Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se s naléhavou výzvou obrátil na amerického prezidenta Donalda Trumpa a tamní Kongres se žádostí o urychlené dodávky munice pro protivzdušnou obranu, zejména systémů Patriot. Krok zdůvodnil tím, že balistické střely představují poslední zásadní výhodu Vladimira Putina na bojišti a jejich neutralizace by ruského vůdce donutila zasednout k vyjednávacímu stolu. Reagoval tak na nedělní masivní útok, při kterém Rusko nasadilo třicet balistických raket, z nichž ukrajinské letectvo dokázalo sestřelit pouze jedenáct. Podle Zelenského navíc Moskva při úderech použila i dvě střely Orešnik schopné nést jaderné hlavice.
Jedinou efektivní zbraní Ukrajiny proti ruským balistickým raketám jsou americké střely pro systém Patriot, kterých má však Kyjiv po celou dobu dlouhotrvajícího konfliktu nedostatek. Spojené státy je sice dodávají prostřednictvím Evropou financovaného programu Purl, nicméně dodávky ohrožuje současná válka v Íránu i odmítavý postoj Donalda Trumpa vůči Ukrajině. Podobným systémem SAMP/T disponují také Francie s Itálií, ukrajinské úřady však upozorňují, že pro úspěšné zneškodňování balistických střel vyžaduje zásadní modernizaci.
Zatímco ruské ministerstvo obrany opět začalo prohlašovat, že jeho jednotky dobyly nové ukrajinské vesnice, přední vojenští analytici se shodují, že iniciativu na frontě momentálně drží Ukrajina. Moskva sice oznámila ovládnutí obcí Hraniv v Charkovské oblasti a Vozdvyživka v Záporoží, ukrajinská armáda však tato tvrzení odmítla. Podle jejích vyjádření utrpěli Rusové u Hranivě těžké ztráty na životech i technice a z Vozdvyživky byli po krátkém průniku vytlačeni nebo zlikvidováni, což potvrdil i respektovaný ukrajinský válečný blog DeepState. Vojáci rovněž popřeli ztrátu vesnic v Sumské oblasti.
Podle brigádního generála Andrije Bileckého z Třetího armádního sboru má Ukrajina zhruba šestiměsíční okno pro upevnění své pozice před případnými mírovými hovory. Generál vyjádřil přesvědčení, že ruská armáda je vyčerpaná, potýká se s nedostatkem personálu a již není schopná velkých průlomů jako v minulosti. Cílem ukrajinských sil je donutit Moskvu upustit od plánů na obsazení zbytku Doněcké oblasti, získat strategické body a následně s Ruskem vyjednávat o stabilním příměří z pozice síly. Tento scénář považuje z vojenského hlediska za reálný, což potvrzují i analytici z finské skupiny Black Bird nebo amerického Institutu pro studium války, podle nichž by Ukrajinci mohli brzy přejít k omezeným mechanizovaným útokům.
Šéfka britské zpravodajské služby GCHQ Anne Keast-Butlerová uvedla, že od začátku ruské invaze před více než čtyřmi lety bylo v bojích zabito již téměř půl milionu ruských vojáků. Ruská armáda podle ní poprvé od konce roku 2022 na bojišti prokazatelně ustupuje. Západní odhady uvádějí, že celkové ruské ztráty včetně zraněných dosahovaly v dubnu přibližně třiceti tisíc mužů měsíčně, přičemž americký ministr zahraničí Marco Rubio upřesnil, že patnáct až dvacet tisíc z tohoto počtu tvoří mrtví.
K situaci se vyjádřil také papež Lev, který během generální audience ve Vatikánu odsoudil prudké zintenzivnění bojů a vyjádřil hlubokou soustrast civilním obětem nedávných útoků. Zdůraznil, že válka žádné problémy neřeší, pouze je zhoršuje, ničí lidské domovy i svatostánky a maří nevinné životy. Na frontě mezitím pokračují intenzivní ukrajinské operace, kdy přístav Sevastopol na anektovaném Krymu čelil útoku více než dvaceti dronů a střel Storm Shadow. Tyto pokročilé britsko-francouzské střely s plochou dráhou letu využila ukrajinská armáda na začátku týdne také ke zničení ruského velitelského a komunikačního centra v okupované Luhanské oblasti.
Íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zaútočily na americkou leteckou základnu v regionu poté, co Spojené státy provedly nové údery v jižním Íránu. Revoluční gardy sice neupřesnily přesné umístění této základny, nicméně Kuvajt, který na svém území hostí americké síly, potvrdil zachycení nepřátelských raketových a dronových hrozeb, aniž by specifikoval místo jejich původu. Eskalace přišla poté, co americká armáda sestřelila íránské bezpilotní letouny nad Hormuzským průlivem a zasáhla vojenské stanoviště ve strategickém přístavním městě Bandar Abbás. Tyto obnovené střety vážně ohrožují křehké příměří mezi oběma státy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se s naléhavou výzvou obrátil na amerického prezidenta Donalda Trumpa a tamní Kongres se žádostí o urychlené dodávky munice pro protivzdušnou obranu, zejména systémů Patriot. Krok zdůvodnil tím, že balistické střely představují poslední zásadní výhodu Vladimira Putina na bojišti a jejich neutralizace by ruského vůdce donutila zasednout k vyjednávacímu stolu. Reagoval tak na nedělní masivní útok, při kterém Rusko nasadilo třicet balistických raket, z nichž ukrajinské letectvo dokázalo sestřelit pouze jedenáct. Podle Zelenského navíc Moskva při úderech použila i dvě střely Orešnik schopné nést jaderné hlavice.
