Vystavení vysokým teplotám během letních měsíců prokazatelně zvyšuje riziko předčasného porodu. Nová vědecká studie publikovaná v časopise Environment International přináší dosud nejrozsáhlejší analýzu tohoto fenoménu, když zkoumala data o 36,6 milionu porodů ve 250 městech napříč 13 zeměmi světa mezi lety 1979 a 2019. Výzkum se zaměřil na porody realizované v letním období v zemích jako Austrálie, Brazílie, Kanada, Chile, Ekvádor, Estonsko, Izrael, Itálie, Japonsko, Paraguay, Španělsko, Švýcarsko a Spojené státy americké. Výsledky jasně ukazují, že s rostoucí teplotou lineárně stoupá i pravděpodobnost dřívějšího nástupu porodních bolestí.
Podle zjištění mezinárodního týmu vědců se ve dnech s mírně nadprůměrnými teplotami zvyšuje riziko předčasného porodu, tedy porodu před dokončeným 37. týdnem těhotenství, o 2,8 procenta. V období extrémních veder pak toto riziko stoupá o 3,8 procenta. V globálním měřítku lze vysokým teplotám přičíst 1,41 procenta všech předčasných porodů, které nastanou v průběhu léta. V absolutních číslech to představuje 855 dodatečných předčasných porodů na jeden milion narozených dětí. Tento dopad je srovnatelný s jinými významnými rizikovými faktory, jako je například výskyt malárie, a v zemích s nízkými a středními příjmy výrazně převyšuje negativní vliv kouření matek.
Statistiky zároveň odhalily značné rozdíly mezi jednotlivými státy, což naznačuje odlišnou míru socioekonomického rozvoje a schopnosti adaptace na klimatické podmínky. Nejvyšší míru předčasných porodů v důsledku horka vykázala Paraguay s 1 347 případy na milion porodů, zatímco nejnižší hodnoty zaznamenalo Švýcarsko se 628 případy na milion. Španělsko se umístilo ve vyšším středu této škály s počtem 1 080 předčasně narozených dětí na milion. Výzkum rovněž naznačuje, že zvýšenému riziku mohou čelit mladé svobodné matky s nižším stupněm vzdělání a že na vysoké teploty mohou citlivěji reagovat plody ženského pohlaví, ačkoliv tyto dílčí subanalýzy nevykazovaly úplnou statistickou významnost.
Ekonomicky znevýhodněné ženy jsou vůči vlnám veder zranitelnější, protože častěji žijí v oblastech s takzvaným efektem městského tepelného ostrova, pracují pod širým nebem nebo nemají přístup ke klimatizaci. Překvapivým zjištěním studie je, že horko neurychluje pouze předčasné porody, ale prokazatelně vyvolává porodní činnost i u klinicky zcela normálních těhotenství mezi 37. a 42. týdnem. Extrémní vedra konkrétně zvyšují pravděpodobnost porodu v 37. až 38. týdnem o 3,66 procenta a v termínu od 39. týdne výše o 2,97 procenta. Jako nejcitlivější období se z tohoto pohledu jeví fáze od 31. do 40. týdne těhotenství.
Za těmito procesy stojí řada biologických mechanismů. Vysoké teploty zvyšují vnitřní teplotu lidského těla a mohou přímo stimulovat děložní kontrakce. Dehydratace způsobená horkem navíc narušuje rovnováhu elektrolytů v těle a omezuje průtok krve placentou. Horko v těle těhotné ženy, které samo o sobě produkuje více tepla kvůli rostoucímu plodu a má sníženou schopnost ho odvádět, spouští zánětlivé procesy a oxidační stres, což může narušit vývoj plodu a urychlit zrání děložního hrdla. Podle autorů studie je v souvislosti s probíhajícími klimatickými změnami nezbytné, aby zdravotní systémy začaly horko vnímat jako oficiální rizikový faktor v předporodní péči a aby města rozvíjela adaptační strategii v podobě zeleně či klimatizovaných útočišť.
