Po teroristickém útoku na turistický konvoj v indickém Pahalgamu v dubnu 2025, při němž zemřelo 26 civilistů, se svět znovu ocitl na pokraji jaderné konfrontace. Indie reagovala leteckými údery hluboko na území Pákistánu, Pákistán odpověděl vlastními útoky a diplomaté po celém světě horečně jednali o příměří. Nakonec se jim podařilo dojednat křehké příměří.
Zatímco se na skutečné frontě zbraně odmlčely, jiná válka teprve začínala – válka digitální. Tu nevedli vojáci, ale obyčejní občané vybavení chytrými telefony, přístupem k sociálním sítím a ochotou bránit svou vlast lajky, sdíleními a rozhořčenými komentáři.
Tato válka nebyla vedena bombami, ale algoritmy. Nepřipomínala tradiční ozbrojené střety, ale spíše online divadlo plné emocí a okamžitého vzteku. Zatímco diplomaté vyjednávali klid zbraní, miliony lidí proměňovaly konflikt v obsah. Nacionalismus se stal virálním.
Na rozdíl od tradiční války, která se snaží o jasnost – kdo zaútočil a proč –, digitální válka spoléhá na chaos. V prvních hodinách po náletech se sociální sítě zaplavily falešnými videi, záběry z jiných konfliktů či dokonce z videoher. Autenticita přestala být důležitá. Rozhodující bylo, co se sdílelo nejrychleji a nejčastěji.
Algoritmy sociálních sítí, jako jsou X (dříve Twitter), Instagram nebo Telegram, upřednostňují šokující, rozhořčující obsah. Emoce jsou výnosné. Systém není náhodný – je navržen pro šíření konfliktu, protože konflikt generuje pozornost. A pozornost se mění na zisk.
Z války se stalo interaktivní představení, které si lidé nejen prohlíželi, ale aktivně ho spoluvytvářeli, uvedl server The Diplomat.
Tradiční média, která by měla ověřovat informace a chránit veřejnost před lží, se stala součástí digitálního požáru. Indické televizní kanály vysílaly nepravdivé zprávy o zničení pákistánského přístavu v Karáčí. Pákistán zase ukazoval záběry z Gazy jako své vlastní úspěchy.
V honbě za sledovaností média opustila základní principy novinářské etiky. Nacionalismus přinesl víc kliků než pravda. Výsledkem byla naprostá ztráta důvěry a rozmazání hranice mezi informací a propagandou.
Indická vláda zablokovala více než 8 000 účtů, včetně těch patřících novinářům a zahraničním médiím. Pákistán naopak zrušil zákaz přístupu na X, aby mohl šířit svůj oficiální výklad událostí.
Obě vlády pochopily, že v moderním konfliktu je ovládnutí digitálního narativu stejně důležité jako ovládnutí území. Propaganda se stala personalizovanou, bleskovou a všudypřítomnou. Ověřovatelé faktů sice pracovali naplno, ale nedokázali držet krok s lavinou lží.
Sociální média proměnila válku v zábavu. Patrioti sdíleli memy s hudbou a editované záběry výbuchů, složité geopolitické vztahy se smrskly do několika obrázků. Konflikt se stal obsahovým formátem.
Největší digitální armádu tvořili obyčejní lidé – příslušníci střední třídy, kteří jinak nebyli politicky aktivní. Nyní však našli smysl v online patriotismu. Nebylo třeba rozumět mezinárodní politice. Stačilo se rozhořčit. Post na Instagramu nebo komentář na Facebooku se stal formou občanského odporu.
Empatie a umírněnost začaly být vnímány jako zrada. Vdova po námořním důstojníkovi, který padl při útoku v Pahalgamu, byla napadena za to, že vyzývala k mezikomunitnímu smíru. Indický diplomat, který oznámil příměří, byl na sociálních sítích osočován z vlastizrady.
Vlivní uživatelé otevřeně vyzývali ke šíření nepravdivých zpráv jako ke „vlastenecké povinnosti“. Lež se stala formou obrany.
Nezávislá média jako The Wire nebo Maktoob Media byla blokována. V Kašmíru byli zatýkáni novináři, kteří se pokusili nabídnout vyvážený pohled. Z oficiálního narativu se stala jediná povolená pravda – a ta žila z dezinformací.
I když bylo dosaženo příměří a vojenské akce utichly, digitální válka pokračuje. Ve vláknech komentářů, ve zhlédnutých příspěvcích, v připravených AI nástrojích k šíření budoucích kampaní.
Sociální sítě se staly digitálním arzenálem. Eroze důvěry v instituce, média i samotnou pravdu je hluboká a trvalá. Pokud lze realitu tak snadno nahradit viralitou, jak může demokracie přežít?
Digitální éra zásadně proměnila náš vztah k válce i k vlastenectví. Každý občan se může stát vojákem – stačí mu mobil a přístup k síti. Mezi skutečností a algoritmickou iluzí se ztrácí rozdíl.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.
Rusko je údajně „připraveno“ na válku s Evropou, prohlásil tamní prezident Vladimir Putin předtím, než americké mírové rozhovory skončily bez pokroku. Kremlův poradce následně uvedl, že ukrajinská krize se k řešení nijak nepřiblížila po jednání s americkým vyslancem Stevem Witkoffem. Ruský prezident také obvinil evropské mocnosti ze sabotování mírového procesu.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie bude v budoucnu „dvakrát přemýšlet“, než podpoří slabé dohody na klimatických summitech COP. Toto varování zaznělo od Katarzyny Wrony, polské vyjednavačky a členky delegace EU na letošní konferenci COP30 v Brazílii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.
