Válka v Perském zálivu má nečekaného vítěze. Kdo vydělává ještě víc než dřív?

Muhammad bin Salmán, korunní princ a premiér Království Saúdské Arábie
Muhammad bin Salmán, korunní princ a premiér Království Saúdské Arábie, foto: president.gov.ua
Mariana Nová DNES 11:09
Sdílej:

Zcela nečekaně je svého druhu vítězem války v Perském zálivu Saúdská Arábie. Alespoň tedy mezi zeměmi Zálivu.

Od začátku války zvýšila své průměrné týdenní tržby z vývozu ropy o zhruba 10 %, spočítala americká banka Goldman Sachs. Saúdská Arábie se jako jiné země Zálivu potýká s uzavřeným Hormuzským průlivem, je však schopna přibližně čtyři miliony barelů denně ropovodem odklánět k vývozu od Rudého moře. Ostatní země Zálivu tuto možnost nemají, neboť přístup k Rudému moři postrádají.

Celkově sice Rijád vyváží i přes přesměrování mnohem méně ropy, leč co ztrácí na exportovaných barelech, to mu více než kompenzuje dramatický nárůst cen ropy na světovém trhu, který válka s Íránem způsobuje.

Poraženým celé situace jsou Spojené arabské emiráty, jimž tržby za ropu podle Goldman Sachs kvůli válce naopak klesly o 25 %. Spojné arabské emiráty sice nyní dennodenně pěchují po okraj svůj ropovod z Abú Dhabí do Fudžajry, tedy do přístavu už mimo Záliv, ale nejsou ani při mnohem vyšších cenách ropy schopny příjmově kompenzovat výpadek z uzavřeného Hormuzu, jak se to daří Saúdské Arábii. I proto, že využívaná kapacita jejich zmíněného ropovodu je zhruba poloviční s tou potrubí, jímž Saúdská Arábie vede ropu k Rudému moři.

Jde o jeden z klíčových důvodů, proč ke včerejšku Spojené arabské emiráty po takřka 60 letech šokově opustily kartel OPEC. Jakmile se Hormuz otevře, chtějí si nynější ztrátu kompenzovat prudkým navýšením produkce a exportu ropy, aniž by je spoutávaly kvóty, které v rámci kartelu tak ráda prosazuje právě jeho dominantní síla, Saúdská Arábie. To, že Rijád není nynějším stavem poškozen tolik jako Emiráty, je v nich zjevně posiluje přesvědčení, že po otevření průlivu může produkci ropy v rámci kartelu opět brzdit, aby nenechal příliš vysokou těžbou prudce spadnout její cenu. Saúdská Arábie totiž kvůli svým rozmáchlým rozpočtovým výdajům potřebuje vyšší ceny ropy, než s jakými jsou schopny se plně sžít Emiráty.

Ostatně, nerovnoměrný dopad války s Íránem na ekonomiky a exportní možností zemí Zálivu odráží také letošní vývoj na jejich akciových burzách (viz graf Bloombergu níže). Zdaleka nejlepší výkon podává ománský parket. Jenže Omán má své přístavy mimo Perský záliv, takže uzavírka Hormuzu se jej ekonomicky příliš netýká, zatímco ovšem těží z vysokých cen ropy. Írán navíc hlásá, že do budoucna chce kontrolu nad Hormuzem i tím, kdo a případně za kolik jím proplouvá, sdílet právě společně s Ománem.

Saúdskoarabské akcie jsou ovšem letos také v plusu, byť ne v tak výrazném jako ty ománské. Z popsaných důvodů. Naopak akciové burzy Dubaje, Bahrajnu, Kataru a Kuvajtu jsou v záporu. Ropný (či plynný) vývoz Bahrajnu, Kataru či Kuvajtu se mohutně propadl, neboť nemají už vůbec žádnou možnost, jak dané energetické suroviny alternativně přepravovat mimo Perský záliv.

Stalo se