Evropa čelila již před francouzskou krizí nebezpečnému koktejlu hrozeb, které představují válka Vladimira Putina na Ukrajině, útok Donalda Trumpa na globální obchod a vzestup krajní pravice napříč kontinentem. Do tohoto napjatého prostředí se přidala opakovaná krize francouzské vlády, která naposledy vydržela v úřadu necelý den. To vystrašilo trhy představou možných nových voleb, které by mohly krajní pravici dostat k moci blíže než kdy dříve.
V Bruselu a dalších evropských metropolích vyjadřují diplomaté obavy, že vedoucí role francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v mezinárodních záležitostech, jako je Ukrajina a Gaza, bude fatálně oslabena. Někteří se dokonce obávají, že v důsledku nestability se ocitne v ohrožení celá ekonomika eurozóny. Francie je totiž druhou největší ekonomikou Evropské unie, jedinou jadernou velmocí v EU a stálým členem Rady bezpečnosti OSN. Navíc pod Macronovým vedením byla Francie politickou silou, která v EU stála na roveň Německu.
Zahraniční diplomaté i vládní úředníci z jiných zemí varují, že nekonečná politická nestabilita ve Francii ohrožuje celou eurozónu, protože Francie je příliš velká na to, aby mohla selhat. Současná situace je v evropských kruzích hlavním tématem diskusí. Macron se snažil čelit hrozbě ze strany Národního sdružení Marine Le Penové, které dlouhodobě vede v průzkumech, a zároveň řešit velký rozpočtový deficit Francie.
Jeho vlády však nebyly schopny prosadit v parlamentu opatření ke snížení veřejných výdajů. Prodloužený politický pat zvyšuje pravděpodobnost předčasných parlamentních voleb do konce roku, což by přidalo další měsíce nejistoty. Někteří pozorovatelé už dokonce spekulují i o Macronově předčasné rezignaci, přestože jeho mandát končí až v roce 2027.
Každý z těchto scénářů by otevřel dveře Národnímu sdružení k velkým ziskům, což by mohlo způsobit převrat v evropské politice a vyvolat vlnu nestability. Hlavním problémem je však riziko pro eurozónu. Již v pondělí trhy ve Francii i mimo ni reagovaly poplachem na dramatický pád sotva čtrnáct hodin fungující Lecornuovy administrativy. Francouzské akcie a vládní dluhopisy klesly, a euro oslabilo vůči dolaru.
Francouzští úředníci sice interně zlehčují rizika s tím, že navzdory „komplikovanosti“ má ministerstvo hospodářství stále „pilota v kokpitu“. Trhy to ale neuklidňuje. Podle Grégoira Roose z think-tanku Chatham House „absolutní nedostatek politické a fiskální jasnosti“ ve Francii v tuto chvíli odrazuje významné mezinárodní investory.
V Bruselu už někteří diplomaté soukromě píší Macronovy politické nekrology. Uvádějí, že Macron, který se dostal k moci v roce 2017 a změnil francouzskou politiku, se nyní jeví jako „chromá kachna“, jejíž vliv v Bruselu rychle slábne. I když má Macron za sebou silné myšlenky, jako je koncept „strategické autonomie“ EU, otřesy v Paříži pravděpodobně sníží vliv Francie na debaty a tvorbu politik EU. Například by pro Francii bylo mnohem snazší utvářet jednání ministrů financí o rozpočtu EU, kdyby na schůzky neposílala neustále nové ministry. Opakované personální změny v Paříži francouzské pozici ztěžují prosazení.
Macron hrál klíčovou roli v evropském úsilí o podporu Ukrajiny a ochranu kontinentu před Ruskem. Jeho společná iniciativa s britským premiérem Keirem Starmerem je v současnosti jedinou funkční hrou na podporu případné mírové dohody na Ukrajině. Podle vládních úředníků není pro EU dobré, když je jeden z největších členských států v takovém chaosu, zejména v nynější bezpečnostní situaci. Konvenčně je za nezbytný základ silné a efektivní EU považován „francouzsko-německý motor“ se silnými lídry v Paříži a Berlíně. Avšak Macronovy potíže tento motor oslabují, a to i přes nového německého lídra Friedricha Merze.
