Evropa čelila již před francouzskou krizí nebezpečnému koktejlu hrozeb, které představují válka Vladimira Putina na Ukrajině, útok Donalda Trumpa na globální obchod a vzestup krajní pravice napříč kontinentem. Do tohoto napjatého prostředí se přidala opakovaná krize francouzské vlády, která naposledy vydržela v úřadu necelý den. To vystrašilo trhy představou možných nových voleb, které by mohly krajní pravici dostat k moci blíže než kdy dříve.
V Bruselu a dalších evropských metropolích vyjadřují diplomaté obavy, že vedoucí role francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v mezinárodních záležitostech, jako je Ukrajina a Gaza, bude fatálně oslabena. Někteří se dokonce obávají, že v důsledku nestability se ocitne v ohrožení celá ekonomika eurozóny. Francie je totiž druhou největší ekonomikou Evropské unie, jedinou jadernou velmocí v EU a stálým členem Rady bezpečnosti OSN. Navíc pod Macronovým vedením byla Francie politickou silou, která v EU stála na roveň Německu.
Zahraniční diplomaté i vládní úředníci z jiných zemí varují, že nekonečná politická nestabilita ve Francii ohrožuje celou eurozónu, protože Francie je příliš velká na to, aby mohla selhat. Současná situace je v evropských kruzích hlavním tématem diskusí. Macron se snažil čelit hrozbě ze strany Národního sdružení Marine Le Penové, které dlouhodobě vede v průzkumech, a zároveň řešit velký rozpočtový deficit Francie.
Jeho vlády však nebyly schopny prosadit v parlamentu opatření ke snížení veřejných výdajů. Prodloužený politický pat zvyšuje pravděpodobnost předčasných parlamentních voleb do konce roku, což by přidalo další měsíce nejistoty. Někteří pozorovatelé už dokonce spekulují i o Macronově předčasné rezignaci, přestože jeho mandát končí až v roce 2027.
Každý z těchto scénářů by otevřel dveře Národnímu sdružení k velkým ziskům, což by mohlo způsobit převrat v evropské politice a vyvolat vlnu nestability. Hlavním problémem je však riziko pro eurozónu. Již v pondělí trhy ve Francii i mimo ni reagovaly poplachem na dramatický pád sotva čtrnáct hodin fungující Lecornuovy administrativy. Francouzské akcie a vládní dluhopisy klesly, a euro oslabilo vůči dolaru.
Francouzští úředníci sice interně zlehčují rizika s tím, že navzdory „komplikovanosti“ má ministerstvo hospodářství stále „pilota v kokpitu“. Trhy to ale neuklidňuje. Podle Grégoira Roose z think-tanku Chatham House „absolutní nedostatek politické a fiskální jasnosti“ ve Francii v tuto chvíli odrazuje významné mezinárodní investory.
V Bruselu už někteří diplomaté soukromě píší Macronovy politické nekrology. Uvádějí, že Macron, který se dostal k moci v roce 2017 a změnil francouzskou politiku, se nyní jeví jako „chromá kachna“, jejíž vliv v Bruselu rychle slábne. I když má Macron za sebou silné myšlenky, jako je koncept „strategické autonomie“ EU, otřesy v Paříži pravděpodobně sníží vliv Francie na debaty a tvorbu politik EU. Například by pro Francii bylo mnohem snazší utvářet jednání ministrů financí o rozpočtu EU, kdyby na schůzky neposílala neustále nové ministry. Opakované personální změny v Paříži francouzské pozici ztěžují prosazení.
Macron hrál klíčovou roli v evropském úsilí o podporu Ukrajiny a ochranu kontinentu před Ruskem. Jeho společná iniciativa s britským premiérem Keirem Starmerem je v současnosti jedinou funkční hrou na podporu případné mírové dohody na Ukrajině. Podle vládních úředníků není pro EU dobré, když je jeden z největších členských států v takovém chaosu, zejména v nynější bezpečnostní situaci. Konvenčně je za nezbytný základ silné a efektivní EU považován „francouzsko-německý motor“ se silnými lídry v Paříži a Berlíně. Avšak Macronovy potíže tento motor oslabují, a to i přes nového německého lídra Friedricha Merze.
Francie bude kvůli krizi chybět v době, kdy Rusko podniká vpády na evropská území, Čína má neuvěřitelnou průmyslovou nadvýrobu a Spojené státy pod Trumpem dělají „hloupé věci“. Za těchto podmínek je pro Francii nemožné plnit svou vedoucí roli.
Navíc, pokud by Macron vyvolal předčasné volby, francouzská krajní pravice by mohla posílit, i když podpora Národního sdružení zůstává stabilní kolem 30 až 32 procent. Boje Emmanuela Macrona dodaly odvahu evropské krajní pravici. Le Penová již dříve oslavovala vítězství pravicově-populistického Andreje Babiše v českých volbách a současnou krizi využila k zopakování svých výzev k novým volbám. Geert Wilders, lídr nizozemské krajní pravice, již dříve vzkázal „všem starým lídrům“ včetně Macrona: „Váš čas skončil.“
Americký viceprezident JD Vance stojí před dosud největší výzvou své politické kariéry. Prezident Donald Trump ho totiž pověřil vedením americké delegace v Pákistánu, která má za úkol vyjednat ukončení války s Íránem. Pro Vanceho jde o misi, ve které může získat jen málo, ale ztratit téměř vše, zejména pokud rozhovory skončí neúspěchem.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.