Po 88 dnech téměř úplného výpadku internetu v Íránu se v úterý kolem páté hodiny odpoledne začaly na telefonech a sociálních sítích objevovat dlouho odkládané zprávy, básně a snímky, když se částečně obnovilo dosud velmi omezené spojení. Prvotní reakce veřejnosti však nebyly radostné, v nových příspěvcích se odrážela spíše skepse, hněv a úzkost.
Například dvaačtyřicetiletá umělkyně Ellie z Teheránu se dokázala připojit poprvé od 28. února. Popsala, že si zapálila cigaretu, pustila s manželem oblíbenou hudbu na platformě SoundCloud a společně se rozplakali, přičemž věří, že jde o malou ochutnávku mnohem větší svobody, která nastane po pádu současného režimu.
Částečné zprovoznění sítě plnilo přední stránky světových médií a příznivci režimu vládní kroky chválili. Teheránská fotografka Maryam však uvedla, že oslavy v západních médiích, která situaci prezentují jako úspěch režimu, jsou absurdní, protože internet považuje za základní právo. Kvůli výpadkům už více než šest týdnů nezískala žádnou zakázku, musela si půjčit peníze od rodičů a nynější stav jí efektivní práci stejně neumožňuje, jelikož mobilní internet stále nefunguje, WhatsApp je sotva použitelný a jedinou změnou je snazší připojení přes VPN.
Úřady internet poprvé zablokovaly 8. ledna v rámci potlačení celonárodních protivládních protestů. V průběhu února sice docházelo k postupnému obnovování, ale po zahájení amerických a izraelských úderů na konci téhož měsíce přišel další blackout. Jen malé množství lidí se dokázalo připojit pomocí drahých satelitních služeb či VPN, většina obyvatel zůstala v izolaci. Pro ty, kteří si nákladné a nespolehlivé VPN nemohli dovolit, představovalo úterý první možnost publikace na sociálních sítích, čehož jeden student z Teheránu využil k příspěvku, v němž se přirovnal k vězni na dočasné propustce.
Íránská rada národní bezpečnosti minulý měsíc schválila omezený program „internet pro“, který měl pokrýt potřeby firem ve vybraných odvětvích. Zatímco někteří vnímali rozšíření konektivity s opatrným optimismem, jiní byli podezřívaví. Třiadvacetiletá demonstrantka Mina, kterou policie zatkla v lednu, vyjádřila obavu, že spíše než o obnovu svobody jde o snahu nahnat populaci do sledovatelných systémů, kde je snazší lidi monitorovat.
Nové příspěvky na sítích připomínají popravené osoby nebo ty, kteří na trest smrti čekají, sdílejí se videa plačících matek držících fotky dětí zabitých při lednových protestech i záběry válečné zkázy. Mnoho Íránců procházelo své telefony v slzách, když viděli archiv ztrát z uplynulých měsíců. Teheránský profesor Amin podotkl, že největšími poraženými této války nejsou USA, Izrael ani Islámská republika, ale běžní lidé, kteří přišli o živobytí, mládí a důvěru v mezinárodní společenství.
Na internet se vrací také hořký humor, kdy IT specialista Moein z Karadže poznamenal, že Donald Trump raději zavřel své soukromé zprávy, protože ještě nečelil hněvu lidí, kteří mu věřili, že jim pomůže. Dodal, že režim vyhrál válku o vztahy s veřejností, protože i odpůrci režimu jsou teď naštvaní na Trumpa.
Smíšené pocity zažívají také Íránci v diaspoře. Osmatřicetiletá lidskoprávní aktivistka Mahshid Nazemi žijící v Paříži popsala strach o své přátele, kteří se neobjevili online, a neustále kontrolovala jejich profily s obavou, zda nebyli zatčeni nebo zabiti. Její sestra, závislá na internetu kvůli práci, trpěla ztrátou příjmu a hlubokým zármutkem nad snímky obětí z ledna a z období války. Podle profesora Amina jim návrat sítě nepřinesl svobodu, ale pouze připomínku jejich vlastního neštěstí.
Americké námořnictvo dopsalo závěrečnou kapitolu kontroverzního programu plavidel pro pobřežní boj (LCS), když dříve v tomto měsíci v Ohiu slavnostně zařadilo do služby poslední z 35 plánovaných lodí, USS Cleveland. Ačkoli úřadující ministr námořnictva Hung Cao na sociálních sítích vyzdvihoval ocel, sílu a výkon nového plavidla, kritici pro tento ambiciózní vojenský projekt nacházejí podstatně méně lichotivá označení. Celý program, jehož cena se původně odhadovala na 60 miliard dolarů, se podle investigativních novinářů ze serveru ProPublica může vyšplhat až přes hranici 100 miliard dolarů, což z něj činí jedno z nejvýraznějších plýtvání v historii amerických armádních nákupů.
Po 88 dnech téměř úplného výpadku internetu v Íránu se v úterý kolem páté hodiny odpoledne začaly na telefonech a sociálních sítích objevovat dlouho odkládané zprávy, básně a snímky, když se částečně obnovilo dosud velmi omezené spojení. Prvotní reakce veřejnosti však nebyly radostné, v nových příspěvcích se odrážela spíše skepse, hněv a úzkost.
