na klíčová íránská jaderná zařízení. Na tiskové konferenci v Pentagonu to oznámil ministr obrany Pete Hegseth, podle něhož šlo o historický zásah, který „zdevastoval“ íránské jaderné ambice, aniž by přitom zasáhl civilisty či vojenský personál.
„Cílem bylo oslabit a zničit íránské jaderné schopnosti. Mise byla odvážná a brilantní,“ uvedl Hegseth. Podle něj o takovém útoku snili američtí prezidenti po celá desetiletí, ale až Donald Trump dokázal zasadit rozhodující úder. „Když prezident Trump promluví, svět by měl naslouchat,“ dodal.
Hegseth opakovaně zdůraznil, že prezident Trump neusiluje o válku, ale chce dosáhnout míru prostřednictvím síly. „Řekl to jasně: žádné jaderné zbraně. Írán by měl tuto cestu opustit a zvolit mír.“
Prezident na sociálních sítích zároveň varoval Írán, že případná odveta bude potrestána „nesrovnatelně větší silou“. Hegseth dodal: „Írán by udělal dobře, kdyby ta slova bral vážně. Prezident je nemyslí symbolicky.“
Předseda sboru náčelníků štábů Dan Caine upřesnil, že útok byl vysoce utajený a o jeho načasování či charakteru věděla jen velmi úzká skupina lidí ve Washingtonu. Caine zároveň poděkoval všem zapojeným členům armády a pomocným složkám.
„Byla to nejdelší mise bombardérů B-2 od roku 2001 a zároveň první nasazení MOAB – Massive Ordnance Penetrator,“ doplnil Hegseth s tím, že bombardéry dokázaly proniknout k íránským jaderným cílům a opět je opustit „aniž by si toho svět všiml“.
Letouny B-2 jsou jediné, které dokážou nést bomby schopné zasáhnout hluboko pod zemí ukrytá zařízení, například podzemní komplex Fordow.
Ministr obrany označil americké vojáky za „bojovníky do jednoho“ a ocenil jejich precizní práci. „Každý, kdo se na operaci podílel, odvedl bezchybný výkon,“ řekl.
Zmínil také podporu Izraele, s nímž podle Pentagonu Spojené státy úzce spolupracovaly během příprav.
Závěrem Hegseth prohlásil, že díky „odvážnému a vizionářskému vedení prezidenta Trumpa“ byly jaderné ambice Íránu „vymazány z povrchu země“.
Evropská komise v současnosti posuzuje, zda se Ukrajina potýká s nedostatkem finančních prostředků na udržení svého válečného úsilí. Tento krok přichází v době obnoveného tlaku na využití zmrazeného ruského majetku k pomoci Kyjevu. Unijní představitelé reagují na nedávné zprávy o možné finanční mezeře v ukrajinském rozpočtu. Evropská unie se snaží detailně zmapovat aktuální hospodářskou situaci napadené země.
Stovky žadatelů o azyl, kteří byli v rámci oboustranné dohody nuceně vráceni ze Spojeného království do Francie, beze stopy zmizely. Podle lidskoprávních organizací je mezi pohřešovanými také nejméně jedenačtyřicet dětí, jejichž věk britské úřady zpochybnily, píše The Guardian. Pilotní projekt označovaný jako systém kus za kus měl omezit nelegální přechody Lamanšského průlivu. Lidé se však po svém návratu na francouzské území postupně vytratili z dohledu úřadů.
Kazachstánská snaha zapojit se do hudební soutěže Eurovize narazila na byrokratické překážky. Evropská vysílací unie oznámila, že tamní státní vysílací společnost Khabar Agency nesplňuje podmínky pro získání plného členství. Žádost o vstup do organizace byla zamítnuta na základě interních stanov unie. Kazachstán se tak na pódiu této prestižní události v dohledné době nepředstaví.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Calgary setkal s kanadským premiérem Markem Carneym u příležitosti podpisu Deklarace o století partnerství mezi oběma zeměmi. Během společné tiskové konference uvedl, že neočekává zásadní třístranná mírová jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy před nadcházejícími ruskými volbami.
Mezinárodní vesmírný summit pořádaný francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži měl demonstrovat odhodlání Evropy investovat do vlastního kosmického sektoru. Dvoudenní setkání pod skleněnou kopulí paláce Grand Palais však podle webu Politico ukázalo, že evropské země stále nevynakládají dostatek prostředků na snížení závislosti na Spojených státech. Zástupci průmyslu sice na okraj konference oznámili nové soukromé investice v hodnotě miliard eur, akce však nepřinesla očekávané závazky ohledně veřejného financování. Evropě tak i nadále chybí prostředky potřebné k samostatnému přístupu do vesmíru bez americké pomoci.
Ruský prezident Vladimir Putin přicestoval do indického Dillí, kde se účastní dvoudenního summitu rozšiřujícího se uskupení BRICS. Na vojenské základně Palam jej po příletu přivítal indický náměstek ministra zahraničí Kirti Vardhan Singh. Hlavními tématy vrcholného setkání představitelů jedenácti členských zemí jsou probíhající válečné konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině a také aktuální hospodářské výzvy. V indické metropoli panují v souvislosti s akcí přísná bezpečnostní opatření a rozsáhlá dopravní omezení.
Republikánská strana zakončila v texaském Dallasu svůj neobvyklý dvoudenní kongres zaměřený na nadcházející kongresové volby. Klíčový večerní projev přednesl viceprezident JD Vance, který využil vystoupení k prezentaci rodinných hodnot, víry a ostré kritice Demokratické strany. Jeho vystoupení však v samém závěru zastínil neplánovaný příchod prezidenta Donalda Trumpa, který se ujal slova na více než pětadvacet minut.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.