Po teroristickém útoku na turistický konvoj v indickém Pahalgamu v dubnu 2025, při němž zemřelo 26 civilistů, se svět znovu ocitl na pokraji jaderné konfrontace. Indie reagovala leteckými údery hluboko na území Pákistánu, Pákistán odpověděl vlastními útoky a diplomaté po celém světě horečně jednali o příměří. Nakonec se jim podařilo dojednat křehké příměří.
Zatímco se na skutečné frontě zbraně odmlčely, jiná válka teprve začínala – válka digitální. Tu nevedli vojáci, ale obyčejní občané vybavení chytrými telefony, přístupem k sociálním sítím a ochotou bránit svou vlast lajky, sdíleními a rozhořčenými komentáři.
Tato válka nebyla vedena bombami, ale algoritmy. Nepřipomínala tradiční ozbrojené střety, ale spíše online divadlo plné emocí a okamžitého vzteku. Zatímco diplomaté vyjednávali klid zbraní, miliony lidí proměňovaly konflikt v obsah. Nacionalismus se stal virálním.
Na rozdíl od tradiční války, která se snaží o jasnost – kdo zaútočil a proč –, digitální válka spoléhá na chaos. V prvních hodinách po náletech se sociální sítě zaplavily falešnými videi, záběry z jiných konfliktů či dokonce z videoher. Autenticita přestala být důležitá. Rozhodující bylo, co se sdílelo nejrychleji a nejčastěji.
Algoritmy sociálních sítí, jako jsou X (dříve Twitter), Instagram nebo Telegram, upřednostňují šokující, rozhořčující obsah. Emoce jsou výnosné. Systém není náhodný – je navržen pro šíření konfliktu, protože konflikt generuje pozornost. A pozornost se mění na zisk.
Z války se stalo interaktivní představení, které si lidé nejen prohlíželi, ale aktivně ho spoluvytvářeli, uvedl server The Diplomat.
Tradiční média, která by měla ověřovat informace a chránit veřejnost před lží, se stala součástí digitálního požáru. Indické televizní kanály vysílaly nepravdivé zprávy o zničení pákistánského přístavu v Karáčí. Pákistán zase ukazoval záběry z Gazy jako své vlastní úspěchy.
V honbě za sledovaností média opustila základní principy novinářské etiky. Nacionalismus přinesl víc kliků než pravda. Výsledkem byla naprostá ztráta důvěry a rozmazání hranice mezi informací a propagandou.
Indická vláda zablokovala více než 8 000 účtů, včetně těch patřících novinářům a zahraničním médiím. Pákistán naopak zrušil zákaz přístupu na X, aby mohl šířit svůj oficiální výklad událostí.
Obě vlády pochopily, že v moderním konfliktu je ovládnutí digitálního narativu stejně důležité jako ovládnutí území. Propaganda se stala personalizovanou, bleskovou a všudypřítomnou. Ověřovatelé faktů sice pracovali naplno, ale nedokázali držet krok s lavinou lží.
Sociální média proměnila válku v zábavu. Patrioti sdíleli memy s hudbou a editované záběry výbuchů, složité geopolitické vztahy se smrskly do několika obrázků. Konflikt se stal obsahovým formátem.
Největší digitální armádu tvořili obyčejní lidé – příslušníci střední třídy, kteří jinak nebyli politicky aktivní. Nyní však našli smysl v online patriotismu. Nebylo třeba rozumět mezinárodní politice. Stačilo se rozhořčit. Post na Instagramu nebo komentář na Facebooku se stal formou občanského odporu.
Empatie a umírněnost začaly být vnímány jako zrada. Vdova po námořním důstojníkovi, který padl při útoku v Pahalgamu, byla napadena za to, že vyzývala k mezikomunitnímu smíru. Indický diplomat, který oznámil příměří, byl na sociálních sítích osočován z vlastizrady.
Vlivní uživatelé otevřeně vyzývali ke šíření nepravdivých zpráv jako ke „vlastenecké povinnosti“. Lež se stala formou obrany.
Nezávislá média jako The Wire nebo Maktoob Media byla blokována. V Kašmíru byli zatýkáni novináři, kteří se pokusili nabídnout vyvážený pohled. Z oficiálního narativu se stala jediná povolená pravda – a ta žila z dezinformací.
I když bylo dosaženo příměří a vojenské akce utichly, digitální válka pokračuje. Ve vláknech komentářů, ve zhlédnutých příspěvcích, v připravených AI nástrojích k šíření budoucích kampaní.
