Administrativa Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň s cílem eliminovat cizí vliv na západní polokouli, přičemž úder ve Venezuele je vnímán pouze jako začátek širšího úsilí. Ministerstvo zahraničí USA ve svém novém strategickém plánu otevřeně deklaruje prioritu kontroly nad klíčovými body, jako je Panamský průplav. Washington již nehodlá tolerovat, aby cizí protivníci využívali obchod a investice jako zástěrku pro ovládnutí kritické infrastruktury a strategických území v regionu.
Hlavním předmětem obav je podle médií působení společnosti CK Hutchison Holding se sídlem v Hongkongu, která od roku 1997 provozuje dva přístavy v Panamském průplavu. Vzhledem k tomu, že čínské zákony umožňují Pekingu vynutit si spolupráci tamních firem, panují ve Washingtonu obavy o svobodné proplouvání amerických válečných lodí.
Ministr zahraničí Marco Rubio proto při své první zahraniční cestě v Panamě zdůraznil, že čínská kontrola nad těmito přístavy musí skončit. Panama následně oznámila odstoupení od čínské iniciativy Pás a stezka a společnost Hutchison se rozhodla prodat svůj podíl investiční skupině vedené společností BlackRock za 23 miliard dolarů.
Peking tento prodej odsoudil a pokusil se do transakce prosadit státního giganta COSCO jako rovnocenného partnera, což však naráží na odpor. Panamská vláda navíc po auditu obvinila společnost Hutchison z poškozování národních zájmů kvůli daňovým únikům ve výši 1,3 miliardy dolarů.
Pokud by tamní nejvyšší soud licenci zrušil, přístavy by se vrátily pod kontrolu Panamy, což by umožnilo jejich nové obsazení vlastníky preferovanými Washingtonem. Bílý dům je připraven přímo zakročit proti čínské přítomnosti kdekoli od Grónska až po mys Horn, aby zajistil trvalý námořní přístup k strategickým trasám.
Čínské operace v Latinské Americe se však neomezují pouze na Panamu. Čínská společnost COSCO ovládá obří hlubokomořský přístav v Peru v hodnotě 3,5 miliardy dolarů, který nabízí alternativu k průplavu a mohl by orientovat brazilskou ekonomiku směrem k větší závislosti na Číně.
Další čínský přístav v jamajském Kingstonu se nachází v blízkosti americké základny Guantánamo. Washington také monitoruje čínské námořní nemocniční lodě v Karibiku, které mohou pod zástěrkou humanitární pomoci sbírat vojenské zpravodajské informace v rámci čínské strategie civilně-vojenské fúze.
Strategický plán ministerstva zahraničí USA jasně uvádí, že Trumpova administrativa si vyhrazuje právo zabránit čínské kontrole a vytlačit ji tam, kde již byla nastolena. To platí bez ohledu na to, zda jde o přímý státní vliv nebo působení soukromých entit ovládaných cizí mocí. USA nehodlají dopustit vznik cizích vojenských základen v regionu a budou usilovat o zvrácení všech forem zahraničního vojenského vlivu, včetně zpravodajských zařízení s možností dvojího využití.
Kromě infrastruktury se pozornost Washingtonu zaměřuje také na nelegální rybolov čínských flotil v Atlantiku a Pacifiku, který poškozuje ekonomiky Argentiny, Chile, Ekvádoru a Peru. V neposlední řadě USA sledují vliv Číny v zemích jako Kuba, Nikaragua či Mexiko. Právě v Mexiku využívají drogové kartely čínské prekurzory k výrobě fentanylu, který v USA ročně zabíjí desítky tisíc lidí. Celý region se tak stává hlavním polem pro znovunastolení americké dominance a omezení čínských ambicí.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.