Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová důrazně varovala před „jednostranným rozdělováním suverénního evropského národa“ v době, kdy se Evropa snaží prosadit svůj vliv na mírové úsilí vedené Spojenými státy na Ukrajině. Během svého středečního projevu k evropským zákonodárcům ve Štrasburku von der Leyenová uvedla, že Rusko „nevykazuje žádné známky skutečné ochoty ukončit konflikt“ a pokračuje v uvažování, které se nezměnilo od dob Jalty – kritizovaného a často nepochopeného summitu z roku 1945, jenž stanovil poválečné uspořádání.
Von der Leyenová prohlásila, že „musíme mít jasno v tom, že nemůže dojít k jednostrannému rozdělení suverénního evropského národa a že hranice nemohou být měněny silou.“ Upozornila, že pokud by Evropa dnes legitimizovala a formalizovala narušení hranic, „otevřela by dveře dalším válkám zítra, a to nesmíme dopustit“.
I přes své obavy von der Leyenová uvítala úsilí Donalda Trumpa o nalezení míru a označila jeho plán za „výchozí bod“. Současně však dala jasně najevo, že Evropa má mnoho výhrad k detailům původního 28bodového americko-ruského návrhu. Ukrajina již dříve uvedla, že některé z maximalistických, proruských požadavků byly mezitím z návrhu odstraněny, a americký prezident ustoupil od čtvrtečního termínu spojeného s americkým Dnem díkůvzdání. Děje se tak za situace, kdy jsou známky pokroku v klíčových sporných bodech minimální.
Předsedkyně Komise popsala aktuální situaci jako nestabilní a nebezpečnou, ale zároveň v ní vidí „příležitost k dosažení skutečného pokroku“. Zdůraznila však, že „zatím jsme neviděli žádné známky skutečné ochoty Ruska ukončit tento konflikt. Proto musíme udržovat tlak na Rusko“. V reakci na situaci se ve středu konala narychlo svolaná videokonference ministrů zahraničí zemí Evropské unie. Navíc finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová po hovoru s ministry zahraničí EU uvedla, že Unie pravděpodobně najde řešení ohledně budoucího financování Ukrajiny již v prosinci.
Kreml ve středu prostřednictvím poradce Jurije Ušakova oznámil, že se s nejnovější verzí amerického mírového plánu seznámil a některé jeho aspekty hodnotí pozitivně, ale o jiných částech chce diskutovat. Ušakov pro ruskou státní televizi prohlásil, že nový návrh vyžaduje „skutečně seriózní analýzu“ a že Rusko o něm zatím s nikým nejednalo. Původní plán, široce kritizovaný v Evropě jako vyhovující požadavkům Moskvy, počítal s územními ústupky Ukrajiny a de facto uznáním Krymu, Doněcka a Luhanska jako ruského území ze strany USA. Ukrajina později po jednáních v Ženevě uvedla, že dosáhla s USA „shody“ a že sporné body byly zredukovány, ačkoliv hluboké rozdíly v postojích Ruska a Ukrajiny přetrvávají.
Zároveň se objevuje silná kritika Trumpova pokračujícího tlaku na Kyjev ze strany Američanů zapojených do ukrajinského válečného úsilí. Američtí veteráni, kteří pomáhali s výcvikem ukrajinské armády, považují nejnovější mírový plán Trumpovy administrativy za „naprostou lež a zradu“ a katastrofické selhání americké zahraniční politiky. Jeden z nich to označil za „pushing a surrender plan on Ukraine“ a dodal, že plán „kopíruje ruské argumenty téměř do písmene“. Američtí experti na Ukrajině se obávají, že Kyjev je nucen k přijetí dohody, ale upozorňují, že Zelenskyj nemůže přijmout nic, co by znamenalo vzdání se území nebo suverenity Ukrajiny v rozhodování o vstupu do NATO či velikosti vlastní armády.
Rusko obdrželo nejnovější návrh amerického plánu na ukončení války na Ukrajině a podle vyjádření Kremlu z dnešní středy hodnotí některé jeho aspekty pozitivně, avšak požaduje diskuzi o zbývajících částech. Agentuře Agence France-Presse (AFP) to potvrdil poradce Kremlu Jurij Ušakov, který řekl, že nový návrh vyžaduje „skutečně seriózní analýzu“. Dodal, že Rusko o něm dosud s nikým nejednalo.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová důrazně varovala před „jednostranným rozdělováním suverénního evropského národa“ v době, kdy se Evropa snaží prosadit svůj vliv na mírové úsilí vedené Spojenými státy na Ukrajině. Během svého středečního projevu k evropským zákonodárcům ve Štrasburku von der Leyenová uvedla, že Rusko „nevykazuje žádné známky skutečné ochoty ukončit konflikt“ a pokračuje v uvažování, které se nezměnilo od dob Jalty – kritizovaného a často nepochopeného summitu z roku 1945, jenž stanovil poválečné uspořádání.
