Po teroristickém útoku na turistický konvoj v indickém Pahalgamu v dubnu 2025, při němž zemřelo 26 civilistů, se svět znovu ocitl na pokraji jaderné konfrontace. Indie reagovala leteckými údery hluboko na území Pákistánu, Pákistán odpověděl vlastními útoky a diplomaté po celém světě horečně jednali o příměří. Nakonec se jim podařilo dojednat křehké příměří.
Zatímco se na skutečné frontě zbraně odmlčely, jiná válka teprve začínala – válka digitální. Tu nevedli vojáci, ale obyčejní občané vybavení chytrými telefony, přístupem k sociálním sítím a ochotou bránit svou vlast lajky, sdíleními a rozhořčenými komentáři.
Tato válka nebyla vedena bombami, ale algoritmy. Nepřipomínala tradiční ozbrojené střety, ale spíše online divadlo plné emocí a okamžitého vzteku. Zatímco diplomaté vyjednávali klid zbraní, miliony lidí proměňovaly konflikt v obsah. Nacionalismus se stal virálním.
Na rozdíl od tradiční války, která se snaží o jasnost – kdo zaútočil a proč –, digitální válka spoléhá na chaos. V prvních hodinách po náletech se sociální sítě zaplavily falešnými videi, záběry z jiných konfliktů či dokonce z videoher. Autenticita přestala být důležitá. Rozhodující bylo, co se sdílelo nejrychleji a nejčastěji.
Algoritmy sociálních sítí, jako jsou X (dříve Twitter), Instagram nebo Telegram, upřednostňují šokující, rozhořčující obsah. Emoce jsou výnosné. Systém není náhodný – je navržen pro šíření konfliktu, protože konflikt generuje pozornost. A pozornost se mění na zisk.
Z války se stalo interaktivní představení, které si lidé nejen prohlíželi, ale aktivně ho spoluvytvářeli, uvedl server The Diplomat.
Tradiční média, která by měla ověřovat informace a chránit veřejnost před lží, se stala součástí digitálního požáru. Indické televizní kanály vysílaly nepravdivé zprávy o zničení pákistánského přístavu v Karáčí. Pákistán zase ukazoval záběry z Gazy jako své vlastní úspěchy.
V honbě za sledovaností média opustila základní principy novinářské etiky. Nacionalismus přinesl víc kliků než pravda. Výsledkem byla naprostá ztráta důvěry a rozmazání hranice mezi informací a propagandou.
Indická vláda zablokovala více než 8 000 účtů, včetně těch patřících novinářům a zahraničním médiím. Pákistán naopak zrušil zákaz přístupu na X, aby mohl šířit svůj oficiální výklad událostí.
Obě vlády pochopily, že v moderním konfliktu je ovládnutí digitálního narativu stejně důležité jako ovládnutí území. Propaganda se stala personalizovanou, bleskovou a všudypřítomnou. Ověřovatelé faktů sice pracovali naplno, ale nedokázali držet krok s lavinou lží.
Sociální média proměnila válku v zábavu. Patrioti sdíleli memy s hudbou a editované záběry výbuchů, složité geopolitické vztahy se smrskly do několika obrázků. Konflikt se stal obsahovým formátem.
Největší digitální armádu tvořili obyčejní lidé – příslušníci střední třídy, kteří jinak nebyli politicky aktivní. Nyní však našli smysl v online patriotismu. Nebylo třeba rozumět mezinárodní politice. Stačilo se rozhořčit. Post na Instagramu nebo komentář na Facebooku se stal formou občanského odporu.
Empatie a umírněnost začaly být vnímány jako zrada. Vdova po námořním důstojníkovi, který padl při útoku v Pahalgamu, byla napadena za to, že vyzývala k mezikomunitnímu smíru. Indický diplomat, který oznámil příměří, byl na sociálních sítích osočován z vlastizrady.
Vlivní uživatelé otevřeně vyzývali ke šíření nepravdivých zpráv jako ke „vlastenecké povinnosti“. Lež se stala formou obrany.
Nezávislá média jako The Wire nebo Maktoob Media byla blokována. V Kašmíru byli zatýkáni novináři, kteří se pokusili nabídnout vyvážený pohled. Z oficiálního narativu se stala jediná povolená pravda – a ta žila z dezinformací.
I když bylo dosaženo příměří a vojenské akce utichly, digitální válka pokračuje. Ve vláknech komentářů, ve zhlédnutých příspěvcích, v připravených AI nástrojích k šíření budoucích kampaní.
Sociální sítě se staly digitálním arzenálem. Eroze důvěry v instituce, média i samotnou pravdu je hluboká a trvalá. Pokud lze realitu tak snadno nahradit viralitou, jak může demokracie přežít?
Digitální éra zásadně proměnila náš vztah k válce i k vlastenectví. Každý občan se může stát vojákem – stačí mu mobil a přístup k síti. Mezi skutečností a algoritmickou iluzí se ztrácí rozdíl.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.
Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.
Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.
Pirátská strana dokončila na sjezdu v Prachaticích obměnu svého nejužšího vedení. K potvrzenému předsedovi Zdeňku Hřibovi se připojila čtveřice místopředsedů, které vybrali delegáti Celostátního fóra. Pozici prvního místopředsedy obhájil poslanec Martin Šmída, následovaný nově zvolenou poslankyní Kateřinou Stojanovou. Vedení doplnili také investor Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu Olga Richterová.
Novým předsedou ODS se stal Martin Kupka, který v Praze přesvědčivě porazil svého protikandidáta Radima Ivana poměrem 327 ku 138 hlasům. Dosavadní šéf Petr Fiala, pod jehož vedením se strana vrátila do vládních pozic, vyjádřil Kupkovi plnou podporu a označil ho za ideálního lídra pro nadcházející období.
Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila složení nově vznikající „Rady míru“ (Board of Peace), která má dohlížet na budoucnost a rekonstrukci Pásma Gazy. Mezi zakládajícími členy tohoto prestižního orgánu figurují zvučná jména světové diplomacie i byznysu. Vedle amerického ministra zahraničí Marca Rubia usedne v radě také bývalý britský premiér Sir Tony Blair, jehož zapojení budí značnou pozornost vzhledem k jeho dřívější roli zmocněnce pro Blízký východ i kontroverzím spojeným s válkou v Iráku.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.
Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup ukončili spory ohledně péče o společnou dceru Rozárku, které se táhly poměrně dlouhou dobu. Dohodu bývalých partnerů posvětil soud, který tak nerozhodl o pomyslném vítězi ostře sledovaného souboje. Jeden vítěz by ale byl.
