Evropská komise, v čele s předsedkyní Ursulou von der Leyenovou, byla nucena udělat významné ústupky Evropskému parlamentu, aby odvrátila hrozící zamítnutí jejího návrhu nového dlouhodobého rozpočtu EU. Přestože je teprve listopad, v Bruselu dorazila sezóna „dávání dárků“, kdy von der Leyenová ustoupila požadavkům, aby získala podporu středových skupin v Parlamentu, aniž by rozhněvala členské státy.
Tento kompromis je neobvyklým krokem Komise v této fázi rozpočtových jednání a odráží novou dynamiku mezi hlavními unijními institucemi. Von der Leyenová věnuje zvýšenou pozornost Parlamentu, který se po volbách posunul více doprava a již několikrát neúspěšně usiloval o její svržení. Ukazuje to, že Komise potřebuje Parlament na své straně a je ochotna jít daleko, aby toho dosáhla.
Europoslanci byli celé týdny rozhořčeni z původního návrhu sedmiletého rozpočtu, zejména kvůli plánovanému způsobu nakládání s penězi pro regiony a zemědělce. Hrozili, že návrh ve čtvrtek zamítnou. V reakci na to Komise v neděli nabídla několik změn, včetně zavedení „venkovského cíle“ pro zemědělské výdaje a poskytnutí větší pravomoci regionálním lídrům při rozdělování peněz. Tyto úpravy by pravděpodobně podpořila i většina členských zemí.
Změny pomohly usmířit centristické frakce, ale zákonodárci už signalizují, že budou žádat další ústupky. Poslanec Zelených Rasmus Andresen kritizoval, že návrh posiluje pouze „pracovní skupiny a kávové schůzky“ namísto skutečné rozhodovací pravomoci Parlamentu. Vyjádřil obavy, zda dodatečné požadavky Parlamentu přijme i Rada EU, která zastupuje členské státy.
Letos byly proti von der Leyenové podány tři návrhy na vyslovení nedůvěry. Ačkoli všechny porazila, ukázaly na hluboké rozpory v centristické alianci, která jí obvykle zajišťuje většinu. Vzhledem k posílení pravice a krajní pravice v Parlamentu je nynější sestava velmi nestabilní. Jeden z úředníků EU uvedl, že v Komisi panuje frustrace kvůli neschopnosti předvídat kroky Parlamentu.
Tím, že Komise ustoupila Parlamentu v bodech přijatelných pro členské státy, předešla institucionálnímu sporu mezi dvěma spoluzákonodárci. Rada EU si chce zachovat status „hlavního psa“ a věří, že Parlament by měl rozpočet pouze potvrdit, zatímco Parlament je odhodlán posílit svou moc. Jeden z vysokých úředníků Parlamentu prohlásil, že poslanci budou „hloupí, pokud nevyužijí své právo veta“ k získání dalších ústupků.
Mluvčí Komise Balazs Ujvari k tomu uvedl, že exekutiva „naslouchala diskusím a postojům“ různých aktérů. Dále řekl, že Komise funguje jako „čestný zprostředkovatel, připravený posunout věci vpřed“. Přestože vyjednavač za EPP Siegfried Mureșan prohlásil vítězství Parlamentu, představitelé frakcí S&D a Renew Europe už připravují budoucí požadavky.
Zástupce S&D ocenil snahu von der Leyenové, ale označil návrh za „kosmetickou změnu“, která neřeší skutečné obavy. Trvá na větší úloze Evropského parlamentu při stanovování pravidel, jak se mají fondy EU utrácet. Cílem je mít ambiciózní rozpočet, který by odpovídal globálnímu kontextu a sloužil občanům. Představitel liberálů z Renew chce zase, aby rozpočet financovaly nové celoevropské příjmy, například daně na úrovni EU, a závaznější hlas regionálních vlád v tom, jak národní metropole utrácejí peníze. Schválení rozpočtu touto frakcí je podle něj s těmito požadavky úzce propojeno.
Exprezident Miloš Zeman i letos přednesl vánoční poselství, ačkoliv od roku 2023 nevykonává žádnou politickou funkci. Bývalý vrcholný politik v televizním vystoupení na CNN Prima News kritizoval bývalého premiéra Petra Fialu či některé členy jeho kabinetu. Překvapil tím, že v jedné věci ocenil svého nástupce Petra Pavla.
Americký prezident Donald Trump nařídil útok proti islámským teroristům v Nigérii, kterým již dříve pohrozil odvetou za vraždění křesťanů v této africké zemi. Nigerijští představitelé potvrdili, že na koordinaci úderů spolupracovali s Washingtonem.
Jiřina Bohdalová se na letošní Vánoce mimořádně těšila, protože její rodina se krátce před svátky rozrostla o dalšího člena. Legendární herečka se dočkala vysněného pravnoučete, ale na hlídání zatím dostává maximálně psa od své dcery. A mazlíček způsobil pěknou polízanici.
Když dnes vyrazíte do ulic, ještě narazíte na uzavřené supermarkety. V letošním roce je to naposledy, co se jejich provozovatelé musí podřizovat zákonu. V příštím týdnu ale opět nastane situace, kdy si po celý den nenakoupíte.
Američané i o Vánocích pokračují v diplomatických jednáních o míru na Ukrajině. Potvrzují to slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který ve čtvrtek mluvil s americkým speciálním vyslancem Stevem Witkoffem. Zelenskyj oznámil, že by se měl brzy opět setkat s Donaldem Trumpem.
Vánoce se nejenom u nás neobejdou bez pohádek v televizi. Největší popularitě se těší Tři oříšky pro Popelku, ale k velmi oblíbeným pohádkám patří i jedna s Helenou Vondráčkovou. Jak to s filmem má sama populární zpěvačka?
Evropské státy se v závěru letošního roku potýkají s mimořádně silnou vlnou chřipky, kterou pohání nová, vysoce nakažlivá varianta viru. Podle varování Světové zdravotnické organizace (WHO) čelí řada nemocnic extrémnímu náporu, který komplikuje fakt, že epidemie vypukla o měsíc dříve, než bývá zvykem.
Americký prezident Donald Trump nedávno vyhlásil „totální blokádu“ všech sankcionovaných ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní. Tento krok, který je součástí širší operace Southern Spear (Jižní kopí), posouvá dosavadní námořní demonstrace a protidrogové razie do roviny agresivní ekonomické války.
Britský král Karel III. ve svém tradičním vánočním poselství, které letos pronesl z historické kaple Westminster Abbey, vyzval národ k jednotě a vzájemnému porozumění v čím dál více rozděleném světě.
Marina Lacerda, jedna z žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, ostře vyzvala k tomu, aby byl Andrew Mountbatten-Windsor konečně pohnán ke spravedlnosti.
I přes neutichající zprávy o klimatických hrozbách přinesl rok 2025 několik zásadních vítězství pro naši planetu, která potvrzují, že úsilí o ochranu životního prostředí přináší reálné výsledky.
Západ poprvé od začátku války formuluje ucelený plán, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny po případném příměří. Berlínská jednání odhalují posun Evropy od pasivity k odpovědnosti, ale také hluboké slabiny evropské obrany, rostoucí americký izolacionismus a trvající nedůvěru vůči Rusku. Návrh stojí na silné ukrajinské armádě, omezené evropské vojenské přítomnosti a americké zpravodajské dominanci. Jde o realistický rámec a zároveň test, zda se Západ dokáže poučit z vlastních chyb.