Čínské vedení zastává jednostrannou teorii míru, podle které je stabilita ve vzájemných vztazích možná pouze za předpokladu, že Spojené státy americké zásadně změní své dosavadní chování. Tento postoj se naplno projevil během dvoudenního státního summitu v Pekingu, kde se v polovině května 2026 sešel americký prezident Donald Trump se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Čína dala hostům jasně najevo, že odpovědnost za budoucí vývoj leží plně na Washingtonu, který se musí přizpůsobit rostoucí technické, ekonomické a vojenské síle asijské velmoci.
Si Ťin-pching ve svém uvítacím projevu upozornil na globální transformaci moci a položil řečnickou otázku, zda dokážou obě země překonat takzvanou Thukydidovu past a vytvořit nový model vztahů mezi velmocemi. Tuto teorii v kontextu studené války poprvé představil Herman Wouk v roce 1980, kdy tvrdil, že USA a Sovětský svaz se mohou vyhnout přímému střetu. Později ji zpopularizoval harvardský profesor Graham Allison ve své knize z roku 2017, kde označil válku mezi nastupující velmocí a stávajícím hegemonem za nevyhnutelnou. Čínští představitelé tuto myšlenku přijali s výhradou, že konfliktu lze předejít, pokud Washington ustoupí čínskému vzestupu.
Hlavní poselství čínského prezidenta spočívalo v tom, že je na Donaldu Trumpovi, aby určil směr a řídil obří loď čínsko-amerických vztahů. Čína hodlá rigidně zachovat svou vlastní politiku a priority, takže změnu kurzu očekává výhradně od americké strany. Varování ze strany Pekingu obsahovalo také jasně definované červené linie, jejichž respektování Čína striktně vyžaduje. Klíčovým požadavkem je, aby Spojené státy postupovaly s nejvyšší opatrností v otázce Taiwanu a zajistily potlačení tamních snah o nezávislost, což zahrnuje i omezení amerických dodávek zbraní na tento ostrov.
Čínský tisk následně specifikoval další nepřekročitelné linie, mezi které patří ukončení amerického tlaku na politický systém v Hongkongu. Washington by měl podle představ Pekingu také omezit své obavy ohledně porušování lidských práv v Číně a ignorovat vnitrostátní podmínky v Tibetu a v Sin-ťiangu. Za tyto ústupky v americkém chování Si Ťin-pching naznačil možnost významných ekonomických kompenzací. Tyto potenciální odměny zahrnují budoucí kontrakty na nákup amerického hovězího masa a obilí nebo rozsáhlé obchody se společností Boeing.
Bílý dom se těchto ekonomických příslibů okamžitě chopil a ve svých tiskových zprávách vyzdvihoval záměr Číny zakoupit 200 letadel Boeing spolu s více než 400 leteckými motory. Vládní prohlášení zmiňovala také možnost čínských nákupů amerických zemědělských produktů v celkové hodnotě 17 miliard dolarů. O poznání méně ochotně však Washington diskutoval o čínských podmínkách a o realitě, že tyto obchodní dohody jsou pravděpodobně přímo podmíněny změnami v americké zahraniční politice.
Otázkou zůstává, zda Spojené státy na tyto čínské požadavky nakonec přistoupí. Prezident Trump v reakci na odpor Pekingu vůči zbrojním dodávkám pro ostrovní stát naznačil ochotu ke kompromisu, když poznamenal, že americký prodej zbraní Taiwanu by mohl sloužit jako velmi dobrý vyjednávací trumf v rozhovorech s Čínou. Rozhodnutí o tom, jak moc jsou pro USA důležité závazky vůči Taiwanu, však leží na administraci i na samotném Kongresu. Tyto závazky jsou pevně ukotveny v zákoně o vztazích s Taiwanem z roku 1979, který dlouhodobě funguje jako hlavní pilíř americké politiky v Asii, a jeho budoucí dodržování určí další vývoj v regionu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování, že rychle se šířící epidemie eboly ve východní části Demokratické republiky Kongo a v sousední Ugandě v současné době předstihuje veškeré záchranné kapacity. Podle oficiálního prohlášení bylo v oblasti zaznamenáno již nejméně 220 podezřelých úmrtí. Místní zdravotníci v konfliktem zmítané konžské provincii Ituri navíc čelí opakovaným útokům na tamní lékařská zařízení. Tyto incidenty zásadním způsobem komplikují jakékoliv snahy o potlačení nákazy, kterou způsobuje vzácný kmen viru označovaný jako Bundibugyo.
Čínské vedení zastává jednostrannou teorii míru, podle které je stabilita ve vzájemných vztazích možná pouze za předpokladu, že Spojené státy americké zásadně změní své dosavadní chování. Tento postoj se naplno projevil během dvoudenního státního summitu v Pekingu, kde se v polovině května 2026 sešel americký prezident Donald Trump se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Čína dala hostům jasně najevo, že odpovědnost za budoucí vývoj leží plně na Washingtonu, který se musí přizpůsobit rostoucí technické, ekonomické a vojenské síle asijské velmoci.
