Írán se v současné době připravuje na složitý přechod od válečné jednoty k neklidnému míru, který provází hyperinflace, desetiprocentní propad ekonomiky, výpadky dodávek elektrické energie a výzvy k ukončení tvrdých zásahů proti disentu. Přestože definitivní mír ještě nebyl zajištěn, uvnitř režimu již začínají propukat diskuse o budoucím směřování země. Představitelé státu se nyní intenzivně zabývají otázkou, jak po přežití samotného válečného konfliktu dokážou ustát následné mírové období.
Na alternativních kanálech, jako je například síť Azad, se otevřeně debatuje o poválečném vývoji, přičemž část společnosti volá po větší otevřenosti, zatímco zastánci tvrdší linie prosazují cestu autonomního rozvoje. Mnoho faktorů bude záviset na tom, zda americký prezident Donald Trump skutečně zmírní ekonomickou blokádu, sníží sankce a uvolní zmrazený íránský majetek. Místní ekonomové však upozorňují, že případná finanční úleva pokryje pouze zlomek celkových škod na infrastruktuře, energetice a bydlení, které se odhadují na 270 miliard dolarů.
Sociologové a komentátoři otevřeně varují, že příčiny krvavých lednových protestů v zemi nebyly vyřešeny a válka je naopak ještě prohloubila. Kvůli námořní blokádě a válečným důsledkům došlo k enormnímu nárůstu cen a zablokování internetu připravilo o práci nejméně dva miliony lidí. Současná soudržnost společnosti je podle odborníků dána pouze přítomností vnějšího nepřítele, avšak v momentě, kdy válka skončí, hrozí podle historických vnitřních zákonitostí okamžitý rozkol.
V zemi panuje nejvyšší inflace u cen potravin od doby druhé světové války, přičemž roční míra inflace u jídla dosáhla v květnu podle statistického úřadu 130 procent a u masa dokonce 176 procent. Zdravotní experti již varují před nárůstem podvýživy, protože obyvatelé museli kvůli vysokým cenám prakticky vyřadit z jídelníčku mléčné výrobky. Bývalý ministr pro komunikaci Mohammad Džavád Ázarí Džahromí v této souvislosti upozornil, že příští bombou od protivníků může být právě inflace, která zasáhne rodinné rozpočty a bydlení.
Prezident Masúd Pezeškiján se snaží udržet chod domácí administrativy a opakovaně varuje před nadcházejícími těžkými časy. Ministerstvo energetiky sice muselo popírat zprávy o plánovaných dvouhodinových odstávkách elektřiny, šéf energetické komise íránské obchodní komory Áraš Nadžafí však potvrdil, že se lidé na každodenní vypínání proudu musí připravit. Stát se snaží situaci řešit nabídkou třicetiprocentních slev pro ty domácnosti, které sníží svou spotřebu o desetinu.
S postupným uvolňováním cenzury internetu se na veřejnost dostává stále více kritických hlasů, což vyvolalo odpor u radikálních poslanců, kteří se pokusili odvolat ministra komunikací. Političtí aktivisté poukazují na to, že po záchraně z válečného nebezpečí se země nemůže spokojit s chudobou, každodenními zprávami o popravách a stavem, kdy většina obyvatel nemá možnost rozhodovat o svém vlastním osudu. Podle ekonomů je navíc fungování íránského hospodářství dlouhodobě paralyzováno tím, že namísto transparentních pravidel rozhodují politické zájmy a příkazy, které jsou spojené s vlivem Islámských revolučních gard.
Represe vůči disentu se od lednových protestů neustále stupňují, což se projevuje zaváděním nových špionážních zákonů, zabavováním majetku kritiků režimu a popravami. Národní parlament má stále zakázáno scházet se osobně. Opoziční strana Islámská národní jednota kvůli tomu zaslala prezidentovi otevřený dopis s výzvou k zastavení poprav, které podle ní pouze prohlubují vnitřní rozkol, nesplňují podmínky spravedlivého procesu a poškozují obraz země. V období mezi 17. březnem a 27. dubnem bylo v Íránu popraveno nejméně 22 politických vězňů.
Šance na politický pluralismus v zemi jsou podle analytiků minimální. Prezident Pezeškiján se odhodlal k intervenci u bezpečnostních složek až ve chvíli, kdy byl tento týden hospitalizován bývalý premiér Mír Hosejn Músáví, který se nachází v domácím vězení od roku 2011 a jehož dům byl během války vybombardován. Americký prezident Donald Trump mezitím naznačil ochotu s íránskými představiteli koexistovat, když ocenil telefonát s hnutím Hizballáh a vyjádřil se pozitivně o možnosti setkání s novým nejvyšším íránským vůdcem Chameneím. Pokud však po skončení bojů bude blokáda pokračovat a země nezíská přístup k mezinárodnímu kapitálu a technologiím, dočasná válečná zkáza se promění v trvalý společenský stav charakterizovaný nedostatkem a nestabilitou.
