Čínské vedení zastává jednostrannou teorii míru, podle které je stabilita ve vzájemných vztazích možná pouze za předpokladu, že Spojené státy americké zásadně změní své dosavadní chování. Tento postoj se naplno projevil během dvoudenního státního summitu v Pekingu, kde se v polovině května 2026 sešel americký prezident Donald Trump se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Čína dala hostům jasně najevo, že odpovědnost za budoucí vývoj leží plně na Washingtonu, který se musí přizpůsobit rostoucí technické, ekonomické a vojenské síle asijské velmoci.
Si Ťin-pching ve svém uvítacím projevu upozornil na globální transformaci moci a položil řečnickou otázku, zda dokážou obě země překonat takzvanou Thukydidovu past a vytvořit nový model vztahů mezi velmocemi. Tuto teorii v kontextu studené války poprvé představil Herman Wouk v roce 1980, kdy tvrdil, že USA a Sovětský svaz se mohou vyhnout přímému střetu. Později ji zpopularizoval harvardský profesor Graham Allison ve své knize z roku 2017, kde označil válku mezi nastupující velmocí a stávajícím hegemonem za nevyhnutelnou. Čínští představitelé tuto myšlenku přijali s výhradou, že konfliktu lze předejít, pokud Washington ustoupí čínskému vzestupu.
Hlavní poselství čínského prezidenta spočívalo v tom, že je na Donaldu Trumpovi, aby určil směr a řídil obří loď čínsko-amerických vztahů. Čína hodlá rigidně zachovat svou vlastní politiku a priority, takže změnu kurzu očekává výhradně od americké strany. Varování ze strany Pekingu obsahovalo také jasně definované červené linie, jejichž respektování Čína striktně vyžaduje. Klíčovým požadavkem je, aby Spojené státy postupovaly s nejvyšší opatrností v otázce Taiwanu a zajistily potlačení tamních snah o nezávislost, což zahrnuje i omezení amerických dodávek zbraní na tento ostrov.
Čínský tisk následně specifikoval další nepřekročitelné linie, mezi které patří ukončení amerického tlaku na politický systém v Hongkongu. Washington by měl podle představ Pekingu také omezit své obavy ohledně porušování lidských práv v Číně a ignorovat vnitrostátní podmínky v Tibetu a v Sin-ťiangu. Za tyto ústupky v americkém chování Si Ťin-pching naznačil možnost významných ekonomických kompenzací. Tyto potenciální odměny zahrnují budoucí kontrakty na nákup amerického hovězího masa a obilí nebo rozsáhlé obchody se společností Boeing.
Bílý dom se těchto ekonomických příslibů okamžitě chopil a ve svých tiskových zprávách vyzdvihoval záměr Číny zakoupit 200 letadel Boeing spolu s více než 400 leteckými motory. Vládní prohlášení zmiňovala také možnost čínských nákupů amerických zemědělských produktů v celkové hodnotě 17 miliard dolarů. O poznání méně ochotně však Washington diskutoval o čínských podmínkách a o realitě, že tyto obchodní dohody jsou pravděpodobně přímo podmíněny změnami v americké zahraniční politice.
Otázkou zůstává, zda Spojené státy na tyto čínské požadavky nakonec přistoupí. Prezident Trump v reakci na odpor Pekingu vůči zbrojním dodávkám pro ostrovní stát naznačil ochotu ke kompromisu, když poznamenal, že americký prodej zbraní Taiwanu by mohl sloužit jako velmi dobrý vyjednávací trumf v rozhovorech s Čínou. Rozhodnutí o tom, jak moc jsou pro USA důležité závazky vůči Taiwanu, však leží na administraci i na samotném Kongresu. Tyto závazky jsou pevně ukotveny v zákoně o vztazích s Taiwanem z roku 1979, který dlouhodobě funguje jako hlavní pilíř americké politiky v Asii, a jeho budoucí dodržování určí další vývoj v regionu.
