Írán zaútočil na americkou leteckou základnu

Írán zasáhl americkou základnu
Írán zasáhl americkou základnu , foto: reprofoto X
Klára Marková 28. května 2026 12:10
Sdílej:

Íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zaútočily na americkou leteckou základnu v regionu poté, co Spojené státy provedly nové údery v jižním Íránu. Revoluční gardy sice neupřesnily přesné umístění této základny, nicméně Kuvajt, který na svém území hostí americké síly, potvrdil zachycení nepřátelských raketových a dronových hrozeb, aniž by specifikoval místo jejich původu. Eskalace přišla poté, co americká armáda sestřelila íránské bezpilotní letouny nad Hormuzským průlivem a zasáhla vojenské stanoviště ve strategickém přístavním městě Bandar Abbás. Tyto obnovené střety vážně ohrožují křehké příměří mezi oběma státy.

K útoku na cíle v Íránu ze strany USA došlo již podruhé během tří dnů, přičemž Washington tyto operace označuje za čistě obranné akce s cílem zachovat příměří. Podle amerického ústředního velení Centcom byl cíl v Bandar Abbásu zasažen ve chvíli, kdy se chystal k vypuštění pátého dronu, a íránská média v téže době potvrdila výbuchy východně od města. Centcom rovněž uvedl, že jeho síly zneškodnily čtyři íránské útočné drony, které představovaly hrozbu v oblasti Hormuzského průlivu. Podle íránské státní vysílací společnosti IRIB revoluční gardy kontrovaly útokem na americkou základnu, ze které měl být úder na Bandar Abbás veden.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagáí americké vojenské akce ostře odsoudil a označil je za hrubé porušení příměří. Dodal, že Írán podnikne veškerá nezbytná opatření k obraně své národní suverenity. Již na začátku týdne Spojené státy potvrdily předchozí sérii úderů na jihu Íránu, kde zasáhly raketová stanoviště a plavidla, která se pokoušela zaminovat Hormuzský průliv. V této klíčové námořní cestě kvůli konfliktu uvízly tisíce komerčních tankerů. V úterý navíc revoluční gardy oznámily, že sestřelily americký bezpilotní letoun a pálily na stíhačku, která narušila íránský vzdušný prostor.

Spojené státy rovněž uvalily sankce na íránský úřad pro Perský záliv, který od proplouvajících lodí vybírá poplatky za navigační služby, což americký ministr financí Scott Bessent označil za pokus o vydírání globálního námořního obchodu. Přes tento průliv běžně putuje pětina světového zkapalněného zemního plynu a ropy, a jeho zablokování tak vedlo k prudkému nárůstu světových cen energií. Mezi oběma stranami sice probíhají zdlouhavá vyjednávání o ukončení tříměsíční války, kterou USA a Izrael zahájily 28. února, avšak shoda na mírové dohodě je stále v nedohlednu.

Americký prezident Donald Trump během středečního jednání kabinetu prohlásil, že Írán vyjednává z posledních sil, a zdůraznil, že Washington není s dosavadním vývojem spokojen. Odmítl také text návrhu dohody, který zveřejnila íránská státní televize a který obsahoval stažení amerických vojsk z regionu a znovuotevření průlivu, a označil jej za podvrh. Trump pohrozil obnovením masivní bombardovací kampaně, pokud Írán nepřistoupí na americké podmínky, a zároveň vyzval arabské státy z Perského zálivu k podpisu Abrahámovských dohod a normalizaci vztahů s Izraelem, který kromě konfliktu s Íránem vede válku také s hnutím Hizballáh v Libanonu.

Témata:
Stalo se