Izraelská armáda oznámila, že se jí během nočního náletu v Gaze podařilo zlikvidovat Mohammeda Odeha, nově jmenovaného nejvyššího velitele ozbrojeného křídla hnutí Hamas. Pokud se tato informace oficiálně potvrdí, půjde o zásadní zásah do struktury velení této organizace, jelikož k usmrcení Odeha došlo pouhých jedenáct dní poté, co izraelské síly zneškodnily jeho předchůdce. Společné prohlášení izraelské armády a tajné služby Šin Bet uvádí, co přesně bylo terčem této operace. Cílem v severní části Pásma Gazy se stalo několik budov, které Odeh využíval jako svůj úkryt.
Izrael považuje usmrceného velitele za jednoho z hlavních strůjců teroristických útoků ze 7. října. Izraelský ministr obrany Israel Katz v reakci na úspěšný zásah veřejně zopakoval vládní závazek eliminovat každého, kdo se na tehdejším masakru podílel, a dodal, že všichni tito lidé jsou bez ohledu na místo svého pobytu určeni k likvidaci. Katz zároveň zdůraznil, že hnutí Hamas již nebude v Gaze vládnout civilně ani vojensky, a zmínil, že ve správný čas a správným způsobem dojde také na realizaci plánu dobrovolné emigrace obyvatel z tohoto území. Mohammed Odeh byl přitom do čela brigád Kasám jmenován teprve minulý týden poté, co jeho předchůdce Izz ad-Dín Haddád zahynul při izraelském úderu 16. května.
Kromě operací v Gaze Izrael výrazně vystupňoval také své vojenské akce v Libanonu, kde během úterý provedl více než 120 leteckých úderů, což představuje jeden z nejintenzivnějších bombardovacích dnů za poslední týdny. Podle libanonských bezpečnostních zdrojů tyto masivní nálety vážně narušují příměří, které bylo vyhlášeno 16. dubna s cílem zastavit boje mezi Izraelem a ozbrojeným hnutím Hizballáh. K eskalaci navíc dochází v době, kdy Írán obvinil Spojené státy americké z porušení jiného separátního příměří, kterého se USA měly dopustit provedením úderu v jižním Íránu.
Libanonské ministerstvo zdravotnictví informovalo, že poslední izraelské útoky si vyžádaly 31 lidských životů a dalších 40 osob zranily. Státní tisková agentura NNA upřesnila, že 14 lidí zahynulo v jiholibanonském městě Burdž aš-Šamálí, přičemž mezi oběťmi jsou také dvě děti a tři ženy. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu k situaci v sousední zemi uvedl, že armáda operuje v terénu s velkými silami a úspěšně obsazuje i kontroluje vytyčená území. Podle jeho slov Izrael tímto způsobem opevňuje bezpečnostní pásmo nacházející se několik kilometrů uvnitř jižního Libanonu, aby zajistil ochranu pro komunity na severu Izraele.
Hnutí Hizballáh v reakci na postup protivníka oznámilo, že zaútočilo na izraelské jednotky a tanky postupující k jiholibanonskému městu Zawtar al-Šarkíja, k čemuž využilo výbušné drony, rakety a dělostřelectvo. Celá situace na Blízkém východě tak dál eskaluje na několika frontách současně. Sám premiér Netanjahu již dříve potvrdil, že Izrael své vojenské operace v Libanonu záměrně zintenzivňuje a pozemní síly dostaly za úkol převzít kontrolu nad strategickými oblastmi v příhraničí.
Spojené státy americké dále vyostřují obchodní spor se svým severním sousedem. Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. ledna 2027 zvýší cla na veškerá kanadská auta, nákladní vozy, automobilové součástky a ocel na 50 procent. Reagoval tak na krach nedávných obchodních jednání a prohlásil, že Spojené státy Kanadu „nepotřebují“.
Cizí vlády a státem podporovaní hackeři se pokusili proniknout do účtů vysoko postavených představitelů Evropské unie v aplikaci WhatsApp. Vyplývá to z interní prezentace obranné kybernetické jednotky EU, kterou získal server Politico.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přejmenování Ontarijského jezera na „Americké jezero“. Tento krok přichází v době vyhrocující se obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou.
Americký Nejvyšší soud zrušil předběžné opatření nižšího soudu a umožnil prezidentu Donald Trumpovi zahájit provádění částí jeho březnového prezidentského výnosu. Tento výnos si klade za cíl výrazně omezit a zpřísnit pravidla pro korespondenční hlasování v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí nejvyšší soudní instance sice přináší Trumpově administrativě interimní vítězství, zároveň však vnáší do organizace volební procedury značnou nejistotu. Podle odborníků oslovených webem CNN mohou navíc další probíhající právní spory faktickému zavedení nových pravidel před volbami zabránit.
Zatímco pozornost světových médií přitahují humanoidní roboti, v čínských továrnách a učebnách probíhá tichá, ale zásadní průmyslová revoluce. Čína upevňuje svou pozici globálního lídra v oblasti automatizace a v současnosti provozuje přes dva miliony průmyslových robotů, což je nejvíce na světě. Zemi se navíc daří vyrábět více než polovinu všech průmyslových robotů globálně.
Spojené státy oznámily zahájení rozsáhlé hospodářské kampaně s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplné odříznutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent označil tato opatření za nejsilnější finanční ofenzívu, která má zablokovat veškeré zdroje příjmů íránského režimu. Vláda ve Washingtonu zároveň varovala všechny třetí země a jejich podniky, že v případě pokračování v obchodu s Íránem budou rovněž čelit ekonomické izolaci.
Spojené státy pohrozily zavedením tvrdých sankcí vůči všem zemím a subjektům, které udržují ekonomické vztahy s Íránem. Washington se tímto krokem snaží dosáhnout prostřednictvím hospodářského tlaku toho, co se mu dosud nepodařilo vojenskou cestou. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tak zahájila rozsáhlou kampaň, jejímž cílem je izolovat teheránský režim od globální ekonomiky.
Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa navrhla zavedení nového poplatku za víza typu H-1B ve výši 103 265 dolarů. Tento krok přichází poté, co federální soudce v červnu zrušil předchozí pokus o zavedení stotisícového poplatku.
Evropa se stala nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a důsledky tohoto vývoje jsou stále tragičtější. Oteplování na evropském světadílu probíhá dvakrát rychlejším tempem než ve zbytku světa, což si jen během letošního léta vyžádalo desítky tisíc obětí v důsledku extrémních vln veder.
Britská zemědělská sféra se v současnosti potýká s hlubokou krizí, kterou vyvolalo extrémní sucho a předchozí nepříznivé počasí. Prezident Národní unie farmářů varoval, že zemi mohou brzy postihnout nedostatky některých potravin, protože tuzemská produkce čelí masivním výpadkům způsobeným nedostatkem vody pro závlahu.
Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
