Kanada oznámila plány na nákup flotily letounů včasné výstrahy od švédské společnosti Saab. V tomto strategickém tendru dala přednost evropskému řešení před konkurenční nabídkou amerického koncernu Boeing. Tento krok představuje pro Ottawu jasný posun v její obranné politice, jelikož se země snaží výrazně snížit svou dosavadní závislost na amerických zbrojařských firmách.
Kanadský premiér Mark Carney ve středu na obranné konferenci v Ottawě oficiálně potvrdil, že země zvolila letouny GlobalEye od Saabu. Tyto stroje využívají jako svou základnu proudová letadla Global 6500 od kanadského výrobce Bombardier. V souboji o tuto zakázku švédský stroj porazil americký letoun E-7 Wedgetail od Boeingu, který se v poslední době potýkal s výraznými průtahy ve vývoji a s překračováním plánovaného rozpočtu.
Nové letouny budou hrát klíčovou roli při ostraze rozsáhlého severního území. Podle vyjádření premiéra bude systém GlobalEye, vybavený sadou pokročilých senzorů a misijních systémů, pro kanadské ozbrojené síly zásadním nástrojem k detekci a odstrašení hrozeb napříč celou Arktidou. Carney již v březnu přislíbil, že Kanada převezme plnou odpovědnost za ochranu svého arktického teritoria.
Tato změna přichází po desetiletích, kdy Ottawa při monitorování severních oblastí spoléhala na partnerství se Spojenými státy. Kanadské arktické území přitom zahrnuje více než 4,4 milionu kilometrů čtverečních pevniny a moře, což je rozloha větší než celá Indie. Švédská společnost Saab v návaznosti na rozhodnutí uvedla, že v rámci chystané dohody plánuje v Kanadě investovat do vlastního výzkumu a vývoje.
Ačkoliv předseda vlády zatím neupřesnil přesnou velikost flotily ani celkové náklady na pořízení techniky, vojenští představitelé již dříve naznačili, že kanadská armáda má zájem o nákup šesti kusů těchto letadel včasné výstrahy. Podle bezpečnostních analytiků z Carletonské univerzity v Ottawě je toto rozhodnutí důležitým testem vládní politiky, která se snaží odklonit od stoprocentního spoléhání se na vojenské kapacity USA.
Volba švédského dodavatele zároveň potvrzuje upevňování vztahů mezi Kanadou a Švédskem, které je novým členem Severoatlantické aliance a projevuje velký zájem o užší vazby s kanadskou armádou. Kanada již dříve deklarovala, že chce v otázkách obrany v Arktidě mnohem těsněji spolupracovat právě se severskými státy. Tento trend sílí v globálním prostředí, kde se Spojené státy stávají pro své partnery méně předvídatelným spojencem.
Kladný ohlas vyvolala zpráva také ve Stockholmu. Švédský premiér Ulf Kristersson v příspěvku na sociálních sítích uvedl, že projekt GlobalEye již nyní vytváří v Kanadě nová pracovní místa a intenzivně využívá tamní dodavatelský řetězec, což obě země propojuje ještě pevněji než kdy dříve. Spolupráce obou států se navíc v budoucnu může v letecké oblasti dále rozrůst.
Společnost Saab je totiž stále ve hře o dodávku svých stíhacích letounů Gripen pro kanadské letectvo. Kanada má sice uzavřenou platnou dohodu na nákup 88 stíhaček páté generace F-35 od americké společnosti Lockheed-Martin, avšak situace se změnila poté, co Spojené státy v loňském roce uvalily cla na klíčový kanadský import. Premiér Carney následně požádal armádu, aby prověřila možnosti, zda by bylo možné tuto americkou objednávku zredukovat a část letounů nakoupit od jiného globálního výrobce.
Lidstvo čelí do konce tohoto století vážným hrozbám, které v extrémních scénářích mohou vést až k jeho zániku. Podle nové globální zprávy prestižního časopisu The Lancet, již představila komise složená z předních světových odborníků, stojí na samém vrcholu seznamu sedmnácti katastrofických rizik škodlivé využití umělé inteligence a hrozba jaderného konfliktu.
