Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová důrazně varovala před „jednostranným rozdělováním suverénního evropského národa“ v době, kdy se Evropa snaží prosadit svůj vliv na mírové úsilí vedené Spojenými státy na Ukrajině. Během svého středečního projevu k evropským zákonodárcům ve Štrasburku von der Leyenová uvedla, že Rusko „nevykazuje žádné známky skutečné ochoty ukončit konflikt“ a pokračuje v uvažování, které se nezměnilo od dob Jalty – kritizovaného a často nepochopeného summitu z roku 1945, jenž stanovil poválečné uspořádání.
Von der Leyenová prohlásila, že „musíme mít jasno v tom, že nemůže dojít k jednostrannému rozdělení suverénního evropského národa a že hranice nemohou být měněny silou.“ Upozornila, že pokud by Evropa dnes legitimizovala a formalizovala narušení hranic, „otevřela by dveře dalším válkám zítra, a to nesmíme dopustit“.
I přes své obavy von der Leyenová uvítala úsilí Donalda Trumpa o nalezení míru a označila jeho plán za „výchozí bod“. Současně však dala jasně najevo, že Evropa má mnoho výhrad k detailům původního 28bodového americko-ruského návrhu. Ukrajina již dříve uvedla, že některé z maximalistických, proruských požadavků byly mezitím z návrhu odstraněny, a americký prezident ustoupil od čtvrtečního termínu spojeného s americkým Dnem díkůvzdání. Děje se tak za situace, kdy jsou známky pokroku v klíčových sporných bodech minimální.
Předsedkyně Komise popsala aktuální situaci jako nestabilní a nebezpečnou, ale zároveň v ní vidí „příležitost k dosažení skutečného pokroku“. Zdůraznila však, že „zatím jsme neviděli žádné známky skutečné ochoty Ruska ukončit tento konflikt. Proto musíme udržovat tlak na Rusko“. V reakci na situaci se ve středu konala narychlo svolaná videokonference ministrů zahraničí zemí Evropské unie. Navíc finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová po hovoru s ministry zahraničí EU uvedla, že Unie pravděpodobně najde řešení ohledně budoucího financování Ukrajiny již v prosinci.
Kreml ve středu prostřednictvím poradce Jurije Ušakova oznámil, že se s nejnovější verzí amerického mírového plánu seznámil a některé jeho aspekty hodnotí pozitivně, ale o jiných částech chce diskutovat. Ušakov pro ruskou státní televizi prohlásil, že nový návrh vyžaduje „skutečně seriózní analýzu“ a že Rusko o něm zatím s nikým nejednalo. Původní plán, široce kritizovaný v Evropě jako vyhovující požadavkům Moskvy, počítal s územními ústupky Ukrajiny a de facto uznáním Krymu, Doněcka a Luhanska jako ruského území ze strany USA. Ukrajina později po jednáních v Ženevě uvedla, že dosáhla s USA „shody“ a že sporné body byly zredukovány, ačkoliv hluboké rozdíly v postojích Ruska a Ukrajiny přetrvávají.
Zároveň se objevuje silná kritika Trumpova pokračujícího tlaku na Kyjev ze strany Američanů zapojených do ukrajinského válečného úsilí. Američtí veteráni, kteří pomáhali s výcvikem ukrajinské armády, považují nejnovější mírový plán Trumpovy administrativy za „naprostou lež a zradu“ a katastrofické selhání americké zahraniční politiky. Jeden z nich to označil za „pushing a surrender plan on Ukraine“ a dodal, že plán „kopíruje ruské argumenty téměř do písmene“. Američtí experti na Ukrajině se obávají, že Kyjev je nucen k přijetí dohody, ale upozorňují, že Zelenskyj nemůže přijmout nic, co by znamenalo vzdání se území nebo suverenity Ukrajiny v rozhodování o vstupu do NATO či velikosti vlastní armády.
Americký prezident Donald Trump v rekordně dlouhém projevu ke stavu Unie vyzdvihoval zlepšený výkon ekonomiky. Šéf Bílého domu se soustředil zejména na domácí témata, ocenil také Národní gardu či vítězný tým ledních hokejistů, který v neděli získal zlato na zimních olympijských hrách.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.