Administrativa Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň s cílem eliminovat cizí vliv na západní polokouli, přičemž úder ve Venezuele je vnímán pouze jako začátek širšího úsilí. Ministerstvo zahraničí USA ve svém novém strategickém plánu otevřeně deklaruje prioritu kontroly nad klíčovými body, jako je Panamský průplav. Washington již nehodlá tolerovat, aby cizí protivníci využívali obchod a investice jako zástěrku pro ovládnutí kritické infrastruktury a strategických území v regionu.
Hlavním předmětem obav je podle médií působení společnosti CK Hutchison Holding se sídlem v Hongkongu, která od roku 1997 provozuje dva přístavy v Panamském průplavu. Vzhledem k tomu, že čínské zákony umožňují Pekingu vynutit si spolupráci tamních firem, panují ve Washingtonu obavy o svobodné proplouvání amerických válečných lodí.
Ministr zahraničí Marco Rubio proto při své první zahraniční cestě v Panamě zdůraznil, že čínská kontrola nad těmito přístavy musí skončit. Panama následně oznámila odstoupení od čínské iniciativy Pás a stezka a společnost Hutchison se rozhodla prodat svůj podíl investiční skupině vedené společností BlackRock za 23 miliard dolarů.
Peking tento prodej odsoudil a pokusil se do transakce prosadit státního giganta COSCO jako rovnocenného partnera, což však naráží na odpor. Panamská vláda navíc po auditu obvinila společnost Hutchison z poškozování národních zájmů kvůli daňovým únikům ve výši 1,3 miliardy dolarů.
Pokud by tamní nejvyšší soud licenci zrušil, přístavy by se vrátily pod kontrolu Panamy, což by umožnilo jejich nové obsazení vlastníky preferovanými Washingtonem. Bílý dům je připraven přímo zakročit proti čínské přítomnosti kdekoli od Grónska až po mys Horn, aby zajistil trvalý námořní přístup k strategickým trasám.
Čínské operace v Latinské Americe se však neomezují pouze na Panamu. Čínská společnost COSCO ovládá obří hlubokomořský přístav v Peru v hodnotě 3,5 miliardy dolarů, který nabízí alternativu k průplavu a mohl by orientovat brazilskou ekonomiku směrem k větší závislosti na Číně.
Další čínský přístav v jamajském Kingstonu se nachází v blízkosti americké základny Guantánamo. Washington také monitoruje čínské námořní nemocniční lodě v Karibiku, které mohou pod zástěrkou humanitární pomoci sbírat vojenské zpravodajské informace v rámci čínské strategie civilně-vojenské fúze.
Strategický plán ministerstva zahraničí USA jasně uvádí, že Trumpova administrativa si vyhrazuje právo zabránit čínské kontrole a vytlačit ji tam, kde již byla nastolena. To platí bez ohledu na to, zda jde o přímý státní vliv nebo působení soukromých entit ovládaných cizí mocí. USA nehodlají dopustit vznik cizích vojenských základen v regionu a budou usilovat o zvrácení všech forem zahraničního vojenského vlivu, včetně zpravodajských zařízení s možností dvojího využití.
Kromě infrastruktury se pozornost Washingtonu zaměřuje také na nelegální rybolov čínských flotil v Atlantiku a Pacifiku, který poškozuje ekonomiky Argentiny, Chile, Ekvádoru a Peru. V neposlední řadě USA sledují vliv Číny v zemích jako Kuba, Nikaragua či Mexiko. Právě v Mexiku využívají drogové kartely čínské prekurzory k výrobě fentanylu, který v USA ročně zabíjí desítky tisíc lidí. Celý region se tak stává hlavním polem pro znovunastolení americké dominance a omezení čínských ambicí.
Právní bitva o suverenitu státu Minnesota a bezpečnost jejích občanů se v pondělí přesunula do soudní síně, kde se právníci státu snaží zastavit masivní nasazení federálních agentů. Právní zástupce Brian Carter před federální soudkyní Kate Menendezovou argumentoval, že přítomnost zhruba 3 000 agentů Úřadu pro imigraci a cla (ICE) představuje „v podstatě armádu“. Podle Cartera je cílem této operace záměrně vyvolávat napětí prostřednictvím násilného a nezákonného jednání, které narušuje klid v regionu.
Příběh Keňana Stephena Oduora, který se v srpnu loňského roku vydal do Ruska za vidinou práce instalatéra, odhaluje mrazivou realitu náborových metod ruské armády. Namísto slibovaného měsíčního výdělku ve výši 100 000 keňských šilinků (přibližně 16 000 korun) se čtyřiadvacetiletý muž ocitl v Petrohradu, kde mu byly odebrány osobní věci a pod nátlakem podepsal dokumenty v ruštině. Až při vystavování vojenského průkazu mu jeden z přítomných Rusů cynicky vysvětlil, že přicestoval z Nairobi, aby se stal vojákem v probíhající válce na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump v pondělí ráno na své sociální síti Truth Social oznámil, že do Minnesoty vysílá Toma Homana, který v jeho administrativě zastává roli takzvaného hraničního cara. Homan, který se dosud v této oblasti přímo neangažoval, má za úkol podávat prezidentovi přímá hlášení o situaci v Minneapolisu. Trump své rozhodnutí odůvodnil potřebou dohledu nad probíhajícími nepokoji a popsal Homana jako tvrdého, ale spravedlivého profesionála, který má k regionu a tamním lidem dobrý vztah.
