Evropská unie se chystá utáhnout šrouby v oblasti elektronických cigaret. Komisař EU pro daně, Wopke Hoekstra, ostře kritizuje tabákový průmysl a jeho „pobuřující“ taktiku, která cílí na mladé lidi. Hoekstra tvrdí, že průmysl „manipuluje“ děti do závislosti na vapování. Jeho cílem je skoncovat s těmito praktikami pomocí vysokých daní.
Hoekstra, který plánuje zvednout spotřební daň na cigarety o 139 procent a na tabák k ručnímu balení o 258 procent, chce tyto daně rozšířit i na nové produkty, jako jsou vapy. V rozhovoru v Bruselu označil současné dění za „pomstu tabákového průmyslu“. Uvedl, že vidí „úmyslnou strategii zaměřenou na děti“ ve věku 11 až 13 let, které jsou lákány na „výstřední příchutě, které si pletou se sladkostmi“. „Viděl jsem to u svého kuchyňského stolu,“ řekl a dodal, že jeho děti se ptaly, proč jsou vapy tak špatné, když „chutnají jako jahody“. „Ne, ve skutečnosti je to zabiják,“ odpověděl komisař. Tabákový průmysl toto tvrzení odmítá a popírá, že by legální produkty způsobily jakékoli přímé úmrtí.
Hoekstra srovnal argument tabákového průmyslu s „falešným“ tvrzením o ohrožení tisíců pracovních míst v Evropě, které zaznělo na zářijové tiskové konferenci společnosti Philip Morris International. „Není to tak, že by ta místa zmizela,“ řekl komisař a dodal: „Pojďme si spočítat ekonomické dopady. Mluvíme tu o nákladech na zdravotnictví, které se pohybují v miliardách eur.“ Podporu Hoekstrovi vyjádřila i Světová zdravotnická organizace (WHO). Její ředitel Tedros Adhanom Ghebreyesus varoval, že děti jsou „nabírány a lapeny v raném věku k užívání e-cigaret a mohou se stát závislými na nikotinu“.
Intervence komisaře získala podporu čtyř zdravotnických nevládních organizací, které se zabývají prevencí rakoviny a kardiovaskulárními chorobami. Prezident Evropské kardiologické společnosti (ESC), Thomas Lüscher, upozornil na jednoznačnost důkazů o nebezpečnosti nikotinových výrobků pro kardiovaskulární systém. S rostoucím užíváním vapů mezi dětmi hrozí „hrozící kardiovaskulární zdravotní krize“, varoval kardiolog Thomas Münzel.
Získání dohody o revizi spotřebních daní je náročný úkol, protože daňová pravidla EU vyžadují souhlas každé členské země. Některé vlády, včetně Portugalska a Švédska, již vyjádřily nesouhlas s plánem, zejména kvůli tomu, že by peníze vybrané z daně šly do evropské, nikoli do národních pokladen. Hoekstra nicméně věří, že se plán podaří prosadit.
Přiznává, že je to tvrdý boj, ale trvá na tom, že i ty nejvíce váhající státy „plně uznávají, že vaping zabíjí, a zejména zabíjí naše děti, a že se jedná o naprosto pobuřující strategii tabákové lobby, kterou musíme zastavit“. „Faktem je, že čím dříve začnete, tím pravděpodobněji se stanete závislými. A závislost zní jako nevinné slovo. Ve skutečnosti je to nemoc, která vás nakonec zabije,“ dodal komisař.
Ne všichni ale sdílí takto přísný postoj k vapování. Některé vlády považují e-cigarety za legitimní cestu, jak dostat kuřáky od škodlivějších cigaret, a lobbing za „snižování škodlivosti“ má silnou podporu i v Bruselu. Loni Evropský parlament odmítl doporučení Komise na přísnější pravidla pro vapování. Podle některých europoslanců, jako je Peter Liese z EPP, dělá těžký kuřák, který přejde na e-cigarety, „něco dobrého pro své zdraví“.
Finanční zisk z nových daní, který Komise odhaduje na 11,2 miliardy eur ročně, může vést ke snahám zdravotnických skupin, aby byl použit na zdravotnické programy. Hoekstra sice vyjádřil soucit s touto myšlenkou, ale nepodnikl konkrétní závazek ohledně vázání příjmů k rozdělování, s odkazem na komplexnost takového řešení. Zároveň ale zdůraznil silnou finanční motivaci ke zvýšení daní, protože dřívější daňový strop už je v mnoha členských zemích „zcela bezvýznamný“.
Petr Fiala, dosavadní předseda Občanské demokratické strany (ODS) a premiér, oznámil svým stranickým kolegům na výkonné radě, že na příštím sjezdu již nebude kandidovat na předsednickou pozici. Své rozhodnutí vysvětlil poukázáním na politickou odpovědnost.
Evropská unie se chystá utáhnout šrouby v oblasti elektronických cigaret. Komisař EU pro daně, Wopke Hoekstra, ostře kritizuje tabákový průmysl a jeho „pobuřující“ taktiku, která cílí na mladé lidi. Hoekstra tvrdí, že průmysl „manipuluje“ děti do závislosti na vapování. Jeho cílem je skoncovat s těmito praktikami pomocí vysokých daní.
