Evropská unie se chystá utáhnout šrouby v oblasti elektronických cigaret. Komisař EU pro daně, Wopke Hoekstra, ostře kritizuje tabákový průmysl a jeho „pobuřující“ taktiku, která cílí na mladé lidi. Hoekstra tvrdí, že průmysl „manipuluje“ děti do závislosti na vapování. Jeho cílem je skoncovat s těmito praktikami pomocí vysokých daní.
Hoekstra, který plánuje zvednout spotřební daň na cigarety o 139 procent a na tabák k ručnímu balení o 258 procent, chce tyto daně rozšířit i na nové produkty, jako jsou vapy. V rozhovoru v Bruselu označil současné dění za „pomstu tabákového průmyslu“. Uvedl, že vidí „úmyslnou strategii zaměřenou na děti“ ve věku 11 až 13 let, které jsou lákány na „výstřední příchutě, které si pletou se sladkostmi“. „Viděl jsem to u svého kuchyňského stolu,“ řekl a dodal, že jeho děti se ptaly, proč jsou vapy tak špatné, když „chutnají jako jahody“. „Ne, ve skutečnosti je to zabiják,“ odpověděl komisař. Tabákový průmysl toto tvrzení odmítá a popírá, že by legální produkty způsobily jakékoli přímé úmrtí.
Hoekstra srovnal argument tabákového průmyslu s „falešným“ tvrzením o ohrožení tisíců pracovních míst v Evropě, které zaznělo na zářijové tiskové konferenci společnosti Philip Morris International. „Není to tak, že by ta místa zmizela,“ řekl komisař a dodal: „Pojďme si spočítat ekonomické dopady. Mluvíme tu o nákladech na zdravotnictví, které se pohybují v miliardách eur.“ Podporu Hoekstrovi vyjádřila i Světová zdravotnická organizace (WHO). Její ředitel Tedros Adhanom Ghebreyesus varoval, že děti jsou „nabírány a lapeny v raném věku k užívání e-cigaret a mohou se stát závislými na nikotinu“.
Intervence komisaře získala podporu čtyř zdravotnických nevládních organizací, které se zabývají prevencí rakoviny a kardiovaskulárními chorobami. Prezident Evropské kardiologické společnosti (ESC), Thomas Lüscher, upozornil na jednoznačnost důkazů o nebezpečnosti nikotinových výrobků pro kardiovaskulární systém. S rostoucím užíváním vapů mezi dětmi hrozí „hrozící kardiovaskulární zdravotní krize“, varoval kardiolog Thomas Münzel.
Získání dohody o revizi spotřebních daní je náročný úkol, protože daňová pravidla EU vyžadují souhlas každé členské země. Některé vlády, včetně Portugalska a Švédska, již vyjádřily nesouhlas s plánem, zejména kvůli tomu, že by peníze vybrané z daně šly do evropské, nikoli do národních pokladen. Hoekstra nicméně věří, že se plán podaří prosadit.
Přiznává, že je to tvrdý boj, ale trvá na tom, že i ty nejvíce váhající státy „plně uznávají, že vaping zabíjí, a zejména zabíjí naše děti, a že se jedná o naprosto pobuřující strategii tabákové lobby, kterou musíme zastavit“. „Faktem je, že čím dříve začnete, tím pravděpodobněji se stanete závislými. A závislost zní jako nevinné slovo. Ve skutečnosti je to nemoc, která vás nakonec zabije,“ dodal komisař.
Ne všichni ale sdílí takto přísný postoj k vapování. Některé vlády považují e-cigarety za legitimní cestu, jak dostat kuřáky od škodlivějších cigaret, a lobbing za „snižování škodlivosti“ má silnou podporu i v Bruselu. Loni Evropský parlament odmítl doporučení Komise na přísnější pravidla pro vapování. Podle některých europoslanců, jako je Peter Liese z EPP, dělá těžký kuřák, který přejde na e-cigarety, „něco dobrého pro své zdraví“.
Finanční zisk z nových daní, který Komise odhaduje na 11,2 miliardy eur ročně, může vést ke snahám zdravotnických skupin, aby byl použit na zdravotnické programy. Hoekstra sice vyjádřil soucit s touto myšlenkou, ale nepodnikl konkrétní závazek ohledně vázání příjmů k rozdělování, s odkazem na komplexnost takového řešení. Zároveň ale zdůraznil silnou finanční motivaci ke zvýšení daní, protože dřívější daňový strop už je v mnoha členských zemích „zcela bezvýznamný“.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.