Evropská komise, v čele s předsedkyní Ursulou von der Leyenovou, byla nucena udělat významné ústupky Evropskému parlamentu, aby odvrátila hrozící zamítnutí jejího návrhu nového dlouhodobého rozpočtu EU. Přestože je teprve listopad, v Bruselu dorazila sezóna „dávání dárků“, kdy von der Leyenová ustoupila požadavkům, aby získala podporu středových skupin v Parlamentu, aniž by rozhněvala členské státy.
Tento kompromis je neobvyklým krokem Komise v této fázi rozpočtových jednání a odráží novou dynamiku mezi hlavními unijními institucemi. Von der Leyenová věnuje zvýšenou pozornost Parlamentu, který se po volbách posunul více doprava a již několikrát neúspěšně usiloval o její svržení. Ukazuje to, že Komise potřebuje Parlament na své straně a je ochotna jít daleko, aby toho dosáhla.
Europoslanci byli celé týdny rozhořčeni z původního návrhu sedmiletého rozpočtu, zejména kvůli plánovanému způsobu nakládání s penězi pro regiony a zemědělce. Hrozili, že návrh ve čtvrtek zamítnou. V reakci na to Komise v neděli nabídla několik změn, včetně zavedení „venkovského cíle“ pro zemědělské výdaje a poskytnutí větší pravomoci regionálním lídrům při rozdělování peněz. Tyto úpravy by pravděpodobně podpořila i většina členských zemí.
Změny pomohly usmířit centristické frakce, ale zákonodárci už signalizují, že budou žádat další ústupky. Poslanec Zelených Rasmus Andresen kritizoval, že návrh posiluje pouze „pracovní skupiny a kávové schůzky“ namísto skutečné rozhodovací pravomoci Parlamentu. Vyjádřil obavy, zda dodatečné požadavky Parlamentu přijme i Rada EU, která zastupuje členské státy.
Letos byly proti von der Leyenové podány tři návrhy na vyslovení nedůvěry. Ačkoli všechny porazila, ukázaly na hluboké rozpory v centristické alianci, která jí obvykle zajišťuje většinu. Vzhledem k posílení pravice a krajní pravice v Parlamentu je nynější sestava velmi nestabilní. Jeden z úředníků EU uvedl, že v Komisi panuje frustrace kvůli neschopnosti předvídat kroky Parlamentu.
Tím, že Komise ustoupila Parlamentu v bodech přijatelných pro členské státy, předešla institucionálnímu sporu mezi dvěma spoluzákonodárci. Rada EU si chce zachovat status „hlavního psa“ a věří, že Parlament by měl rozpočet pouze potvrdit, zatímco Parlament je odhodlán posílit svou moc. Jeden z vysokých úředníků Parlamentu prohlásil, že poslanci budou „hloupí, pokud nevyužijí své právo veta“ k získání dalších ústupků.
Mluvčí Komise Balazs Ujvari k tomu uvedl, že exekutiva „naslouchala diskusím a postojům“ různých aktérů. Dále řekl, že Komise funguje jako „čestný zprostředkovatel, připravený posunout věci vpřed“. Přestože vyjednavač za EPP Siegfried Mureșan prohlásil vítězství Parlamentu, představitelé frakcí S&D a Renew Europe už připravují budoucí požadavky.
Zástupce S&D ocenil snahu von der Leyenové, ale označil návrh za „kosmetickou změnu“, která neřeší skutečné obavy. Trvá na větší úloze Evropského parlamentu při stanovování pravidel, jak se mají fondy EU utrácet. Cílem je mít ambiciózní rozpočet, který by odpovídal globálnímu kontextu a sloužil občanům. Představitel liberálů z Renew chce zase, aby rozpočet financovaly nové celoevropské příjmy, například daně na úrovni EU, a závaznější hlas regionálních vlád v tom, jak národní metropole utrácejí peníze. Schválení rozpočtu touto frakcí je podle něj s těmito požadavky úzce propojeno.