Írán se v současné době připravuje na složitý přechod od válečné jednoty k neklidnému míru, který provází hyperinflace, desetiprocentní propad ekonomiky, výpadky dodávek elektrické energie a výzvy k ukončení tvrdých zásahů proti disentu. Přestože definitivní mír ještě nebyl zajištěn, uvnitř režimu již začínají propukat diskuse o budoucím směřování země. Představitelé státu se nyní intenzivně zabývají otázkou, jak po přežití samotného válečného konfliktu dokážou ustát následné mírové období.
Debata o tom, zda by se Evropa měla v oblasti bezpečnosti spoléhat na Spojené státy, nebo se vydat vlastní cestou, staví kontinent před falešnou volbu. Snaha vnímat Ameriku a Evropu jako konkurenty namísto pilířů jedné aliance oslabuje obě strany. Během aktuální konference NATO o doplňování sil navíc vyšlo najevo, že Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa plánují urychlit stahování svých vojáků z Evropy, což posouvá teoretické diskuse o evropské soběstačnosti do naléhavé reality.
Zprostředkovatelé válečných konfliktů v Íránu i na Ukrajině dlouhodobě čelí velkým potížím při snaze dosáhnout trvalého klidu zbraní. Ačkoliv Spojené státy a Írán uzavřely 7. dubna počáteční dvoutýdenní příměří, které pomohl dojednat Pákistán, tato dohoda byla od samého začátku velmi křehká. Už 11. května americký prezident Donald Trump prohlásil, že příměří je v kritickém stavu, a opakovaně pohrozil obnovením vojenských akcí.
Zatímco zdravotníci v Demokratické republice Kongo (DRK) nadále bojují s probíhající epidemií eboly, vědci po celém světě závodí s časem, aby vyvinuli očkovací látku proti konkrétnímu kmeni viru, který tuto nákazu způsobuje. Proti ebole sice v současnosti existují dvě schválené vakcíny, obě jsou však zaměřeny výhradně na kmen Zaire.
Výroční zasedání Americké společnosti klinické onkologie (ASCO) v Chicagu, které je největší onkologickou konferencí na světě, přineslo řadu zásadních objevů v boji proti rakovině. Letošního ročníku se zúčastnilo na 40 tisíc zdravotnických odborníků, kteří diskutovali o nových metodách léčby zaměřených na zlepšení výsledků pacientů po celém světě. Mezi hlavní témata patřily inteligentní léky schopné odhalit skryté nádorové buňky, průlomová pilulka proti rakovině slinivky břišní, ale také možnosti, jak u vybraných pacientů bezpečně vynechat chemoterapii nebo chirurgické zákroky.
Země Severoatlantické aliance v současné době jednají o novém závazku vojenské pomoci pro Ukrajinu ve výši 70 miliard eur. Tento finanční cíl, který minulý měsíc předložilo Německo, by měl být oficiálně oznámen na nadcházejícím summitu NATO v Ankaře.
Epidemie eboly ve střední Africe by mohla svým rozsahem dosáhnout podobných rozměrů jako historicky nejhorší nákaza z let 2014 až 2016 v západní Africe, která si vyžádala přes 11 tisíc lidských životů. Americký Úřad pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnil několik počítačových modelů a scénářů, podle nichž by počet nakažených mohl v závislosti na rychlosti izolace nemocných vzrůst na 10 až 20 tisíc případů.
Evropská unie musí prokázat vůli i schopnost přijímat nové členy a výrazně urychlit celý proces rozšiřování. Na summitu v černohorském pobřežním městě Tivat se na tom shodli nejvyšší představitelé sedmadvacítky a šesti států západního Balkánu, které o vstup usilují.
V arménském Abovjanu jede stáčírna tamní koňakové továrny na plný plyn a dělnice v bílých pláštích s velkým úsilím plní palety lahvemi. Cílovou stanicí tohoto slavného alkoholu je tradičně Rusko, kam podnik ročně vyveze na sedm milionů lahví, avšak zboží tam s největší pravděpodobností nedorazí. Moskva totiž minulý měsíc vyhlásila zákaz dovozu ze tří hlavních arménských palíren s oficiálním odůvodněním, že má hygienické obavy. Tento krok je ovšem v zemi široce vnímán jako otevřený politický tlak Kremlu, který se snaží odradit třímilionový kavkazský národ od jeho viditelného příklonu k Západu těsně před nadcházejícími nedělními parlamentními volbami.
Helena Vondráčková pořádně zaskočila fanoušky svým úterním imnstagramovým příspěvkem. Na sociální síti totiž vyvěsila inzerát, jehož prostřednictvím nabízí dopravní prostředek. Je ale hodně specifický, takže se moc zájemců očekávat nedá.
Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři.
Případy 1. oddělení měly jako televizní seriál velký úspěch a klidně by v budoucnu mohly pokračovat. Pražští detektivové z oddělení vražd totiž mají na kontě další zářez. Blíží se k objasnění středeční vraždy cizince v hlavním městě.