Evropa čelila již před francouzskou krizí nebezpečnému koktejlu hrozeb, které představují válka Vladimira Putina na Ukrajině, útok Donalda Trumpa na globální obchod a vzestup krajní pravice napříč kontinentem. Do tohoto napjatého prostředí se přidala opakovaná krize francouzské vlády, která naposledy vydržela v úřadu necelý den. To vystrašilo trhy představou možných nových voleb, které by mohly krajní pravici dostat k moci blíže než kdy dříve.
V Bruselu a dalších evropských metropolích vyjadřují diplomaté obavy, že vedoucí role francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v mezinárodních záležitostech, jako je Ukrajina a Gaza, bude fatálně oslabena. Někteří se dokonce obávají, že v důsledku nestability se ocitne v ohrožení celá ekonomika eurozóny. Francie je totiž druhou největší ekonomikou Evropské unie, jedinou jadernou velmocí v EU a stálým členem Rady bezpečnosti OSN. Navíc pod Macronovým vedením byla Francie politickou silou, která v EU stála na roveň Německu.
Zahraniční diplomaté i vládní úředníci z jiných zemí varují, že nekonečná politická nestabilita ve Francii ohrožuje celou eurozónu, protože Francie je příliš velká na to, aby mohla selhat. Současná situace je v evropských kruzích hlavním tématem diskusí. Macron se snažil čelit hrozbě ze strany Národního sdružení Marine Le Penové, které dlouhodobě vede v průzkumech, a zároveň řešit velký rozpočtový deficit Francie.
Jeho vlády však nebyly schopny prosadit v parlamentu opatření ke snížení veřejných výdajů. Prodloužený politický pat zvyšuje pravděpodobnost předčasných parlamentních voleb do konce roku, což by přidalo další měsíce nejistoty. Někteří pozorovatelé už dokonce spekulují i o Macronově předčasné rezignaci, přestože jeho mandát končí až v roce 2027.
Každý z těchto scénářů by otevřel dveře Národnímu sdružení k velkým ziskům, což by mohlo způsobit převrat v evropské politice a vyvolat vlnu nestability. Hlavním problémem je však riziko pro eurozónu. Již v pondělí trhy ve Francii i mimo ni reagovaly poplachem na dramatický pád sotva čtrnáct hodin fungující Lecornuovy administrativy. Francouzské akcie a vládní dluhopisy klesly, a euro oslabilo vůči dolaru.
Francouzští úředníci sice interně zlehčují rizika s tím, že navzdory „komplikovanosti“ má ministerstvo hospodářství stále „pilota v kokpitu“. Trhy to ale neuklidňuje. Podle Grégoira Roose z think-tanku Chatham House „absolutní nedostatek politické a fiskální jasnosti“ ve Francii v tuto chvíli odrazuje významné mezinárodní investory.
V Bruselu už někteří diplomaté soukromě píší Macronovy politické nekrology. Uvádějí, že Macron, který se dostal k moci v roce 2017 a změnil francouzskou politiku, se nyní jeví jako „chromá kachna“, jejíž vliv v Bruselu rychle slábne. I když má Macron za sebou silné myšlenky, jako je koncept „strategické autonomie“ EU, otřesy v Paříži pravděpodobně sníží vliv Francie na debaty a tvorbu politik EU. Například by pro Francii bylo mnohem snazší utvářet jednání ministrů financí o rozpočtu EU, kdyby na schůzky neposílala neustále nové ministry. Opakované personální změny v Paříži francouzské pozici ztěžují prosazení.
Macron hrál klíčovou roli v evropském úsilí o podporu Ukrajiny a ochranu kontinentu před Ruskem. Jeho společná iniciativa s britským premiérem Keirem Starmerem je v současnosti jedinou funkční hrou na podporu případné mírové dohody na Ukrajině. Podle vládních úředníků není pro EU dobré, když je jeden z největších členských států v takovém chaosu, zejména v nynější bezpečnostní situaci. Konvenčně je za nezbytný základ silné a efektivní EU považován „francouzsko-německý motor“ se silnými lídry v Paříži a Berlíně. Avšak Macronovy potíže tento motor oslabují, a to i přes nového německého lídra Friedricha Merze.
Francie bude kvůli krizi chybět v době, kdy Rusko podniká vpády na evropská území, Čína má neuvěřitelnou průmyslovou nadvýrobu a Spojené státy pod Trumpem dělají „hloupé věci“. Za těchto podmínek je pro Francii nemožné plnit svou vedoucí roli.