Administrativa Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň s cílem eliminovat cizí vliv na západní polokouli, přičemž úder ve Venezuele je vnímán pouze jako začátek širšího úsilí. Ministerstvo zahraničí USA ve svém novém strategickém plánu otevřeně deklaruje prioritu kontroly nad klíčovými body, jako je Panamský průplav. Washington již nehodlá tolerovat, aby cizí protivníci využívali obchod a investice jako zástěrku pro ovládnutí kritické infrastruktury a strategických území v regionu.
Snaha Spojených států o kontrolu nad Grónskem by se měla opírat spíše o diplomatický šarm než o nátlak a hrozby. Podle analýzy Agniy Grigasové pro Atlantic Council není problémem samotný zájem prezidenta Donalda Trumpa o tento strategický ostrov, ale zvolená metodika.
Světové ekonomické fórum ve švýcarském Davosu se stalo dějištěm dvou zásadně odlišných projevů. Kanadský premiér Mark Carney oslovil politické a obchodní špičky v úterý 20. ledna jako zkušený lídr s hlubokou znalostí financí. Ve své řeči mluvil o „trhlině“ v globálním uspořádání a o povinnosti národů spojovat se do koalic pro společný prospěch. Ačkoliv Spojené státy přímo nejmenoval, hovořil o „velmocích“ a „hegemonech“ v souvislosti s tím, že USA již nebudou tvořit pojivo mezinárodních aliancí.
Evropská komise zahájila vyšetřování sociální sítě X Elona Muska kvůli podezření, že její nástroj umělé inteligence Grok byl využíván k vytváření sexuálně explicitních snímků skutečných lidí. Tento krok následuje po podobném oznámení britského regulátora Ofcom z ledna letošního roku. Europoslankyně Regina Dohertyová, zastupující Irsko, uvedla, že Komise posoudí, zda byly tyto zmanipulované snímky zobrazovány uživatelům v rámci Evropské unie.
Špičky čínských ozbrojených sil čelí zásadním změnám v důsledku vyšetřování prvního místopředsedy Ústřední vojenské komise Čang Jou-siaa. Tento generál, který byl dlouhodobě pokládán za nejbližšího vojenského důvěrníka prezidenta Si Ťin-pchinga, je podezřelý z vážného porušení zákona a vnitřní disciplíny. Spolu s ním je prověřován také Liou Čen-li, jenž zastává post náčelníka generálního štábu této komise.
Íránské úřady v neděli odhalily na centrálním teheránském náměstí Enghelab obří billboard s přímým varováním určeným Spojeným státům. Nová nástěnná malba se objevila v době, kdy k regionu míří americká letadlová loď USS Abraham Lincoln v doprovodu dalších válečných plavidel.
Tisíce uniklých dokumentů z mezinárodní policejní organizace Interpol odhalují rozsah, v jakém Rusko zneužívá globální zatykače k pronásledování svých kritiků, opozičních politiků a novinářů v zahraničí. Data, která získala redakce BBC a francouzský investigativní portál Disclose, ukazují, že Moskva využívá systém tzv. červených oznámení (Red Notices) a zatykačů k žádostem o zatčení osob pod záminkou běžné kriminality, ačkoliv jde o politicky motivované případy.
V souvislosti se sobotním úmrtím sedmatřicetiletého zdravotního bratra Alexe Prettiho v Minneapolisu začala administrativa Donalda Trumpa prověřovat veškeré okolnosti zásahu. K tragické střelbě došlo během operace imigračních agentů a jde o druhý podobný případ v krátké době, kdy při střetu s federálními složkami zemřel občan USA. Prezident v rozhovoru pro Wall Street Journal připustil možnost budoucího stažení agentů z města, zatímco ministerstvo vnitřní bezpečnosti nadále trvá na tom, že šlo o nutnou sebeobranu.
V roce 416 př. n. l. se Athény, tehdejší středomořská velmoc, rozhodly ovládnout ostrov Mélos. Athéňané tehdy věřili, že jejich síla jim dává právo ignorovat tradice a spravedlnost. Slavný „Mélijský dialog“, popsaný historikem Thúkydidem, obsahuje mrazivou větu: „Silní dělají, co mohou, a slabí trpí, co musí.“ Athény Mélos dobyly, ale tato ukázka hrubé síly podkopala důvěru jejich spojenců a do deseti let vedla k pádu celé athénské říše.