Von der Leyenová: Válka v Íránu stojí Evropskou unii půl miliardy eur denně

Ursula von der Leyen
Ursula von der Leyen, foto: X/Ursula von der Leyen
Klára Marková 29. dubna 2026 13:43
Sdílej:

Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.

Turbulence na trzích jsou úzce spjaty s blokádou Hormuzského průlivu, klíčové tepny pro světový obchod s ropou, zemním plynem a hnojivy. Podle zpráv americký prezident Donald Trump vydal pokyny k přípravě na dlouhodobou blokádu Íránu. Tato strategie, která má za cíl oslabit teheránskou ekonomiku omezením lodní dopravy z tamních přístavů, však přináší riziko dalších narušení dodavatelských řetězců energií.

Předsedkyně Komise využila situaci jako argument pro zrychlení energetické transformace. Zdůraznila, že Evropa se musí co nejdříve vymanit ze závislosti na dovozu fosilních paliv a zaměřit se na vlastní, dostupnější zdroje. Do této strategie patří podpora obnovitelných zdrojů i jaderné energie, přičemž von der Leyen zdůraznila důležitost technologické neutrality.

Evropská komise plánuje do léta předložit akční plán elektrifikace, který bude obsahovat ambiciózní celoevropské cíle. Návrh agendy naznačuje, že tento dokument by měl být představen v polovině června společně s širší strategií posilování energetické bezpečnosti. Von der Leyen rovněž vyzvala k rychlejšímu pokroku u balíčku opatření pro energetické sítě, který má za cíl modernizovat infrastrukturu pro potřeby většího množství energie z čistých zdrojů.

Kromě dlouhodobých opatření komise tlačí na užší koordinaci v oblasti rezerv pohonných hmot. To se týká zejména zásob nafty a leteckého paliva, stejně jako koordinovaného uvolňování ropných rezerv a řízení produkce v rafinériích. Tato opatření tvoří součást širší reakce Bruselu na současnou energetickou krizi, o níž informovala Komise již v minulém týdnu.

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Nové vedení ukrajinské armády v prvním telefonátu s NATO nastínilo další postup ve válce

Nové vedení ukrajinské armády zahájilo oficiální komunikaci se Severoatlantickou aliancí. Nově jmenovaný vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Mychajlo Drapatij absolvoval svůj první telefonát s nejvyšším velitelem spojeneckých sil v Evropě, generálem Alexusem Grynkewichem. Během rozhovoru zdůraznil, že klíčem k úspěchu na bojišti je v současné fázi konfliktu udržení obranných linií a výrazné navýšení přesných leteckých i raketových úderů na ruské pozice.

Novinky
Ilustrační foto

Části Kanady čelí nejhorším požárům v historii. Nepřetržitá řada nemá v dějinách obdoby, varují experti

Kanada v současnosti čelí rozsáhlým lesním požárům, které sužují celou zemi. Na jejím území je aktivních více než devět set ohnisek, jež vyvolávají masivní evakuace a v provincii Ontario způsobily vůbec nejhorší požární sezónu v historii. Tato situace znovu rozvířila odbornou i politickou debatu o tom, zda by stát neměl vytvořit jednolitou národní strategii a založit specializovaný federální úřad zaměřený na koordinaci krizových situací.

Novinky
Ilustrační foto

Proč jsou zemětřesení v Japonsku na denním pořádku? Odpověď leží ve 40 tisíc kilometrů dlouhém pásmu sopek

Japonská prefektura Kumamoto čelí následkům ničivého zemětřesení o síle okolo sedmi stupňů, které si podle dosavadních zpráv vyžádalo nejméně třináct obětí a stovky zraněných. Záchranné složky spěchají s vyprošťováním lidí ze sutin pod dohledem armády i místních úřadů, přičemž premiérka Sanai Takaičiová zdůraznila, že při pátrání po přeživších rozhoduje každá sekunda. Území na jižním ostrově Kjúšú se přitom zotavovalo ze silných otřesů, které stejný region zasáhly v roce 2016.

Novinky
Andy Burnham

Nový britský premiér může prolomit největší překážku v britsko-unijních vztazích

Nový britský premiér Andy Burnham se po nástupu do funkce zatím naplno nevěnoval vztahům s Evropskou unií, Brusel je však připraven nabídnout Londýnu kompromis ohledně sporů o univerzitní školné. Tento problém doposud blokoval jednání o celkovém restartu vzájemných vztahů, s nímž započal již Burnhamův předchůdce Keir Starmer. Evropská komise nyní naznačuje ochotu ustoupit ze svých původních nekompromisních požadavků, které vyvolávaly silný odpor na britské straně.