Volby v Bulharsku vyhrála strana exprezidenta Radeva. K Moskvě se nepřikloní, tvrdí jeho spolupracovníci

Rumen Radev
Rumen Radev, foto: president.bg
Klára Marková 20. dubna 2026 13:20
Sdílej:

Bývalý prezident a někdejší velitel letectva Rumen Radev dosáhl výrazného volebního vítězství. Jeho strana Progresivní Bulharsko získala 44,7 procenta hlasů, což jí v dvousetčtyřicetičlenném národním shromáždění zajistilo odhadem 131 křesel. Jde o první případ od roku 1997, kdy jedna politická formace získala v zemi absolutní většinu. Tento výsledek by mohl ukončit roky politické nestability a střídání krátkodobých koalic, které následovaly po pádu vlády dlouholetého premiéra Bojka Borisova.

Dvaašedesátiletý Radev v lednu opustil převážně ceremoniální úřad prezidenta, aby vedl kampaň zaměřenou na boj proti korupci. Během volebního klání se kriticky vyjadřoval k obranné dohodě mezi Bulharskem a Ukrajinou a postavil se proti posílání zbraní do Kyjeva. Přes svou pověst politika s vazbami na Moskvu však zdůrazňuje, že podporuje členství v Evropské unii a NATO. Jakékoli napojení na Kreml přitom dlouhodobě popírá.

Diplomaté v rámci Evropské unie neočekávají, že by se Radev snažil převzít roli hlavního narušitele unijních procesů, kterou dříve zastával maďarský premiér Viktor Orbán. Ačkoliv se objevovaly obavy z možného příklonu k Rusku, jeden z Radevových nejbližších spolupracovníků podle The Guardian uvedl, že Bulhaři preferují aktivní účast v západních strukturách před užšími vztahy s Moskvou. Radev sám zatím v otázkách zahraniční politiky zůstává záměrně nekonkrétní.

Někteří analytici však k výsledkům přistupují s rezervou. Dimitar Keranov z organizace German Marshall Fund varoval, že pouhá vyhlídka na stabilitu ještě neznamená skutečnou reformu země. Upozornil, že zkorumpovaný systém v Bulharsku z velké části přetrvává. Podle něj je fakt, že lídr považovaný za přítele Kremlu povede členský stát NATO a EU v černomořském regionu, špatnou zprávou pro unii i Ukrajinu.

Navzdory těmto obavám se k výsledkům voleb vyjádřili představitelé klíčových západních institucí. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová pogratulovala Radevovi k vítězství a označila Bulharsko za hrdého člena evropské rodiny. Vyjádřila naději na společnou práci při řešení budoucích výzev. Generální tajemník NATO Mark Rutte rovněž v krátkém sdělení uvedl, že se těší na pokračující spolupráci při řešení sdílených bezpečnostních otázek.

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Vědci řeší v době rekordních teplot a hrozby kolapsu systému oceánských proudů zásadní problém. Trumpa

Národní vědecká nadace (NSF), která je financována americkou vládou, oznámila záměr zásadně omezit hlubokomořský monitorovací systém v hodnotě 368 milionů dolarů. Rozhodnutí zrušit klíčové části sítě Ocean Observatories Initiative (OOI), jež od roku 2016 s pomocí přibližně 900 přístrojů, bójí a podmořských kluzáků nepřetržitě sbírala data v Tichém a Atlantském oceánu, vyvolalo vážné obavy mezi odborníky. K tomuto kroku dochází v době rekordních teplot moří, hrozby superfenoménu El Niño a obav z možného kolapsu systému oceánských proudů.

Novinky
Pásmo Gazy

Izrael zabráním většího území jasně porušil mírový plán pro Gazu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil armádě převzít kontrolu nad 70 procenty Pásma Gazy, což znamená výrazný nárůst oproti dosavadním 60 procentům, které mělo vojsko pod kontrolou. Tento krok následuje po březnové aktualizaci map pro humanitární organizace, v níž se objevila nová oranžová linie vymezující uzavřené vojenské pásmo. Takto definovaná oblast je o 11 procent větší než zóna, kterou původně určovala takzvaná žlutá linie dohodnutá v říjnovém příměří s hnutím Hamás.

Novinky
Země

Je Země odepsaná? Vědci zjistili, jestli lze naši planetu ještě zachránit

Nová zpráva organizace World Inequality Lab přináší komplexní plán, jak zvýšit globální životní úroveň, snížit společenskou nerovnost a zároveň udržet globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou. Cílem studie nazvané Global Justice Report je nabídnout jasnou alternativu ke klimatickému kolapsu, politickému extremismu a rostoucímu ekonomickému napětí. Autoři ji staví jako pozitivní protipól k pesimistickým vizím nacionalistů či technologických zastánců další těžby fosilních paliv.

Novinky
OSN

Německo utrpělo v OSN hořkou porážku. Viní z toho Rusko

Německo utrpělo hořkou porážku při středečním hlasování o rotujících místech v Radě bezpečnosti OSN, když nedokázalo získat dostatečnou podporu a neuspělo v souboji s Portugalskem a Rakouskem. Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula mohla Berlín stát potřebné hlasy jeho neochvějná podpora Ukrajiny a Izraele. Wadephul přímo poukázal na to, že Rusko si nepřálo mít v Radě bezpečnosti takto silný hlas, a označil za veřejné tajemství, že Moskva aktivně podněcovala nálady namířené proti Německu.