Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování, že rychle se šířící epidemie eboly ve východní části Demokratické republiky Kongo a v sousední Ugandě v současné době předstihuje veškeré záchranné kapacity. Podle oficiálního prohlášení bylo v oblasti zaznamenáno již nejméně 220 podezřelých úmrtí. Místní zdravotníci v konfliktem zmítané konžské provincii Ituri navíc čelí opakovaným útokům na tamní lékařská zařízení. Tyto incidenty zásadním způsobem komplikují jakékoliv snahy o potlačení nákazy, kterou způsobuje vzácný kmen viru označovaný jako Bundibugyo.
Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus v pondělí potvrdil bilanci obětí a zdůraznil, že státy sousedící s Demokratickou republikou Kongo musí okamžitě podniknout kroky k zamezení dalšího šíření. Ohniskem současné epidemie, která byla poprvé detekována 15. května, se stalo město Mongbwalu. Toto velké sídlo leží v nestabilní severovýchodní provincii Ituri, kde virus během pouhých několika týdnů usmrtil více než 200 lidí. Kvůli závažnosti situace vyhlásila Světová zdravotnická organizace tuto epidemii za veřejný zdraví ohrožující stav mezinárodního významu, přičemž jde o třetí největší zaznamenaný výskyt tohoto vzácného kmene v historii.
Lékaři působící v první linii se v Kongu potýkají nejen s kritickým nedostatkem základního materiálu, ale nově také s agresivními útoky na nemocnice a následným útěkem infikovaných pacientů. V provincii Ituri byly hlášeny nejméně tři velké incidenty tohoto druhu. K obzvláště vážné situaci došlo během uplynulého víkendu, kdy ozbrojené skupiny dvakrát za sebou napadly stejné zdravotnické zařízení. Během těchto zmatků z nemocnice uprchly více než dvě desítky hospitalizovaných pacientů, což představuje obrovské riziko pro nekontrolované šíření infekce mezi civilní obyvatelstvo.
Současná vlna násilí vůči zdravotníkům silně připomíná tragické události z let 2018 až 2020, kdy během tehdejší epidemie eboly ve východním Kongu zahynulo více než 25 zdravotnických pracovníků. Část tehdejších i nynějších útoků mají na svědomí samotní civilisté, kteří jsou frustrováni přísnými hygienickými předpisy. Lidé často reagují agresivně kvůli tomu, že nemohou pohřbít své zesnulé příbuzné tradičním způsobem, případně jsou pod vlivem dezinformací pevně přesvědčeni, že celá epidemie je podvod a žádná smrtelná nemoc ve skutečnosti neexistuje.
Šéf WHO během online zasedání Africké unie přiznal, že kvůli pozdnímu odhalení prvních případů eboly jsou nyní záchranné týmy v hluboké defenzivě a pouze se zpožděním reagují na vývoj situace. Podle jeho slov se celá epidemie pravděpodobně ještě výrazně zhorší, než se ji podaří dostat pod kontrolu. Tedros Adhanom Ghebreyesus proto oznámil, že společně s dalším vysoce postaveným představitelem WHO pro mimořádné události, Chikwem Ihekweazuem, osobně odcestuje přímo do epicentra nákazy v Kongu, aby na místě koordinoval mezinárodní pomoc.
Podle průběžných statistik WHO přesáhl celkový počet podezřelých případů v regionu již hranici 900, z čehož laboratoře dosud stihly stoprocentně potvrdit 101 nakažených. Situace se navíc stává přeshraničním problémem, což dokládají nové zprávy ze sousední Ugandy. Ta na začátku týdne oficiálně nahlásila dva další případy nákazy, čímž se celkový počet potvrzených nemocných na ugandském území zvýšil na sedm. Vedení WHO proto opakovaně varuje, že všechny okolní státy jsou v bezprostředním ohrožení a jejich vlády musí neprodleně zavést mimořádná opatření.
Jedním z hlavních motorů přenosu viru v komunitách se staly tajné a hygienicky nezabezpečené pohřby obětí eboly. Narychlo organizované vládní pohřby totiž vyvolávají velkou nevoli a podezření u místního obyvatelstva, které dlouhodobě chová hlubokou nedůvěru vůči státním institucím. Příbuzní se často snaží těla zemřelých z nemocnic násilím odnést, což vede k přímému kontaktu s vysoce infekčními tělesnými tekutinami. Tento fenomén potvrzují i lékaři z terénu, podle kterých je popírání existence nemoci mezi lidmi hlavním důvodem, proč infekce nekontrolovaně prostupuje dalšími vesnicemi.
Doktor Richard Lokodu, ředitel napadené Všeobecné referenční nemocnice v Mongbwalu, potvrdil, že víkendové útoky na jeho personál byly motivovány právě snahou davu zmocnit se těl zemřelých pacientů. Místní lidé podle něj odmítají akceptovat lékařská nařízení a snaží se vynutit vydání svých blízkých k tradičním obřadům. Dokud se nepodaří překonat tuto nedůvěru a zamezit útokům na kliniky, zůstane trasování kontaktů a izolace nemocných podle zdravotnických expertů prakticky neuskutečnitelná a virus bude mít před záchrannými týmy i nadále náskok.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování, že rychle se šířící epidemie eboly ve východní části Demokratické republiky Kongo a v sousední Ugandě v současné době předstihuje veškeré záchranné kapacity. Podle oficiálního prohlášení bylo v oblasti zaznamenáno již nejméně 220 podezřelých úmrtí. Místní zdravotníci v konfliktem zmítané konžské provincii Ituri navíc čelí opakovaným útokům na tamní lékařská zařízení. Tyto incidenty zásadním způsobem komplikují jakékoliv snahy o potlačení nákazy, kterou způsobuje vzácný kmen viru označovaný jako Bundibugyo.
