Evropská komise, v čele s předsedkyní Ursulou von der Leyenovou, byla nucena udělat významné ústupky Evropskému parlamentu, aby odvrátila hrozící zamítnutí jejího návrhu nového dlouhodobého rozpočtu EU. Přestože je teprve listopad, v Bruselu dorazila sezóna „dávání dárků“, kdy von der Leyenová ustoupila požadavkům, aby získala podporu středových skupin v Parlamentu, aniž by rozhněvala členské státy.
Tento kompromis je neobvyklým krokem Komise v této fázi rozpočtových jednání a odráží novou dynamiku mezi hlavními unijními institucemi. Von der Leyenová věnuje zvýšenou pozornost Parlamentu, který se po volbách posunul více doprava a již několikrát neúspěšně usiloval o její svržení. Ukazuje to, že Komise potřebuje Parlament na své straně a je ochotna jít daleko, aby toho dosáhla.
Europoslanci byli celé týdny rozhořčeni z původního návrhu sedmiletého rozpočtu, zejména kvůli plánovanému způsobu nakládání s penězi pro regiony a zemědělce. Hrozili, že návrh ve čtvrtek zamítnou. V reakci na to Komise v neděli nabídla několik změn, včetně zavedení „venkovského cíle“ pro zemědělské výdaje a poskytnutí větší pravomoci regionálním lídrům při rozdělování peněz. Tyto úpravy by pravděpodobně podpořila i většina členských zemí.
Změny pomohly usmířit centristické frakce, ale zákonodárci už signalizují, že budou žádat další ústupky. Poslanec Zelených Rasmus Andresen kritizoval, že návrh posiluje pouze „pracovní skupiny a kávové schůzky“ namísto skutečné rozhodovací pravomoci Parlamentu. Vyjádřil obavy, zda dodatečné požadavky Parlamentu přijme i Rada EU, která zastupuje členské státy.
Letos byly proti von der Leyenové podány tři návrhy na vyslovení nedůvěry. Ačkoli všechny porazila, ukázaly na hluboké rozpory v centristické alianci, která jí obvykle zajišťuje většinu. Vzhledem k posílení pravice a krajní pravice v Parlamentu je nynější sestava velmi nestabilní. Jeden z úředníků EU uvedl, že v Komisi panuje frustrace kvůli neschopnosti předvídat kroky Parlamentu.
Tím, že Komise ustoupila Parlamentu v bodech přijatelných pro členské státy, předešla institucionálnímu sporu mezi dvěma spoluzákonodárci. Rada EU si chce zachovat status „hlavního psa“ a věří, že Parlament by měl rozpočet pouze potvrdit, zatímco Parlament je odhodlán posílit svou moc. Jeden z vysokých úředníků Parlamentu prohlásil, že poslanci budou „hloupí, pokud nevyužijí své právo veta“ k získání dalších ústupků.
Mluvčí Komise Balazs Ujvari k tomu uvedl, že exekutiva „naslouchala diskusím a postojům“ různých aktérů. Dále řekl, že Komise funguje jako „čestný zprostředkovatel, připravený posunout věci vpřed“. Přestože vyjednavač za EPP Siegfried Mureșan prohlásil vítězství Parlamentu, představitelé frakcí S&D a Renew Europe už připravují budoucí požadavky.
Zástupce S&D ocenil snahu von der Leyenové, ale označil návrh za „kosmetickou změnu“, která neřeší skutečné obavy. Trvá na větší úloze Evropského parlamentu při stanovování pravidel, jak se mají fondy EU utrácet. Cílem je mít ambiciózní rozpočet, který by odpovídal globálnímu kontextu a sloužil občanům. Představitel liberálů z Renew chce zase, aby rozpočet financovaly nové celoevropské příjmy, například daně na úrovni EU, a závaznější hlas regionálních vlád v tom, jak národní metropole utrácejí peníze. Schválení rozpočtu touto frakcí je podle něj s těmito požadavky úzce propojeno.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.
Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.
Od vypuknutí války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem na konci února 2026 se Hormuzský průliv stal jedním z nejnebezpečnějších míst na světě. Írán v reakci na útoky cílí na komerční plavidla, což vedlo k faktickému uzavření této strategické tepny. Přestože prezident Donald Trump vydal Teheránu ultimátum a vyzval spojence z NATO k pomoci, americká armáda zatím nepřistoupila k přímému silovému zajištění průjezdu.
Otázka, zda mají Spojené státy připravený plán pro „den poté“ v Íránu, se stává naprosto klíčovou. Historie západních intervencí na Blízkém východě totiž ukazuje, že samotné vojenské vítězství je málokdy problémem; skutečná katastrofa podle expertů obvykle přichází až s neschopností spravovat zemi po pádu starého režimu. Příklad Iráku z roku 2003, kde rozpuštění armády a státní správy vedlo k chaosu a vzestupu terorismu, slouží jako mrazivé varování.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během pátečního setkání šéfů diplomacií zemí G7 ve Francii poodhalil odhadovaný časový rámec probíhajícího konfliktu s Íránem. Podle zdrojů blízkých jednání Rubio svým spojencům sdělil, že válka bude trvat ještě další dva až čtyři týdny. Toto vyjádření je významné zejména proto, že poprvé posouvá hranici ukončení bojů za původní šestitýdenní horizont, o kterém dříve mluvil prezident Donald Trump.
Globální energetická krize, kterou vyvolal ozbrojený konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, začíná tvrdě dopadat na ukrajinské válečné úsilí. Prudké zvýšení cen pohonných hmot vytváří nový tlak na Kyjev, který se potýká s omezenými zásobami paliva pro svá bojová vozidla. Nedostatek pociťují vojáci přímo v terénu, kde jsou nuceni s naftou a benzínem šetřit.
Papež Lev v sobotu uskuteční svou historicky první evropskou cestu od loňského zvolení do čela katolické církve. Jeho cílem se stalo Monako, stát proslulý spíše kasiny a luxusními jachtami než náboženským zápalem. Rozhodnutí navštívit právě tuto bohatou enklávu vyvolalo mezi vatikánskými pozorovateli údiv, neboť k poslední papežské návštěvě v knížectví došlo před neuvěřitelnými 488 lety, kdy sem v roce 1538 zavítal Pavel III.
Dnešní noc přinese nepopulární hodinový posun ručiček na našich hodinkách, což značí návrat letního času. Přesně ve dvě hodiny ráno se čas poskočí na třetí, což pro mnohé znamená citelný úbytek spánku. Tato změna bude nepříjemná především pro ty, kteří se v neděli chystají na časnou ranní směnu.