Optimistická hodnocení amerických představitelů posouvají nejnovější snahu prezidenta Donalda Trumpa o ukončení války na Ukrajině k nevyhnutelné a známé zkoušce kyseliny. Tou je otázka, zda Rusko přistoupí na jakoukoli dohodu, kterou Ukrajina a její evropští partneři upraví s cílem zajistit si suverenitu a bezpečnost.
V Hongkongu se odehrála strašná tragédie poté, co ničivý požár zasáhl několik obytných věžáků v komplexu Wang Fuk Court ležícím v severní části Tai Po. Plameny si vyžádaly životy nejméně čtyř lidí a sedm dalších muselo být převezeno do nemocnice k ošetření.
Evropské státy intenzivně pracují na nouzovém plánu B, aby zabránily Ukrajině v nedostatku finančních prostředků na začátku příštího roku. K tomuto kroku se uchylují pro případ, že se nepodaří včas dosáhnout dohody o využití zmrazených ruských státních aktiv k financování válečného úsilí Kyjeva.
Setkání ve Švýcarsku, rozhovory ve Spojených arabských emirátech, možná návštěva ukrajinského prezidenta ve Spojených státech. Navzdory tomuto nedávnému diplomatickému shonu s cílem ukončit válku na Ukrajině a tvrzením představitelů o slibném vývoji, které se často objevují v neoficiálních brífincích, je těžké říci, zda je dohoda skutečně blízko dokončení. Hlavní požadavky obou stran totiž zůstávají nezměněny.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že hlavním ústupkem ze strany Kremlu by bylo jednoduše zastavení bojů. Vyjádřil se tak v kontextu probíhajícího úsilí o ukončení ruské agrese proti Ukrajině.
Zvláštní vyslanec Donalda Trumpa, Steve Witkoff, se příští týden vydá do Kremlu k jednání. Spojené státy tak nadále usilují o dohodu, která by ukončila válku na Ukrajině. Návštěvu potvrdil ve středu Jurij Ušakov, blízký poradce Vladimira Putina pro zahraniční politiku. Dochází k ní poté, co Ukrajina oznámila, že dospěla s Bílým domem ke „společnému porozumění“ ohledně obrysů možného mírového řešení.
Hlavním cílem prezidenta Donalda Trumpa je ukončit válku na Ukrajině, a to nezávisle na tom, jak bude konečná mírová dohoda vypadat. Zatímco evropští spojenci a Ukrajinci stále vyjednávají o podrobnostech původního 28bodového plánu, který by Rusku přenechal Donbas, představitelé Bílého domu zdůrazňují, že pro Trumpa neexistují žádné nepřekročitelné hranice. Jedinou podmínkou je dohoda obou stran a rychlé ukončení bojů.
Všichni se shodují na tom, že opilí cestující v letadlech představují problém. Nikdo se však neshodne na tom, jak jej vyřešit. Spisovatelka Amelia Mularzová letos na jaře letěla z Chicaga do Los Angeles a vedle ní si sedl velmi opilý pasažér. Když letadlo odtáhlo od brány, muž se rozběhl na toaletu, kde podle ní zvracel tak silně, že musela být přivolána úklidová četa z letiště. Pasažér byl nakonec z letu odveden a letadlo odstartovalo s hodinovým zpožděním.
Sepse, život ohrožující infekce, je celosvětově zodpovědná za odhadovaných 800 000 úmrtí novorozenců ročně. V Africe tvoří tato infekce až 28 % všech úmrtí novorozenců. Mnoho novorozenců, jejichž imunitní systém je nedostatečně vyvinutý pro boj s patogeny, umírá proto, že doporučená antibiotika již nejsou účinná. Bakterie si totiž v průběhu let vyvinuly odolnost (antimikrobiální rezistence – AMR). Jen AMR infekce jsou příčinou až 214 000 úmrtí novorozenců po celém světě.
Válka, kterou Izrael vede v Gaze, vytvořila „propast způsobenou lidskou činností“ a rekonstrukce území si pravděpodobně vyžádá více než 70 miliard dolarů (asi 53 miliard liber) rozložených do několika desetiletí. Tato zpráva pochází od Organizace spojených národů. Konkrétně její agentura pro obchod a rozvoj (Unctad) ve své zprávě uvádí, že izraelské vojenské operace „výrazně narušily každý pilíř přežití“ a že celá populace čítající 2,3 milionu lidí čelí „extrémní, vícerozměrné chudobě“.