Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování, že rychle se šířící epidemie eboly ve východní části Demokratické republiky Kongo a v sousední Ugandě v současné době předstihuje veškeré záchranné kapacity. Podle oficiálního prohlášení bylo v oblasti zaznamenáno již nejméně 220 podezřelých úmrtí. Místní zdravotníci v konfliktem zmítané konžské provincii Ituri navíc čelí opakovaným útokům na tamní lékařská zařízení. Tyto incidenty zásadním způsobem komplikují jakékoliv snahy o potlačení nákazy, kterou způsobuje vzácný kmen viru označovaný jako Bundibugyo.
Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus v pondělí potvrdil bilanci obětí a zdůraznil, že státy sousedící s Demokratickou republikou Kongo musí okamžitě podniknout kroky k zamezení dalšího šíření. Ohniskem současné epidemie, která byla poprvé detekována 15. května, se stalo město Mongbwalu. Toto velké sídlo leží v nestabilní severovýchodní provincii Ituri, kde virus během pouhých několika týdnů usmrtil více než 200 lidí. Kvůli závažnosti situace vyhlásila Světová zdravotnická organizace tuto epidemii za veřejný zdraví ohrožující stav mezinárodního významu, přičemž jde o třetí největší zaznamenaný výskyt tohoto vzácného kmene v historii.
Lékaři působící v první linii se v Kongu potýkají nejen s kritickým nedostatkem základního materiálu, ale nově také s agresivními útoky na nemocnice a následným útěkem infikovaných pacientů. V provincii Ituri byly hlášeny nejméně tři velké incidenty tohoto druhu. K obzvláště vážné situaci došlo během uplynulého víkendu, kdy ozbrojené skupiny dvakrát za sebou napadly stejné zdravotnické zařízení. Během těchto zmatků z nemocnice uprchly více než dvě desítky hospitalizovaných pacientů, což představuje obrovské riziko pro nekontrolované šíření infekce mezi civilní obyvatelstvo.
Současná vlna násilí vůči zdravotníkům silně připomíná tragické události z let 2018 až 2020, kdy během tehdejší epidemie eboly ve východním Kongu zahynulo více než 25 zdravotnických pracovníků. Část tehdejších i nynějších útoků mají na svědomí samotní civilisté, kteří jsou frustrováni přísnými hygienickými předpisy. Lidé často reagují agresivně kvůli tomu, že nemohou pohřbít své zesnulé příbuzné tradičním způsobem, případně jsou pod vlivem dezinformací pevně přesvědčeni, že celá epidemie je podvod a žádná smrtelná nemoc ve skutečnosti neexistuje.
Šéf WHO během online zasedání Africké unie přiznal, že kvůli pozdnímu odhalení prvních případů eboly jsou nyní záchranné týmy v hluboké defenzivě a pouze se zpožděním reagují na vývoj situace. Podle jeho slov se celá epidemie pravděpodobně ještě výrazně zhorší, než se ji podaří dostat pod kontrolu. Tedros Adhanom Ghebreyesus proto oznámil, že společně s dalším vysoce postaveným představitelem WHO pro mimořádné události, Chikwem Ihekweazuem, osobně odcestuje přímo do epicentra nákazy v Kongu, aby na místě koordinoval mezinárodní pomoc.
Podle průběžných statistik WHO přesáhl celkový počet podezřelých případů v regionu již hranici 900, z čehož laboratoře dosud stihly stoprocentně potvrdit 101 nakažených. Situace se navíc stává přeshraničním problémem, což dokládají nové zprávy ze sousední Ugandy. Ta na začátku týdne oficiálně nahlásila dva další případy nákazy, čímž se celkový počet potvrzených nemocných na ugandském území zvýšil na sedm. Vedení WHO proto opakovaně varuje, že všechny okolní státy jsou v bezprostředním ohrožení a jejich vlády musí neprodleně zavést mimořádná opatření.
Jedním z hlavních motorů přenosu viru v komunitách se staly tajné a hygienicky nezabezpečené pohřby obětí eboly. Narychlo organizované vládní pohřby totiž vyvolávají velkou nevoli a podezření u místního obyvatelstva, které dlouhodobě chová hlubokou nedůvěru vůči státním institucím. Příbuzní se často snaží těla zemřelých z nemocnic násilím odnést, což vede k přímému kontaktu s vysoce infekčními tělesnými tekutinami. Tento fenomén potvrzují i lékaři z terénu, podle kterých je popírání existence nemoci mezi lidmi hlavním důvodem, proč infekce nekontrolovaně prostupuje dalšími vesnicemi.
