Íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zaútočily na americkou leteckou základnu v regionu poté, co Spojené státy provedly nové údery v jižním Íránu. Revoluční gardy sice neupřesnily přesné umístění této základny, nicméně Kuvajt, který na svém území hostí americké síly, potvrdil zachycení nepřátelských raketových a dronových hrozeb, aniž by specifikoval místo jejich původu. Eskalace přišla poté, co americká armáda sestřelila íránské bezpilotní letouny nad Hormuzským průlivem a zasáhla vojenské stanoviště ve strategickém přístavním městě Bandar Abbás. Tyto obnovené střety vážně ohrožují křehké příměří mezi oběma státy.
K útoku na cíle v Íránu ze strany USA došlo již podruhé během tří dnů, přičemž Washington tyto operace označuje za čistě obranné akce s cílem zachovat příměří. Podle amerického ústředního velení Centcom byl cíl v Bandar Abbásu zasažen ve chvíli, kdy se chystal k vypuštění pátého dronu, a íránská média v téže době potvrdila výbuchy východně od města. Centcom rovněž uvedl, že jeho síly zneškodnily čtyři íránské útočné drony, které představovaly hrozbu v oblasti Hormuzského průlivu. Podle íránské státní vysílací společnosti IRIB revoluční gardy kontrovaly útokem na americkou základnu, ze které měl být úder na Bandar Abbás veden.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagáí americké vojenské akce ostře odsoudil a označil je za hrubé porušení příměří. Dodal, že Írán podnikne veškerá nezbytná opatření k obraně své národní suverenity. Již na začátku týdne Spojené státy potvrdily předchozí sérii úderů na jihu Íránu, kde zasáhly raketová stanoviště a plavidla, která se pokoušela zaminovat Hormuzský průliv. V této klíčové námořní cestě kvůli konfliktu uvízly tisíce komerčních tankerů. V úterý navíc revoluční gardy oznámily, že sestřelily americký bezpilotní letoun a pálily na stíhačku, která narušila íránský vzdušný prostor.
Spojené státy rovněž uvalily sankce na íránský úřad pro Perský záliv, který od proplouvajících lodí vybírá poplatky za navigační služby, což americký ministr financí Scott Bessent označil za pokus o vydírání globálního námořního obchodu. Přes tento průliv běžně putuje pětina světového zkapalněného zemního plynu a ropy, a jeho zablokování tak vedlo k prudkému nárůstu světových cen energií. Mezi oběma stranami sice probíhají zdlouhavá vyjednávání o ukončení tříměsíční války, kterou USA a Izrael zahájily 28. února, avšak shoda na mírové dohodě je stále v nedohlednu.
Americký prezident Donald Trump během středečního jednání kabinetu prohlásil, že Írán vyjednává z posledních sil, a zdůraznil, že Washington není s dosavadním vývojem spokojen. Odmítl také text návrhu dohody, který zveřejnila íránská státní televize a který obsahoval stažení amerických vojsk z regionu a znovuotevření průlivu, a označil jej za podvrh. Trump pohrozil obnovením masivní bombardovací kampaně, pokud Írán nepřistoupí na americké podmínky, a zároveň vyzval arabské státy z Perského zálivu k podpisu Abrahámovských dohod a normalizaci vztahů s Izraelem, který kromě konfliktu s Íránem vede válku také s hnutím Hizballáh v Libanonu.
Delegace palestinského hnutí Hamás zahájila v Egyptě jednání se šéfem tamní rozvědky Hasanem Rašádem. Hlavním tématem rozhovorů je hledání cest, jak posunout vřed realizaci poválečného plánu pro Pásmo Gazy, který vznikl pod záštitou Spojených států amerických.
Nedostatek pohonných hmot v Rusku dosahuje výrazných rozměrů a začíná stále více zasahovat do každodenního života tamních obyvatel. Na čerpacích stanicích v Moskvě i dalších částech země se tvoří dlouhé fronty automobilů a řidiči často čekají celé hodiny bez jistoty, zda se na ně palivo vůbec dostane. Vážná situace na trhu přichází po opakovaných útocích ukrajinských dronů na ruské rafinérie a ropná zařízení, které výrazně narušily zpracovatelské kapacity i logistiku.
