Evropská unie se chystá utáhnout šrouby v oblasti elektronických cigaret. Komisař EU pro daně, Wopke Hoekstra, ostře kritizuje tabákový průmysl a jeho „pobuřující“ taktiku, která cílí na mladé lidi. Hoekstra tvrdí, že průmysl „manipuluje“ děti do závislosti na vapování. Jeho cílem je skoncovat s těmito praktikami pomocí vysokých daní.
Hoekstra, který plánuje zvednout spotřební daň na cigarety o 139 procent a na tabák k ručnímu balení o 258 procent, chce tyto daně rozšířit i na nové produkty, jako jsou vapy. V rozhovoru v Bruselu označil současné dění za „pomstu tabákového průmyslu“. Uvedl, že vidí „úmyslnou strategii zaměřenou na děti“ ve věku 11 až 13 let, které jsou lákány na „výstřední příchutě, které si pletou se sladkostmi“. „Viděl jsem to u svého kuchyňského stolu,“ řekl a dodal, že jeho děti se ptaly, proč jsou vapy tak špatné, když „chutnají jako jahody“. „Ne, ve skutečnosti je to zabiják,“ odpověděl komisař. Tabákový průmysl toto tvrzení odmítá a popírá, že by legální produkty způsobily jakékoli přímé úmrtí.
Hoekstra srovnal argument tabákového průmyslu s „falešným“ tvrzením o ohrožení tisíců pracovních míst v Evropě, které zaznělo na zářijové tiskové konferenci společnosti Philip Morris International. „Není to tak, že by ta místa zmizela,“ řekl komisař a dodal: „Pojďme si spočítat ekonomické dopady. Mluvíme tu o nákladech na zdravotnictví, které se pohybují v miliardách eur.“ Podporu Hoekstrovi vyjádřila i Světová zdravotnická organizace (WHO). Její ředitel Tedros Adhanom Ghebreyesus varoval, že děti jsou „nabírány a lapeny v raném věku k užívání e-cigaret a mohou se stát závislými na nikotinu“.
Intervence komisaře získala podporu čtyř zdravotnických nevládních organizací, které se zabývají prevencí rakoviny a kardiovaskulárními chorobami. Prezident Evropské kardiologické společnosti (ESC), Thomas Lüscher, upozornil na jednoznačnost důkazů o nebezpečnosti nikotinových výrobků pro kardiovaskulární systém. S rostoucím užíváním vapů mezi dětmi hrozí „hrozící kardiovaskulární zdravotní krize“, varoval kardiolog Thomas Münzel.
Získání dohody o revizi spotřebních daní je náročný úkol, protože daňová pravidla EU vyžadují souhlas každé členské země. Některé vlády, včetně Portugalska a Švédska, již vyjádřily nesouhlas s plánem, zejména kvůli tomu, že by peníze vybrané z daně šly do evropské, nikoli do národních pokladen. Hoekstra nicméně věří, že se plán podaří prosadit.
Přiznává, že je to tvrdý boj, ale trvá na tom, že i ty nejvíce váhající státy „plně uznávají, že vaping zabíjí, a zejména zabíjí naše děti, a že se jedná o naprosto pobuřující strategii tabákové lobby, kterou musíme zastavit“. „Faktem je, že čím dříve začnete, tím pravděpodobněji se stanete závislými. A závislost zní jako nevinné slovo. Ve skutečnosti je to nemoc, která vás nakonec zabije,“ dodal komisař.
Ne všichni ale sdílí takto přísný postoj k vapování. Některé vlády považují e-cigarety za legitimní cestu, jak dostat kuřáky od škodlivějších cigaret, a lobbing za „snižování škodlivosti“ má silnou podporu i v Bruselu. Loni Evropský parlament odmítl doporučení Komise na přísnější pravidla pro vapování. Podle některých europoslanců, jako je Peter Liese z EPP, dělá těžký kuřák, který přejde na e-cigarety, „něco dobrého pro své zdraví“.
Finanční zisk z nových daní, který Komise odhaduje na 11,2 miliardy eur ročně, může vést ke snahám zdravotnických skupin, aby byl použit na zdravotnické programy. Hoekstra sice vyjádřil soucit s touto myšlenkou, ale nepodnikl konkrétní závazek ohledně vázání příjmů k rozdělování, s odkazem na komplexnost takového řešení. Zároveň ale zdůraznil silnou finanční motivaci ke zvýšení daní, protože dřívější daňový strop už je v mnoha členských zemích „zcela bezvýznamný“.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.
Fotbalové mistrovství světa v roce 2026 se do historie zapíše jako jedno z nejekonomičtějších a zároveň nejkurióznějších vůbec. Turnaj se poprvé odehrává pod taktovkou tří spolupořadatelů – USA, Kanady a Mexika –, kteří se paradoxně nacházejí uprostřed ostré obchodní války. Geopolitické napětí navíc eskaluje i mimo severoamerický kontinent, což se projevilo těsně před zahájením šampionátu, kdy americký prezident Donald Trump teprve v posledních minutách odvolal hrozící letecké údery na Írán, který je zároveň jedním z účastníků turnaje.
Spojené státy a Írán se podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitly na prahu uzavření míru. Šéf Bílého domu uvedl, že rýsující se dohoda ho vedla k odvolání chystaných leteckých a raketových úderů. Podle jeho slov zbývá doladit poslední detaily na papíře a k podpisu dokumentů by mohlo dojít na evropské půdě během několika dnů, což by znamenalo faktický konec celého konfliktu.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.