Ruské okupační úřady na územích Ukrajiny systematicky zabavují nemovitosti civilistů, kteří před válkou uprchli do bezpečí. Rozsáhlá investigativní analýza BBC Verify a BBC Russian odhalila, že od roku 2024 bylo identifikováno k zabavení nebo již přímo zkonfiskováno přes 34 tisíc domů a bytů.
Hudební svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 80 let zemřela legendární písničkářka a ikona country hudby Dolly Parton. Smrt slavné umělkyně oznámil její synovec Brian Seaver prostřednictvím videa zveřejněného 25. srpna na sociální síti Instagram.
Bývalý šéf izraelské tajné služby Mossad Jossi Kohen prohlásil, že izraelští agenti v minulosti mnohokrát navštívili íránské jaderné zařízení ve Fordo. Cílem těchto tajných misí bylo detailně prozkoumat a pochopit strukturu i fungování tohoto klíčového objektu. Kohen, který stál v čele rozvědky v letech 2015 až 2021, to uvedl podle Times of Israel během svého vystoupení na konferenci místních samospráv v Izraeli.
Spojené státy americké dále vyostřují obchodní spor se svým severním sousedem. Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. ledna 2027 zvýší cla na veškerá kanadská auta, nákladní vozy, automobilové součástky a ocel na 50 procent. Reagoval tak na krach nedávných obchodních jednání a prohlásil, že Spojené státy Kanadu „nepotřebují“.
Cizí vlády a státem podporovaní hackeři se pokusili proniknout do účtů vysoko postavených představitelů Evropské unie v aplikaci WhatsApp. Vyplývá to z interní prezentace obranné kybernetické jednotky EU, kterou získal server Politico.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přejmenování Ontarijského jezera na „Americké jezero“. Tento krok přichází v době vyhrocující se obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou.
Americký Nejvyšší soud zrušil předběžné opatření nižšího soudu a umožnil prezidentu Donald Trumpovi zahájit provádění částí jeho březnového prezidentského výnosu. Tento výnos si klade za cíl výrazně omezit a zpřísnit pravidla pro korespondenční hlasování v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí nejvyšší soudní instance sice přináší Trumpově administrativě interimní vítězství, zároveň však vnáší do organizace volební procedury značnou nejistotu. Podle odborníků oslovených webem CNN mohou navíc další probíhající právní spory faktickému zavedení nových pravidel před volbami zabránit.
Zatímco pozornost světových médií přitahují humanoidní roboti, v čínských továrnách a učebnách probíhá tichá, ale zásadní průmyslová revoluce. Čína upevňuje svou pozici globálního lídra v oblasti automatizace a v současnosti provozuje přes dva miliony průmyslových robotů, což je nejvíce na světě. Zemi se navíc daří vyrábět více než polovinu všech průmyslových robotů globálně.
Spojené státy oznámily zahájení rozsáhlé hospodářské kampaně s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplné odříznutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent označil tato opatření za nejsilnější finanční ofenzívu, která má zablokovat veškeré zdroje příjmů íránského režimu. Vláda ve Washingtonu zároveň varovala všechny třetí země a jejich podniky, že v případě pokračování v obchodu s Íránem budou rovněž čelit ekonomické izolaci.
Spojené státy pohrozily zavedením tvrdých sankcí vůči všem zemím a subjektům, které udržují ekonomické vztahy s Íránem. Washington se tímto krokem snaží dosáhnout prostřednictvím hospodářského tlaku toho, co se mu dosud nepodařilo vojenskou cestou. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tak zahájila rozsáhlou kampaň, jejímž cílem je izolovat teheránský režim od globální ekonomiky.
Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa navrhla zavedení nového poplatku za víza typu H-1B ve výši 103 265 dolarů. Tento krok přichází poté, co federální soudce v červnu zrušil předchozí pokus o zavedení stotisícového poplatku.
Evropa se stala nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a důsledky tohoto vývoje jsou stále tragičtější. Oteplování na evropském světadílu probíhá dvakrát rychlejším tempem než ve zbytku světa, což si jen během letošního léta vyžádalo desítky tisíc obětí v důsledku extrémních vln veder.