Vystavení vysokým teplotám během letních měsíců prokazatelně zvyšuje riziko předčasného porodu. Nová vědecká studie publikovaná v časopise Environment International přináší dosud nejrozsáhlejší analýzu tohoto fenoménu, když zkoumala data o 36,6 milionu porodů ve 250 městech napříč 13 zeměmi světa mezi lety 1979 a 2019. Výzkum se zaměřil na porody realizované v letním období v zemích jako Austrálie, Brazílie, Kanada, Chile, Ekvádor, Estonsko, Izrael, Itálie, Japonsko, Paraguay, Španělsko, Švýcarsko a Spojené státy americké. Výsledky jasně ukazují, že s rostoucí teplotou lineárně stoupá i pravděpodobnost dřívějšího nástupu porodních bolestí.
Podle zjištění mezinárodního týmu vědců se ve dnech s mírně nadprůměrnými teplotami zvyšuje riziko předčasného porodu, tedy porodu před dokončeným 37. týdnem těhotenství, o 2,8 procenta. V období extrémních veder pak toto riziko stoupá o 3,8 procenta. V globálním měřítku lze vysokým teplotám přičíst 1,41 procenta všech předčasných porodů, které nastanou v průběhu léta. V absolutních číslech to představuje 855 dodatečných předčasných porodů na jeden milion narozených dětí. Tento dopad je srovnatelný s jinými významnými rizikovými faktory, jako je například výskyt malárie, a v zemích s nízkými a středními příjmy výrazně převyšuje negativní vliv kouření matek.
Statistiky zároveň odhalily značné rozdíly mezi jednotlivými státy, což naznačuje odlišnou míru socioekonomického rozvoje a schopnosti adaptace na klimatické podmínky. Nejvyšší míru předčasných porodů v důsledku horka vykázala Paraguay s 1 347 případy na milion porodů, zatímco nejnižší hodnoty zaznamenalo Švýcarsko se 628 případy na milion. Španělsko se umístilo ve vyšším středu této škály s počtem 1 080 předčasně narozených dětí na milion. Výzkum rovněž naznačuje, že zvýšenému riziku mohou čelit mladé svobodné matky s nižším stupněm vzdělání a že na vysoké teploty mohou citlivěji reagovat plody ženského pohlaví, ačkoliv tyto dílčí subanalýzy nevykazovaly úplnou statistickou významnost.
Ekonomicky znevýhodněné ženy jsou vůči vlnám veder zranitelnější, protože častěji žijí v oblastech s takzvaným efektem městského tepelného ostrova, pracují pod širým nebem nebo nemají přístup ke klimatizaci. Překvapivým zjištěním studie je, že horko neurychluje pouze předčasné porody, ale prokazatelně vyvolává porodní činnost i u klinicky zcela normálních těhotenství mezi 37. a 42. týdnem. Extrémní vedra konkrétně zvyšují pravděpodobnost porodu v 37. až 38. týdnem o 3,66 procenta a v termínu od 39. týdne výše o 2,97 procenta. Jako nejcitlivější období se z tohoto pohledu jeví fáze od 31. do 40. týdne těhotenství.
Za těmito procesy stojí řada biologických mechanismů. Vysoké teploty zvyšují vnitřní teplotu lidského těla a mohou přímo stimulovat děložní kontrakce. Dehydratace způsobená horkem navíc narušuje rovnováhu elektrolytů v těle a omezuje průtok krve placentou. Horko v těle těhotné ženy, které samo o sobě produkuje více tepla kvůli rostoucímu plodu a má sníženou schopnost ho odvádět, spouští zánětlivé procesy a oxidační stres, což může narušit vývoj plodu a urychlit zrání děložního hrdla. Podle autorů studie je v souvislosti s probíhajícími klimatickými změnami nezbytné, aby zdravotní systémy začaly horko vnímat jako oficiální rizikový faktor v předporodní péči a aby města rozvíjela adaptační strategii v podobě zeleně či klimatizovaných útočišť.
Navzdory vzájemným útokům v posledních dnech se jednání mezi USA a Íránem nezastavila. Dnes se pokračuje v Ománu. Bílý dům bude žádat Teherán o to, abyveřejně prohlásil, že Hormuzský průliv je otevřený. Íránci by také měli přislíbit, že nebudou nadále útočit na komerční lodě. Informovala o tom BBC.
Záhada poměrně silného zemětřesení, které mělo podle některých informací ve čtvrtek otřást Českem, se díky práci tuzemských expertů rychle vysvětlila. Přístroje zmátla poměrně běžná událost, která se u nás toho dne odehrála.
Počasí se v Česku nese ve znamení oteplování a minima srážek, což v některých oblastech přidělává starosti. Meteorologové rozšířili již několik dní platnou výstrahu před požáry na další regiony, zejména na Moravě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se ani po návratu ze summitu NATO nemusí obávat o přízeň voličů. Podle nejnovějšího průzkumu agentury Median by jeho hnutí suverénně vyhrálo volby do Poslanecké sněmovny, kam by se dostalo šest stran a hnutí. Občanští demokraté se vrátili před Starosty a nezávislé na druhé místo.
Současné kritické potíže Volkswagenu, největší evropské automobilky, jsou jen špičkou ledovce. V úpadkovém stavu se nachází podstatná část evropského autoprůmyslu. Vždyť index Stoxx Europe 600 Automobiles & Parts je nyní poblíž minim za celou dobu od covidového roku 2020. Ano, jde o lepší výsledek, než jaký vykazuje sám Volkswagen, jehož akcie jsou nyní nejníže dokonce od evropské dluhové krize roku 2010. I tak je to však velmi varovné.
Nevídaným případem manželů z Rychnovska v Královéhradeckém kraji, kteří opakovaně naletěli podvodníkům ohledně investic, až přišli o miliony korun, se zabývají kriminalisté. Jak se to celé seběhlo?
V Česku už během letošního léta padl nový absolutní teplotní rekord. Nyní se k nám blíží další tropická vlna, potvrdili meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Občany ale uklidňují, maxima tentokrát nevyšplhají tak vysoko.
Do poslední chvíle nebylo jasné, zda k tomu dojde, ačkoliv se o tom spekulovalo. Britský král Karel III. se nakonec po letech opravdu dočkal setkání s vnoučaty od prince Harryho a jeho ženy Meghan, kteří u toho také nechyběli. O všem informovala britská BBC.
Americký prezident Donald Trump se stal terčem atentátu během kampaně před návratem do Bílého domu. Na pozoru se ale musí mít i v současnosti. Podle informací izraelských zpravodajců usilují o Trumpův život lidé z Íránu, s nímž jsou USA již několik měsíců v konfliktu.
Evropská komise vyzvala společnost Meta, aby změnila návykový design svých sociálních sítí Instagram a Facebook, protože v opačném případě riskuje vysoké pokuty za porušení unijních pravidel pro bezpečnost dětí na internetu.
Zpráva agentury UN Women uvádí, že za posledních osmnáct měsíců přišel nejméně jeden milion žen a dívek o přístup k humanitární a další zásadní podpoře. Tento stav je důsledkem historicky nejprudšího ročního poklesu zahraniční pomoci.
S Kennedyho centrem to nakonec nevyšlo, ale na jiná místa se jméno úřadujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa daří protlačit. Šéf Bílého domu má momentálně radost z toho, že po něm bylo pojmenováno jedno z letišť ve Spojených státech.