Vystavení vysokým teplotám během letních měsíců prokazatelně zvyšuje riziko předčasného porodu. Nová vědecká studie publikovaná v časopise Environment International přináší dosud nejrozsáhlejší analýzu tohoto fenoménu, když zkoumala data o 36,6 milionu porodů ve 250 městech napříč 13 zeměmi světa mezi lety 1979 a 2019. Výzkum se zaměřil na porody realizované v letním období v zemích jako Austrálie, Brazílie, Kanada, Chile, Ekvádor, Estonsko, Izrael, Itálie, Japonsko, Paraguay, Španělsko, Švýcarsko a Spojené státy americké. Výsledky jasně ukazují, že s rostoucí teplotou lineárně stoupá i pravděpodobnost dřívějšího nástupu porodních bolestí.
Bývalá šéfka zakázané ruské televizní stanice RT France Xenia Fedorová si v zemi našla nové působiště a stala se pravidelným hostem tamních konzervativních zpravodajských pořadů. Její proruské komentáře týkající se konfliktu na Ukrajině, Severoatlantické aliance a evropské bezpečnosti nyní vyvolávají značné znepokojení mezi francouzskými zákonodárci i odborníky na dezinformace. K této situaci dochází v citlivém období, kdy se Francie začíná připravovat na prezidentské volby plánované na rok 2027.
Mimořádně vysoké teploty, které v současné době panují napříč evropským kontinentem, jsou důsledkem meteorologického jevu známého jako tepelná kupole. Tento fenomén, při němž se horký vzduch ze severní Afriky udržuje pod tlakovou výší nad západní Evropou, vyhnal rtuť teploměrů vysoko nad běžné sezónní průměry. Nezvyklé vedro, které se obvykle objevuje až v plném létě, již přepsalo květnové teplotní rekordy ve Velké Británii a ve Francii. Vědci v této souvislosti upozorňují, že lidskou činností poháněná změna klimatu tyto extrémní projevy počasí zesiluje, přičemž Evropa se otepluje rychleji než celosvětový průměr.
Izraelská armáda oznámila, že se jí během nočního náletu v Gaze podařilo zlikvidovat Mohammeda Odeha, nově jmenovaného nejvyššího velitele ozbrojeného křídla hnutí Hamas. Pokud se tato informace oficiálně potvrdí, půjde o zásadní zásah do struktury velení této organizace, jelikož k usmrcení Odeha došlo pouhých jedenáct dní poté, co izraelské síly zneškodnily jeho předchůdce. Společné prohlášení izraelské armády a tajné služby Šin Bet uvádí, co přesně bylo terčem této operace. Cílem v severní části Pásma Gazy se stalo několik budov, které Odeh využíval jako svůj úkryt.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy americkými a Íránem, který rozpoutal prezident Donald Trump, se z pohledu dosavadního vývoje nedá označit za jednoznačný úspěch. S přibývajícím časem navíc velká část americké veřejnosti ztrácí naději, že by se na tomto hodnocení mohlo něco zásadního změnit, ať už válka skončí kdykoliv. Výzkumy veřejného mínění z posledních týdnů jasně ukazují, že obyvatelé Spojených států jsou z celého konfliktu již unavení. Většina lidí s vojenským zásahem nesouhlasila od samého počátku, nevěří v jeho pozitivní přínos a neočekává, že by Washington od Teheránu získal ústupky, které by vyvážily vynaložené náklady.
V Evropě - a Česká republika není výjimkou - v posledních dnech zavládlo tropické počasí, přestože jsme teprve na konci května. Na západě dokonce padají historické rekordy. Podle meteorologů je pravděpodobné, že takových epizod bude v dalších letech jen a jen více.
Bude někdy dohoda mezi Spojenými státy americkými a Íránem, kterou Bílý dům vyjednává už drahnou dobu? Optimismus pomalu mizí. Z posledních vyjádření Washingtonu a Teheránu je patrné, že některé detaily stále nejsou vyjasněny.
Bývalý princ Andrew je černou ovcí britské královské rodiny, což uplynulý víkend zase jen potvrdil. Král Karel III. sice navštívil místo, kde momentálně žije jeho mladší bratr, ale vidět se sourozencem se opravdu nechtěl.
Babišova vláda připravila novinku, kterou nepochybně ocení mnoho Čechů. Život ulehčí lidem, kteří potřebují například léky na cukrovku nebo srdeční selhání. Od července nebudou muset zbytečně obíhat specialisty kvůli pouhému receptu. Změnu prosadilo ministerstvo zdravotnictví vedené Adamem Vojtěchem (ANO).
Česko dnes na trhu rychlého občerstvení zažívá situaci, kterou tuzemský maloobchod nepamatuje. Nadnárodní řetězec KFC se rozhodl k radikálnímu kroku: úderem ranní otevírací doby nechal zamčené dveře všech svých 140 poboček po celé České republice. Provoz se plošně zastavil. Zaměstnanci místo smažení kuřat fasují školící manuály a programátoři narychlo nahazují nový digitální systém pro kontrolu bezpečnosti potravin.