Kanada oznámila plány na nákup flotily letounů včasné výstrahy od švédské společnosti Saab. V tomto strategickém tendru dala přednost evropskému řešení před konkurenční nabídkou amerického koncernu Boeing. Tento krok představuje pro Ottawu jasný posun v její obranné politice, jelikož se země snaží výrazně snížit svou dosavadní závislost na amerických zbrojařských firmách.
Kanadský premiér Mark Carney ve středu na obranné konferenci v Ottawě oficiálně potvrdil, že země zvolila letouny GlobalEye od Saabu. Tyto stroje využívají jako svou základnu proudová letadla Global 6500 od kanadského výrobce Bombardier. V souboji o tuto zakázku švédský stroj porazil americký letoun E-7 Wedgetail od Boeingu, který se v poslední době potýkal s výraznými průtahy ve vývoji a s překračováním plánovaného rozpočtu.
Nové letouny budou hrát klíčovou roli při ostraze rozsáhlého severního území. Podle vyjádření premiéra bude systém GlobalEye, vybavený sadou pokročilých senzorů a misijních systémů, pro kanadské ozbrojené síly zásadním nástrojem k detekci a odstrašení hrozeb napříč celou Arktidou. Carney již v březnu přislíbil, že Kanada převezme plnou odpovědnost za ochranu svého arktického teritoria.
Tato změna přichází po desetiletích, kdy Ottawa při monitorování severních oblastí spoléhala na partnerství se Spojenými státy. Kanadské arktické území přitom zahrnuje více než 4,4 milionu kilometrů čtverečních pevniny a moře, což je rozloha větší než celá Indie. Švédská společnost Saab v návaznosti na rozhodnutí uvedla, že v rámci chystané dohody plánuje v Kanadě investovat do vlastního výzkumu a vývoje.
Ačkoliv předseda vlády zatím neupřesnil přesnou velikost flotily ani celkové náklady na pořízení techniky, vojenští představitelé již dříve naznačili, že kanadská armáda má zájem o nákup šesti kusů těchto letadel včasné výstrahy. Podle bezpečnostních analytiků z Carletonské univerzity v Ottawě je toto rozhodnutí důležitým testem vládní politiky, která se snaží odklonit od stoprocentního spoléhání se na vojenské kapacity USA.
Volba švédského dodavatele zároveň potvrzuje upevňování vztahů mezi Kanadou a Švédskem, které je novým členem Severoatlantické aliance a projevuje velký zájem o užší vazby s kanadskou armádou. Kanada již dříve deklarovala, že chce v otázkách obrany v Arktidě mnohem těsněji spolupracovat právě se severskými státy. Tento trend sílí v globálním prostředí, kde se Spojené státy stávají pro své partnery méně předvídatelným spojencem.
Kladný ohlas vyvolala zpráva také ve Stockholmu. Švédský premiér Ulf Kristersson v příspěvku na sociálních sítích uvedl, že projekt GlobalEye již nyní vytváří v Kanadě nová pracovní místa a intenzivně využívá tamní dodavatelský řetězec, což obě země propojuje ještě pevněji než kdy dříve. Spolupráce obou států se navíc v budoucnu může v letecké oblasti dále rozrůst.
Společnost Saab je totiž stále ve hře o dodávku svých stíhacích letounů Gripen pro kanadské letectvo. Kanada má sice uzavřenou platnou dohodu na nákup 88 stíhaček páté generace F-35 od americké společnosti Lockheed-Martin, avšak situace se změnila poté, co Spojené státy v loňském roce uvalily cla na klíčový kanadský import. Premiér Carney následně požádal armádu, aby prověřila možnosti, zda by bylo možné tuto americkou objednávku zredukovat a část letounů nakoupit od jiného globálního výrobce.
Kanada oznámila plány na nákup flotily letounů včasné výstrahy od švédské společnosti Saab. V tomto strategickém tendru dala přednost evropskému řešení před konkurenční nabídkou amerického koncernu Boeing. Tento krok představuje pro Ottawu jasný posun v její obranné politice, jelikož se země snaží výrazně snížit svou dosavadní závislost na amerických zbrojařských firmách.
Evropské státy zavádějí zvýšený dohled a monitorování možných příznaků eboly u cestujících, kteří přilétají leteckými linkami z Demokratické republiky Kongo. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nechce nic riskovat, protože smrtící virus se v Africe aktuálně šíří rychleji, než ho tamní zdravotníci zvládají izolovat. Podle posledních pondělních údajů přesáhl počet podezřelých případů v Kongu hranici 900, přičemž úřady evidují nejméně 223 úmrtí. Skutečný rozsah epidemie se však odhaduje jako daleko vyšší, přičemž nákazu hlásí už i sousední Uganda.