Ruské okupační úřady na územích Ukrajiny systematicky zabavují nemovitosti civilistů, kteří před válkou uprchli do bezpečí. Rozsáhlá investigativní analýza BBC Verify a BBC Russian odhalila, že od roku 2024 bylo identifikováno k zabavení nebo již přímo zkonfiskováno přes 34 tisíc domů a bytů.
Hudební svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 80 let zemřela legendární písničkářka a ikona country hudby Dolly Parton. Smrt slavné umělkyně oznámil její synovec Brian Seaver prostřednictvím videa zveřejněného 25. srpna na sociální síti Instagram.
Bývalý šéf izraelské tajné služby Mossad Jossi Kohen prohlásil, že izraelští agenti v minulosti mnohokrát navštívili íránské jaderné zařízení ve Fordo. Cílem těchto tajných misí bylo detailně prozkoumat a pochopit strukturu i fungování tohoto klíčového objektu. Kohen, který stál v čele rozvědky v letech 2015 až 2021, to uvedl podle Times of Israel během svého vystoupení na konferenci místních samospráv v Izraeli.
Spojené státy americké dále vyostřují obchodní spor se svým severním sousedem. Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. ledna 2027 zvýší cla na veškerá kanadská auta, nákladní vozy, automobilové součástky a ocel na 50 procent. Reagoval tak na krach nedávných obchodních jednání a prohlásil, že Spojené státy Kanadu „nepotřebují“.
Cizí vlády a státem podporovaní hackeři se pokusili proniknout do účtů vysoko postavených představitelů Evropské unie v aplikaci WhatsApp. Vyplývá to z interní prezentace obranné kybernetické jednotky EU, kterou získal server Politico.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přejmenování Ontarijského jezera na „Americké jezero“. Tento krok přichází v době vyhrocující se obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou.
Americký Nejvyšší soud zrušil předběžné opatření nižšího soudu a umožnil prezidentu Donald Trumpovi zahájit provádění částí jeho březnového prezidentského výnosu. Tento výnos si klade za cíl výrazně omezit a zpřísnit pravidla pro korespondenční hlasování v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí nejvyšší soudní instance sice přináší Trumpově administrativě interimní vítězství, zároveň však vnáší do organizace volební procedury značnou nejistotu. Podle odborníků oslovených webem CNN mohou navíc další probíhající právní spory faktickému zavedení nových pravidel před volbami zabránit.
Zatímco pozornost světových médií přitahují humanoidní roboti, v čínských továrnách a učebnách probíhá tichá, ale zásadní průmyslová revoluce. Čína upevňuje svou pozici globálního lídra v oblasti automatizace a v současnosti provozuje přes dva miliony průmyslových robotů, což je nejvíce na světě. Zemi se navíc daří vyrábět více než polovinu všech průmyslových robotů globálně.
Spojené státy oznámily zahájení rozsáhlé hospodářské kampaně s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplné odříznutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent označil tato opatření za nejsilnější finanční ofenzívu, která má zablokovat veškeré zdroje příjmů íránského režimu. Vláda ve Washingtonu zároveň varovala všechny třetí země a jejich podniky, že v případě pokračování v obchodu s Íránem budou rovněž čelit ekonomické izolaci.
Spojené státy pohrozily zavedením tvrdých sankcí vůči všem zemím a subjektům, které udržují ekonomické vztahy s Íránem. Washington se tímto krokem snaží dosáhnout prostřednictvím hospodářského tlaku toho, co se mu dosud nepodařilo vojenskou cestou. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tak zahájila rozsáhlou kampaň, jejímž cílem je izolovat teheránský režim od globální ekonomiky.
Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa navrhla zavedení nového poplatku za víza typu H-1B ve výši 103 265 dolarů. Tento krok přichází poté, co federální soudce v červnu zrušil předchozí pokus o zavedení stotisícového poplatku.
Evropa se stala nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a důsledky tohoto vývoje jsou stále tragičtější. Oteplování na evropském světadílu probíhá dvakrát rychlejším tempem než ve zbytku světa, což si jen během letošního léta vyžádalo desítky tisíc obětí v důsledku extrémních vln veder.