Írán se v současné době připravuje na složitý přechod od válečné jednoty k neklidnému míru, který provází hyperinflace, desetiprocentní propad ekonomiky, výpadky dodávek elektrické energie a výzvy k ukončení tvrdých zásahů proti disentu. Přestože definitivní mír ještě nebyl zajištěn, uvnitř režimu již začínají propukat diskuse o budoucím směřování země. Představitelé státu se nyní intenzivně zabývají otázkou, jak po přežití samotného válečného konfliktu dokážou ustát následné mírové období.
Na alternativních kanálech, jako je například síť Azad, se otevřeně debatuje o poválečném vývoji, přičemž část společnosti volá po větší otevřenosti, zatímco zastánci tvrdší linie prosazují cestu autonomního rozvoje. Mnoho faktorů bude záviset na tom, zda americký prezident Donald Trump skutečně zmírní ekonomickou blokádu, sníží sankce a uvolní zmrazený íránský majetek. Místní ekonomové však upozorňují, že případná finanční úleva pokryje pouze zlomek celkových škod na infrastruktuře, energetice a bydlení, které se odhadují na 270 miliard dolarů.
Sociologové a komentátoři otevřeně varují, že příčiny krvavých lednových protestů v zemi nebyly vyřešeny a válka je naopak ještě prohloubila. Kvůli námořní blokádě a válečným důsledkům došlo k enormnímu nárůstu cen a zablokování internetu připravilo o práci nejméně dva miliony lidí. Současná soudržnost společnosti je podle odborníků dána pouze přítomností vnějšího nepřítele, avšak v momentě, kdy válka skončí, hrozí podle historických vnitřních zákonitostí okamžitý rozkol.
V zemi panuje nejvyšší inflace u cen potravin od doby druhé světové války, přičemž roční míra inflace u jídla dosáhla v květnu podle statistického úřadu 130 procent a u masa dokonce 176 procent. Zdravotní experti již varují před nárůstem podvýživy, protože obyvatelé museli kvůli vysokým cenám prakticky vyřadit z jídelníčku mléčné výrobky. Bývalý ministr pro komunikaci Mohammad Džavád Ázarí Džahromí v této souvislosti upozornil, že příští bombou od protivníků může být právě inflace, která zasáhne rodinné rozpočty a bydlení.
Prezident Masúd Pezeškiján se snaží udržet chod domácí administrativy a opakovaně varuje před nadcházejícími těžkými časy. Ministerstvo energetiky sice muselo popírat zprávy o plánovaných dvouhodinových odstávkách elektřiny, šéf energetické komise íránské obchodní komory Áraš Nadžafí však potvrdil, že se lidé na každodenní vypínání proudu musí připravit. Stát se snaží situaci řešit nabídkou třicetiprocentních slev pro ty domácnosti, které sníží svou spotřebu o desetinu.
S postupným uvolňováním cenzury internetu se na veřejnost dostává stále více kritických hlasů, což vyvolalo odpor u radikálních poslanců, kteří se pokusili odvolat ministra komunikací. Političtí aktivisté poukazují na to, že po záchraně z válečného nebezpečí se země nemůže spokojit s chudobou, každodenními zprávami o popravách a stavem, kdy většina obyvatel nemá možnost rozhodovat o svém vlastním osudu. Podle ekonomů je navíc fungování íránského hospodářství dlouhodobě paralyzováno tím, že namísto transparentních pravidel rozhodují politické zájmy a příkazy, které jsou spojené s vlivem Islámských revolučních gard.
Represe vůči disentu se od lednových protestů neustále stupňují, což se projevuje zaváděním nových špionážních zákonů, zabavováním majetku kritiků režimu a popravami. Národní parlament má stále zakázáno scházet se osobně. Opoziční strana Islámská národní jednota kvůli tomu zaslala prezidentovi otevřený dopis s výzvou k zastavení poprav, které podle ní pouze prohlubují vnitřní rozkol, nesplňují podmínky spravedlivého procesu a poškozují obraz země. V období mezi 17. březnem a 27. dubnem bylo v Íránu popraveno nejméně 22 politických vězňů.
Šance na politický pluralismus v zemi jsou podle analytiků minimální. Prezident Pezeškiján se odhodlal k intervenci u bezpečnostních složek až ve chvíli, kdy byl tento týden hospitalizován bývalý premiér Mír Hosejn Músáví, který se nachází v domácím vězení od roku 2011 a jehož dům byl během války vybombardován. Americký prezident Donald Trump mezitím naznačil ochotu s íránskými představiteli koexistovat, když ocenil telefonát s hnutím Hizballáh a vyjádřil se pozitivně o možnosti setkání s novým nejvyšším íránským vůdcem Chameneím. Pokud však po skončení bojů bude blokáda pokračovat a země nezíská přístup k mezinárodnímu kapitálu a technologiím, dočasná válečná zkáza se promění v trvalý společenský stav charakterizovaný nedostatkem a nestabilitou.
