Extrémní počasí prokazatelně zvyšuje riziko předčasného porodu, zjistila přelomová studie

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 27. května 2026 14:22
Sdílej:

Vystavení vysokým teplotám během letních měsíců prokazatelně zvyšuje riziko předčasného porodu. Nová vědecká studie publikovaná v časopise Environment International přináší dosud nejrozsáhlejší analýzu tohoto fenoménu, když zkoumala data o 36,6 milionu porodů ve 250 městech napříč 13 zeměmi světa mezi lety 1979 a 2019. Výzkum se zaměřil na porody realizované v letním období v zemích jako Austrálie, Brazílie, Kanada, Chile, Ekvádor, Estonsko, Izrael, Itálie, Japonsko, Paraguay, Španělsko, Švýcarsko a Spojené státy americké. Výsledky jasně ukazují, že s rostoucí teplotou lineárně stoupá i pravděpodobnost dřívějšího nástupu porodních bolestí.

Podle zjištění mezinárodního týmu vědců se ve dnech s mírně nadprůměrnými teplotami zvyšuje riziko předčasného porodu, tedy porodu před dokončeným 37. týdnem těhotenství, o 2,8 procenta. V období extrémních veder pak toto riziko stoupá o 3,8 procenta. V globálním měřítku lze vysokým teplotám přičíst 1,41 procenta všech předčasných porodů, které nastanou v průběhu léta. V absolutních číslech to představuje 855 dodatečných předčasných porodů na jeden milion narozených dětí. Tento dopad je srovnatelný s jinými významnými rizikovými faktory, jako je například výskyt malárie, a v zemích s nízkými a středními příjmy výrazně převyšuje negativní vliv kouření matek.

Statistiky zároveň odhalily značné rozdíly mezi jednotlivými státy, což naznačuje odlišnou míru socioekonomického rozvoje a schopnosti adaptace na klimatické podmínky. Nejvyšší míru předčasných porodů v důsledku horka vykázala Paraguay s 1 347 případy na milion porodů, zatímco nejnižší hodnoty zaznamenalo Švýcarsko se 628 případy na milion. Španělsko se umístilo ve vyšším středu této škály s počtem 1 080 předčasně narozených dětí na milion. Výzkum rovněž naznačuje, že zvýšenému riziku mohou čelit mladé svobodné matky s nižším stupněm vzdělání a že na vysoké teploty mohou citlivěji reagovat plody ženského pohlaví, ačkoliv tyto dílčí subanalýzy nevykazovaly úplnou statistickou významnost.

Ekonomicky znevýhodněné ženy jsou vůči vlnám veder zranitelnější, protože častěji žijí v oblastech s takzvaným efektem městského tepelného ostrova, pracují pod širým nebem nebo nemají přístup ke klimatizaci. Překvapivým zjištěním studie je, že horko neurychluje pouze předčasné porody, ale prokazatelně vyvolává porodní činnost i u klinicky zcela normálních těhotenství mezi 37. a 42. týdnem. Extrémní vedra konkrétně zvyšují pravděpodobnost porodu v 37. až 38. týdnem o 3,66 procenta a v termínu od 39. týdne výše o 2,97 procenta. Jako nejcitlivější období se z tohoto pohledu jeví fáze od 31. do 40. týdne těhotenství.

Za těmito procesy stojí řada biologických mechanismů. Vysoké teploty zvyšují vnitřní teplotu lidského těla a mohou přímo stimulovat děložní kontrakce. Dehydratace způsobená horkem navíc narušuje rovnováhu elektrolytů v těle a omezuje průtok krve placentou. Horko v těle těhotné ženy, které samo o sobě produkuje více tepla kvůli rostoucímu plodu a má sníženou schopnost ho odvádět, spouští zánětlivé procesy a oxidační stres, což může narušit vývoj plodu a urychlit zrání děložního hrdla. Podle autorů studie je v souvislosti s probíhajícími klimatickými změnami nezbytné, aby zdravotní systémy začaly horko vnímat jako oficiální rizikový faktor v předporodní péči a aby města rozvíjela adaptační strategii v podobě zeleně či klimatizovaných útočišť.

Témata:
Stalo se