Po 88 dnech téměř úplného výpadku internetu v Íránu se v úterý kolem páté hodiny odpoledne začaly na telefonech a sociálních sítích objevovat dlouho odkládané zprávy, básně a snímky, když se částečně obnovilo dosud velmi omezené spojení. Prvotní reakce veřejnosti však nebyly radostné, v nových příspěvcích se odrážela spíše skepse, hněv a úzkost.
Například dvaačtyřicetiletá umělkyně Ellie z Teheránu se dokázala připojit poprvé od 28. února. Popsala, že si zapálila cigaretu, pustila s manželem oblíbenou hudbu na platformě SoundCloud a společně se rozplakali, přičemž věří, že jde o malou ochutnávku mnohem větší svobody, která nastane po pádu současného režimu.
Částečné zprovoznění sítě plnilo přední stránky světových médií a příznivci režimu vládní kroky chválili. Teheránská fotografka Maryam však uvedla, že oslavy v západních médiích, která situaci prezentují jako úspěch režimu, jsou absurdní, protože internet považuje za základní právo. Kvůli výpadkům už více než šest týdnů nezískala žádnou zakázku, musela si půjčit peníze od rodičů a nynější stav jí efektivní práci stejně neumožňuje, jelikož mobilní internet stále nefunguje, WhatsApp je sotva použitelný a jedinou změnou je snazší připojení přes VPN.
Úřady internet poprvé zablokovaly 8. ledna v rámci potlačení celonárodních protivládních protestů. V průběhu února sice docházelo k postupnému obnovování, ale po zahájení amerických a izraelských úderů na konci téhož měsíce přišel další blackout. Jen malé množství lidí se dokázalo připojit pomocí drahých satelitních služeb či VPN, většina obyvatel zůstala v izolaci. Pro ty, kteří si nákladné a nespolehlivé VPN nemohli dovolit, představovalo úterý první možnost publikace na sociálních sítích, čehož jeden student z Teheránu využil k příspěvku, v němž se přirovnal k vězni na dočasné propustce.
Íránská rada národní bezpečnosti minulý měsíc schválila omezený program „internet pro“, který měl pokrýt potřeby firem ve vybraných odvětvích. Zatímco někteří vnímali rozšíření konektivity s opatrným optimismem, jiní byli podezřívaví. Třiadvacetiletá demonstrantka Mina, kterou policie zatkla v lednu, vyjádřila obavu, že spíše než o obnovu svobody jde o snahu nahnat populaci do sledovatelných systémů, kde je snazší lidi monitorovat.
Nové příspěvky na sítích připomínají popravené osoby nebo ty, kteří na trest smrti čekají, sdílejí se videa plačících matek držících fotky dětí zabitých při lednových protestech i záběry válečné zkázy. Mnoho Íránců procházelo své telefony v slzách, když viděli archiv ztrát z uplynulých měsíců. Teheránský profesor Amin podotkl, že největšími poraženými této války nejsou USA, Izrael ani Islámská republika, ale běžní lidé, kteří přišli o živobytí, mládí a důvěru v mezinárodní společenství.
Na internet se vrací také hořký humor, kdy IT specialista Moein z Karadže poznamenal, že Donald Trump raději zavřel své soukromé zprávy, protože ještě nečelil hněvu lidí, kteří mu věřili, že jim pomůže. Dodal, že režim vyhrál válku o vztahy s veřejností, protože i odpůrci režimu jsou teď naštvaní na Trumpa.
Smíšené pocity zažívají také Íránci v diaspoře. Osmatřicetiletá lidskoprávní aktivistka Mahshid Nazemi žijící v Paříži popsala strach o své přátele, kteří se neobjevili online, a neustále kontrolovala jejich profily s obavou, zda nebyli zatčeni nebo zabiti. Její sestra, závislá na internetu kvůli práci, trpěla ztrátou příjmu a hlubokým zármutkem nad snímky obětí z ledna a z období války. Podle profesora Amina jim návrat sítě nepřinesl svobodu, ale pouze připomínku jejich vlastního neštěstí.