Sociální sítě se staly digitálním arzenálem. Eroze důvěry v instituce, média i samotnou pravdu je hluboká a trvalá. Pokud lze realitu tak snadno nahradit viralitou, jak může demokracie přežít?
Digitální éra zásadně proměnila náš vztah k válce i k vlastenectví. Každý občan se může stát vojákem – stačí mu mobil a přístup k síti. Mezi skutečností a algoritmickou iluzí se ztrácí rozdíl.
Prezident Volodymyr Zelenskyj zřejmě odcházel z jednání v Bílém domě s prázdnou, neboť americký prezident Donald Trump naznačil, že není připraven dodat Ukrajině žádané střely s plochou dráhou letu Tomahawk. Po přátelském bilaterálním jednání Zelenskyj sice potvrdil, že se s Trumpem o raketách dlouhého doletu bavili, ale rozhodli se k tématu nevydávat žádná prohlášení. Důvodem je, že „Spojené státy si nepřejí eskalaci“.
Ukrajinská armáda zřejmě rakety Tomahawk od Američanů nezíská. Naznačují to vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa během jednání s Volodymyrem Zelenským, který v pátek opět dorazil do Bílého domu. Zelenskyj přitom konstatoval, že on a Trump už si navzájem porozuměli.
Policie i v pátek pokračuje v prověřování okolností čtvrteční tragické události ve Smržovce na Jablonecku. Podezřelým v případu střelby je senior, který měl nelegálně drženou zbraň. Kriminalisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Každým dnem se krátí podzim, blíží se zima a jasnější jsou i výhledy meteorologů na další roční období. Ani letos to v Česku podle nich nevypadá na kruté mrazy a vydatnou sněhovou nadílku. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Hollywoodem během uplynulého víkendu otřásla smutná zpráva. Ve věku 79 let zemřela slavná herečka Diane Keatonová, která během kariéry získala i Oscara. Rodina zesnulé hvězdy světové kinematografie se nyní rozhodla odhalit příčinu smrti.
Bývalý prezident Miloš Zeman se opět potýká s poměrně vážnými zdravotními problémy. Podle dostupných informací podstoupil operaci v blíže nespecifikované pražské nemocnici. Zeman se v uplynulých týdnech zúčastnil předvolebních akcí hnutí Stačilo.
Rychlé zhoršení vztahů mezi Afghánistánem a Pákistánem mohlo mnohé pozorovatele zaskočit. Zdá se to obzvláště překvapivé, protože pákistánská armáda, skutečné centrum moci v zemi, byla porodní bábou hnutí Tálibán v 90. letech. Podporovala také jeho vzestup k moci a tajně ho podporovala i v prvních dvou desetiletích tohoto století, kdy bojoval proti vládě podporované USA v Kábulu. Islámábád v roce 2021 otevřeně jásal nad převzetím moci Tálibánem v Afghánistánu.
Po většinu války mělo Rusko možnost bombardovat ukrajinská města a energetickou síť s jen minimální odvetou. To se podle webu Politico nyní mění.
Svět s úlevou přivítal příměří mezi Izraelem a Hamásem, ale euforie netrvala dlouho. Válka utichla, konflikt však pokračuje, jen v jiné podobě. Hamás znovu upevňuje moc, Gaza zůstává v troskách a naděje na mír se rozplývá. Přesto právě v této chvíli dorazil šéf Bílého domu Donald Trump, aby se stylizoval do role mírotvůrce. Jeho nerealistické požadavky i okázalá touha po Nobelově ceně za mír však jen potvrzují, že americká politická reprezentace stále nechápe, jak odlišná je blízkovýchodní realita od jejích představ.
Maďarsko zajistí, že ruský prezident Vladimir Putin bude moci vstoupit na území země kvůli summitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se má konat v Budapešti. Oznámil to v pátek maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Plán Evropské unie na uvalení sankcí na izraelské ministry a omezení obchodních vazeb je nyní pozastaven. Přední skupina členských zemí věří, že tato opatření již nejsou nutná s ohledem na mírovou dohodu zprostředkovanou USA k ukončení války v Gaze.
Evropská unie se chystá využít peněžní hodnotu 140 miliard eur ze zmrazeného ruského státního majetku k financování megaúvěru pro Ukrajinu. Podle dokumentu, který získal Politico, však Evropská komise chce ještě více.