Evropa čelila již před francouzskou krizí nebezpečnému koktejlu hrozeb, které představují válka Vladimira Putina na Ukrajině, útok Donalda Trumpa na globální obchod a vzestup krajní pravice napříč kontinentem. Do tohoto napjatého prostředí se přidala opakovaná krize francouzské vlády, která naposledy vydržela v úřadu necelý den. To vystrašilo trhy představou možných nových voleb, které by mohly krajní pravici dostat k moci blíže než kdy dříve.
V Bruselu a dalších evropských metropolích vyjadřují diplomaté obavy, že vedoucí role francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v mezinárodních záležitostech, jako je Ukrajina a Gaza, bude fatálně oslabena. Někteří se dokonce obávají, že v důsledku nestability se ocitne v ohrožení celá ekonomika eurozóny. Francie je totiž druhou největší ekonomikou Evropské unie, jedinou jadernou velmocí v EU a stálým členem Rady bezpečnosti OSN. Navíc pod Macronovým vedením byla Francie politickou silou, která v EU stála na roveň Německu.
Zahraniční diplomaté i vládní úředníci z jiných zemí varují, že nekonečná politická nestabilita ve Francii ohrožuje celou eurozónu, protože Francie je příliš velká na to, aby mohla selhat. Současná situace je v evropských kruzích hlavním tématem diskusí. Macron se snažil čelit hrozbě ze strany Národního sdružení Marine Le Penové, které dlouhodobě vede v průzkumech, a zároveň řešit velký rozpočtový deficit Francie.
Jeho vlády však nebyly schopny prosadit v parlamentu opatření ke snížení veřejných výdajů. Prodloužený politický pat zvyšuje pravděpodobnost předčasných parlamentních voleb do konce roku, což by přidalo další měsíce nejistoty. Někteří pozorovatelé už dokonce spekulují i o Macronově předčasné rezignaci, přestože jeho mandát končí až v roce 2027.
Každý z těchto scénářů by otevřel dveře Národnímu sdružení k velkým ziskům, což by mohlo způsobit převrat v evropské politice a vyvolat vlnu nestability. Hlavním problémem je však riziko pro eurozónu. Již v pondělí trhy ve Francii i mimo ni reagovaly poplachem na dramatický pád sotva čtrnáct hodin fungující Lecornuovy administrativy. Francouzské akcie a vládní dluhopisy klesly, a euro oslabilo vůči dolaru.
Francouzští úředníci sice interně zlehčují rizika s tím, že navzdory „komplikovanosti“ má ministerstvo hospodářství stále „pilota v kokpitu“. Trhy to ale neuklidňuje. Podle Grégoira Roose z think-tanku Chatham House „absolutní nedostatek politické a fiskální jasnosti“ ve Francii v tuto chvíli odrazuje významné mezinárodní investory.
V Bruselu už někteří diplomaté soukromě píší Macronovy politické nekrology. Uvádějí, že Macron, který se dostal k moci v roce 2017 a změnil francouzskou politiku, se nyní jeví jako „chromá kachna“, jejíž vliv v Bruselu rychle slábne. I když má Macron za sebou silné myšlenky, jako je koncept „strategické autonomie“ EU, otřesy v Paříži pravděpodobně sníží vliv Francie na debaty a tvorbu politik EU. Například by pro Francii bylo mnohem snazší utvářet jednání ministrů financí o rozpočtu EU, kdyby na schůzky neposílala neustále nové ministry. Opakované personální změny v Paříži francouzské pozici ztěžují prosazení.
Macron hrál klíčovou roli v evropském úsilí o podporu Ukrajiny a ochranu kontinentu před Ruskem. Jeho společná iniciativa s britským premiérem Keirem Starmerem je v současnosti jedinou funkční hrou na podporu případné mírové dohody na Ukrajině. Podle vládních úředníků není pro EU dobré, když je jeden z největších členských států v takovém chaosu, zejména v nynější bezpečnostní situaci. Konvenčně je za nezbytný základ silné a efektivní EU považován „francouzsko-německý motor“ se silnými lídry v Paříži a Berlíně. Avšak Macronovy potíže tento motor oslabují, a to i přes nového německého lídra Friedricha Merze.
Francie bude kvůli krizi chybět v době, kdy Rusko podniká vpády na evropská území, Čína má neuvěřitelnou průmyslovou nadvýrobu a Spojené státy pod Trumpem dělají „hloupé věci“. Za těchto podmínek je pro Francii nemožné plnit svou vedoucí roli.
Navíc, pokud by Macron vyvolal předčasné volby, francouzská krajní pravice by mohla posílit, i když podpora Národního sdružení zůstává stabilní kolem 30 až 32 procent. Boje Emmanuela Macrona dodaly odvahu evropské krajní pravici. Le Penová již dříve oslavovala vítězství pravicově-populistického Andreje Babiše v českých volbách a současnou krizi využila k zopakování svých výzev k novým volbám. Geert Wilders, lídr nizozemské krajní pravice, již dříve vzkázal „všem starým lídrům“ včetně Macrona: „Váš čas skončil.“
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.