Druhý africký klimatický summit, který se konal v Etiopii v září 2025, přilákal přes 25 000 účastníků, od prezidentů přes aktivisty až po byznys lídry. Hlavním tématem bylo, jak zajistit financování pro zelenější růst kontinentu a vypořádat se se zhoršujícími se klimatickými katastrofami. Afrika sice přispěla k emisím skleníkových plynů jen minimálně, ale je klimatickými dopady silně zasažena a nemá dostatek finančních prostředků na adaptaci.
V září tohoto roku zveřejnila nezávislá vyšetřovací komise podporovaná OSN zprávu, která dospěla k závěru, že Izrael se v Gaze dopouští genocidy. Zpráva uvádí, že izraelské orgány úmyslně uvalily na Palestince v Gaze takové životní podmínky, které mají za cíl úplné nebo částečné zničení Palestinců v Gaze, což je podkladový akt genocidy. Ačkoli zpráva vznikla po dvou letech vyšetřování, existují i další mezinárodní procesy. Probíhají řízení před dvěma mezinárodními soudy: Mezinárodním soudním dvorem (ICJ) a Mezinárodním trestním soudem (ICC).
Prezident Donald Trump se netají svým cílem získat Nobelovu cenu za mír. Zatímco jeho podporovatelé tvrdí, že si ji zaslouží již nyní, kritici se jeho snahám vysmívají. Trump zdědil dva z nejhorších konfliktů tohoto století – války v Gaze a na Ukrajině. V současnosti se na obou frontách rýsují obrysy možného urovnání. Pokud by se Trumpovi a jeho týmu podařilo dosáhnout míru, Nobelův výbor by měl a mohl tento úspěch ocenit. Podle CNN to letos sice nebude, příští rok by se tak ale stát mohlo.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen má novou strategii, jak přesvědčit své odpůrce a posílit svou podporu: více naslouchat, mluvit a být ochotná ustoupit. Tato taktika je podle webu Politico zřetelná v době před nadcházejícím čtvrtečním hlasováním o nedůvěře v Evropském parlamentu. Kritici z konkurenčních stran již naznačili, že tento přístup funguje.
Bývalý francouzský premiér a někdejší spojenec Emmanuela Macrona, Édouard Philippe, se vyslovil pro uspořádání předčasných prezidentských voleb s ohledem na závažnost politické krize, která otřásá Francií. Philippe, jenž je považován za předního středopravého kandidáta na Macronova nástupce, uvedl, že současná situace je „znepokojivá“. Jeho vyjádření přichází v době, kdy končící premiér Sébastien Lecornu vyvíjí poslední zoufalou snahu získat mezistranickou podporu pro sestavení kabinetu. Ten by měl zemi vyvést z prohlubující se politické slepé uličky.
Dva roky po útocích, které na Izrael dopadl 7. října, existuje šance na dohodu, která by mohla ukončit zkázu v Gaze a vrátit izraelská rukojmí, živá i mrtvá, jejich rodinám. Je to příležitost, ale není jisté, zda ji Hamás a Izrael skutečně využijí. Jednání se shodou okolností konají přesně ve druhém výročí útoků Hamásu, které zasáhly Izraelce.
Evropská unie plánuje vybudovat takzvanou „dronovou zeď“ na obranu východního křídla NATO proti vpádům ruských bezpilotních letounů. Sven Kruck, spoluředitel německé společnosti Quantum Systems, vysvětluje, že se nejedná o skutečnou zeď, ale o „systém systémů“. Jde o síť detekčních a obranných systémů, která má na tisících kilometrů integrovat průzkum, fúzi senzorů a samotnou obranu, a tím zajistit hranici NATO.
Francouzský premiér Sébastien Lecornu rezignoval po necelém měsíci ve funkci, čímž se stal již čtvrtým předsedou vlády, který opustil úřad za pouhý rok a půl. Když byl v roce 2017 prezident Emmanuel Macron poprvé zvolen, měl představovat klid a novou éru po pěti turbulentních letech pod vedením Françoise Hollanda. První centristický prezident páté republiky si získal velkou podporu prostřednictvím své nové strany La République en Marche.
Evropa čelila již před francouzskou krizí nebezpečnému koktejlu hrozeb, které představují válka Vladimira Putina na Ukrajině, útok Donalda Trumpa na globální obchod a vzestup krajní pravice napříč kontinentem. Do tohoto napjatého prostředí se přidala opakovaná krize francouzské vlády, která naposledy vydržela v úřadu necelý den. To vystrašilo trhy představou možných nových voleb, které by mohly krajní pravici dostat k moci blíže než kdy dříve.
Ve Spojených státech, které byly založeny na revoluci proti tyranii, vždy vyvolávalo nasazení amerických vojáků do ulic vnitrozemí představu ohrožené svobody. Z tohoto důvodu většina prezidentů takovému kroku odolávala. O to závažnější mohou být podle CNN neukojitelné snahy prezidenta Donalda Trumpa v této věci.