Po teroristickém útoku na turistický konvoj v indickém Pahalgamu v dubnu 2025, při němž zemřelo 26 civilistů, se svět znovu ocitl na pokraji jaderné konfrontace. Indie reagovala leteckými údery hluboko na území Pákistánu, Pákistán odpověděl vlastními útoky a diplomaté po celém světě horečně jednali o příměří. Nakonec se jim podařilo dojednat křehké příměří.
Zatímco se na skutečné frontě zbraně odmlčely, jiná válka teprve začínala – válka digitální. Tu nevedli vojáci, ale obyčejní občané vybavení chytrými telefony, přístupem k sociálním sítím a ochotou bránit svou vlast lajky, sdíleními a rozhořčenými komentáři.
Tato válka nebyla vedena bombami, ale algoritmy. Nepřipomínala tradiční ozbrojené střety, ale spíše online divadlo plné emocí a okamžitého vzteku. Zatímco diplomaté vyjednávali klid zbraní, miliony lidí proměňovaly konflikt v obsah. Nacionalismus se stal virálním.
Na rozdíl od tradiční války, která se snaží o jasnost – kdo zaútočil a proč –, digitální válka spoléhá na chaos. V prvních hodinách po náletech se sociální sítě zaplavily falešnými videi, záběry z jiných konfliktů či dokonce z videoher. Autenticita přestala být důležitá. Rozhodující bylo, co se sdílelo nejrychleji a nejčastěji.
Algoritmy sociálních sítí, jako jsou X (dříve Twitter), Instagram nebo Telegram, upřednostňují šokující, rozhořčující obsah. Emoce jsou výnosné. Systém není náhodný – je navržen pro šíření konfliktu, protože konflikt generuje pozornost. A pozornost se mění na zisk.
Z války se stalo interaktivní představení, které si lidé nejen prohlíželi, ale aktivně ho spoluvytvářeli, uvedl server The Diplomat.
Tradiční média, která by měla ověřovat informace a chránit veřejnost před lží, se stala součástí digitálního požáru. Indické televizní kanály vysílaly nepravdivé zprávy o zničení pákistánského přístavu v Karáčí. Pákistán zase ukazoval záběry z Gazy jako své vlastní úspěchy.
V honbě za sledovaností média opustila základní principy novinářské etiky. Nacionalismus přinesl víc kliků než pravda. Výsledkem byla naprostá ztráta důvěry a rozmazání hranice mezi informací a propagandou.
Indická vláda zablokovala více než 8 000 účtů, včetně těch patřících novinářům a zahraničním médiím. Pákistán naopak zrušil zákaz přístupu na X, aby mohl šířit svůj oficiální výklad událostí.
Obě vlády pochopily, že v moderním konfliktu je ovládnutí digitálního narativu stejně důležité jako ovládnutí území. Propaganda se stala personalizovanou, bleskovou a všudypřítomnou. Ověřovatelé faktů sice pracovali naplno, ale nedokázali držet krok s lavinou lží.
Sociální média proměnila válku v zábavu. Patrioti sdíleli memy s hudbou a editované záběry výbuchů, složité geopolitické vztahy se smrskly do několika obrázků. Konflikt se stal obsahovým formátem.
Největší digitální armádu tvořili obyčejní lidé – příslušníci střední třídy, kteří jinak nebyli politicky aktivní. Nyní však našli smysl v online patriotismu. Nebylo třeba rozumět mezinárodní politice. Stačilo se rozhořčit. Post na Instagramu nebo komentář na Facebooku se stal formou občanského odporu.
Empatie a umírněnost začaly být vnímány jako zrada. Vdova po námořním důstojníkovi, který padl při útoku v Pahalgamu, byla napadena za to, že vyzývala k mezikomunitnímu smíru. Indický diplomat, který oznámil příměří, byl na sociálních sítích osočován z vlastizrady.
Vlivní uživatelé otevřeně vyzývali ke šíření nepravdivých zpráv jako ke „vlastenecké povinnosti“. Lež se stala formou obrany.
Nezávislá média jako The Wire nebo Maktoob Media byla blokována. V Kašmíru byli zatýkáni novináři, kteří se pokusili nabídnout vyvážený pohled. Z oficiálního narativu se stala jediná povolená pravda – a ta žila z dezinformací.