Až třináct milionů obyvatel Velké Británie čelí podle varování vědců dlouhodobému riziku pobřežních záplav způsobených klimatickou krizí. Pesimistické scenáře naznačují, že v budoucnu bude nutné přistoupit k rozsáhlému přesunu obyvatelstva z výrazně proměněných pobřežních oblastí. I v případě splnění současných globálních závazků na snížení emisí vzroste počet ohrožených lidí o miliony v důsledku tání ledovců a oteplování oceánů.
Americké Ministerstvo zahraničí zveřejnilo anonymní stostránkovou zprávu s názvem Kuba: Hlavní město komunismu 21. století, která obviňuje kubánskou vládu z dlouholeté podvratné činnosti na území Spojených států.
Vědci z Durhamské univerzity přišli s objevem, že Mléčná dráha byla v dávné minulosti zasažena přímým nárazem jiné galaxie, který ji naklonil na bok.
Rozsáhlé škrty v americkém programu zaměřeném na boj proti HIV způsobují po celém světě závažné a ničivé dopady, jak odhaluje nová zpráva chystaná pro Mezinárodní konferenci o AIDS v Riu de Janeiru. Žádná část tohoto globálního projektu nezůstala ušetřena, a to ani přes dřívější přísliby administrativy prezidenta Donalda Trumpa, že život zachraňující péče zůstane zachována. Změny v americké politice tak přímo ohrožují dosavadní pokrok a staví předcházející úspěchy do bezprostředního rizika.
Ukrajinská dělostřelecká a dronová kanonáda zaměřená na Krymský poloostrov vnáší zásadní komplikace do každodenního života tamních obyvatel. Útoky zaměřené na energetickou infrastrukturu a zásobovací trasy vedly k rozsáhlým výpadkům elektrické energie, nedostatku vody a kritickému nedostatku pohonných hmot. V mnoha oblastech tak musely být zavedeny přísné přídělové systémy a omezení pro soukromé řidiče.
Lidé na celém světě stále častěji stahují aplikace, které imitují reálné služby, jako je doručování jídla, nakupování oblečení nebo dokonce kouření. Příkladem je aplikace FoodNeverComes, která uvádí téměř milion vyřízených fiktivních objednávek, nebo Dopamine Shop, kde lze do košíku vložit cokoliv od levných drobností až po astronomicky drahé položky. Uživatelé si vyberou zboží a potvrdí objednávku, aniž by však zadávali platební údaje nebo očekávali doručení zásilky.
V aukci v anglickém hrabství Wiltshire se bude dražit vzácný dopis jednoho z cestujících z Titanicu, který byl napsán jen několik dní před potopením lodi. Očekává se, že se tento historický dokument prodá až za pětatřicet tisíc liber.
Ačkoli volební preference amerického prezidenta Donalda Trumpa klesají, jeho politický cit pro výběr protivníka zůstává ostrý. Tentokrát zaměřil svou pozornost na nového starostu New Yorku Zohrana Mamdaniho.
Pentagon uvedl, že od sedmého července utrpěla různé stupně zranění téměř stovka amerických vojáků, přičemž převážně šlo o lehčí otřesy mozku. Armáda podle zpráv CNN zveřejňovala informace o zraněných s prodlevou, aby své příslušníky chránila.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čelí jedné z nejvážnějších politických krizí od začátku ruské invaze. V Kyjevě již pátým dnem pokračují protesty vyvolané odvoláním populárního a reformního ministra obrany Mychajla Fedorova, jehož snahy o modernizaci armády vedly k opakovaným sporům s nejvyšším vojenským velením. Lidé v ulicích požadují hluboké reformy v armádě a demisi vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, přičemž prezident se snaží najít řešení, které by zabránilo vnitřnímu rozštěpení země během probíhajícího válečného konfliktu.
Ukrajinské síly vyslaly směrem k Moskvě více než 400 dronů, jak v pondělí uvedl starosta ruské metropole. Útok způsobil požár v průmyslovém parku Južnyje Vrata, kde se nachází další ze skladů společnosti Wildberries. Tyto objekty byly terčem již během víkendu a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že důvodem úderů je jejich zapojení do ruského válečného úsilí.
Vstoupili jsme do posledního ryze červencového týdne, v jehož průběhu bude počasí pro mnoho lidí zklamáním. Na léto totiž nebude moc teplo. Už příští týden ale přijde změna, vyplývá z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).