Ruská vláda požádala své přední bankovní domy, aby samy sestřelovaly ukrajinské drony. Moskva se totiž potýká s vážnými problémy při obraně klíčových objektů před vzdušnými útoky a její systémy protivzdušné obrany jsou přetížené.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování, že rychle se šířící epidemie eboly ve východní části Demokratické republiky Kongo a v sousední Ugandě v současné době předstihuje veškeré záchranné kapacity. Podle oficiálního prohlášení bylo v oblasti zaznamenáno již nejméně 220 podezřelých úmrtí. Místní zdravotníci v konfliktem zmítané konžské provincii Ituri navíc čelí opakovaným útokům na tamní lékařská zařízení. Tyto incidenty zásadním způsobem komplikují jakékoliv snahy o potlačení nákazy, kterou způsobuje vzácný kmen viru označovaný jako Bundibugyo.
Čínské vedení zastává jednostrannou teorii míru, podle které je stabilita ve vzájemných vztazích možná pouze za předpokladu, že Spojené státy americké zásadně změní své dosavadní chování. Tento postoj se naplno projevil během dvoudenního státního summitu v Pekingu, kde se v polovině května 2026 sešel americký prezident Donald Trump se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Čína dala hostům jasně najevo, že odpovědnost za budoucí vývoj leží plně na Washingtonu, který se musí přizpůsobit rostoucí technické, ekonomické a vojenské síle asijské velmoci.
Vystavení vysokým teplotám během letních měsíců prokazatelně zvyšuje riziko předčasného porodu. Nová vědecká studie publikovaná v časopise Environment International přináší dosud nejrozsáhlejší analýzu tohoto fenoménu, když zkoumala data o 36,6 milionu porodů ve 250 městech napříč 13 zeměmi světa mezi lety 1979 a 2019. Výzkum se zaměřil na porody realizované v letním období v zemích jako Austrálie, Brazílie, Kanada, Chile, Ekvádor, Estonsko, Izrael, Itálie, Japonsko, Paraguay, Španělsko, Švýcarsko a Spojené státy americké. Výsledky jasně ukazují, že s rostoucí teplotou lineárně stoupá i pravděpodobnost dřívějšího nástupu porodních bolestí.
Bývalá šéfka zakázané ruské televizní stanice RT France Xenia Fedorová si v zemi našla nové působiště a stala se pravidelným hostem tamních konzervativních zpravodajských pořadů. Její proruské komentáře týkající se konfliktu na Ukrajině, Severoatlantické aliance a evropské bezpečnosti nyní vyvolávají značné znepokojení mezi francouzskými zákonodárci i odborníky na dezinformace. K této situaci dochází v citlivém období, kdy se Francie začíná připravovat na prezidentské volby plánované na rok 2027.
Mimořádně vysoké teploty, které v současné době panují napříč evropským kontinentem, jsou důsledkem meteorologického jevu známého jako tepelná kupole. Tento fenomén, při němž se horký vzduch ze severní Afriky udržuje pod tlakovou výší nad západní Evropou, vyhnal rtuť teploměrů vysoko nad běžné sezónní průměry. Nezvyklé vedro, které se obvykle objevuje až v plném létě, již přepsalo květnové teplotní rekordy ve Velké Británii a ve Francii. Vědci v této souvislosti upozorňují, že lidskou činností poháněná změna klimatu tyto extrémní projevy počasí zesiluje, přičemž Evropa se otepluje rychleji než celosvětový průměr.
Izraelská armáda oznámila, že se jí během nočního náletu v Gaze podařilo zlikvidovat Mohammeda Odeha, nově jmenovaného nejvyššího velitele ozbrojeného křídla hnutí Hamas. Pokud se tato informace oficiálně potvrdí, půjde o zásadní zásah do struktury velení této organizace, jelikož k usmrcení Odeha došlo pouhých jedenáct dní poté, co izraelské síly zneškodnily jeho předchůdce. Společné prohlášení izraelské armády a tajné služby Šin Bet uvádí, co přesně bylo terčem této operace. Cílem v severní části Pásma Gazy se stalo několik budov, které Odeh využíval jako svůj úkryt.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy americkými a Íránem, který rozpoutal prezident Donald Trump, se z pohledu dosavadního vývoje nedá označit za jednoznačný úspěch. S přibývajícím časem navíc velká část americké veřejnosti ztrácí naději, že by se na tomto hodnocení mohlo něco zásadního změnit, ať už válka skončí kdykoliv. Výzkumy veřejného mínění z posledních týdnů jasně ukazují, že obyvatelé Spojených států jsou z celého konfliktu již unavení. Většina lidí s vojenským zásahem nesouhlasila od samého počátku, nevěří v jeho pozitivní přínos a neočekává, že by Washington od Teheránu získal ústupky, které by vyvážily vynaložené náklady.
V Evropě - a Česká republika není výjimkou - v posledních dnech zavládlo tropické počasí, přestože jsme teprve na konci května. Na západě dokonce padají historické rekordy. Podle meteorologů je pravděpodobné, že takových epizod bude v dalších letech jen a jen více.
Bude někdy dohoda mezi Spojenými státy americkými a Íránem, kterou Bílý dům vyjednává už drahnou dobu? Optimismus pomalu mizí. Z posledních vyjádření Washingtonu a Teheránu je patrné, že některé detaily stále nejsou vyjasněny.