Česko pomáhá Ukrajině, která přes čtyři roky čelí plnohodnotné ruské invazi, také zajišťováním muniční iniciativy. Ta se ale potýká s novým problémem, o němž se zmínil prezident Petr Pavel. Promluvil i premiér Andrej Babiš (ANO).
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety bylo zabito téměř půl milionu ruských vojáků. Tento nový odhad zveřejnila šéfka britské zpravodajské služby GCHQ Anne Keast-Butlerová. Ve svém vůbec prvním projevu v této funkci uvedla, že ruské jednotky poprvé od konce roku 2022 začínají na ukrajinském bojišti viditelně ustupovat.
Kanada oznámila plány na nákup flotily letounů včasné výstrahy od švédské společnosti Saab. V tomto strategickém tendru dala přednost evropskému řešení před konkurenční nabídkou amerického koncernu Boeing. Tento krok představuje pro Ottawu jasný posun v její obranné politice, jelikož se země snaží výrazně snížit svou dosavadní závislost na amerických zbrojařských firmách.
Evropské státy zavádějí zvýšený dohled a monitorování možných příznaků eboly u cestujících, kteří přilétají leteckými linkami z Demokratické republiky Kongo. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nechce nic riskovat, protože smrtící virus se v Africe aktuálně šíří rychleji, než ho tamní zdravotníci zvládají izolovat. Podle posledních pondělních údajů přesáhl počet podezřelých případů v Kongu hranici 900, přičemž úřady evidují nejméně 223 úmrtí. Skutečný rozsah epidemie se však odhaduje jako daleko vyšší, přičemž nákazu hlásí už i sousední Uganda.
Ruská vláda požádala své přední bankovní domy, aby samy sestřelovaly ukrajinské drony. Moskva se totiž potýká s vážnými problémy při obraně klíčových objektů před vzdušnými útoky a její systémy protivzdušné obrany jsou přetížené.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování, že rychle se šířící epidemie eboly ve východní části Demokratické republiky Kongo a v sousední Ugandě v současné době předstihuje veškeré záchranné kapacity. Podle oficiálního prohlášení bylo v oblasti zaznamenáno již nejméně 220 podezřelých úmrtí. Místní zdravotníci v konfliktem zmítané konžské provincii Ituri navíc čelí opakovaným útokům na tamní lékařská zařízení. Tyto incidenty zásadním způsobem komplikují jakékoliv snahy o potlačení nákazy, kterou způsobuje vzácný kmen viru označovaný jako Bundibugyo.
Čínské vedení zastává jednostrannou teorii míru, podle které je stabilita ve vzájemných vztazích možná pouze za předpokladu, že Spojené státy americké zásadně změní své dosavadní chování. Tento postoj se naplno projevil během dvoudenního státního summitu v Pekingu, kde se v polovině května 2026 sešel americký prezident Donald Trump se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Čína dala hostům jasně najevo, že odpovědnost za budoucí vývoj leží plně na Washingtonu, který se musí přizpůsobit rostoucí technické, ekonomické a vojenské síle asijské velmoci.
Vystavení vysokým teplotám během letních měsíců prokazatelně zvyšuje riziko předčasného porodu. Nová vědecká studie publikovaná v časopise Environment International přináší dosud nejrozsáhlejší analýzu tohoto fenoménu, když zkoumala data o 36,6 milionu porodů ve 250 městech napříč 13 zeměmi světa mezi lety 1979 a 2019. Výzkum se zaměřil na porody realizované v letním období v zemích jako Austrálie, Brazílie, Kanada, Chile, Ekvádor, Estonsko, Izrael, Itálie, Japonsko, Paraguay, Španělsko, Švýcarsko a Spojené státy americké. Výsledky jasně ukazují, že s rostoucí teplotou lineárně stoupá i pravděpodobnost dřívějšího nástupu porodních bolestí.
Bývalá šéfka zakázané ruské televizní stanice RT France Xenia Fedorová si v zemi našla nové působiště a stala se pravidelným hostem tamních konzervativních zpravodajských pořadů. Její proruské komentáře týkající se konfliktu na Ukrajině, Severoatlantické aliance a evropské bezpečnosti nyní vyvolávají značné znepokojení mezi francouzskými zákonodárci i odborníky na dezinformace. K této situaci dochází v citlivém období, kdy se Francie začíná připravovat na prezidentské volby plánované na rok 2027.
Mimořádně vysoké teploty, které v současné době panují napříč evropským kontinentem, jsou důsledkem meteorologického jevu známého jako tepelná kupole. Tento fenomén, při němž se horký vzduch ze severní Afriky udržuje pod tlakovou výší nad západní Evropou, vyhnal rtuť teploměrů vysoko nad běžné sezónní průměry. Nezvyklé vedro, které se obvykle objevuje až v plném létě, již přepsalo květnové teplotní rekordy ve Velké Británii a ve Francii. Vědci v této souvislosti upozorňují, že lidskou činností poháněná změna klimatu tyto extrémní projevy počasí zesiluje, přičemž Evropa se otepluje rychleji než celosvětový průměr.