Administrativa Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň s cílem eliminovat cizí vliv na západní polokouli, přičemž úder ve Venezuele je vnímán pouze jako začátek širšího úsilí. Ministerstvo zahraničí USA ve svém novém strategickém plánu otevřeně deklaruje prioritu kontroly nad klíčovými body, jako je Panamský průplav. Washington již nehodlá tolerovat, aby cizí protivníci využívali obchod a investice jako zástěrku pro ovládnutí kritické infrastruktury a strategických území v regionu.
Hlavním předmětem obav je podle médií působení společnosti CK Hutchison Holding se sídlem v Hongkongu, která od roku 1997 provozuje dva přístavy v Panamském průplavu. Vzhledem k tomu, že čínské zákony umožňují Pekingu vynutit si spolupráci tamních firem, panují ve Washingtonu obavy o svobodné proplouvání amerických válečných lodí.
Ministr zahraničí Marco Rubio proto při své první zahraniční cestě v Panamě zdůraznil, že čínská kontrola nad těmito přístavy musí skončit. Panama následně oznámila odstoupení od čínské iniciativy Pás a stezka a společnost Hutchison se rozhodla prodat svůj podíl investiční skupině vedené společností BlackRock za 23 miliard dolarů.
Peking tento prodej odsoudil a pokusil se do transakce prosadit státního giganta COSCO jako rovnocenného partnera, což však naráží na odpor. Panamská vláda navíc po auditu obvinila společnost Hutchison z poškozování národních zájmů kvůli daňovým únikům ve výši 1,3 miliardy dolarů.
Pokud by tamní nejvyšší soud licenci zrušil, přístavy by se vrátily pod kontrolu Panamy, což by umožnilo jejich nové obsazení vlastníky preferovanými Washingtonem. Bílý dům je připraven přímo zakročit proti čínské přítomnosti kdekoli od Grónska až po mys Horn, aby zajistil trvalý námořní přístup k strategickým trasám.
Čínské operace v Latinské Americe se však neomezují pouze na Panamu. Čínská společnost COSCO ovládá obří hlubokomořský přístav v Peru v hodnotě 3,5 miliardy dolarů, který nabízí alternativu k průplavu a mohl by orientovat brazilskou ekonomiku směrem k větší závislosti na Číně.
Další čínský přístav v jamajském Kingstonu se nachází v blízkosti americké základny Guantánamo. Washington také monitoruje čínské námořní nemocniční lodě v Karibiku, které mohou pod zástěrkou humanitární pomoci sbírat vojenské zpravodajské informace v rámci čínské strategie civilně-vojenské fúze.
Strategický plán ministerstva zahraničí USA jasně uvádí, že Trumpova administrativa si vyhrazuje právo zabránit čínské kontrole a vytlačit ji tam, kde již byla nastolena. To platí bez ohledu na to, zda jde o přímý státní vliv nebo působení soukromých entit ovládaných cizí mocí. USA nehodlají dopustit vznik cizích vojenských základen v regionu a budou usilovat o zvrácení všech forem zahraničního vojenského vlivu, včetně zpravodajských zařízení s možností dvojího využití.
Kromě infrastruktury se pozornost Washingtonu zaměřuje také na nelegální rybolov čínských flotil v Atlantiku a Pacifiku, který poškozuje ekonomiky Argentiny, Chile, Ekvádoru a Peru. V neposlední řadě USA sledují vliv Číny v zemích jako Kuba, Nikaragua či Mexiko. Právě v Mexiku využívají drogové kartely čínské prekurzory k výrobě fentanylu, který v USA ročně zabíjí desítky tisíc lidí. Celý region se tak stává hlavním polem pro znovunastolení americké dominance a omezení čínských ambicí.
Představení skládacího iPhonu Duo za 1999 dolarů lze číst nejen jako technologickou novinku, ale také jako promyšlený krok v cenové strategii Applu. Firma totiž současně zdražila iPhone 18 Pro a Pro Max o 100 dolarů, zjevně hlavně kvůli rostoucím nákladům na paměťové čipy.
Evropský průmysl čelí před nadcházející zimou vážným problémům v důsledku prudkého nárůstu cen energií a docházejících zásob plynu. Výrobní podniky od britského hrabství Shropshire až po německý Hamburk zasáhly výpadky v dodávkách a výrazné zvýšení provozních nákladů. Velkoobchodní ceny zemního plynu se v posledních dvou měsících zdvojnásobily v důsledku obnovených bojů mezi Spojenými státy a Íránem. Situaci dále komplikují narušené přepravní trasy na Blízkém východě, které brání plynulému zásobování evropského kontinentu.