Volební místnosti v celé České republice se v sobotu odpoledne uzavřely a sčítání hlasů pro letošní komunální a senátní volby pomalu končí. Volební komise po celé zemi celé odpoledne usilovně zpracovávaly data z okrsků, přičemž průběžné výsledky přinášejí nemalá překvapení i potvrzení dosavadních politických trendů na celostátní i lokální úrovni.
Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že by Ukrajina měla vyměnit svého prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump připsal ukrajinskému lídrovi přímou odpovědnost za aktuální růst cen nafty ve Spojených státech a za to, že se mu nepodařilo včas diplomaticky ani vojensky ukončit probíhající válečný konflikt s Ruskem.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle na Ukrajině. V rozhovoru pro deník Financial Times to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská hlava státu se odvolává na zpravodajské informace a zachycenou komunikaci mezi představiteli Kremlu. Podle Zelenského ruský vůdce výslovně prohlásil, že v současné válce už neplatí žádná pravidla.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
Podle analýzy webu CNN se znovu dostává do popředí riziko, že by rozhodnutí a personální preference Donalda Trumpa státu mohly Republikánskou stranu (GOP) v roce 2026 připravit o klíčový vliv v horní komoře Kongresu, podobně jako tomu bylo při předchozích volebních cyklech.
Podvodní archeologové a ochránci přírody působící na jihovýchodě Ukrajiny v okolí ostrova Chortyca podle webu The Guardian vyzývají k tomu, aby byla vysušená oblast po zničené Kachovské přehradě zapsána na seznam světového dědictví UNESCO a nebyla nikdy obnovena. Místo, které po protržení hráze odhalilo rozsáhlé historické území známé jako Velký luh, dnes představuje unikátní ekosystém a zároveň mimořádnou archeologickou pokladnici.
Obnovení ozbrojeného konfliktu v Jemenu, které v posledních měsících opětovně zatáhlo Saúdskou Arábii do regionálních střetů, je podle zahraničních analytiků CNN důsledkem řady strategických nesprávných odhadů ze strany Rijádu. Saudskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán přitom dlouhodobě směřuje veškeré úsilí k přeměně království v globální magnet pro investice, cestovní ruch a velké sportovní události, avšak nová vlna útoků bezpilotních letounů a raket z jemenského území tyto ambice vážně ohrožuje.
V sobotu ve 14. hodin se po celé České republice oficiálně uzavřely volební místnosti a skončilo hlasování v letošních komunálních volbách i ve volbách do jedné třetiny Senátu. Úderem druhé hodiny odpolední tak skončila možnost pro voliče odevzdat svůj hlas a pro tisíce členů okrskových komisí začala klíčová a technicky nejnáročnější část jejich práce spočívající ve sčítání odevzdaných hlasů.
Starostou odlehlého obvodu v peruánských Andách se stal podnikatel, jehož celá jména odkazují na dvě výrazné postavy evropských dějin. V komunálních volbách v horském regionu Huánuco zvítězil kandidát, který nese křestní jména Hitler Mussolini.
Hurikán Isaias zasáhl v pátek večer oblast Mexického zálivu a jako vichřice druhé kategorie udeřil na pobřeží poblíž města Destin na Floridě. Během vstupu na pevninu doprovázela živou sílu vichřice o rychlosti v nárazech až 177 kilometrů za hodinu spolu s pětistopou mořskou příbojovou vlnou. Postupně však při svém dalším postupu směrem do vnitrozemí zeslábl na posttropickou tlakovou níži s trvalou rychlostí větru kolem 105 kilometrů za hodinu.
Středoamerickou Republiku Panama zasáhlo mimořádně silné zemětřesení o magnitudu 7,7, které otřáslo celou zemí a vyvolalo masivní paniku mezi obyvateli od metropole až po odlehlejší provincie. Otřesy s relativně malou hloubkou zhruba dvanácti kilometrů a s epicentrem v centrální části státu trvaly přibližně minutu a vyhnaly statisíce lidí do ulic, přičemž zanechaly za sebou popraskané silnice, poškozené budovy a ochromenou dopravu.