Evropská unie se chystá utáhnout šrouby v oblasti elektronických cigaret. Komisař EU pro daně, Wopke Hoekstra, ostře kritizuje tabákový průmysl a jeho „pobuřující“ taktiku, která cílí na mladé lidi. Hoekstra tvrdí, že průmysl „manipuluje“ děti do závislosti na vapování. Jeho cílem je skoncovat s těmito praktikami pomocí vysokých daní.
Hoekstra, který plánuje zvednout spotřební daň na cigarety o 139 procent a na tabák k ručnímu balení o 258 procent, chce tyto daně rozšířit i na nové produkty, jako jsou vapy. V rozhovoru v Bruselu označil současné dění za „pomstu tabákového průmyslu“. Uvedl, že vidí „úmyslnou strategii zaměřenou na děti“ ve věku 11 až 13 let, které jsou lákány na „výstřední příchutě, které si pletou se sladkostmi“. „Viděl jsem to u svého kuchyňského stolu,“ řekl a dodal, že jeho děti se ptaly, proč jsou vapy tak špatné, když „chutnají jako jahody“. „Ne, ve skutečnosti je to zabiják,“ odpověděl komisař. Tabákový průmysl toto tvrzení odmítá a popírá, že by legální produkty způsobily jakékoli přímé úmrtí.
Hoekstra srovnal argument tabákového průmyslu s „falešným“ tvrzením o ohrožení tisíců pracovních míst v Evropě, které zaznělo na zářijové tiskové konferenci společnosti Philip Morris International. „Není to tak, že by ta místa zmizela,“ řekl komisař a dodal: „Pojďme si spočítat ekonomické dopady. Mluvíme tu o nákladech na zdravotnictví, které se pohybují v miliardách eur.“ Podporu Hoekstrovi vyjádřila i Světová zdravotnická organizace (WHO). Její ředitel Tedros Adhanom Ghebreyesus varoval, že děti jsou „nabírány a lapeny v raném věku k užívání e-cigaret a mohou se stát závislými na nikotinu“.
Intervence komisaře získala podporu čtyř zdravotnických nevládních organizací, které se zabývají prevencí rakoviny a kardiovaskulárními chorobami. Prezident Evropské kardiologické společnosti (ESC), Thomas Lüscher, upozornil na jednoznačnost důkazů o nebezpečnosti nikotinových výrobků pro kardiovaskulární systém. S rostoucím užíváním vapů mezi dětmi hrozí „hrozící kardiovaskulární zdravotní krize“, varoval kardiolog Thomas Münzel.
Získání dohody o revizi spotřebních daní je náročný úkol, protože daňová pravidla EU vyžadují souhlas každé členské země. Některé vlády, včetně Portugalska a Švédska, již vyjádřily nesouhlas s plánem, zejména kvůli tomu, že by peníze vybrané z daně šly do evropské, nikoli do národních pokladen. Hoekstra nicméně věří, že se plán podaří prosadit.
Přiznává, že je to tvrdý boj, ale trvá na tom, že i ty nejvíce váhající státy „plně uznávají, že vaping zabíjí, a zejména zabíjí naše děti, a že se jedná o naprosto pobuřující strategii tabákové lobby, kterou musíme zastavit“. „Faktem je, že čím dříve začnete, tím pravděpodobněji se stanete závislými. A závislost zní jako nevinné slovo. Ve skutečnosti je to nemoc, která vás nakonec zabije,“ dodal komisař.
Ne všichni ale sdílí takto přísný postoj k vapování. Některé vlády považují e-cigarety za legitimní cestu, jak dostat kuřáky od škodlivějších cigaret, a lobbing za „snižování škodlivosti“ má silnou podporu i v Bruselu. Loni Evropský parlament odmítl doporučení Komise na přísnější pravidla pro vapování. Podle některých europoslanců, jako je Peter Liese z EPP, dělá těžký kuřák, který přejde na e-cigarety, „něco dobrého pro své zdraví“.
Finanční zisk z nových daní, který Komise odhaduje na 11,2 miliardy eur ročně, může vést ke snahám zdravotnických skupin, aby byl použit na zdravotnické programy. Hoekstra sice vyjádřil soucit s touto myšlenkou, ale nepodnikl konkrétní závazek ohledně vázání příjmů k rozdělování, s odkazem na komplexnost takového řešení. Zároveň ale zdůraznil silnou finanční motivaci ke zvýšení daní, protože dřívější daňový strop už je v mnoha členských zemích „zcela bezvýznamný“.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.