Kanada oznámila plány na nákup flotily letounů včasné výstrahy od švédské společnosti Saab. V tomto strategickém tendru dala přednost evropskému řešení před konkurenční nabídkou amerického koncernu Boeing. Tento krok představuje pro Ottawu jasný posun v její obranné politice, jelikož se země snaží výrazně snížit svou dosavadní závislost na amerických zbrojařských firmách.
Kanadský premiér Mark Carney ve středu na obranné konferenci v Ottawě oficiálně potvrdil, že země zvolila letouny GlobalEye od Saabu. Tyto stroje využívají jako svou základnu proudová letadla Global 6500 od kanadského výrobce Bombardier. V souboji o tuto zakázku švédský stroj porazil americký letoun E-7 Wedgetail od Boeingu, který se v poslední době potýkal s výraznými průtahy ve vývoji a s překračováním plánovaného rozpočtu.
Nové letouny budou hrát klíčovou roli při ostraze rozsáhlého severního území. Podle vyjádření premiéra bude systém GlobalEye, vybavený sadou pokročilých senzorů a misijních systémů, pro kanadské ozbrojené síly zásadním nástrojem k detekci a odstrašení hrozeb napříč celou Arktidou. Carney již v březnu přislíbil, že Kanada převezme plnou odpovědnost za ochranu svého arktického teritoria.
Tato změna přichází po desetiletích, kdy Ottawa při monitorování severních oblastí spoléhala na partnerství se Spojenými státy. Kanadské arktické území přitom zahrnuje více než 4,4 milionu kilometrů čtverečních pevniny a moře, což je rozloha větší než celá Indie. Švédská společnost Saab v návaznosti na rozhodnutí uvedla, že v rámci chystané dohody plánuje v Kanadě investovat do vlastního výzkumu a vývoje.
Ačkoliv předseda vlády zatím neupřesnil přesnou velikost flotily ani celkové náklady na pořízení techniky, vojenští představitelé již dříve naznačili, že kanadská armáda má zájem o nákup šesti kusů těchto letadel včasné výstrahy. Podle bezpečnostních analytiků z Carletonské univerzity v Ottawě je toto rozhodnutí důležitým testem vládní politiky, která se snaží odklonit od stoprocentního spoléhání se na vojenské kapacity USA.
Volba švédského dodavatele zároveň potvrzuje upevňování vztahů mezi Kanadou a Švédskem, které je novým členem Severoatlantické aliance a projevuje velký zájem o užší vazby s kanadskou armádou. Kanada již dříve deklarovala, že chce v otázkách obrany v Arktidě mnohem těsněji spolupracovat právě se severskými státy. Tento trend sílí v globálním prostředí, kde se Spojené státy stávají pro své partnery méně předvídatelným spojencem.
Kladný ohlas vyvolala zpráva také ve Stockholmu. Švédský premiér Ulf Kristersson v příspěvku na sociálních sítích uvedl, že projekt GlobalEye již nyní vytváří v Kanadě nová pracovní místa a intenzivně využívá tamní dodavatelský řetězec, což obě země propojuje ještě pevněji než kdy dříve. Spolupráce obou států se navíc v budoucnu může v letecké oblasti dále rozrůst.
Společnost Saab je totiž stále ve hře o dodávku svých stíhacích letounů Gripen pro kanadské letectvo. Kanada má sice uzavřenou platnou dohodu na nákup 88 stíhaček páté generace F-35 od americké společnosti Lockheed-Martin, avšak situace se změnila poté, co Spojené státy v loňském roce uvalily cla na klíčový kanadský import. Premiér Carney následně požádal armádu, aby prověřila možnosti, zda by bylo možné tuto americkou objednávku zredukovat a část letounů nakoupit od jiného globálního výrobce.
Ruské okupační úřady na územích Ukrajiny systematicky zabavují nemovitosti civilistů, kteří před válkou uprchli do bezpečí. Rozsáhlá investigativní analýza BBC Verify a BBC Russian odhalila, že od roku 2024 bylo identifikováno k zabavení nebo již přímo zkonfiskováno přes 34 tisíc domů a bytů.