Doktor Richard Lokodu, ředitel napadené Všeobecné referenční nemocnice v Mongbwalu, potvrdil, že víkendové útoky na jeho personál byly motivovány právě snahou davu zmocnit se těl zemřelých pacientů. Místní lidé podle něj odmítají akceptovat lékařská nařízení a snaží se vynutit vydání svých blízkých k tradičním obřadům. Dokud se nepodaří překonat tuto nedůvěru a zamezit útokům na kliniky, zůstane trasování kontaktů a izolace nemocných podle zdravotnických expertů prakticky neuskutečnitelná a virus bude mít před záchrannými týmy i nadále náskok.
Ruské okupační úřady na územích Ukrajiny systematicky zabavují nemovitosti civilistů, kteří před válkou uprchli do bezpečí. Rozsáhlá investigativní analýza BBC Verify a BBC Russian odhalila, že od roku 2024 bylo identifikováno k zabavení nebo již přímo zkonfiskováno přes 34 tisíc domů a bytů.
Hudební svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 80 let zemřela legendární písničkářka a ikona country hudby Dolly Parton. Smrt slavné umělkyně oznámil její synovec Brian Seaver prostřednictvím videa zveřejněného 25. srpna na sociální síti Instagram.
Bývalý šéf izraelské tajné služby Mossad Jossi Kohen prohlásil, že izraelští agenti v minulosti mnohokrát navštívili íránské jaderné zařízení ve Fordo. Cílem těchto tajných misí bylo detailně prozkoumat a pochopit strukturu i fungování tohoto klíčového objektu. Kohen, který stál v čele rozvědky v letech 2015 až 2021, to uvedl podle Times of Israel během svého vystoupení na konferenci místních samospráv v Izraeli.
Spojené státy americké dále vyostřují obchodní spor se svým severním sousedem. Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. ledna 2027 zvýší cla na veškerá kanadská auta, nákladní vozy, automobilové součástky a ocel na 50 procent. Reagoval tak na krach nedávných obchodních jednání a prohlásil, že Spojené státy Kanadu „nepotřebují“.
Cizí vlády a státem podporovaní hackeři se pokusili proniknout do účtů vysoko postavených představitelů Evropské unie v aplikaci WhatsApp. Vyplývá to z interní prezentace obranné kybernetické jednotky EU, kterou získal server Politico.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přejmenování Ontarijského jezera na „Americké jezero“. Tento krok přichází v době vyhrocující se obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou.
Americký Nejvyšší soud zrušil předběžné opatření nižšího soudu a umožnil prezidentu Donald Trumpovi zahájit provádění částí jeho březnového prezidentského výnosu. Tento výnos si klade za cíl výrazně omezit a zpřísnit pravidla pro korespondenční hlasování v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí nejvyšší soudní instance sice přináší Trumpově administrativě interimní vítězství, zároveň však vnáší do organizace volební procedury značnou nejistotu. Podle odborníků oslovených webem CNN mohou navíc další probíhající právní spory faktickému zavedení nových pravidel před volbami zabránit.
Zatímco pozornost světových médií přitahují humanoidní roboti, v čínských továrnách a učebnách probíhá tichá, ale zásadní průmyslová revoluce. Čína upevňuje svou pozici globálního lídra v oblasti automatizace a v současnosti provozuje přes dva miliony průmyslových robotů, což je nejvíce na světě. Zemi se navíc daří vyrábět více než polovinu všech průmyslových robotů globálně.
Spojené státy oznámily zahájení rozsáhlé hospodářské kampaně s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplné odříznutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent označil tato opatření za nejsilnější finanční ofenzívu, která má zablokovat veškeré zdroje příjmů íránského režimu. Vláda ve Washingtonu zároveň varovala všechny třetí země a jejich podniky, že v případě pokračování v obchodu s Íránem budou rovněž čelit ekonomické izolaci.
Spojené státy pohrozily zavedením tvrdých sankcí vůči všem zemím a subjektům, které udržují ekonomické vztahy s Íránem. Washington se tímto krokem snaží dosáhnout prostřednictvím hospodářského tlaku toho, co se mu dosud nepodařilo vojenskou cestou. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tak zahájila rozsáhlou kampaň, jejímž cílem je izolovat teheránský režim od globální ekonomiky.
Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa navrhla zavedení nového poplatku za víza typu H-1B ve výši 103 265 dolarů. Tento krok přichází poté, co federální soudce v červnu zrušil předchozí pokus o zavedení stotisícového poplatku.
Evropa se stala nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a důsledky tohoto vývoje jsou stále tragičtější. Oteplování na evropském světadílu probíhá dvakrát rychlejším tempem než ve zbytku světa, což si jen během letošního léta vyžádalo desítky tisíc obětí v důsledku extrémních vln veder.