Bývalá šéfka zakázané ruské televizní stanice RT France Xenia Fedorová si v zemi našla nové působiště a stala se pravidelným hostem tamních konzervativních zpravodajských pořadů. Její proruské komentáře týkající se konfliktu na Ukrajině, Severoatlantické aliance a evropské bezpečnosti nyní vyvolávají značné znepokojení mezi francouzskými zákonodárci i odborníky na dezinformace. K této situaci dochází v citlivém období, kdy se Francie začíná připravovat na prezidentské volby plánované na rok 2027.
Fedorová, která v minulosti působila pod vedením přední ruské propagandistky Margarity Simoňanové, dříve řídila pařížskou pobočku moskevských státních médií. Poté, co byla stanice RT France v rámci protiruských sankcí Evropské unie zablokována, však úspěšně přešla do pravicového mediálního impéria podnikatele Vincenta Bollorého. V současnosti se pravidelně objevuje ve vysílání televizní stanice CNews a rozhlasové stanice Europe 1, kde podle svých kritiků šíří narativy Kremlu, aniž by ze strany moderátorů čelila jakékoliv věcné oponentuře.
Její vliv se naplno projevil v květnu 2026, kdy v televizním studiu analyzovala projev ruského prezidenta Vladimira Putina u příležitosti Dne vítězství. Ve svém vystoupení zopakovala známé argumenty Moskvy a prohlásila, že za prodlužování válečného konfliktu na Ukrajině nese odpovědnost výhradně Západ. Moderátor pořadu na její slova nijak nereagoval a prostor dostal další host, který toto tvrzení podpořil. Tento incident vedl europoslankyni Valérii Hayerovou, blízkou spojenkyni prezidenta Emmanuela Macrona, k podání oficiální stížnosti k francouzskému televiznímu regulátorovi.
Působení Fedorové v hlavních francouzských médiích ukazuje na právní mezeru v evropském boji proti zahraničnímu vměšování. Unijní sankce sice dokázaly efektivně uzavřít dezinformační vysílací sítě, ale nemají nástroje k tomu, aby zabránily šíření totožných proruských názorů prostřednictvím zvaných komentátorů v domácích televizích. Zákonodárci upozorňují, že ačkoliv má každý právo na politický názor, vyjádření bývalé šéfky RT France se bezprostředně dotýkají otázek národní bezpečnosti a nesou jasné znaky kremelské propagandy.
Napětí kolem ruských médií ve Francii má kořeny již v roce 2017, kdy Emmanuel Macron na společné tiskové konferenci s Vladimirem Putinem ve Versailles ostře odmítl weby RT a Sputnik. Macron tehdy tato média obvinil ze šíření pomluv během své tehdejší prezidentské kampaně a označil je za nástroje vlivu, nikoliv za novinářskou práci. Ani toto tvrdé vymezení však nezabránilo tomu, aby stanice RT France o několik měsíců později zahájila plnohodnotné televizní vysílání a Fedorová se stala jednou z nejvlivnějších mediálních manažerek v zemi.
Fedorová vyrostla v Rakousku a svou kariéru spojila s holdingem RT, kde rychle stoupala v hierarchii v Moskvě i Berlíně, než byla vybrána do čela francouzské pobočky. Stanice sice nikdy neoslovila masové publikum, ale pro Kreml se stala politicky užitečnou zejména během protestů takzvaných žlutých vest mezi lety 2018 a 2020. RT France tehdy hnutí poskytovala rozsáhlý a velmi solidární prostor, což Fedorová ve svých pamětech obhajovala s tím, že pouze zachycovali reálné historické události.
Po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 byla stanice zlikvidována, avšak Fedorová ve Francii zůstala. Její návrat na scénu usnadnily dřívější kontakty s miliardářem Bollorém, se kterým v minulosti osobně jednala o zařazení RT do televizních balíčků služby Canal+. V novém působišti na stanici CNews navíc našla známé prostředí, neboť do této televize po zákazu ruského vysílání přešla také řada jejích bývalých podřízených, kteří ji dnes v pořadech vítají jako blízkou kolegyni.
V zákulisí televizního studia má Fedorová podle svědectví bývalých spolupracovníků velmi silnou pozici a málokdo riskuje otevřený střet s ní kvůli jejím dobrým vztahům s nejvyšším vedením stanice. Bývalý armádní generál Bruno Clermont, který v CNews působil jako vojenský analytik, ji dokonce veřejně obvinil z toho, že stála za jeho koncem v televizi poté, co se v komentáři k vývoji války v Íránu vyjádřil kriticky na adresu Ruska. V redakci podle interních zdrojů panuje shoda, že vystupovat proti jejím názorům znamená profesní riziko.