Hudební svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 80 let zemřela legendární písničkářka a ikona country hudby Dolly Parton. Smrt slavné umělkyně oznámil její synovec Brian Seaver prostřednictvím videa zveřejněného 25. srpna na sociální síti Instagram.
Bývalý šéf izraelské tajné služby Mossad Jossi Kohen prohlásil, že izraelští agenti v minulosti mnohokrát navštívili íránské jaderné zařízení ve Fordo. Cílem těchto tajných misí bylo detailně prozkoumat a pochopit strukturu i fungování tohoto klíčového objektu. Kohen, který stál v čele rozvědky v letech 2015 až 2021, to uvedl podle Times of Israel během svého vystoupení na konferenci místních samospráv v Izraeli.
Spojené státy americké dále vyostřují obchodní spor se svým severním sousedem. Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. ledna 2027 zvýší cla na veškerá kanadská auta, nákladní vozy, automobilové součástky a ocel na 50 procent. Reagoval tak na krach nedávných obchodních jednání a prohlásil, že Spojené státy Kanadu „nepotřebují“.
Cizí vlády a státem podporovaní hackeři se pokusili proniknout do účtů vysoko postavených představitelů Evropské unie v aplikaci WhatsApp. Vyplývá to z interní prezentace obranné kybernetické jednotky EU, kterou získal server Politico.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přejmenování Ontarijského jezera na „Americké jezero“. Tento krok přichází v době vyhrocující se obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou.
Americký Nejvyšší soud zrušil předběžné opatření nižšího soudu a umožnil prezidentu Donald Trumpovi zahájit provádění částí jeho březnového prezidentského výnosu. Tento výnos si klade za cíl výrazně omezit a zpřísnit pravidla pro korespondenční hlasování v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí nejvyšší soudní instance sice přináší Trumpově administrativě interimní vítězství, zároveň však vnáší do organizace volební procedury značnou nejistotu. Podle odborníků oslovených webem CNN mohou navíc další probíhající právní spory faktickému zavedení nových pravidel před volbami zabránit.
Zatímco pozornost světových médií přitahují humanoidní roboti, v čínských továrnách a učebnách probíhá tichá, ale zásadní průmyslová revoluce. Čína upevňuje svou pozici globálního lídra v oblasti automatizace a v současnosti provozuje přes dva miliony průmyslových robotů, což je nejvíce na světě. Zemi se navíc daří vyrábět více než polovinu všech průmyslových robotů globálně.
Spojené státy oznámily zahájení rozsáhlé hospodářské kampaně s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplné odříznutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent označil tato opatření za nejsilnější finanční ofenzívu, která má zablokovat veškeré zdroje příjmů íránského režimu. Vláda ve Washingtonu zároveň varovala všechny třetí země a jejich podniky, že v případě pokračování v obchodu s Íránem budou rovněž čelit ekonomické izolaci.
Spojené státy pohrozily zavedením tvrdých sankcí vůči všem zemím a subjektům, které udržují ekonomické vztahy s Íránem. Washington se tímto krokem snaží dosáhnout prostřednictvím hospodářského tlaku toho, co se mu dosud nepodařilo vojenskou cestou. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tak zahájila rozsáhlou kampaň, jejímž cílem je izolovat teheránský režim od globální ekonomiky.
Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa navrhla zavedení nového poplatku za víza typu H-1B ve výši 103 265 dolarů. Tento krok přichází poté, co federální soudce v červnu zrušil předchozí pokus o zavedení stotisícového poplatku.
Evropa se stala nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a důsledky tohoto vývoje jsou stále tragičtější. Oteplování na evropském světadílu probíhá dvakrát rychlejším tempem než ve zbytku světa, což si jen během letošního léta vyžádalo desítky tisíc obětí v důsledku extrémních vln veder.