Írán se v současné době připravuje na složitý přechod od válečné jednoty k neklidnému míru, který provází hyperinflace, desetiprocentní propad ekonomiky, výpadky dodávek elektrické energie a výzvy k ukončení tvrdých zásahů proti disentu. Přestože definitivní mír ještě nebyl zajištěn, uvnitř režimu již začínají propukat diskuse o budoucím směřování země. Představitelé státu se nyní intenzivně zabývají otázkou, jak po přežití samotného válečného konfliktu dokážou ustát následné mírové období.
Na alternativních kanálech, jako je například síť Azad, se otevřeně debatuje o poválečném vývoji, přičemž část společnosti volá po větší otevřenosti, zatímco zastánci tvrdší linie prosazují cestu autonomního rozvoje. Mnoho faktorů bude záviset na tom, zda americký prezident Donald Trump skutečně zmírní ekonomickou blokádu, sníží sankce a uvolní zmrazený íránský majetek. Místní ekonomové však upozorňují, že případná finanční úleva pokryje pouze zlomek celkových škod na infrastruktuře, energetice a bydlení, které se odhadují na 270 miliard dolarů.
Sociologové a komentátoři otevřeně varují, že příčiny krvavých lednových protestů v zemi nebyly vyřešeny a válka je naopak ještě prohloubila. Kvůli námořní blokádě a válečným důsledkům došlo k enormnímu nárůstu cen a zablokování internetu připravilo o práci nejméně dva miliony lidí. Současná soudržnost společnosti je podle odborníků dána pouze přítomností vnějšího nepřítele, avšak v momentě, kdy válka skončí, hrozí podle historických vnitřních zákonitostí okamžitý rozkol.
V zemi panuje nejvyšší inflace u cen potravin od doby druhé světové války, přičemž roční míra inflace u jídla dosáhla v květnu podle statistického úřadu 130 procent a u masa dokonce 176 procent. Zdravotní experti již varují před nárůstem podvýživy, protože obyvatelé museli kvůli vysokým cenám prakticky vyřadit z jídelníčku mléčné výrobky. Bývalý ministr pro komunikaci Mohammad Džavád Ázarí Džahromí v této souvislosti upozornil, že příští bombou od protivníků může být právě inflace, která zasáhne rodinné rozpočty a bydlení.
Prezident Masúd Pezeškiján se snaží udržet chod domácí administrativy a opakovaně varuje před nadcházejícími těžkými časy. Ministerstvo energetiky sice muselo popírat zprávy o plánovaných dvouhodinových odstávkách elektřiny, šéf energetické komise íránské obchodní komory Áraš Nadžafí však potvrdil, že se lidé na každodenní vypínání proudu musí připravit. Stát se snaží situaci řešit nabídkou třicetiprocentních slev pro ty domácnosti, které sníží svou spotřebu o desetinu.
S postupným uvolňováním cenzury internetu se na veřejnost dostává stále více kritických hlasů, což vyvolalo odpor u radikálních poslanců, kteří se pokusili odvolat ministra komunikací. Političtí aktivisté poukazují na to, že po záchraně z válečného nebezpečí se země nemůže spokojit s chudobou, každodenními zprávami o popravách a stavem, kdy většina obyvatel nemá možnost rozhodovat o svém vlastním osudu. Podle ekonomů je navíc fungování íránského hospodářství dlouhodobě paralyzováno tím, že namísto transparentních pravidel rozhodují politické zájmy a příkazy, které jsou spojené s vlivem Islámských revolučních gard.
Represe vůči disentu se od lednových protestů neustále stupňují, což se projevuje zaváděním nových špionážních zákonů, zabavováním majetku kritiků režimu a popravami. Národní parlament má stále zakázáno scházet se osobně. Opoziční strana Islámská národní jednota kvůli tomu zaslala prezidentovi otevřený dopis s výzvou k zastavení poprav, které podle ní pouze prohlubují vnitřní rozkol, nesplňují podmínky spravedlivého procesu a poškozují obraz země. V období mezi 17. březnem a 27. dubnem bylo v Íránu popraveno nejméně 22 politických vězňů.
Šance na politický pluralismus v zemi jsou podle analytiků minimální. Prezident Pezeškiján se odhodlal k intervenci u bezpečnostních složek až ve chvíli, kdy byl tento týden hospitalizován bývalý premiér Mír Hosejn Músáví, který se nachází v domácím vězení od roku 2011 a jehož dům byl během války vybombardován. Americký prezident Donald Trump mezitím naznačil ochotu s íránskými představiteli koexistovat, když ocenil telefonát s hnutím Hizballáh a vyjádřil se pozitivně o možnosti setkání s novým nejvyšším íránským vůdcem Chameneím. Pokud však po skončení bojů bude blokáda pokračovat a země nezíská přístup k mezinárodnímu kapitálu a technologiím, dočasná válečná zkáza se promění v trvalý společenský stav charakterizovaný nedostatkem a nestabilitou.
Ukrajinské zpravodajské služby získaly informace, podle kterých Ruská federace plánuje nové pozemní ofenzívy zaměřené na Kyjev a Černihiv. Informaci webu Politico sdělil zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa. Podle něj dostali ruští vojenští velitelé od politických představitelů v Kremlu za úkol připravit a naplánovat útoky na obě tato města. Kyjev v současnosti tyto zprávy vyhodnocuje a přijímá příslušná opatření.
