Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování, že rychle se šířící epidemie eboly ve východní části Demokratické republiky Kongo a v sousední Ugandě v současné době předstihuje veškeré záchranné kapacity. Podle oficiálního prohlášení bylo v oblasti zaznamenáno již nejméně 220 podezřelých úmrtí. Místní zdravotníci v konfliktem zmítané konžské provincii Ituri navíc čelí opakovaným útokům na tamní lékařská zařízení. Tyto incidenty zásadním způsobem komplikují jakékoliv snahy o potlačení nákazy, kterou způsobuje vzácný kmen viru označovaný jako Bundibugyo.
Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus v pondělí potvrdil bilanci obětí a zdůraznil, že státy sousedící s Demokratickou republikou Kongo musí okamžitě podniknout kroky k zamezení dalšího šíření. Ohniskem současné epidemie, která byla poprvé detekována 15. května, se stalo město Mongbwalu. Toto velké sídlo leží v nestabilní severovýchodní provincii Ituri, kde virus během pouhých několika týdnů usmrtil více než 200 lidí. Kvůli závažnosti situace vyhlásila Světová zdravotnická organizace tuto epidemii za veřejný zdraví ohrožující stav mezinárodního významu, přičemž jde o třetí největší zaznamenaný výskyt tohoto vzácného kmene v historii.
Lékaři působící v první linii se v Kongu potýkají nejen s kritickým nedostatkem základního materiálu, ale nově také s agresivními útoky na nemocnice a následným útěkem infikovaných pacientů. V provincii Ituri byly hlášeny nejméně tři velké incidenty tohoto druhu. K obzvláště vážné situaci došlo během uplynulého víkendu, kdy ozbrojené skupiny dvakrát za sebou napadly stejné zdravotnické zařízení. Během těchto zmatků z nemocnice uprchly více než dvě desítky hospitalizovaných pacientů, což představuje obrovské riziko pro nekontrolované šíření infekce mezi civilní obyvatelstvo.
Současná vlna násilí vůči zdravotníkům silně připomíná tragické události z let 2018 až 2020, kdy během tehdejší epidemie eboly ve východním Kongu zahynulo více než 25 zdravotnických pracovníků. Část tehdejších i nynějších útoků mají na svědomí samotní civilisté, kteří jsou frustrováni přísnými hygienickými předpisy. Lidé často reagují agresivně kvůli tomu, že nemohou pohřbít své zesnulé příbuzné tradičním způsobem, případně jsou pod vlivem dezinformací pevně přesvědčeni, že celá epidemie je podvod a žádná smrtelná nemoc ve skutečnosti neexistuje.
Šéf WHO během online zasedání Africké unie přiznal, že kvůli pozdnímu odhalení prvních případů eboly jsou nyní záchranné týmy v hluboké defenzivě a pouze se zpožděním reagují na vývoj situace. Podle jeho slov se celá epidemie pravděpodobně ještě výrazně zhorší, než se ji podaří dostat pod kontrolu. Tedros Adhanom Ghebreyesus proto oznámil, že společně s dalším vysoce postaveným představitelem WHO pro mimořádné události, Chikwem Ihekweazuem, osobně odcestuje přímo do epicentra nákazy v Kongu, aby na místě koordinoval mezinárodní pomoc.
Podle průběžných statistik WHO přesáhl celkový počet podezřelých případů v regionu již hranici 900, z čehož laboratoře dosud stihly stoprocentně potvrdit 101 nakažených. Situace se navíc stává přeshraničním problémem, což dokládají nové zprávy ze sousední Ugandy. Ta na začátku týdne oficiálně nahlásila dva další případy nákazy, čímž se celkový počet potvrzených nemocných na ugandském území zvýšil na sedm. Vedení WHO proto opakovaně varuje, že všechny okolní státy jsou v bezprostředním ohrožení a jejich vlády musí neprodleně zavést mimořádná opatření.
Jedním z hlavních motorů přenosu viru v komunitách se staly tajné a hygienicky nezabezpečené pohřby obětí eboly. Narychlo organizované vládní pohřby totiž vyvolávají velkou nevoli a podezření u místního obyvatelstva, které dlouhodobě chová hlubokou nedůvěru vůči státním institucím. Příbuzní se často snaží těla zemřelých z nemocnic násilím odnést, což vede k přímému kontaktu s vysoce infekčními tělesnými tekutinami. Tento fenomén potvrzují i lékaři z terénu, podle kterých je popírání existence nemoci mezi lidmi hlavním důvodem, proč infekce nekontrolovaně prostupuje dalšími vesnicemi.
Doktor Richard Lokodu, ředitel napadené Všeobecné referenční nemocnice v Mongbwalu, potvrdil, že víkendové útoky na jeho personál byly motivovány právě snahou davu zmocnit se těl zemřelých pacientů. Místní lidé podle něj odmítají akceptovat lékařská nařízení a snaží se vynutit vydání svých blízkých k tradičním obřadům. Dokud se nepodaří překonat tuto nedůvěru a zamezit útokům na kliniky, zůstane trasování kontaktů a izolace nemocných podle zdravotnických expertů prakticky neuskutečnitelná a virus bude mít před záchrannými týmy i nadále náskok.