I když bylo dosaženo příměří a vojenské akce utichly, digitální válka pokračuje. Ve vláknech komentářů, ve zhlédnutých příspěvcích, v připravených AI nástrojích k šíření budoucích kampaní.
Sociální sítě se staly digitálním arzenálem. Eroze důvěry v instituce, média i samotnou pravdu je hluboká a trvalá. Pokud lze realitu tak snadno nahradit viralitou, jak může demokracie přežít?
Digitální éra zásadně proměnila náš vztah k válce i k vlastenectví. Každý občan se může stát vojákem – stačí mu mobil a přístup k síti. Mezi skutečností a algoritmickou iluzí se ztrácí rozdíl.
Animovaný muzikál K-pop Demon Hunters se stal nejpřehrávanějším filmem všech dob na streamovací platformě Netflix
Rusko podle ukrajinských informací poprvé od počátku války vstoupilo do Dnipropetrovské oblasti, která dosud nebyla cílem masivních útoků. Tamní ukrajinské ozbrojené složky potvrdily, že v centrální části země probíhají intenzivní boje. Mluvčí ukrajinských sil Viktor Tregubov sice sdělil, že Rusové do oblasti pronikli, ovšem zároveň popřel, že by Moskva plně ovládla vesnice Zaporizke a Novogeorgiivka, jak tvrdí ruská strana. Nezávislá monitorovací skupina DeepState však potvrdila, že Rusko vesnice obsadilo a upevňuje tam své pozice.
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se v úterý večer sešli na pivu v Malostranské besedě v Praze. Voličům chtějí dát najevo, že případná povolební spolupráce s hnutím ANO, které je podle průzkumů favoritem voleb, nepřipadá v úvahu.
Lucie Vondráčková je známá i tím, že je neustále zvědavá. Možná i z toho důvodu se podrobila speciálnímu testu, díky kterému zjistila zajímavé věci o svém původu.
Americký prezident Donald Trump prozradil, že se již po mítinku na Aljašce znovu spojil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Šéf Kremlu podle Trumpa nadále projevuje vůli se dohodnout na ukončení konfliktu na Ukrajině. Obě hlavy státu společně řešily i otázku jaderného odzbrojení.
V září začne nejprve meteorologický a následně i astronomický podzim. Léto se každopádně chýlí ke konci, což vyplývá i z dlouhodobého výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Teploty totiž budou týden od týdne pozvolna klesat.
Česko na den přesně před třemi lety zasáhla velmi smutná zpráva. Po vleklých zdravotních problémech zemřela Hana Zagorová, bylo jí 75 let. Legendární zpěvačce byl do poslední chvíle oporou její manžel Štefan Margita, který si ji stále připomíná.
Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že se Německo nepřipojí k iniciativě některých západních spojenců, kteří plánují uznat palestinský stát na nadcházejícím Valném shromáždění OSN. Merz svůj postoj zdůvodnil tím, že nebyly splněny nezbytné podmínky pro takový krok. Vyjádřil se tak na společné tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym, jehož země se stane třetí zemí G7, která palestinský stát uzná.
Od ledna letošního roku, kdy se Donald Trump znovu ujal prezidentského úřadu, se mezinárodní diplomacie ocitla v novém a nepředvídatelném režimu. Nový nájemník Bílého domu se rozhodl, že jeho hlavní prioritou v oblasti zahraniční politiky bude ukončení války na Ukrajině – nikoli však kvůli obětem konfliktu, ale kvůli vlastní touze po zisku Nobelovy ceny za mír. Trump, který nikdy neprojevil hlubší porozumění mezinárodní diplomacii, k ní přistupuje jako k realitní transakci, a to i přesto, že jeho vlastní obchodní impérium prošlo opakovanými bankroty.
V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Společnost Fire Point vyvinula novou střelu s plochou dráhou letu, která by mohla změnit rovnováhu sil. Jmenuje se Flamingo a její dolet tři tisíce kilometrů pokrývá celé evropské území Ruska. Podle Iryny Terekh, výkonné a technické ředitelky firmy, je zbraň schopna nést více než tunovou hlavici. Celý vývoj od prvního nápadu po úspěšné testy trval méně než devět měsíců. Terekh uvedla, že je raketa zcela ukrajinské výroby.
Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.