Blížící se parlamentní volby v Izraeli výrazně ovlivňují styl i obsah politické kampaně premiéra Benjamina Netanjahua. Volební kampaň vládní strany Likud staví do popředí nového vnějšího protivníka, kterým se stalo Turecko a jeho prezident Recep Tayyip Erdogan. Na velkoplošných billboardech v Tel Avivu se turecký vůdce objevil po boku představitelů Íránu, Hizballáhu a starosty New Yorku pod ústředním heslem, že všichni ti, kteří jsou na snímku zobrazeni, si přejí Netanjahuovu porážku a voliči by jim to neměli dovolit.
Ruské ministerstvo zahraničí varovalo Spojené království před možnými údery na britské vojenské cíle na Ukrajině i mimo její území v reakci na podporu, kterou Londýn poskytuje Kyjevu.
Cesta šéfa CIA Johna Ratcliffa do Moskvy podle analýzy CNN poukázala na nečekanou strategickou paralelu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Obě hlavy států se totiž ocitly v pasti vleklých vojenských konfliktů, které nedokážou rychle ukončit ani v nich dosáhnout svých původních cílů.
Francouzská pravicová politička Marine Le Penová čelí ostré kritice ze strany svých středopravicových rivalů kvůli nejasnému postoji její strany Národní sdružení k vojenské pomoci Ukrajině. Bývalí premiérové Édouard Philippe a Gabriel Attal ji obvinili z nahrávání do karet Rusku v souvislosti se spornými výroky místopředsedy strany. Středopravicoví kandidáti se snaží využít rozporů uvnitř Národního sdružení k oslabení pozice Le Penové před nadcházejícími prezidentskými volbami. Spor plně odhalil nedostatek jasnosti v zahraniční politice francouzské krajní pravice ohledně konfliktu ve východní Evropě.
Svět se připravuje na příchod jednoho z nejsilnějších klimatických jevů El Niño v historii, který podle Organizace spojených národů staví planetu do nebezpečné zóny extrémního počasí.
Nositelné elektronické doplňky schopné snímat mozkovou aktivitu se postupně stávají běžnou součástí spotřebitelského trhu. Na trhu se již objevují sluchátka vybavená elektroencefalografickými senzory, která dokáží sledovat míru únavy či předcházet syndromu vyhoření.
Ukrajinská vláda se snaží znovu otevřít debatu v Evropské unii o využití zmrazených ruských státních aktiv na pokrytí svých rostoucích rozpočtových schodků. Kyjev navrhuje možnost částečného uvolnění těchto finančních prostředků a poskytnutí širších záruk, které by mohly překonat dosavadní odpor Belgie.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí rostoucí vlně kritiky za své působení v čele Pentagonu, přičemž výhrady zaznívají stále častěji i z řad jeho vlastní Republikánské strany. Pochybnosti o jeho schopnostech efektivně řídit resort obrany zesílily po nedávném odstoupení tajemníka armády Dana Driscolla. Tento krok zaměřil pozornost na Hegsethův styl vedení a jeho zaměření na takzvané kulturní války uvnitř ozbrojených sil. Vývoj vyvolal znepokojení mezi klíčovými zákonodárci, kteří upozorňují na nedostatek stability v celém ministerstvu.
Ceny motorové nafty ve Spojených státech amerických vzrostly na dosavadní historické maximum, když průměrná cena za jeden galon dosáhla hodnoty 5,85 dolaru. Tento nárůst bezprostředně zasahuje především komerční dopravu, neboť naftu v americkém hospodářství využívají hlavně nákladní automobily, vlaky, lodě, autobusy a těžká zemědělská či stavební technika. Pro srovnání, před rokem se průměrná cena jednoho galonu nafty pohybovala na úrovni 3,71 dolaru. Současné zdražení tak překonalo i předchozí rekordní hodnoty, které následovaly po rusko-ukrajinském konfliktu.
Vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem vstoupil do sedmého měsíce a vyhrocená rétorika spolu s novými údery vzdalují vidinu brzké dohody. Klíčová námořní trasa v Hormuzském průlivu zůstává zablokovaná, což vedlo americkou stranu k vyhlášení rozsáhlé ekonomické blokády zaměřené na Írán i jeho obchodní partnery. Vypršením červnového memoranda o porozumění, které mělo do šedesáti dnů přinést trvalé příměří, se otevřela otázka dalšího vývoje tohoto sporu. Zahraniční odborníci na Blízký východ proto pro BBC nabídli své pohledy na to, jakým způsobem by mohl rozsáhlý střet skončit.
Jižní Korea zvažuje možnost vyslání armády do Hormuzského průlivu v reakci na rostoucí tlak ze strany Spojených států. Informaci přinesla podle The Guardian domácí média s odkazem na nejmenované vládní a vojenské zdroje, podle nichž země připravuje žádost o souhlas parlamentu. Kancelář jihokorejského prezidenta však tato tvrzení mírní a označuje je za nepřesná. Podle oficiálního vyjádření administrativy dosud nebylo v této záležitosti přijato žádné definitivní rozhodnutí.