Americké námořnictvo dopsalo závěrečnou kapitolu kontroverzního programu plavidel pro pobřežní boj (LCS), když dříve v tomto měsíci v Ohiu slavnostně zařadilo do služby poslední z 35 plánovaných lodí, USS Cleveland. Ačkoli úřadující ministr námořnictva Hung Cao na sociálních sítích vyzdvihoval ocel, sílu a výkon nového plavidla, kritici pro tento ambiciózní vojenský projekt nacházejí podstatně méně lichotivá označení. Celý program, jehož cena se původně odhadovala na 60 miliard dolarů, se podle investigativních novinářů ze serveru ProPublica může vyšplhat až přes hranici 100 miliard dolarů, což z něj činí jedno z nejvýraznějších plýtvání v historii amerických armádních nákupů.
Po 88 dnech téměř úplného výpadku internetu v Íránu se v úterý kolem páté hodiny odpoledne začaly na telefonech a sociálních sítích objevovat dlouho odkládané zprávy, básně a snímky, když se částečně obnovilo dosud velmi omezené spojení. Prvotní reakce veřejnosti však nebyly radostné, v nových příspěvcích se odrážela spíše skepse, hněv a úzkost.
Česko pomáhá Ukrajině, která přes čtyři roky čelí plnohodnotné ruské invazi, také zajišťováním muniční iniciativy. Ta se ale potýká s novým problémem, o němž se zmínil prezident Petr Pavel. Promluvil i premiér Andrej Babiš (ANO).
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety bylo zabito téměř půl milionu ruských vojáků. Tento nový odhad zveřejnila šéfka britské zpravodajské služby GCHQ Anne Keast-Butlerová. Ve svém vůbec prvním projevu v této funkci uvedla, že ruské jednotky poprvé od konce roku 2022 začínají na ukrajinském bojišti viditelně ustupovat.
Kanada oznámila plány na nákup flotily letounů včasné výstrahy od švédské společnosti Saab. V tomto strategickém tendru dala přednost evropskému řešení před konkurenční nabídkou amerického koncernu Boeing. Tento krok představuje pro Ottawu jasný posun v její obranné politice, jelikož se země snaží výrazně snížit svou dosavadní závislost na amerických zbrojařských firmách.
Evropské státy zavádějí zvýšený dohled a monitorování možných příznaků eboly u cestujících, kteří přilétají leteckými linkami z Demokratické republiky Kongo. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nechce nic riskovat, protože smrtící virus se v Africe aktuálně šíří rychleji, než ho tamní zdravotníci zvládají izolovat. Podle posledních pondělních údajů přesáhl počet podezřelých případů v Kongu hranici 900, přičemž úřady evidují nejméně 223 úmrtí. Skutečný rozsah epidemie se však odhaduje jako daleko vyšší, přičemž nákazu hlásí už i sousední Uganda.
Ruská vláda požádala své přední bankovní domy, aby samy sestřelovaly ukrajinské drony. Moskva se totiž potýká s vážnými problémy při obraně klíčových objektů před vzdušnými útoky a její systémy protivzdušné obrany jsou přetížené.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování, že rychle se šířící epidemie eboly ve východní části Demokratické republiky Kongo a v sousední Ugandě v současné době předstihuje veškeré záchranné kapacity. Podle oficiálního prohlášení bylo v oblasti zaznamenáno již nejméně 220 podezřelých úmrtí. Místní zdravotníci v konfliktem zmítané konžské provincii Ituri navíc čelí opakovaným útokům na tamní lékařská zařízení. Tyto incidenty zásadním způsobem komplikují jakékoliv snahy o potlačení nákazy, kterou způsobuje vzácný kmen viru označovaný jako Bundibugyo.
Čínské vedení zastává jednostrannou teorii míru, podle které je stabilita ve vzájemných vztazích možná pouze za předpokladu, že Spojené státy americké zásadně změní své dosavadní chování. Tento postoj se naplno projevil během dvoudenního státního summitu v Pekingu, kde se v polovině května 2026 sešel americký prezident Donald Trump se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Čína dala hostům jasně najevo, že odpovědnost za budoucí vývoj leží plně na Washingtonu, který se musí přizpůsobit rostoucí technické, ekonomické a vojenské síle asijské velmoci.
Vystavení vysokým teplotám během letních měsíců prokazatelně zvyšuje riziko předčasného porodu. Nová vědecká studie publikovaná v časopise Environment International přináší dosud nejrozsáhlejší analýzu tohoto fenoménu, když zkoumala data o 36,6 milionu porodů ve 250 městech napříč 13 zeměmi světa mezi lety 1979 a 2019. Výzkum se zaměřil na porody realizované v letním období v zemích jako Austrálie, Brazílie, Kanada, Chile, Ekvádor, Estonsko, Izrael, Itálie, Japonsko, Paraguay, Španělsko, Švýcarsko a Spojené státy americké. Výsledky jasně ukazují, že s rostoucí teplotou lineárně stoupá i pravděpodobnost dřívějšího nástupu porodních bolestí.