Administrativa Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň s cílem eliminovat cizí vliv na západní polokouli, přičemž úder ve Venezuele je vnímán pouze jako začátek širšího úsilí. Ministerstvo zahraničí USA ve svém novém strategickém plánu otevřeně deklaruje prioritu kontroly nad klíčovými body, jako je Panamský průplav. Washington již nehodlá tolerovat, aby cizí protivníci využívali obchod a investice jako zástěrku pro ovládnutí kritické infrastruktury a strategických území v regionu.
Hlavním předmětem obav je podle médií působení společnosti CK Hutchison Holding se sídlem v Hongkongu, která od roku 1997 provozuje dva přístavy v Panamském průplavu. Vzhledem k tomu, že čínské zákony umožňují Pekingu vynutit si spolupráci tamních firem, panují ve Washingtonu obavy o svobodné proplouvání amerických válečných lodí.
Ministr zahraničí Marco Rubio proto při své první zahraniční cestě v Panamě zdůraznil, že čínská kontrola nad těmito přístavy musí skončit. Panama následně oznámila odstoupení od čínské iniciativy Pás a stezka a společnost Hutchison se rozhodla prodat svůj podíl investiční skupině vedené společností BlackRock za 23 miliard dolarů.
Peking tento prodej odsoudil a pokusil se do transakce prosadit státního giganta COSCO jako rovnocenného partnera, což však naráží na odpor. Panamská vláda navíc po auditu obvinila společnost Hutchison z poškozování národních zájmů kvůli daňovým únikům ve výši 1,3 miliardy dolarů.
Pokud by tamní nejvyšší soud licenci zrušil, přístavy by se vrátily pod kontrolu Panamy, což by umožnilo jejich nové obsazení vlastníky preferovanými Washingtonem. Bílý dům je připraven přímo zakročit proti čínské přítomnosti kdekoli od Grónska až po mys Horn, aby zajistil trvalý námořní přístup k strategickým trasám.
Čínské operace v Latinské Americe se však neomezují pouze na Panamu. Čínská společnost COSCO ovládá obří hlubokomořský přístav v Peru v hodnotě 3,5 miliardy dolarů, který nabízí alternativu k průplavu a mohl by orientovat brazilskou ekonomiku směrem k větší závislosti na Číně.
Další čínský přístav v jamajském Kingstonu se nachází v blízkosti americké základny Guantánamo. Washington také monitoruje čínské námořní nemocniční lodě v Karibiku, které mohou pod zástěrkou humanitární pomoci sbírat vojenské zpravodajské informace v rámci čínské strategie civilně-vojenské fúze.
Strategický plán ministerstva zahraničí USA jasně uvádí, že Trumpova administrativa si vyhrazuje právo zabránit čínské kontrole a vytlačit ji tam, kde již byla nastolena. To platí bez ohledu na to, zda jde o přímý státní vliv nebo působení soukromých entit ovládaných cizí mocí. USA nehodlají dopustit vznik cizích vojenských základen v regionu a budou usilovat o zvrácení všech forem zahraničního vojenského vlivu, včetně zpravodajských zařízení s možností dvojího využití.
Kromě infrastruktury se pozornost Washingtonu zaměřuje také na nelegální rybolov čínských flotil v Atlantiku a Pacifiku, který poškozuje ekonomiky Argentiny, Chile, Ekvádoru a Peru. V neposlední řadě USA sledují vliv Číny v zemích jako Kuba, Nikaragua či Mexiko. Právě v Mexiku využívají drogové kartely čínské prekurzory k výrobě fentanylu, který v USA ročně zabíjí desítky tisíc lidí. Celý region se tak stává hlavním polem pro znovunastolení americké dominance a omezení čínských ambicí.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.