Navíc, pokud by Macron vyvolal předčasné volby, francouzská krajní pravice by mohla posílit, i když podpora Národního sdružení zůstává stabilní kolem 30 až 32 procent. Boje Emmanuela Macrona dodaly odvahu evropské krajní pravici. Le Penová již dříve oslavovala vítězství pravicově-populistického Andreje Babiše v českých volbách a současnou krizi využila k zopakování svých výzev k novým volbám. Geert Wilders, lídr nizozemské krajní pravice, již dříve vzkázal „všem starým lídrům“ včetně Macrona: „Váš čas skončil.“
Dva roky po útocích, které na Izrael dopadl 7. října, existuje šance na dohodu, která by mohla ukončit zkázu v Gaze a vrátit izraelská rukojmí, živá i mrtvá, jejich rodinám. Je to příležitost, ale není jisté, zda ji Hamás a Izrael skutečně využijí. Jednání se shodou okolností konají přesně ve druhém výročí útoků Hamásu, které zasáhly Izraelce.
Evropská unie plánuje vybudovat takzvanou „dronovou zeď“ na obranu východního křídla NATO proti vpádům ruských bezpilotních letounů. Sven Kruck, spoluředitel německé společnosti Quantum Systems, vysvětluje, že se nejedná o skutečnou zeď, ale o „systém systémů“. Jde o síť detekčních a obranných systémů, která má na tisících kilometrů integrovat průzkum, fúzi senzorů a samotnou obranu, a tím zajistit hranici NATO.
Francouzský premiér Sébastien Lecornu rezignoval po necelém měsíci ve funkci, čímž se stal již čtvrtým předsedou vlády, který opustil úřad za pouhý rok a půl. Když byl v roce 2017 prezident Emmanuel Macron poprvé zvolen, měl představovat klid a novou éru po pěti turbulentních letech pod vedením Françoise Hollanda. První centristický prezident páté republiky si získal velkou podporu prostřednictvím své nové strany La République en Marche.
Evropa čelila již před francouzskou krizí nebezpečnému koktejlu hrozeb, které představují válka Vladimira Putina na Ukrajině, útok Donalda Trumpa na globální obchod a vzestup krajní pravice napříč kontinentem. Do tohoto napjatého prostředí se přidala opakovaná krize francouzské vlády, která naposledy vydržela v úřadu necelý den. To vystrašilo trhy představou možných nových voleb, které by mohly krajní pravici dostat k moci blíže než kdy dříve.
Ve Spojených státech, které byly založeny na revoluci proti tyranii, vždy vyvolávalo nasazení amerických vojáků do ulic vnitrozemí představu ohrožené svobody. Z tohoto důvodu většina prezidentů takovému kroku odolávala. O to závažnější mohou být podle CNN neukojitelné snahy prezidenta Donalda Trumpa v této věci.
Je to už půl roku, co Česko rozesmutnila zpráva o smrti Anny Slováčkové, která dlouho a statečně bojovala se zákeřnou onkologickou nemocí. Jeden z jejích kolegů až nyní poskytl zpověď o posledních dnech nadané herečky a zpěvačky.
Týden po činu obvinila pražská policie osmadvacetiletého muže z vraždy seniorky ve Kbelích, která se stala na začátku minulého týdne. Obviněný se k činu doznal, hrozí mu až 18 let za mřížemi.
Jiřina Bohdalová si sama umí najít cestu do hlediště, přičemž nemusí nutně jít o film či divadlo. Důkaz předložila v neděli večer, kdy vyrazila na jedno z tradičně nejsledovanějších sportovních klání v České republice. Televizním kamerám to neuniklo.
Česko zasáhla na začátku probíhajícího týdne smutná zpráva. Ve věku 64 let zemřela dlouholetá šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Podle zástupců úřadu podlehla vážné nemoci.
Zájem amerického prezidenta Donalda Trumpa o zisk Nobelovy ceny míru v letošním roce opět přitáhl pozornost k odhadování, kdo se stane laureátem. Navzdory četným nominacím a několika významným zahraničněpolitickým zásahům, které si prezident připsal k dobru, odborníci na Nobelovu cenu tvrdí, že jeho šance jsou i nadále minimální.
Začátek nového politického podzimu ve Spojených státech definuje snaha prezidenta Donalda Trumpa prosadit svou neomezenou prezidentskou moc. Jeho kroky, které jsou často bezprecedentní, vyvolávají podle CNN obavy z plíživého autoritářství a posouvají zemi k ústavní krizi. O tom, do jaké míry se prezidentovi podaří své rozsáhlé impulsy prosadit, bude rozhodovat odpor států, soudů a Demokratů ve Washingtonu.
Německý kancléř Friedrich Merz se domnívá, že za většinou dronů, které byly v posledních dnech spatřeny v německém vzdušném prostoru, stojí Kreml. Tato narušení si vynutila dokonce dočasné uzavření letiště v Mnichově. Merz uvedl, že se jedná o vážnou hrozbu pro bezpečnost, která je pravděpodobně kontrolovaná z Ruska. Vyjádřil se tak v neděli pozdě večer pro veřejnoprávní televizi.