Francie bude kvůli krizi chybět v době, kdy Rusko podniká vpády na evropská území, Čína má neuvěřitelnou průmyslovou nadvýrobu a Spojené státy pod Trumpem dělají „hloupé věci“. Za těchto podmínek je pro Francii nemožné plnit svou vedoucí roli.
Navíc, pokud by Macron vyvolal předčasné volby, francouzská krajní pravice by mohla posílit, i když podpora Národního sdružení zůstává stabilní kolem 30 až 32 procent. Boje Emmanuela Macrona dodaly odvahu evropské krajní pravici. Le Penová již dříve oslavovala vítězství pravicově-populistického Andreje Babiše v českých volbách a současnou krizi využila k zopakování svých výzev k novým volbám. Geert Wilders, lídr nizozemské krajní pravice, již dříve vzkázal „všem starým lídrům“ včetně Macrona: „Váš čas skončil.“
Bohatší státy Evropské unie, které financují výdaje celého bloku, zintenzivňují své úsilí o omezení navrhovaného dlouhodobého rozpočtu. Evropská komise totiž navrhuje, aby unijní pokladna pro období let 2028 až 2034 disponovala částkou dosahující až 1,8 bilionu eur. Ministři zastupující devět čistých plátců, tedy zemí, které do unijního rozpočtu odvádějí více peněz, než z něho samy získávají, se proto rozhodli zorganizovat společnou opoziční kampaň. Před zasedáním Rady pro obecné záležitosti v Bruselu, kde se má o víceletém finančním rámci jednat, naplánovali společné jednání s cílem postavit se proti tomuto návrhu.
Americké lety zajišťující vyhoštění a přesuny migrantů produkují stovky tisíc metrických tun emisí oxidu uhličitého, které poškozují klima. Federální úředníci totiž přepravují bezprecedentní množství lidí do záchytných center daleko od jejich domovů a následně je deportují do zemí po celém světě. Masivní deportační kampaň Donalda Trumpa podnítila minimálně osmdesátiprocentní meziroční nárůst těchto letů, což podle exkluzivní analýzy dat poskytnuté deníku The Guardian výrazně urychluje klimatickou krizi. Ředitelka výzkumu v organizaci Human Rights First Savitri Arveyová potvrdila, že u všech těchto letů došlo k ohromujícímu nárůstu jak v počtu, tak v množství cílových destinací.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.
Španělské ministerstvo zdravotnictví v pondělí oznámilo, že občan Španělska, který byl evakuován z výletní lodi MV Hondius a nachází se v izolaci v madridské nemocnici, měl pozitivní test na hantavirus. Tento pacient patří do skupiny čtrnácti Španělů, kteří pobývali na palubě plavidla a od desátého května jsou umístěni v karanténě v Ústřední vojenské nemocnici Gómez Ulla v Madridu. Podle vyjádření úřadů se jedná o osobu, která byla vyhodnocena jako blízký kontakt v rámci epidemiologického sledování spuštěného ihned po prvním odhalení nákazy na lodi.
Extrémní vlna veder zasáhla západní Evropu a přinesla rekordní květnové teploty do stovek francouzských měst. Francie spolu se Spojeným královstvím zaznamenaly nové národní teplotní rekordy pro tento měsíc, přičemž meteorologové předpovídají, že ve Španělsku by rtuť teploměru mohla do konce týdny vyšplhat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Podle britského meteorologického úřadu Met Office byl dosavadní historický rekord překonán v londýnských Kew Gardens, kde přístroje naměřily 34,8 stupně Celsia.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.