V sobotu ve 14. hodin se po celé České republice oficiálně uzavřely volební místnosti a skončilo hlasování v letošních komunálních volbách i ve volbách do jedné třetiny Senátu. Úderem druhé hodiny odpolední tak skončila možnost pro voliče odevzdat svůj hlas a pro tisíce členů okrskových komisí začala klíčová a technicky nejnáročnější část jejich práce spočívající ve sčítání odevzdaných hlasů.
Starostou odlehlého obvodu v peruánských Andách se stal podnikatel, jehož celá jména odkazují na dvě výrazné postavy evropských dějin. V komunálních volbách v horském regionu Huánuco zvítězil kandidát, který nese křestní jména Hitler Mussolini.
Hurikán Isaias zasáhl v pátek večer oblast Mexického zálivu a jako vichřice druhé kategorie udeřil na pobřeží poblíž města Destin na Floridě. Během vstupu na pevninu doprovázela živou sílu vichřice o rychlosti v nárazech až 177 kilometrů za hodinu spolu s pětistopou mořskou příbojovou vlnou. Postupně však při svém dalším postupu směrem do vnitrozemí zeslábl na posttropickou tlakovou níži s trvalou rychlostí větru kolem 105 kilometrů za hodinu.
Středoamerickou Republiku Panama zasáhlo mimořádně silné zemětřesení o magnitudu 7,7, které otřáslo celou zemí a vyvolalo masivní paniku mezi obyvateli od metropole až po odlehlejší provincie. Otřesy s relativně malou hloubkou zhruba dvanácti kilometrů a s epicentrem v centrální části státu trvaly přibližně minutu a vyhnaly statisíce lidí do ulic, přičemž zanechaly za sebou popraskané silnice, poškozené budovy a ochromenou dopravu.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s ruským protějškem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americké a globální trhy, což má za cíl snížit vysoké ceny pohonných hmot před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
V České republice se dnes v osm hodin ráno znovu otevřely volební místnosti, čímž začal druhý den letošních komunálních voleb a prvního kola voleb do Senátu. Občané tak mají poslední hodiny na to, aby odevzdali své hlasy a rozhodli o složení místních zastupitelstev, přičemž ve třetině volebních obvodů si volí také nové senátory.
Americký prezident Donald Trump chce, aby se jeho golfový klub ve West Palm Beach na Floridě stal prezidentskou rezidencí. Informovala o tom americká zpravodajská stanice NBC News. Klubové golfové hřiště by se zároveň mělo stát oficiálním prezidentským hřištěm.
V Česku ještě tento týden panovalo babí léto a velmi příjemné počasí, takže typický podzim začal až v posledních dnech. Meteorologové už ale myslí na zimu. Na základě dlouhodobých modelů naznačili, jak by mohla tentokrát vypadat.
Prezident Petr Pavel přiznal svou chybu, když se v pátek odpoledne nakonec vrátil do Česka, aby se zúčastnil komunálních voleb. Následně se opět vydal na dovolenou do Maroka. Celá dnešní odyssea hlavy státu vyvolává mnoho otázek. Na některé už známe odpovědi.
Vývoj hypotečních sazeb v Česku a Chorvatsku letos zpochybňuje rozšířenou představu, že za zdražováním českých hypoték stojí především růst výnosů tuzemských státních dluhopisů, způsobený údajným zhoršováním českých veřejných financí. Podle údajů Evropské centrální banky totiž v Chorvatsku hypotéky letos zlevňují, zatímco v Česku zdražují. Přitom výnosy desetiletých chorvatských státních dluhopisů rostou podle dat agentury Bloomberg výrazně rychleji než výnosy srovnatelných českých dluhopisů.
Přestože byl klíčový Hormuzský průliv po předchozím zablokování opět zprůchodněn pro námořní dopravu, ceny benzínu a motorové nafty po celém světě zůstávají na rekordních hodnotách. Průměrná cena benzínu ve Spojených státech dosahuje 4,36 dolaru za galon, což představuje historické maximum pro toto roční období, a nafta se pohybuje těsně pod svými dřívějšími rekordy. Původní výpadek v dodávkách ropy způsobený konfliktem s Íránem se tak proměnil v rozsáhlejší energetickou krizi. Ta v současnosti tvrdě dopadá na řidiče, autodopravce i zemědělce v globálním měřítku.
Turecký ministr pro životní prostředí a nastávající předseda klimatického summitu COP31 Murat Kurum vyzval bohaté státy, aby na boj s klimatickou krizí vynakládaly výrazně více prostředků než na svou obranu. Na přípravné konferenci v souostroví Fidži zdůraznil, že změna klimatu představuje přímou bezpečnostní hrozbu pro celý svět. Setkání zástupců přibližně devíti desítek zemí v pacifickém regionu předchází hlavnímu globálnímu klimasummitu, který se uskuteční v listopadu v turecké Antalyi.