Strategie národní obrany (NDS) pro rok 2026 konečně přiznává to, co je již delší dobu zřejmé: americká obranná průmyslová základna (DIB) je v rozvratu. Průmyslová síla se opět stává klíčovým prvkem v soutěži velmocí. Ačkoliv dokument správně volá po „obrodě amerického průmyslu, jaká nastane jednou za století“, navržená opatření jsou podle odborníků nedostatečná vzhledem k hloubce strukturálních problémů, kterým armáda USA čelí.
V arktickém městě Nuuk, které má pouhých 20 000 obyvatel, se v těchto dnech odehrává zásadní diplomatický posun. Kanada zde v pátek 6. února 2026 oficiálně otevřela svůj nový konzulát, čímž vyslala jasný signál o své nové strategii v Arktidě. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na ovládnutí Grónska, a kanadský premiér Mark Carney se tak snaží vybudovat protiváhu americkému vlivu.
Itálie se v otázce společného evropského dluhu nečekaně přiklonila na stranu Německa. Přestože Řím tuto myšlenku dlouhodobě prosazoval, nyní se rozhodl zchladit návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Italská vláda se tak chce vyhnout tomu, aby přilévala olej do ohně v narůstajícím sporu mezi Paříží a Berlínem.
Vědci varují, že se svět nachází blíže „bodu, odkud není návratu“, než se dosud předpokládalo. Po překročení této hranice již nebude možné zastavit nekontrolované globální oteplování. Pokračující nárůst teplot by mohl spustit klimatické body zvratu, které vyvolají kaskádu dalších změn a zpětných vazeb.
Jiřina Bohdalová v květnu oslaví 95. narozeniny, ale i někteří mladší lidé jí mohou závidět, jak je stále aktivní. Není ani vyloučeno, že jedna z nejslavnějších českých hereček natočí další celovečerní film. Je už nějaký projekt v procesu?
Meteorologická zima pokračuje až do konce února, ale sníh se z nížin vytratil již v posledních dnech. Na horách se ale místy drží desítky centimetrů sněhové pokrývky. Další nadílky se na některých místech v Česku dočkáme snad o víkendu.
Lucie Vondráčková je už nějaký čas zdánlivě opět k mání, protože vztah se zápasníkem Zdeňkem Polívkou skončil rozchodem. Ctitelé oblíbené herečky a zpěvačky ale obdrželi špatnou zprávu přímo z jejích úst.
Česko bude na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci, která se v Německu uskuteční o nadcházejícím víkendu, reprezentovat prezident Petr Pavel. Potvrdil to Pražský hrad, který odhalil program hlavy státu na této události.
Smutná zpráva zasáhla Bena Cristovaa, který je jednou z největších hvězd české hudební scény. Kořeny má ale díky otci v Africe. S tatínkem už se ale neuvidí. Fanouškům totiž prozradil, že táta přišel o život při dopravní nehodě.
V USA se objevil dokument, podle kterého řekl americký prezident Donald Trump před dvaceti lety policistovi, že každý ví, co dělá sexuální delikvent Jeffrey Epstein. Jde o dokument FBI zveřejněný ministerstvem spravedlnosti, upozornila britská stanice BBC.
Až bude ve čtvrtek na programu v rámci Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo pětikilometrový rychlobruslařský závod žen, čeští fanoušci v něm budou moct fandit loučící se legendě Martině Sáblíkové. Ta totiž dostala svolení od lékařů, že se může závodu zúčastnit poté, co nemohla kvůli nemoci závodit na tříkilometrové trati.
Česko v uplynulém týdnu zasáhla smutná zpráva. Zemřela legendární herečka Jana Brejchová, bylo jí 86 let. Lidé se s ní budou moci rozloučit během příštího týdne. Rodina už totiž rozhodla o podobě posledního rozloučení.