Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová důrazně varovala před „jednostranným rozdělováním suverénního evropského národa“ v době, kdy se Evropa snaží prosadit svůj vliv na mírové úsilí vedené Spojenými státy na Ukrajině. Během svého středečního projevu k evropským zákonodárcům ve Štrasburku von der Leyenová uvedla, že Rusko „nevykazuje žádné známky skutečné ochoty ukončit konflikt“ a pokračuje v uvažování, které se nezměnilo od dob Jalty – kritizovaného a často nepochopeného summitu z roku 1945, jenž stanovil poválečné uspořádání.
Von der Leyenová prohlásila, že „musíme mít jasno v tom, že nemůže dojít k jednostrannému rozdělení suverénního evropského národa a že hranice nemohou být měněny silou.“ Upozornila, že pokud by Evropa dnes legitimizovala a formalizovala narušení hranic, „otevřela by dveře dalším válkám zítra, a to nesmíme dopustit“.
I přes své obavy von der Leyenová uvítala úsilí Donalda Trumpa o nalezení míru a označila jeho plán za „výchozí bod“. Současně však dala jasně najevo, že Evropa má mnoho výhrad k detailům původního 28bodového americko-ruského návrhu. Ukrajina již dříve uvedla, že některé z maximalistických, proruských požadavků byly mezitím z návrhu odstraněny, a americký prezident ustoupil od čtvrtečního termínu spojeného s americkým Dnem díkůvzdání. Děje se tak za situace, kdy jsou známky pokroku v klíčových sporných bodech minimální.
Předsedkyně Komise popsala aktuální situaci jako nestabilní a nebezpečnou, ale zároveň v ní vidí „příležitost k dosažení skutečného pokroku“. Zdůraznila však, že „zatím jsme neviděli žádné známky skutečné ochoty Ruska ukončit tento konflikt. Proto musíme udržovat tlak na Rusko“. V reakci na situaci se ve středu konala narychlo svolaná videokonference ministrů zahraničí zemí Evropské unie. Navíc finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová po hovoru s ministry zahraničí EU uvedla, že Unie pravděpodobně najde řešení ohledně budoucího financování Ukrajiny již v prosinci.
Kreml ve středu prostřednictvím poradce Jurije Ušakova oznámil, že se s nejnovější verzí amerického mírového plánu seznámil a některé jeho aspekty hodnotí pozitivně, ale o jiných částech chce diskutovat. Ušakov pro ruskou státní televizi prohlásil, že nový návrh vyžaduje „skutečně seriózní analýzu“ a že Rusko o něm zatím s nikým nejednalo. Původní plán, široce kritizovaný v Evropě jako vyhovující požadavkům Moskvy, počítal s územními ústupky Ukrajiny a de facto uznáním Krymu, Doněcka a Luhanska jako ruského území ze strany USA. Ukrajina později po jednáních v Ženevě uvedla, že dosáhla s USA „shody“ a že sporné body byly zredukovány, ačkoliv hluboké rozdíly v postojích Ruska a Ukrajiny přetrvávají.
Zároveň se objevuje silná kritika Trumpova pokračujícího tlaku na Kyjev ze strany Američanů zapojených do ukrajinského válečného úsilí. Američtí veteráni, kteří pomáhali s výcvikem ukrajinské armády, považují nejnovější mírový plán Trumpovy administrativy za „naprostou lež a zradu“ a katastrofické selhání americké zahraniční politiky. Jeden z nich to označil za „pushing a surrender plan on Ukraine“ a dodal, že plán „kopíruje ruské argumenty téměř do písmene“. Američtí experti na Ukrajině se obávají, že Kyjev je nucen k přijetí dohody, ale upozorňují, že Zelenskyj nemůže přijmout nic, co by znamenalo vzdání se území nebo suverenity Ukrajiny v rozhodování o vstupu do NATO či velikosti vlastní armády.
Volební neděle v Maďarsku se nesla v duchu výjimečného napětí, v němž se mísila naděje s úzkostí. Po šestnácti letech neotřesitelné vlády Viktora Orbána se země ocitla na křižovatce, kterou mnozí voliči vnímali jako historický okamžik. Rekordní volební účast potvrdila, že Maďaři nepovažovali toto hlasování za běžnou politickou rutinu, ale za zásadní plebiscit o dalším směřování své vlasti.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová neskrývala radost nad drtivou porážkou maďarského premiéra Viktora Orbána v nedělních parlamentních volbách. Jak upozornil web Politico, své gratulace a oslavné komentáře zveřejnila na sociálních sítích pouhých 17 minut poté, co Orbán uznal vítězství svého opozičního rivala Pétera Magyara. Podle jejích slov si Maďarsko vybralo Evropu, čímž se země vrací na svou evropskou cestu a celá Unie tím posiluje.
Prezident Donald Trump v neděli večer ostře vystoupil proti papeži Lvovi XIV., kterého kritizoval za jeho postoj k válce s Íránem. Podle amerického prezidenta je současná hlava katolické církve hrozná v oblasti zahraniční politiky. Trump novinářům sdělil, že není fanouškem tohoto papeže a nelíbí se mu jeho přístup k jaderným zbraním.
Přicházejí první reakce českých politiků na drtivé vítězství Petera Magyara nad Viktorem Orbánem v maďarských parlamentních volbách. Vítězi pogratuloval Andrej Babiš (ANO), reagovali také předsedové některých opozičních stran.
Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.
Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.
Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.
Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.
Průběžné sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách potvrzuje zásadní politický zvrat, kdy opoziční hnutí Tisza směřuje k přesvědčivému triumfu. Po zpracování přibližně 22,05 % hlasů drží Tisza přes 50 % hlasů, zatímco vládní blok Fidesz-KDNP prozatím získal 40 %. Tento trend naznačuje, že maďarská politická scéna se ostře rozdělila mezi tyto dva nejsilnější subjekty.
V Maďarsku se v neděli v 19 hodin uzavřely volební místnosti a země se nyní připravuje na zásadní politickou proměnu. Parlamentní volby roku 2026 provázela mimořádná aktivita občanů, kvůli které bude ruční sčítání hlasovacích lístků trvat pravděpodobně až do rána. Komisaři musí v jednotlivých okrscích pečlivě prověřit tisíce odevzdaných hlasů.
Maďarské parlamentní volby doprovází historicky nejvyšší zájem voličů, který boří veškeré dosavadní demokratické rekordy země. Tato vlna občanské angažovanosti přichází ve chvíli, kdy se rozhoduje o tom, zda bude po šestnácti letech ukončena vláda premiéra Viktora Orbána. Vysoká účast naznačuje, že obyvatelé vnímají letošní hlasování jako klíčový zlom pro budoucnost státu.
Mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem se ocitla na pokraji úplného kolapsu. Americký prezident Donald Trump v reakci na neúspěšné rozhovory v Pákistánu, kde se delegacím pod vedením viceprezidenta JD Vancea nepodařilo dosáhnout dohody, oznámil zahájení námořní blokády Hormuzského průlivu.