Norský ministr energetiky Terje Aasland podrobil ostré kritice postoj Evropské komise k těžbě ropy a plynu v Arktidě. Unijní exekutivu obvinil z pokrytectví za to, že se snaží omezit průzkum a těžbu v polárních oblastech, zatímco jednotlivé členské státy Evropské unie spoléhají na dodávky energií z Norska. Prohlášení zaznělo na energetické konferenci v norském Stavangeru.
Spojené státy a Kanada vstoupily do plnohodnotné obchodní války, která hrozí prudkým zdražením běžného spotřebního zboží na obou stranách hranice. Obchodní rozhovory mezi oběma zeměmi o víkendu definitivně zkrachovaly, načež kanadský premiér Mark Carney oznámil odveta opatření. Ottawa plánuje od 8. září uvalit cla ve výši 25 až 50 procent na téměř devět set amerických produktů, čímž reaguje na předchozí padesátiprocentní navýšení cel ze strany Washingtonu.
Navrhovaný vícevrstvý systém protivzdušné a protiraketové obrany Golden Dome představuje zásadní prvek pro obnovu strategického odstrašení Spojených států. V článku pro magazín The National Interest to uvedl penzionovaný generál amerického letectva a bývalý velitel Severního velitelství USA a NORAD Glen VanHerck. Reagoval tak na nedávné zprávy zpochybňující smysluplnost projektu a odhadující jeho náklady na více než jeden bilion dolarů.
Španělskou enklávu Ceuta na severním pobřeží Maroka zasáhla hluboká humanitární krize poté, co se na její území během dvou dnů pokusilo vstoupit přibližně 72 tisíc lidí. Při pokusu překonat hranice a dostat se na španělské území zahynula v moři více než stovka migrantů. Ačkoliv se většina z nich ubratila zpět do Maroka, v enklávě nadále zůstává až pět tisíc osob, přičemž výraznou část tvoří nezletilí bez doprovodu, kteří se ocitli v právním i politickém vakuu.
Pohraniční oblast mezi Nepálem a Tibetem zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly nejméně osm lidských životů. Katastrofu zažehla masivní lavina ledu a kamení v horském terénu, jež způsobila prudké rozvodnění místních řek. Přívalová vlna destruktivně zasáhla řadu vesnic, silniční infrastrukturu i několik vodních elektráren. Úřady vyjádřily vážné obavy z vysokého počtu obětí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil americkému podnikateli Elonu Muskovi státní vyznamenání Řád svobody. Ocenění bylo uděleno na základě prezidentského dekretu za zásluhy o ochranu lidských životů, svobody a rozvoj vztahů mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Tento krok přichází v době, kdy se Kyjev snaží přesvědčit zakladatele společnosti SpaceX k rozšíření přístupu k jeho satelitní síti Starlink.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Námořnictvo Spojených států odstranilo námořní miny v Hormuzském průlivu, který představuje klíčovou světovou tepnu pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu. Průliv zůstával z velké části uzavřen od vypuknutí vojenského konfliktu na Blízkém východě na konci února. Šéf Bílého domu zároveň varoval Teherán, že jakékoli plavidlo, které se pokusí položit nové miny, bude okamžitě a systematicky zničeno. Íránská strana se k prezidentským výrokům bezprostředně nevyjádřila.
Čína zavádí přísná pravidla pro provozování virtuálních společníků založených na umělé inteligenci. Nová legislativa, která vstoupila v platnost 15. července, zakazuje tyto služby pro nezletilé a výrazně omezuje jejich fungování pro dospělé uživatele. Vláda v Pekingu tímto krokem reaguje na obavy z rostoucí citové závislosti mladých lidí na chatbotech, což by mohlo dále prohloubit krizi v oblasti sňatečnosti a porodnosti.
Spojené státy oznámily spuštění nové sankční kampaně s názvem Operation Economic Outcast, která se zaměřuje na další hospodářskou izolaci Íránu. Americké ministerstvo financí v rámci tohoto opatření uvaluje sankce na více než šedesát nových terčů. Součástí restrikcí je také požadavek na uzavření všech poboček íránské banky Bank Melli nebo hrozby sankcemi všem zemím, které s Teheránem nadále obchodují.
Ruské okupační úřady na územích Ukrajiny systematicky zabavují nemovitosti civilistů, kteří před válkou uprchli do bezpečí. Rozsáhlá investigativní analýza BBC Verify a BBC Russian odhalila, že od roku 2024 bylo identifikováno k zabavení nebo již přímo zkonfiskováno přes 34 tisíc domů a bytů.