Španělskou enklávu Ceuta na severním pobřeží Maroka zasáhla hluboká humanitární krize poté, co se na její území během dvou dnů pokusilo vstoupit přibližně 72 tisíc lidí. Při pokusu překonat hranice a dostat se na španělské území zahynula v moři více než stovka migrantů. Ačkoliv se většina z nich ubratila zpět do Maroka, v enklávě nadále zůstává až pět tisíc osob, přičemž výraznou část tvoří nezletilí bez doprovodu, kteří se ocitli v právním i politickém vakuu.
Pohraniční oblast mezi Nepálem a Tibetem zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly nejméně osm lidských životů. Katastrofu zažehla masivní lavina ledu a kamení v horském terénu, jež způsobila prudké rozvodnění místních řek. Přívalová vlna destruktivně zasáhla řadu vesnic, silniční infrastrukturu i několik vodních elektráren. Úřady vyjádřily vážné obavy z vysokého počtu obětí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil americkému podnikateli Elonu Muskovi státní vyznamenání Řád svobody. Ocenění bylo uděleno na základě prezidentského dekretu za zásluhy o ochranu lidských životů, svobody a rozvoj vztahů mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Tento krok přichází v době, kdy se Kyjev snaží přesvědčit zakladatele společnosti SpaceX k rozšíření přístupu k jeho satelitní síti Starlink.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Námořnictvo Spojených států odstranilo námořní miny v Hormuzském průlivu, který představuje klíčovou světovou tepnu pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu. Průliv zůstával z velké části uzavřen od vypuknutí vojenského konfliktu na Blízkém východě na konci února. Šéf Bílého domu zároveň varoval Teherán, že jakékoli plavidlo, které se pokusí položit nové miny, bude okamžitě a systematicky zničeno. Íránská strana se k prezidentským výrokům bezprostředně nevyjádřila.
Čína zavádí přísná pravidla pro provozování virtuálních společníků založených na umělé inteligenci. Nová legislativa, která vstoupila v platnost 15. července, zakazuje tyto služby pro nezletilé a výrazně omezuje jejich fungování pro dospělé uživatele. Vláda v Pekingu tímto krokem reaguje na obavy z rostoucí citové závislosti mladých lidí na chatbotech, což by mohlo dále prohloubit krizi v oblasti sňatečnosti a porodnosti.
Spojené státy oznámily spuštění nové sankční kampaně s názvem Operation Economic Outcast, která se zaměřuje na další hospodářskou izolaci Íránu. Americké ministerstvo financí v rámci tohoto opatření uvaluje sankce na více než šedesát nových terčů. Součástí restrikcí je také požadavek na uzavření všech poboček íránské banky Bank Melli nebo hrozby sankcemi všem zemím, které s Teheránem nadále obchodují.
Ruské okupační úřady na územích Ukrajiny systematicky zabavují nemovitosti civilistů, kteří před válkou uprchli do bezpečí. Rozsáhlá investigativní analýza BBC Verify a BBC Russian odhalila, že od roku 2024 bylo identifikováno k zabavení nebo již přímo zkonfiskováno přes 34 tisíc domů a bytů.
Hudební svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 80 let zemřela legendární písničkářka a ikona country hudby Dolly Parton. Smrt slavné umělkyně oznámil její synovec Brian Seaver prostřednictvím videa zveřejněného 25. srpna na sociální síti Instagram.
Bývalý šéf izraelské tajné služby Mossad Jossi Kohen prohlásil, že izraelští agenti v minulosti mnohokrát navštívili íránské jaderné zařízení ve Fordo. Cílem těchto tajných misí bylo detailně prozkoumat a pochopit strukturu i fungování tohoto klíčového objektu. Kohen, který stál v čele rozvědky v letech 2015 až 2021, to uvedl podle Times of Israel během svého vystoupení na konferenci místních samospráv v Izraeli.
Spojené státy americké dále vyostřují obchodní spor se svým severním sousedem. Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. ledna 2027 zvýší cla na veškerá kanadská auta, nákladní vozy, automobilové součástky a ocel na 50 procent. Reagoval tak na krach nedávných obchodních jednání a prohlásil, že Spojené státy Kanadu „nepotřebují“.
Cizí vlády a státem podporovaní hackeři se pokusili proniknout do účtů vysoko postavených představitelů Evropské unie v aplikaci WhatsApp. Vyplývá to z interní prezentace obranné kybernetické jednotky EU, kterou získal server Politico.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přejmenování Ontarijského jezera na „Americké jezero“. Tento krok přichází v době vyhrocující se obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou.