Evropská komise, v čele s předsedkyní Ursulou von der Leyenovou, byla nucena udělat významné ústupky Evropskému parlamentu, aby odvrátila hrozící zamítnutí jejího návrhu nového dlouhodobého rozpočtu EU. Přestože je teprve listopad, v Bruselu dorazila sezóna „dávání dárků“, kdy von der Leyenová ustoupila požadavkům, aby získala podporu středových skupin v Parlamentu, aniž by rozhněvala členské státy.
Tento kompromis je neobvyklým krokem Komise v této fázi rozpočtových jednání a odráží novou dynamiku mezi hlavními unijními institucemi. Von der Leyenová věnuje zvýšenou pozornost Parlamentu, který se po volbách posunul více doprava a již několikrát neúspěšně usiloval o její svržení. Ukazuje to, že Komise potřebuje Parlament na své straně a je ochotna jít daleko, aby toho dosáhla.
Europoslanci byli celé týdny rozhořčeni z původního návrhu sedmiletého rozpočtu, zejména kvůli plánovanému způsobu nakládání s penězi pro regiony a zemědělce. Hrozili, že návrh ve čtvrtek zamítnou. V reakci na to Komise v neděli nabídla několik změn, včetně zavedení „venkovského cíle“ pro zemědělské výdaje a poskytnutí větší pravomoci regionálním lídrům při rozdělování peněz. Tyto úpravy by pravděpodobně podpořila i většina členských zemí.
Změny pomohly usmířit centristické frakce, ale zákonodárci už signalizují, že budou žádat další ústupky. Poslanec Zelených Rasmus Andresen kritizoval, že návrh posiluje pouze „pracovní skupiny a kávové schůzky“ namísto skutečné rozhodovací pravomoci Parlamentu. Vyjádřil obavy, zda dodatečné požadavky Parlamentu přijme i Rada EU, která zastupuje členské státy.
Letos byly proti von der Leyenové podány tři návrhy na vyslovení nedůvěry. Ačkoli všechny porazila, ukázaly na hluboké rozpory v centristické alianci, která jí obvykle zajišťuje většinu. Vzhledem k posílení pravice a krajní pravice v Parlamentu je nynější sestava velmi nestabilní. Jeden z úředníků EU uvedl, že v Komisi panuje frustrace kvůli neschopnosti předvídat kroky Parlamentu.
Tím, že Komise ustoupila Parlamentu v bodech přijatelných pro členské státy, předešla institucionálnímu sporu mezi dvěma spoluzákonodárci. Rada EU si chce zachovat status „hlavního psa“ a věří, že Parlament by měl rozpočet pouze potvrdit, zatímco Parlament je odhodlán posílit svou moc. Jeden z vysokých úředníků Parlamentu prohlásil, že poslanci budou „hloupí, pokud nevyužijí své právo veta“ k získání dalších ústupků.
Mluvčí Komise Balazs Ujvari k tomu uvedl, že exekutiva „naslouchala diskusím a postojům“ různých aktérů. Dále řekl, že Komise funguje jako „čestný zprostředkovatel, připravený posunout věci vpřed“. Přestože vyjednavač za EPP Siegfried Mureșan prohlásil vítězství Parlamentu, představitelé frakcí S&D a Renew Europe už připravují budoucí požadavky.
Zástupce S&D ocenil snahu von der Leyenové, ale označil návrh za „kosmetickou změnu“, která neřeší skutečné obavy. Trvá na větší úloze Evropského parlamentu při stanovování pravidel, jak se mají fondy EU utrácet. Cílem je mít ambiciózní rozpočet, který by odpovídal globálnímu kontextu a sloužil občanům. Představitel liberálů z Renew chce zase, aby rozpočet financovaly nové celoevropské příjmy, například daně na úrovni EU, a závaznější hlas regionálních vlád v tom, jak národní metropole utrácejí peníze. Schválení rozpočtu touto frakcí je podle něj s těmito požadavky úzce propojeno.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.
Čínský prezident Si Ťin-pching během vrcholného setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu vyzval k rozsáhlé spolupráci zabraňující vojenskému střetu obou mocností. Předložil návrhy na vzájemné porozumění, které by měly odvrátit případný konflikt v období rostoucího soupeření v oblasti obchodu či umělé inteligence. Podle jeho slov mohou cíle obou zemí existovat vedle sebe a přinášet oboustranný užitek. Zdůraznil přitom nutnost upřímného dialogu a zachování pravidelné komunikace mezi armádami obou států.
Z Rusů měli dosud obavy především na východním křídle NATO, tedy například v Polsku a Pobaltí. Podle nejnovějších informací ale mají ohroženy i země ve Středomoří, které se od hranic s Ruskem nacházejí daleko. Přesto by na jejich území mohly zaútočit ruské bezpilotní stroje.
