Evropská komise, v čele s předsedkyní Ursulou von der Leyenovou, byla nucena udělat významné ústupky Evropskému parlamentu, aby odvrátila hrozící zamítnutí jejího návrhu nového dlouhodobého rozpočtu EU. Přestože je teprve listopad, v Bruselu dorazila sezóna „dávání dárků“, kdy von der Leyenová ustoupila požadavkům, aby získala podporu středových skupin v Parlamentu, aniž by rozhněvala členské státy.
Tento kompromis je neobvyklým krokem Komise v této fázi rozpočtových jednání a odráží novou dynamiku mezi hlavními unijními institucemi. Von der Leyenová věnuje zvýšenou pozornost Parlamentu, který se po volbách posunul více doprava a již několikrát neúspěšně usiloval o její svržení. Ukazuje to, že Komise potřebuje Parlament na své straně a je ochotna jít daleko, aby toho dosáhla.
Europoslanci byli celé týdny rozhořčeni z původního návrhu sedmiletého rozpočtu, zejména kvůli plánovanému způsobu nakládání s penězi pro regiony a zemědělce. Hrozili, že návrh ve čtvrtek zamítnou. V reakci na to Komise v neděli nabídla několik změn, včetně zavedení „venkovského cíle“ pro zemědělské výdaje a poskytnutí větší pravomoci regionálním lídrům při rozdělování peněz. Tyto úpravy by pravděpodobně podpořila i většina členských zemí.
Změny pomohly usmířit centristické frakce, ale zákonodárci už signalizují, že budou žádat další ústupky. Poslanec Zelených Rasmus Andresen kritizoval, že návrh posiluje pouze „pracovní skupiny a kávové schůzky“ namísto skutečné rozhodovací pravomoci Parlamentu. Vyjádřil obavy, zda dodatečné požadavky Parlamentu přijme i Rada EU, která zastupuje členské státy.
Letos byly proti von der Leyenové podány tři návrhy na vyslovení nedůvěry. Ačkoli všechny porazila, ukázaly na hluboké rozpory v centristické alianci, která jí obvykle zajišťuje většinu. Vzhledem k posílení pravice a krajní pravice v Parlamentu je nynější sestava velmi nestabilní. Jeden z úředníků EU uvedl, že v Komisi panuje frustrace kvůli neschopnosti předvídat kroky Parlamentu.
Tím, že Komise ustoupila Parlamentu v bodech přijatelných pro členské státy, předešla institucionálnímu sporu mezi dvěma spoluzákonodárci. Rada EU si chce zachovat status „hlavního psa“ a věří, že Parlament by měl rozpočet pouze potvrdit, zatímco Parlament je odhodlán posílit svou moc. Jeden z vysokých úředníků Parlamentu prohlásil, že poslanci budou „hloupí, pokud nevyužijí své právo veta“ k získání dalších ústupků.
Mluvčí Komise Balazs Ujvari k tomu uvedl, že exekutiva „naslouchala diskusím a postojům“ různých aktérů. Dále řekl, že Komise funguje jako „čestný zprostředkovatel, připravený posunout věci vpřed“. Přestože vyjednavač za EPP Siegfried Mureșan prohlásil vítězství Parlamentu, představitelé frakcí S&D a Renew Europe už připravují budoucí požadavky.
Zástupce S&D ocenil snahu von der Leyenové, ale označil návrh za „kosmetickou změnu“, která neřeší skutečné obavy. Trvá na větší úloze Evropského parlamentu při stanovování pravidel, jak se mají fondy EU utrácet. Cílem je mít ambiciózní rozpočet, který by odpovídal globálnímu kontextu a sloužil občanům. Představitel liberálů z Renew chce zase, aby rozpočet financovaly nové celoevropské příjmy, například daně na úrovni EU, a závaznější hlas regionálních vlád v tom, jak národní metropole utrácejí peníze. Schválení rozpočtu touto frakcí je podle něj s těmito požadavky úzce propojeno.
Britská veřejnoprávní televize BBC čelí největší krizi za poslední desetiletí, která přichází v nejméně vhodnou dobu. Spory o nestrannost zpravodajství eskalovaly rezignacemi dvou vrcholných manažerů a hrozbou právních kroků ze strany Donalda Trumpa. Celá situace nastává právě ve chvíli, kdy se BBC připravuje na klíčová jednání s britskou vládou o obnovení své Královské charty, která určí její pravidla a především model financování.
Evropské snahy o využití zmrazených ruských aktiv k zajištění finanční půjčky pro Ukrajinu čelí vážným překážkám, které sahají za počáteční námitky Belgie. Zatímco Belgie, kde je ve finančním depozitáři Euroclear uložena většina (přibližně $140 miliard) zmrazených ruských státních aktiv, požaduje od ostatních členských zemí finanční záruky proti právním a finančním rizikům, nově se ozývá i Slovensko.
Austrálie a Turecko se dostaly do patové situace ohledně hostování nadcházející klimatické konference COP31 a ani jedna strana zatím nehodlá ustoupit. Tato záležitost musí být vyřešena do konce příštího týdne, kdy končí současný summit v Belému. Pokud by k dohodě nedošlo, role hostitele by automaticky připadla německému Bonnu, kde sídlí Rámcová úmluva OSN o změně klimatu.
Evropská komise, v čele s předsedkyní Ursulou von der Leyenovou, byla nucena udělat významné ústupky Evropskému parlamentu, aby odvrátila hrozící zamítnutí jejího návrhu nového dlouhodobého rozpočtu EU. Přestože je teprve listopad, v Bruselu dorazila sezóna „dávání dárků“, kdy von der Leyenová ustoupila požadavkům, aby získala podporu středových skupin v Parlamentu, aniž by rozhněvala členské státy.
Senát USA v pondělí večer schválil kompromisní návrh zákona o financování, který ukončí nejdelší rozpočtovou uzávěru v americké historii. Hlasování v poměru 60 pro a 40 proti poslalo finanční opatření do Sněmovny reprezentantů. Očekává se, že tam by mohlo být schváleno už ve středu.
Princ z Walesu, William, otevřeně promluvil o tom, jak s Princeznou z Walesu, Catherine, řešili sdílení složitých rodinných událostí se svými dětmi. Konkrétně se jednalo o oznámení diagnózy rakoviny u Catherine a také u Krále Karla III.
Plány na mezinárodní stabilizační síly s mandátem OSN, které by měly odzbrojit Hamás v Gaze, čelí rostoucímu odporu. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že se nehodlají podílet na misi, neboť dosud nevidí jasný právní rámec pro její fungování. Toto rozhodnutí, oznámené vyslancem Dr. Anwarem Gargashou v Abú Dhabí, odráží širší pochybnosti arabských států o podmínkách rezoluce navržené Spojenými státy.
Kanadě byl 10. listopadu 2025 odebrán oficiální status země bez spalniček, a to v důsledku rozsáhlé epidemie, která v uplynulém roce postihla tisíce lidí. Toto rozhodnutí oznámila Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), která funguje jako regionální pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Ameriku. Epidemiologové tuto změnu očekávali, protože spalničky jsou extrémně nakažlivé a pokles míry proočkovanosti v Kanadě a dalších zemích zanechal mnoho dětí nechráněných.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.