Von der Leyenová důrazně varuje před dělením Ukrajiny: Rusko válku ukončit nechce

Von der Leyenová prohlásila, že „musíme mít jasno v tom, že nemůže dojít k jednostrannému rozdělení suverénního evropského národa a že hranice nemohou být měněny silou.“ Upozornila, že pokud by Evropa dnes legitimizovala a formalizovala narušení hranic, „otevřela by dveře dalším válkám zítra, a to nesmíme dopustit“.

I přes své obavy von der Leyenová uvítala úsilí Donalda Trumpa o nalezení míru a označila jeho plán za „výchozí bod“. Současně však dala jasně najevo, že Evropa má mnoho výhrad k detailům původního 28bodového americko-ruského návrhu. Ukrajina již dříve uvedla, že některé z maximalistických, proruských požadavků byly mezitím z návrhu odstraněny, a americký prezident ustoupil od čtvrtečního termínu spojeného s americkým Dnem díkůvzdání. Děje se tak za situace, kdy jsou známky pokroku v klíčových sporných bodech minimální.

Předsedkyně Komise popsala aktuální situaci jako nestabilní a nebezpečnou, ale zároveň v ní vidí „příležitost k dosažení skutečného pokroku“. Zdůraznila však, že „zatím jsme neviděli žádné známky skutečné ochoty Ruska ukončit tento konflikt. Proto musíme udržovat tlak na Rusko“. V reakci na situaci se ve středu konala narychlo svolaná videokonference ministrů zahraničí zemí Evropské unie. Navíc finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová po hovoru s ministry zahraničí EU uvedla, že Unie pravděpodobně najde řešení ohledně budoucího financování Ukrajiny již v prosinci.

Kreml ve středu prostřednictvím poradce Jurije Ušakova oznámil, že se s nejnovější verzí amerického mírového plánu seznámil a některé jeho aspekty hodnotí pozitivně, ale o jiných částech chce diskutovat. Ušakov pro ruskou státní televizi prohlásil, že nový návrh vyžaduje „skutečně seriózní analýzu“ a že Rusko o něm zatím s nikým nejednalo. Původní plán, široce kritizovaný v Evropě jako vyhovující požadavkům Moskvy, počítal s územními ústupky Ukrajiny a de facto uznáním Krymu, Doněcka a Luhanska jako ruského území ze strany USA. Ukrajina později po jednáních v Ženevě uvedla, že dosáhla s USA „shody“ a že sporné body byly zredukovány, ačkoliv hluboké rozdíly v postojích Ruska a Ukrajiny přetrvávají.

Zároveň se objevuje silná kritika Trumpova pokračujícího tlaku na Kyjev ze strany Američanů zapojených do ukrajinského válečného úsilí. Američtí veteráni, kteří pomáhali s výcvikem ukrajinské armády, považují nejnovější mírový plán Trumpovy administrativy za „naprostou lež a zradu“ a katastrofické selhání americké zahraniční politiky. Jeden z nich to označil za „pushing a surrender plan on Ukraine“ a dodal, že plán „kopíruje ruské argumenty téměř do písmene“. Američtí experti na Ukrajině se obávají, že Kyjev je nucen k přijetí dohody, ale upozorňují, že Zelenskyj nemůže přijmout nic, co by znamenalo vzdání se území nebo suverenity Ukrajiny v rozhodování o vstupu do NATO či velikosti vlastní armády.