Státní orgány mají v současné situaci jen velmi omezené možnosti, jak proti jejímu působení zasáhnout. Podané stížnosti u mediálního regulátora zatím nepřinesly žádný hmatatelný výsledek a neexistují ani žádné přímé důkazy o tom, že by byla Fedorová v současnosti financována Moskvou. Francie jako právní stát na rozdíl od Ruska ctí svobodu slova, což celou situaci z právního hlediska zásadně komplikuje, i když dotyčná podle poslanců vystupuje v duchu cizí moci.
Hudební svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 80 let zemřela legendární písničkářka a ikona country hudby Dolly Parton. Smrt slavné umělkyně oznámil její synovec Brian Seaver prostřednictvím videa zveřejněného 25. srpna na sociální síti Instagram.
Bývalý šéf izraelské tajné služby Mossad Jossi Kohen prohlásil, že izraelští agenti v minulosti mnohokrát navštívili íránské jaderné zařízení ve Fordo. Cílem těchto tajných misí bylo detailně prozkoumat a pochopit strukturu i fungování tohoto klíčového objektu. Kohen, který stál v čele rozvědky v letech 2015 až 2021, to uvedl podle Times of Israel během svého vystoupení na konferenci místních samospráv v Izraeli.
Spojené státy americké dále vyostřují obchodní spor se svým severním sousedem. Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. ledna 2027 zvýší cla na veškerá kanadská auta, nákladní vozy, automobilové součástky a ocel na 50 procent. Reagoval tak na krach nedávných obchodních jednání a prohlásil, že Spojené státy Kanadu „nepotřebují“.
Cizí vlády a státem podporovaní hackeři se pokusili proniknout do účtů vysoko postavených představitelů Evropské unie v aplikaci WhatsApp. Vyplývá to z interní prezentace obranné kybernetické jednotky EU, kterou získal server Politico.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přejmenování Ontarijského jezera na „Americké jezero“. Tento krok přichází v době vyhrocující se obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou.
Americký Nejvyšší soud zrušil předběžné opatření nižšího soudu a umožnil prezidentu Donald Trumpovi zahájit provádění částí jeho březnového prezidentského výnosu. Tento výnos si klade za cíl výrazně omezit a zpřísnit pravidla pro korespondenční hlasování v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí nejvyšší soudní instance sice přináší Trumpově administrativě interimní vítězství, zároveň však vnáší do organizace volební procedury značnou nejistotu. Podle odborníků oslovených webem CNN mohou navíc další probíhající právní spory faktickému zavedení nových pravidel před volbami zabránit.
Zatímco pozornost světových médií přitahují humanoidní roboti, v čínských továrnách a učebnách probíhá tichá, ale zásadní průmyslová revoluce. Čína upevňuje svou pozici globálního lídra v oblasti automatizace a v současnosti provozuje přes dva miliony průmyslových robotů, což je nejvíce na světě. Zemi se navíc daří vyrábět více než polovinu všech průmyslových robotů globálně.
Spojené státy oznámily zahájení rozsáhlé hospodářské kampaně s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplné odříznutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent označil tato opatření za nejsilnější finanční ofenzívu, která má zablokovat veškeré zdroje příjmů íránského režimu. Vláda ve Washingtonu zároveň varovala všechny třetí země a jejich podniky, že v případě pokračování v obchodu s Íránem budou rovněž čelit ekonomické izolaci.
Spojené státy pohrozily zavedením tvrdých sankcí vůči všem zemím a subjektům, které udržují ekonomické vztahy s Íránem. Washington se tímto krokem snaží dosáhnout prostřednictvím hospodářského tlaku toho, co se mu dosud nepodařilo vojenskou cestou. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tak zahájila rozsáhlou kampaň, jejímž cílem je izolovat teheránský režim od globální ekonomiky.
Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa navrhla zavedení nového poplatku za víza typu H-1B ve výši 103 265 dolarů. Tento krok přichází poté, co federální soudce v červnu zrušil předchozí pokus o zavedení stotisícového poplatku.
Evropa se stala nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a důsledky tohoto vývoje jsou stále tragičtější. Oteplování na evropském světadílu probíhá dvakrát rychlejším tempem než ve zbytku světa, což si jen během letošního léta vyžádalo desítky tisíc obětí v důsledku extrémních vln veder.
Britská zemědělská sféra se v současnosti potýká s hlubokou krizí, kterou vyvolalo extrémní sucho a předchozí nepříznivé počasí. Prezident Národní unie farmářů varoval, že zemi mohou brzy postihnout nedostatky některých potravin, protože tuzemská produkce čelí masivním výpadkům způsobeným nedostatkem vody pro závlahu.