Trumpův propadák. Američany už válka s Íránem nebaví, nevěří ani ve vítězství

Mezi občany zkrátka panuje hluboká skepse ohledně toho, zda má Donald Trump k dispozici nějaký přijatelný způsob, jak tuto válku se ctí ukončit. Určitý vhled do celé situace přinesl uplynulý víkend, během něhož Spojené státy slavily Memorial Day. Právě v těchto dnech se objevily dosud nejvýraznější náznaky, že by obě strany mohly dospět k dohodě o ukončení bojů. Jakmile však na veřejnost unikly konkrétní podrobnosti chystaných ujednání, ukázalo se, že pro řadu radikálněji naladěných republikánů jsou tyto podmínky naprosto nepřijatelné. Někteří z těchto jestřábů uvnitř vládní strany dokonce varovali, že by navrhovaná dohoda mohla Írán nechat paradoxně silnější, než byl před vypuknutím války.

Pokud bude Írán i nadále trvat na svém nekompromisním postoji, zůstává nejasné, jaká dohoda by Trumpovi umožnila zachovat si tvář a zároveň konflikt ukončit dříve, než začne představovat ještě vážnější politický problém pro celou Republikánskou stranu. Výsledky několika různých průzkumů se shodují v tom, že si Američané přejí především rychlý konec vojenských operací. Průzkum stanice Fox News z minulého týdne ukázal, že pouze 39 procent registrovaných voličů podporuje pokračování bojů tak dlouho, dokud nebude dosaženo všech amerických cílů. Naproti tomu 61 procent dotázaných by dalo přednost tomu, aby byl časový rámec operací jasně omezen.

Velmi podobné nálady v americké společnosti potvrdilo také šetření, které společně vypracovaly deník New York Times a Siena College. Podle těchto dat se celkem 52 procent registrovaných voličů domnívá, že by Spojené státy měly vojenské akce ukončit i v případě, že se jim nepodaří s Íránem uzavřít dohodu o jeho jaderném programu. Pouze 37 procent respondentů by podpořilo obnovení plnohodnotných vojenských operací, pokud by země nedokázaly v otázce íránských nukleárních ambicí najít společnou řeč. Tento postoj ukazuje, že veřejnost již nepřikládá původním cílům takovou váhu jako dříve.

Zmíněná data navíc dokládají, že Američané jsou ohledně dosažení jakékoliv přijatelné dohody značně pesimističtí a k případnému výsledku vyjednávání budou pravděpodobně přistupovat s velkou nedůvěrou. Průzkum New York Times a Siena College ukázal, že pouhých 22 procent lidí věří, že válka bude velmi úspěšná při likvidaci íránského jaderného programu. Tento fakt stojí za zdůraznění zejména proto, že Trumpova administrativa již během minulého léta prohlašovala, že tento program byl zcela zničen. Dalších 18 procent občanů očekává pouze částečný úspěch, zatímco rovná polovina dotázaných předpokládá, že konflikt v tomto směru úspěšný nebude.

Skeptický pohled americké veřejnosti na schopnost administrativy eliminovat jadernou hrozbu potvrzují i další výzkumy. Podle šetření listu Washington Post a stanice ABC News celkem 65 procent Američanů vyjádřilo malou nebo vůbec žádnou důvěru v to, že dohoda o ukončení války dokáže Íránu trvale zabránit ve vývoji jaderných zbraní, což přitom Trump opakovaně označoval za nepřekročitelnou linii. Téměř dvě třetiny respondentů v nedávném průzkumu Pew Research Center zároveň uvedly, že mají v dosažení stanovených vládních cílů v Íránu pouze omezenou nebo dokonce minimální důvěru.

I kdyby se Washingtonu nakonec podařilo vyjednat podmínky, které by byly pro Spojené státy relativně příznivé, neznamená to automaticky, že je americká společnost přijme s nadšením. Podle průzkumu New York Times a Siena College se registrovaní voliči v poměru 55 ku 21 procentům domnívají, že výsledky této války nebudou stát za lidské a finanční náklady, které si vyžádala. Většina obyvatel je přesvědčena, že cena za vedení tohoto konfliktu je již nyní příliš vysoká a žádný diplomatický úspěch ji nedokáže plně ospravedlnit.

Dlouhodobé sondování nálad ve společnosti navíc ukazuje, že Američané považují válku za kontraproduktivní v několika klíčových oblastech globální bezpečnosti. Podle údajů Washington Post a ABC News se 61 procent dotázaných obává, že konflikt zvýšil riziko teroristických útoků namířených proti občanům Spojených států, zatímco opačný názor má jen 11 procent lidí. Celkem 56 procent respondentů si myslí, že válka riskuje oslabení mezinárodních vztahů USA, a 49 procent se domnívá, že povede ke zhoršení celkové stability na Blízkém východě, s čímž nesouhlasí pouze 21 procent dotázaných.

I kdyby Donald Trump dokázal překonat nepříznivé okolnosti a zajistil pro svou zemi výhodnou dohodu, musí čelit dalšímu zásadnímu problému, kterým je ztráta důvěry občanů v jeho schopnost tuto krizi řídit. Nejnovější šetření stanice CNN například odhalilo, že pouze 20 procent Američanů chová velkou důvěru v prezidentova rozhodnutí týkající se Íránu. Naopak přibližně třikrát více lidí, konkrétně 59 procent, mu v této oblasti věří jen velmi málo nebo vůbec. Tento propad důvěry výrazně omezuje prezidentův prostor pro politické manévrování.

Sám Trump přitom již postupně slevil z mnoha svých dřívějších absolutistických požadavků, které původně halasně deklaroval. V minulosti například tvrdil, že od Teheránu přijme výhradně bezpodmínečnou kapitulaci. V jiných fázích konfliktu zase prohlašoval, že jeho hlavními cíli jsou kompletní zastavení íránského jaderného výzkumu a absolutní zamezení tomu, aby Írán finančně podporoval spřízněné ozbrojené skupiny v regionu, jako jsou Hamas nebo Hizballáh. Soudě podle nejnovějších parametrů probíhajících vyjednávání se však zdá, že tyto ambiciózní plány postupně ztrácejí na své původní síle.

Prezident se pravděpodobně dopustil dvou zásadních chyb hned na samém začátku celého podniku. Jednak neměl připravený jasný a splnitelný plán, jakým způsobem dovede válečné tažení ke zdárnému konci, a jednak nedokázal o nutnosti tohoto konfliktu dostatečně přesvědčit americké voliče. Namísto toho nastavil laťku pro úspěch tak vysoko, že pro něj bude nesmírně těžké ji překonat bez toho, aniž by musel znovu zahájit rozsáhlé vojenské akce a celou válku prodloužit. Po spuštění útoků sice voličům tvrdil, že dosažené výsledky budou stát za veškeré utrpení, ale Američané s tímto pohledem zjevně nesouhlasí. Ačkoliv se stažení z konfliktu může v tuto chvíli zdát politicky výhodnější než jeho protahování, pro Trumpa to dost možná představuje už jen tu nejméně špatnou z variant, které mu ještě zbyly.