Vojenské manévry Čínské lidové osvobozenecké armády, které proběhly na samotném konci roku 2025, vyvolaly v mezinárodním společenství vlnu zděšení a obavy z vypuknutí globálního konfliktu. Zatímco světová média s napětím sledovala masivní nasazení techniky v okolí Tchaj-wanu, reakce samotných obyvatel ostrova byla překvapivě vlažná. Pro Tchajwance se totiž podobné hrozby staly stereotypní součástí každodenního života.
Během dvoudenního cvičení s názvem „Justice Mission 2025“ Čína demonstrovala svou sílu nasazením nejméně 14 válečných lodí, stejného počtu plavidel pobřežní stráže a obojživelné úderné skupiny. Vzdušný prostor v okolí ostrova křižovalo na 130 stíhaček, dronů a dalších vojenských letounů. Peking navíc odpálil 27 raket do vod v blízkosti tchajwanského pobřeží a otevřeně deklaroval, že manévry jsou přípravou na úplnou blokádu klíčových přístavů Kao-siung a Ťi-lung.
Propagandistický tlak Číny vyvrcholil zveřejněním záběrů mrakodrapu Taipei 101 pořízených z dronu, které měly dokazovat bezprostřední blízkost čínských sil u hlavního města. Tchajwanská vláda sice tyto záběry označila za dezinformace, nicméně mezinárodní pozorovatelé vnímali situaci jako kritickou. Ve světle probíhajících globálních krizí, jako je konflikt v Íránu, se manévry v Tchajwanském průlivu jevily jako další krok k možné třetí světové válce.
Kontrast vnímání situace byl nejvíce patrný na titulních stranách tchajwanských médií. Zatímco svět hovořil o blokádě, hlavní zpravodajské servery na ostrově věnovaly pozornost úmrtí populárního zpěváka a baviče Tsao Hsi-pinga nebo výročním zprávám o vývoji akcií technologického gigantu TSMC. Politické spektrum na ostrově sice zůstává rozdělené, ale v otázce čínských hrozeb se shoduje na jisté formě otrlosti.
Tato apatie má své kořeny v nedávné historii. Od srpna 2022, kdy Tchaj-pej navštívila tehdejší předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, se masivní čínská cvičení stala „novým normálem“. Prosincové manévry byly již sedmým velkým vojenským cvičením v posledních letech. Tchajwanci si na neustálý tlak zvykli a čínské hrozby vnímají spíše jako opakující se politické divadlo než jako bezprostřední signál k útoku.
Vysoká frekvence čínských výpadů sice otupuje strach veřejnosti, ale zároveň komplikuje přípravu na situaci, kdy by k útoku skutečně došlo. Pro světové analytiky představuje tato tchajwanská „kolektivní rezignace“ hádanku. Otázkou zůstává, zda je klid obyvatel projevem vnitřní síly a odolnosti, nebo nebezpečným podceňováním protivníka, který své operační plány na invazi neustále zdokonaluje.
Rozpor mezi globálním strachem a lokálním klidem definuje současnou atmosféru v jihovýchodní Asii. Zatímco se diplomaté snaží zabránit nepředstavitelnému, obyvatelé Tchaj-wanu dál žijí své životy ve stínu mocného souseda. Jejich postoj podle expertů ukazuje, že po dekádách hrozeb se i možnost války může stát součástí běžné rutiny, kterou přebijí zprávy ze světa showbyznysu nebo vývoj na burze.
Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.
Horké léto si v tomto týdnu dává pauzu, nejvyšší teploty šplhají jen lehce nad 20 stupňů. Už příští týden by ale maxima mohla opět dosáhnout tropických hodnot. Připouštějí to i meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Úřady na jihozápadním pobřeží Francie musely kvůli rozsáhlému a velmi intenzivnímu lesnímu požáru evakuovat přes dvacet tisíc lidí, mezi nimiž figuruje i značné množství turistů z místních kempů a rekreačních zařízení. Ohnisko se rozhořelo v hustých borových porostech nedaleko obce Saumos v oblasti departementu Gironde a plameny během prvních čtyřiadvaceti hodin pohltily plochu přesahující dva tisíce hektarů.
Případná cesta do Moskvy za Vladimirem Putinem by pro ukrajinskou hlavu státu znamenala zásadní pochybení. V rozhovoru pro Kyiv Post to prohlásil někdejší americký ambasador na Ukrajině Steven Pifer.
Evropská unie vyměřila americkému technologickému gigantu Google pokutu ve výši 890 milionů eur za porušení pravidel o digitálních trzích. Bruselské orgány zároveň společnosti nařídily zásadní proměnu způsobu, jakým ve svém vyhledávači zobrazuje konkurenční služby, a jakým přistupuje k pravidlům ve svém obchodě s aplikacemi. Pokud firma požadavkům nevyhoví, čelí hrozbě dalších finančních postihů.
Jemenští Hútíové oznámili útok na dva saúdskoarabské ropné tankery v Rudém moři v době, kdy Spojené státy podnikly v pořadí již dvanáctou noc vzdušných úderů na íránské cíle. Podle íránských státních médií si středeční americké nálety vyžádaly dvě oběti na jihu země poblíž iráckých hranic, zatímco v Hormuzském průlivu došlo ke vzplanutí jednoho z tankerů po výbuchu v zaminované plavební dráze.
Mezi spolupracovníky Vladimira Putina panuje podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stále toxičtější atmosféra. Kremelští poradci a spojenci podle něj postupně ztrácejí víru v možnost pokračování více než čtyřletého konfliktu a z neúspěchů i rostoucích ztrát na frontě dávají vinu výhradně ruskému vůdci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala schválení v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Podle jejího vyjádření tyto kroky nadále účinně oslabují ekonomické základy, ze kterých Moskva financuje své válečné úsilí.
Generační obměna na nejvyšších místech ukrajinské armády se podle analytiků CNN zdála být po delší době již téměř nevyhnutelná. Prezident Volodymyr Zelenskyj se v úterý rozhodl odvolat šedesátiletého hlavního velitele Oleksandra Syrského a do čela ozbrojených sil jmenoval o sedmnáct let mladšího generála Mychajla Drapatého.
Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.
Britský ministr obrany Wes Streeting prohlásil, že Izrael dostatečně nenaplnil standardy chování, které Spojené království vyžaduje a sama dodržuje. Uvedl to během jednoho ze svých prvních oficiálních vystoupení na mezinárodní letecké přehlídce v Farnborough. Streeting zdůraznil, že Izrael jakožto přítel a spojenec Británie by měl podléhat stejně přísným měřítkům.
Už na počátku ledna 2026 varovali agenti úřadu pro vyšetřování ministerstva vnitřní bezpečnosti (HSI) před vážným rizikem, které představuje nasazení pohraniční stráže do městských operací v Minneapolis. Federální složky vyslané v rámci masivní přísunové akce Operation Metro Surge totiž nebyly uzpůsobeny pro práci v městském prostředí s vysokou hustotou obyvatel. Výstrahy před možnými tragickými následky se naplnily během osmnácti dnů, kdy o život přišli dva američtí občané, Renee Good a Alex Pretti.