Obnovená diplomatická iniciativa Spojených států zaměřená na ukončení války na Ukrajině naráží na realitu přímo na bojišti i na mezinárodní scéně. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin má zájem o uzavření dohody, a vyjádřil přání, aby se stejně postavil k vyjednávání i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Příspěvek bývalého výzkumníka společností Anthropic a OpenAI Jacoba Coxona na sociálních sítích vyvolal značný poplach varováním, že vývojáři umělé inteligence riskují se lidskými životy. Výzkumník při svém odchodu z firmy uvedl, že tvůrci pokročilých modelů věří v možnost hrozby konce lidstva do konce tohoto desetiletí. V Bruselu však tato dramatická varování vyvolala spíše klidnou reakci spojenou s přesvědčením, že Evropská unie již na podobná rizika včas zareagovala. Zástupci unijních institucí považují současnou paniku v Silicon Valley za potvrzení správnosti evropské regulace.
Evropská komise v současnosti posuzuje, zda se Ukrajina potýká s nedostatkem finančních prostředků na udržení svého válečného úsilí. Tento krok přichází v době obnoveného tlaku na využití zmrazeného ruského majetku k pomoci Kyjevu. Unijní představitelé reagují na nedávné zprávy o možné finanční mezeře v ukrajinském rozpočtu. Evropská unie se snaží detailně zmapovat aktuální hospodářskou situaci napadené země.
Stovky žadatelů o azyl, kteří byli v rámci oboustranné dohody nuceně vráceni ze Spojeného království do Francie, beze stopy zmizely. Podle lidskoprávních organizací je mezi pohřešovanými také nejméně jedenačtyřicet dětí, jejichž věk britské úřady zpochybnily, píše The Guardian. Pilotní projekt označovaný jako systém kus za kus měl omezit nelegální přechody Lamanšského průlivu. Lidé se však po svém návratu na francouzské území postupně vytratili z dohledu úřadů.
Kazachstánská snaha zapojit se do hudební soutěže Eurovize narazila na byrokratické překážky. Evropská vysílací unie oznámila, že tamní státní vysílací společnost Khabar Agency nesplňuje podmínky pro získání plného členství. Žádost o vstup do organizace byla zamítnuta na základě interních stanov unie. Kazachstán se tak na pódiu této prestižní události v dohledné době nepředstaví.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Calgary setkal s kanadským premiérem Markem Carneym u příležitosti podpisu Deklarace o století partnerství mezi oběma zeměmi. Během společné tiskové konference uvedl, že neočekává zásadní třístranná mírová jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy před nadcházejícími ruskými volbami.
Mezinárodní vesmírný summit pořádaný francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži měl demonstrovat odhodlání Evropy investovat do vlastního kosmického sektoru. Dvoudenní setkání pod skleněnou kopulí paláce Grand Palais však podle webu Politico ukázalo, že evropské země stále nevynakládají dostatek prostředků na snížení závislosti na Spojených státech. Zástupci průmyslu sice na okraj konference oznámili nové soukromé investice v hodnotě miliard eur, akce však nepřinesla očekávané závazky ohledně veřejného financování. Evropě tak i nadále chybí prostředky potřebné k samostatnému přístupu do vesmíru bez americké pomoci.
Ruský prezident Vladimir Putin přicestoval do indického Dillí, kde se účastní dvoudenního summitu rozšiřujícího se uskupení BRICS. Na vojenské základně Palam jej po příletu přivítal indický náměstek ministra zahraničí Kirti Vardhan Singh. Hlavními tématy vrcholného setkání představitelů jedenácti členských zemí jsou probíhající válečné konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině a také aktuální hospodářské výzvy. V indické metropoli panují v souvislosti s akcí přísná bezpečnostní opatření a rozsáhlá dopravní omezení.
Republikánská strana zakončila v texaském Dallasu svůj neobvyklý dvoudenní kongres zaměřený na nadcházející kongresové volby. Klíčový večerní projev přednesl viceprezident JD Vance, který využil vystoupení k prezentaci rodinných hodnot, víry a ostré kritice Demokratické strany. Jeho vystoupení však v samém závěru zastínil neplánovaný příchod prezidenta Donalda Trumpa, který se ujal slova na více než pětadvacet minut.
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.