Vojenské manévry Čínské lidové osvobozenecké armády, které proběhly na samotném konci roku 2025, vyvolaly v mezinárodním společenství vlnu zděšení a obavy z vypuknutí globálního konfliktu. Zatímco světová média s napětím sledovala masivní nasazení techniky v okolí Tchaj-wanu, reakce samotných obyvatel ostrova byla překvapivě vlažná. Pro Tchajwance se totiž podobné hrozby staly stereotypní součástí každodenního života.
Během dvoudenního cvičení s názvem „Justice Mission 2025“ Čína demonstrovala svou sílu nasazením nejméně 14 válečných lodí, stejného počtu plavidel pobřežní stráže a obojživelné úderné skupiny. Vzdušný prostor v okolí ostrova křižovalo na 130 stíhaček, dronů a dalších vojenských letounů. Peking navíc odpálil 27 raket do vod v blízkosti tchajwanského pobřeží a otevřeně deklaroval, že manévry jsou přípravou na úplnou blokádu klíčových přístavů Kao-siung a Ťi-lung.
Propagandistický tlak Číny vyvrcholil zveřejněním záběrů mrakodrapu Taipei 101 pořízených z dronu, které měly dokazovat bezprostřední blízkost čínských sil u hlavního města. Tchajwanská vláda sice tyto záběry označila za dezinformace, nicméně mezinárodní pozorovatelé vnímali situaci jako kritickou. Ve světle probíhajících globálních krizí, jako je konflikt v Íránu, se manévry v Tchajwanském průlivu jevily jako další krok k možné třetí světové válce.
Kontrast vnímání situace byl nejvíce patrný na titulních stranách tchajwanských médií. Zatímco svět hovořil o blokádě, hlavní zpravodajské servery na ostrově věnovaly pozornost úmrtí populárního zpěváka a baviče Tsao Hsi-pinga nebo výročním zprávám o vývoji akcií technologického gigantu TSMC. Politické spektrum na ostrově sice zůstává rozdělené, ale v otázce čínských hrozeb se shoduje na jisté formě otrlosti.
Tato apatie má své kořeny v nedávné historii. Od srpna 2022, kdy Tchaj-pej navštívila tehdejší předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, se masivní čínská cvičení stala „novým normálem“. Prosincové manévry byly již sedmým velkým vojenským cvičením v posledních letech. Tchajwanci si na neustálý tlak zvykli a čínské hrozby vnímají spíše jako opakující se politické divadlo než jako bezprostřední signál k útoku.
Vysoká frekvence čínských výpadů sice otupuje strach veřejnosti, ale zároveň komplikuje přípravu na situaci, kdy by k útoku skutečně došlo. Pro světové analytiky představuje tato tchajwanská „kolektivní rezignace“ hádanku. Otázkou zůstává, zda je klid obyvatel projevem vnitřní síly a odolnosti, nebo nebezpečným podceňováním protivníka, který své operační plány na invazi neustále zdokonaluje.
Rozpor mezi globálním strachem a lokálním klidem definuje současnou atmosféru v jihovýchodní Asii. Zatímco se diplomaté snaží zabránit nepředstavitelnému, obyvatelé Tchaj-wanu dál žijí své životy ve stínu mocného souseda. Jejich postoj podle expertů ukazuje, že po dekádách hrozeb se i možnost války může stát součástí běžné rutiny, kterou přebijí zprávy ze světa showbyznysu nebo vývoj na burze.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.