Čínské vedení zastává jednostrannou teorii míru, podle které je stabilita ve vzájemných vztazích možná pouze za předpokladu, že Spojené státy americké zásadně změní své dosavadní chování. Tento postoj se naplno projevil během dvoudenního státního summitu v Pekingu, kde se v polovině května 2026 sešel americký prezident Donald Trump se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Čína dala hostům jasně najevo, že odpovědnost za budoucí vývoj leží plně na Washingtonu, který se musí přizpůsobit rostoucí technické, ekonomické a vojenské síle asijské velmoci.
Vystavení vysokým teplotám během letních měsíců prokazatelně zvyšuje riziko předčasného porodu. Nová vědecká studie publikovaná v časopise Environment International přináší dosud nejrozsáhlejší analýzu tohoto fenoménu, když zkoumala data o 36,6 milionu porodů ve 250 městech napříč 13 zeměmi světa mezi lety 1979 a 2019. Výzkum se zaměřil na porody realizované v letním období v zemích jako Austrálie, Brazílie, Kanada, Chile, Ekvádor, Estonsko, Izrael, Itálie, Japonsko, Paraguay, Španělsko, Švýcarsko a Spojené státy americké. Výsledky jasně ukazují, že s rostoucí teplotou lineárně stoupá i pravděpodobnost dřívějšího nástupu porodních bolestí.
Bývalá šéfka zakázané ruské televizní stanice RT France Xenia Fedorová si v zemi našla nové působiště a stala se pravidelným hostem tamních konzervativních zpravodajských pořadů. Její proruské komentáře týkající se konfliktu na Ukrajině, Severoatlantické aliance a evropské bezpečnosti nyní vyvolávají značné znepokojení mezi francouzskými zákonodárci i odborníky na dezinformace. K této situaci dochází v citlivém období, kdy se Francie začíná připravovat na prezidentské volby plánované na rok 2027.
Mimořádně vysoké teploty, které v současné době panují napříč evropským kontinentem, jsou důsledkem meteorologického jevu známého jako tepelná kupole. Tento fenomén, při němž se horký vzduch ze severní Afriky udržuje pod tlakovou výší nad západní Evropou, vyhnal rtuť teploměrů vysoko nad běžné sezónní průměry. Nezvyklé vedro, které se obvykle objevuje až v plném létě, již přepsalo květnové teplotní rekordy ve Velké Británii a ve Francii. Vědci v této souvislosti upozorňují, že lidskou činností poháněná změna klimatu tyto extrémní projevy počasí zesiluje, přičemž Evropa se otepluje rychleji než celosvětový průměr.
Izraelská armáda oznámila, že se jí během nočního náletu v Gaze podařilo zlikvidovat Mohammeda Odeha, nově jmenovaného nejvyššího velitele ozbrojeného křídla hnutí Hamas. Pokud se tato informace oficiálně potvrdí, půjde o zásadní zásah do struktury velení této organizace, jelikož k usmrcení Odeha došlo pouhých jedenáct dní poté, co izraelské síly zneškodnily jeho předchůdce. Společné prohlášení izraelské armády a tajné služby Šin Bet uvádí, co přesně bylo terčem této operace. Cílem v severní části Pásma Gazy se stalo několik budov, které Odeh využíval jako svůj úkryt.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy americkými a Íránem, který rozpoutal prezident Donald Trump, se z pohledu dosavadního vývoje nedá označit za jednoznačný úspěch. S přibývajícím časem navíc velká část americké veřejnosti ztrácí naději, že by se na tomto hodnocení mohlo něco zásadního změnit, ať už válka skončí kdykoliv. Výzkumy veřejného mínění z posledních týdnů jasně ukazují, že obyvatelé Spojených států jsou z celého konfliktu již unavení. Většina lidí s vojenským zásahem nesouhlasila od samého počátku, nevěří v jeho pozitivní přínos a neočekává, že by Washington od Teheránu získal ústupky, které by vyvážily vynaložené náklady.
V Evropě - a Česká republika není výjimkou - v posledních dnech zavládlo tropické počasí, přestože jsme teprve na konci května. Na západě dokonce padají historické rekordy. Podle meteorologů je pravděpodobné, že takových epizod bude v dalších letech jen a jen více.
Bude někdy dohoda mezi Spojenými státy americkými a Íránem, kterou Bílý dům vyjednává už drahnou dobu? Optimismus pomalu mizí. Z posledních vyjádření Washingtonu a Teheránu je patrné, že některé detaily stále nejsou vyjasněny.
Bývalý princ Andrew je černou ovcí britské královské rodiny, což uplynulý víkend zase jen potvrdil. Král Karel III. sice navštívil místo, kde momentálně žije jeho mladší bratr, ale vidět se sourozencem se opravdu nechtěl.
Babišova vláda připravila novinku, kterou nepochybně ocení mnoho Čechů. Život ulehčí lidem, kteří potřebují například léky na cukrovku nebo srdeční selhání. Od července nebudou muset zbytečně obíhat specialisty kvůli pouhému receptu. Změnu prosadilo ministerstvo zdravotnictví vedené Adamem Vojtěchem (ANO).
Česko dnes na trhu rychlého občerstvení zažívá situaci, kterou tuzemský maloobchod nepamatuje. Nadnárodní řetězec KFC se rozhodl k radikálnímu kroku: úderem ranní otevírací doby nechal zamčené dveře všech svých 140 poboček po celé České republice. Provoz se plošně zastavil. Zaměstnanci místo smažení kuřat fasují školící manuály a programátoři narychlo nahazují nový digitální systém pro kontrolu bezpečnosti potravin.