Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová důrazně varovala před „jednostranným rozdělováním suverénního evropského národa“ v době, kdy se Evropa snaží prosadit svůj vliv na mírové úsilí vedené Spojenými státy na Ukrajině. Během svého středečního projevu k evropským zákonodárcům ve Štrasburku von der Leyenová uvedla, že Rusko „nevykazuje žádné známky skutečné ochoty ukončit konflikt“ a pokračuje v uvažování, které se nezměnilo od dob Jalty – kritizovaného a často nepochopeného summitu z roku 1945, jenž stanovil poválečné uspořádání.
Von der Leyenová prohlásila, že „musíme mít jasno v tom, že nemůže dojít k jednostrannému rozdělení suverénního evropského národa a že hranice nemohou být měněny silou.“ Upozornila, že pokud by Evropa dnes legitimizovala a formalizovala narušení hranic, „otevřela by dveře dalším válkám zítra, a to nesmíme dopustit“.
I přes své obavy von der Leyenová uvítala úsilí Donalda Trumpa o nalezení míru a označila jeho plán za „výchozí bod“. Současně však dala jasně najevo, že Evropa má mnoho výhrad k detailům původního 28bodového americko-ruského návrhu. Ukrajina již dříve uvedla, že některé z maximalistických, proruských požadavků byly mezitím z návrhu odstraněny, a americký prezident ustoupil od čtvrtečního termínu spojeného s americkým Dnem díkůvzdání. Děje se tak za situace, kdy jsou známky pokroku v klíčových sporných bodech minimální.
Předsedkyně Komise popsala aktuální situaci jako nestabilní a nebezpečnou, ale zároveň v ní vidí „příležitost k dosažení skutečného pokroku“. Zdůraznila však, že „zatím jsme neviděli žádné známky skutečné ochoty Ruska ukončit tento konflikt. Proto musíme udržovat tlak na Rusko“. V reakci na situaci se ve středu konala narychlo svolaná videokonference ministrů zahraničí zemí Evropské unie. Navíc finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová po hovoru s ministry zahraničí EU uvedla, že Unie pravděpodobně najde řešení ohledně budoucího financování Ukrajiny již v prosinci.
Kreml ve středu prostřednictvím poradce Jurije Ušakova oznámil, že se s nejnovější verzí amerického mírového plánu seznámil a některé jeho aspekty hodnotí pozitivně, ale o jiných částech chce diskutovat. Ušakov pro ruskou státní televizi prohlásil, že nový návrh vyžaduje „skutečně seriózní analýzu“ a že Rusko o něm zatím s nikým nejednalo. Původní plán, široce kritizovaný v Evropě jako vyhovující požadavkům Moskvy, počítal s územními ústupky Ukrajiny a de facto uznáním Krymu, Doněcka a Luhanska jako ruského území ze strany USA. Ukrajina později po jednáních v Ženevě uvedla, že dosáhla s USA „shody“ a že sporné body byly zredukovány, ačkoliv hluboké rozdíly v postojích Ruska a Ukrajiny přetrvávají.
Zároveň se objevuje silná kritika Trumpova pokračujícího tlaku na Kyjev ze strany Američanů zapojených do ukrajinského válečného úsilí. Američtí veteráni, kteří pomáhali s výcvikem ukrajinské armády, považují nejnovější mírový plán Trumpovy administrativy za „naprostou lež a zradu“ a katastrofické selhání americké zahraniční politiky. Jeden z nich to označil za „pushing a surrender plan on Ukraine“ a dodal, že plán „kopíruje ruské argumenty téměř do písmene“. Američtí experti na Ukrajině se obávají, že Kyjev je nucen k přijetí dohody, ale upozorňují, že Zelenskyj nemůže přijmout nic, co by znamenalo vzdání se území nebo suverenity Ukrajiny v rozhodování o vstupu do NATO či velikosti vlastní armády.
Maďarská cesta k euru do roku 2030, jak ji slibuje novopečený premiér Péter Magyar, by byla hotovou fiskální šokovou terapií. Pokud by Budapešť chtěla splnit maastrichtská kritéria tak, aby její veřejný deficit nepřesahoval tři procenta HDP a veřejný dluh klesl k hranici 60 procent HDP, musela by během tří let provést rozpočtový obrat, který by v českých poměrech odpovídal téměř půl bilionu korun ročně.
Na Ukrajině se i po více než čtyřech letech stále bojuje a z nejnovějších informací nevyplývá, že by eventuální mírové rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem měly vést k úspěchu. Šéf Kremlu Vladimir Putin je naopak odhodlán pokračovat ve válce alespoň do té chvíle, než jeho krajané získají celý Donbas.
Americkou politikou otřásla nečekaná a zdrcující zpráva. Náhle zemřel respektovaný senátor za republikány Lindsey Graham. Bylo mu 71 let. Politik podle pozůstalých onemocněl v posledních dnech, přičemž onemocnění mělo velmi rychlý průběh.
Mírová jednání mezi Washingtonem a Teheránem dostávají další vážné trhliny. Írán v uplynulých hodinách opět uzavřel Hormuzský průliv, přičemž jeho revoluční gardy zaútočily na další loď. Američané opět reagovali údery proti íránským cílům.
Obyčejné Kubánce se v současné situaci sluší politovat. Karibskou zemi totiž postihl druhý celonárodní blackout během pouhých pěti dnů. Celkově jde již o devátý případ úplného výpadku dodávek elektřiny od roku 2024 a čtvrtý v letošním roce, informoval web DW.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl znovu důrazně varovat Írán, protože se dozvěděl, že tamní režim nadále usiluje o jeho život. Šéf Bílého domu zmínil, že armáda má připravené stovky raket a také pokyny pro případ, že dojde k atentátu na jeho osobu.
Třicítky předpovídali meteorologové už na právě probíhající víkend, ale žádné nesnesitelné vedro v Česku nepanuje. Podle předpovědi nabídne příští víkend ještě teplejší počasí. V jeho závěru ale dorazí ochlazení.
Televizní diváci už se těší na podzimní návrat StarDance, ale další budoucnost oblíbeného projektu byla zahalena tajemstvím ještě v uplynulých dnech. Pak ale vystoupil současný generální ředitel České televize a všechny koncesionáře uklidnil.
Lidé na naší planetě sice v současnosti řeší přesně opačný problém, tým vědců z americké MIT se přesto rozhodl přijít na to, co v minulosti způsobilo nástup doby ledové. V posledních třech případech došlo k ochlazení po srážce tektonických desek. Studii zveřejnil vědecký žurnál Science.
Labouristům stačil jediný den, aby dali jasně najevo, koho si přejí v Downing Street po konci Keira Starmera. Všechno nasvědčuje tomu, že dalším britským premiérem se přespříští týden stane Andy Burnham.
Navzdory vzájemným útokům v posledních dnech se jednání mezi USA a Íránem nezastavila. Dnes se pokračuje v Ománu. Bílý dům bude žádat Teherán o to, abyveřejně prohlásil, že Hormuzský průliv je otevřený. Íránci by také měli přislíbit, že nebudou nadále útočit na komerční lodě. Informovala o tom BBC.
Záhada poměrně silného zemětřesení, které mělo podle některých informací ve čtvrtek otřást Českem, se díky práci tuzemských expertů rychle vysvětlila. Přístroje zmátla poměrně běžná událost, která se u nás toho dne odehrála.