Průběžné sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách potvrzuje zásadní politický zvrat, kdy opoziční hnutí Tisza směřuje k přesvědčivému triumfu. Po zpracování přibližně 22,05 % hlasů drží Tisza přes 50 % hlasů, zatímco vládní blok Fidesz-KDNP prozatím získal 40 %. Tento trend naznačuje, že maďarská politická scéna se ostře rozdělila mezi tyto dva nejsilnější subjekty.
Z hlediska rozdělení moci je pozice strany Tisza ještě silnější, neboť při započtení výsledků v jednotlivých obvodech aktuálně sahá po 132 poslaneckých mandátech. To ji staví na samotnou hranici ústavní dvoutřetinové většiny. Vládní koalice si zatím drží 59 křesel a hnutí Naše země (Mi Hazánk) by podle aktuálních propočtů obsadilo 8 míst v parlamentu.
Ostatní politické strany se potýkají s velmi nízkou podporou, která zdaleka nestačí pro vstup do zákonodárného sboru. Demokratická koalice i Strana maďarského dvouocasého psa se pohybují kolem hranice jednoho procenta. Rekordní volební účast, která do podvečera dosáhla téměř 78 %, jasně demonstruje vysokou míru mobilizace obyvatelstva a touhu po změně, což překonalo i dosavadní historické maximum z roku 2002.
Rezignovanou náladu vládního tábora ilustrují i veřejná prohlášení některých jeho zástupců. Například poslanec Péter Ovádi již na sociálních sítích pogratuloval svému opozičnímu přemožiteli doktoru Leventemu Gáspárovi a rozloučil se se svou dosavadní rolí. Takto brzké uznání neúspěchu v konkrétních regionech napovídá, že vnitřní odhady Fideszu jsou velmi pesimistické.
Odborné analýzy agentury Median naznačují, že konečné vítězství Tiszy může být ještě drtivější a strana by mohla získat až 139 mandátů. Pro Fidesz by to znamenalo ztrátu více než 14 procentních bodů oproti minulému volebnímu období. Významným momentem těchto voleb je také očekávaný vstup prvního zástupce romské menšiny do parlamentu, což představuje historický milník tamní politiky.
Zatímco hnutí Naše země v úvodu sčítání vykazovalo přes šest procent, podle hlubších odhadů hrozí, že nakonec pětiprocentní práh nepřekročí a z parlamentu vypadne. Rozhodující pro úspěch opozice byla schopnost přitáhnout k urnám dříve nerozhodnuté občany. Celých 62 % lidí, kteří minule nevolili, se tentokrát rozhodlo právě pro Tisu, zatímco k Fideszu se jich přiklonilo pouze 16 %.
Analytik Tibor Závecz rovněž potvrzuje, že ústavní většina pro vítězné hnutí je na dosah a o jejím dosažení rozhodnou až poslední sečtené hlasy. Jeho průzkumy zaměřené na společenskou náladu ukázaly, že lidé ve svém bezprostředním okolí vnímají příznivce Tiszy mnohem častěji než podporovatele vlády. Právě tato silná sociální dynamika a úspěšná mobilizace zřejmě dovedly stranu Tisza k aktuálnímu výsledku.
Ruské okupační úřady na územích Ukrajiny systematicky zabavují nemovitosti civilistů, kteří před válkou uprchli do bezpečí. Rozsáhlá investigativní analýza BBC Verify a BBC Russian odhalila, že od roku 2024 bylo identifikováno k zabavení nebo již přímo zkonfiskováno přes 34 tisíc domů a bytů.
Hudební svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 80 let zemřela legendární písničkářka a ikona country hudby Dolly Parton. Smrt slavné umělkyně oznámil její synovec Brian Seaver prostřednictvím videa zveřejněného 25. srpna na sociální síti Instagram.
Bývalý šéf izraelské tajné služby Mossad Jossi Kohen prohlásil, že izraelští agenti v minulosti mnohokrát navštívili íránské jaderné zařízení ve Fordo. Cílem těchto tajných misí bylo detailně prozkoumat a pochopit strukturu i fungování tohoto klíčového objektu. Kohen, který stál v čele rozvědky v letech 2015 až 2021, to uvedl podle Times of Israel během svého vystoupení na konferenci místních samospráv v Izraeli.
Spojené státy americké dále vyostřují obchodní spor se svým severním sousedem. Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. ledna 2027 zvýší cla na veškerá kanadská auta, nákladní vozy, automobilové součástky a ocel na 50 procent. Reagoval tak na krach nedávných obchodních jednání a prohlásil, že Spojené státy Kanadu „nepotřebují“.
Cizí vlády a státem podporovaní hackeři se pokusili proniknout do účtů vysoko postavených představitelů Evropské unie v aplikaci WhatsApp. Vyplývá to z interní prezentace obranné kybernetické jednotky EU, kterou získal server Politico.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přejmenování Ontarijského jezera na „Americké jezero“. Tento krok přichází v době vyhrocující se obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou.
Americký Nejvyšší soud zrušil předběžné opatření nižšího soudu a umožnil prezidentu Donald Trumpovi zahájit provádění částí jeho březnového prezidentského výnosu. Tento výnos si klade za cíl výrazně omezit a zpřísnit pravidla pro korespondenční hlasování v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí nejvyšší soudní instance sice přináší Trumpově administrativě interimní vítězství, zároveň však vnáší do organizace volební procedury značnou nejistotu. Podle odborníků oslovených webem CNN mohou navíc další probíhající právní spory faktickému zavedení nových pravidel před volbami zabránit.
Zatímco pozornost světových médií přitahují humanoidní roboti, v čínských továrnách a učebnách probíhá tichá, ale zásadní průmyslová revoluce. Čína upevňuje svou pozici globálního lídra v oblasti automatizace a v současnosti provozuje přes dva miliony průmyslových robotů, což je nejvíce na světě. Zemi se navíc daří vyrábět více než polovinu všech průmyslových robotů globálně.
Spojené státy oznámily zahájení rozsáhlé hospodářské kampaně s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplné odříznutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent označil tato opatření za nejsilnější finanční ofenzívu, která má zablokovat veškeré zdroje příjmů íránského režimu. Vláda ve Washingtonu zároveň varovala všechny třetí země a jejich podniky, že v případě pokračování v obchodu s Íránem budou rovněž čelit ekonomické izolaci.
Spojené státy pohrozily zavedením tvrdých sankcí vůči všem zemím a subjektům, které udržují ekonomické vztahy s Íránem. Washington se tímto krokem snaží dosáhnout prostřednictvím hospodářského tlaku toho, co se mu dosud nepodařilo vojenskou cestou. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tak zahájila rozsáhlou kampaň, jejímž cílem je izolovat teheránský režim od globální ekonomiky.
Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa navrhla zavedení nového poplatku za víza typu H-1B ve výši 103 265 dolarů. Tento krok přichází poté, co federální soudce v červnu zrušil předchozí pokus o zavedení stotisícového poplatku.
Evropa se stala nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a důsledky tohoto vývoje jsou stále tragičtější. Oteplování na evropském světadílu probíhá dvakrát rychlejším tempem než ve zbytku světa, což si jen během letošního léta vyžádalo desítky tisíc obětí v důsledku extrémních vln veder.