Digitální blackout končí. Íránci mají po 88 dnech internet

Írán
Írán, foto: Depositphotos
Klára Marková 28. května 2026 09:38
Sdílej:

Po 88 dnech téměř úplného výpadku internetu v Íránu se v úterý kolem páté hodiny odpoledne začaly na telefonech a sociálních sítích objevovat dlouho odkládané zprávy, básně a snímky, když se částečně obnovilo dosud velmi omezené spojení. Prvotní reakce veřejnosti však nebyly radostné, v nových příspěvcích se odrážela spíše skepse, hněv a úzkost.

Například dvaačtyřicetiletá umělkyně Ellie z Teheránu se dokázala připojit poprvé od 28. února. Popsala, že si zapálila cigaretu, pustila s manželem oblíbenou hudbu na platformě SoundCloud a společně se rozplakali, přičemž věří, že jde o malou ochutnávku mnohem větší svobody, která nastane po pádu současného režimu.

Částečné zprovoznění sítě plnilo přední stránky světových médií a příznivci režimu vládní kroky chválili. Teheránská fotografka Maryam však uvedla, že oslavy v západních médiích, která situaci prezentují jako úspěch režimu, jsou absurdní, protože internet považuje za základní právo. Kvůli výpadkům už více než šest týdnů nezískala žádnou zakázku, musela si půjčit peníze od rodičů a nynější stav jí efektivní práci stejně neumožňuje, jelikož mobilní internet stále nefunguje, WhatsApp je sotva použitelný a jedinou změnou je snazší připojení přes VPN.

Úřady internet poprvé zablokovaly 8. ledna v rámci potlačení celonárodních protivládních protestů. V průběhu února sice docházelo k postupnému obnovování, ale po zahájení amerických a izraelských úderů na konci téhož měsíce přišel další blackout. Jen malé množství lidí se dokázalo připojit pomocí drahých satelitních služeb či VPN, většina obyvatel zůstala v izolaci. Pro ty, kteří si nákladné a nespolehlivé VPN nemohli dovolit, představovalo úterý první možnost publikace na sociálních sítích, čehož jeden student z Teheránu využil k příspěvku, v němž se přirovnal k vězni na dočasné propustce.

Íránská rada národní bezpečnosti minulý měsíc schválila omezený program „internet pro“, který měl pokrýt potřeby firem ve vybraných odvětvích. Zatímco někteří vnímali rozšíření konektivity s opatrným optimismem, jiní byli podezřívaví. Třiadvacetiletá demonstrantka Mina, kterou policie zatkla v lednu, vyjádřila obavu, že spíše než o obnovu svobody jde o snahu nahnat populaci do sledovatelných systémů, kde je snazší lidi monitorovat.

Nové příspěvky na sítích připomínají popravené osoby nebo ty, kteří na trest smrti čekají, sdílejí se videa plačících matek držících fotky dětí zabitých při lednových protestech i záběry válečné zkázy. Mnoho Íránců procházelo své telefony v slzách, když viděli archiv ztrát z uplynulých měsíců. Teheránský profesor Amin podotkl, že největšími poraženými této války nejsou USA, Izrael ani Islámská republika, ale běžní lidé, kteří přišli o živobytí, mládí a důvěru v mezinárodní společenství.

Na internet se vrací také hořký humor, kdy IT specialista Moein z Karadže poznamenal, že Donald Trump raději zavřel své soukromé zprávy, protože ještě nečelil hněvu lidí, kteří mu věřili, že jim pomůže. Dodal, že režim vyhrál válku o vztahy s veřejností, protože i odpůrci režimu jsou teď naštvaní na Trumpa.

Smíšené pocity zažívají také Íránci v diaspoře. Osmatřicetiletá lidskoprávní aktivistka Mahshid Nazemi žijící v Paříži popsala strach o své přátele, kteří se neobjevili online, a neustále kontrolovala jejich profily s obavou, zda nebyli zatčeni nebo zabiti. Její sestra, závislá na internetu kvůli práci, trpěla ztrátou příjmu a hlubokým zármutkem nad snímky obětí z ledna a z období války. Podle profesora Amina jim návrat sítě nepřinesl svobodu, ale pouze připomínku jejich vlastního neštěstí.

Témata:
Stalo se