Po teroristickém útoku na turistický konvoj v indickém Pahalgamu v dubnu 2025, při němž zemřelo 26 civilistů, se svět znovu ocitl na pokraji jaderné konfrontace. Indie reagovala leteckými údery hluboko na území Pákistánu, Pákistán odpověděl vlastními útoky a diplomaté po celém světě horečně jednali o příměří. Nakonec se jim podařilo dojednat křehké příměří.
Zatímco se na skutečné frontě zbraně odmlčely, jiná válka teprve začínala – válka digitální. Tu nevedli vojáci, ale obyčejní občané vybavení chytrými telefony, přístupem k sociálním sítím a ochotou bránit svou vlast lajky, sdíleními a rozhořčenými komentáři.
Tato válka nebyla vedena bombami, ale algoritmy. Nepřipomínala tradiční ozbrojené střety, ale spíše online divadlo plné emocí a okamžitého vzteku. Zatímco diplomaté vyjednávali klid zbraní, miliony lidí proměňovaly konflikt v obsah. Nacionalismus se stal virálním.
Na rozdíl od tradiční války, která se snaží o jasnost – kdo zaútočil a proč –, digitální válka spoléhá na chaos. V prvních hodinách po náletech se sociální sítě zaplavily falešnými videi, záběry z jiných konfliktů či dokonce z videoher. Autenticita přestala být důležitá. Rozhodující bylo, co se sdílelo nejrychleji a nejčastěji.
Algoritmy sociálních sítí, jako jsou X (dříve Twitter), Instagram nebo Telegram, upřednostňují šokující, rozhořčující obsah. Emoce jsou výnosné. Systém není náhodný – je navržen pro šíření konfliktu, protože konflikt generuje pozornost. A pozornost se mění na zisk.
Z války se stalo interaktivní představení, které si lidé nejen prohlíželi, ale aktivně ho spoluvytvářeli, uvedl server The Diplomat.
Tradiční média, která by měla ověřovat informace a chránit veřejnost před lží, se stala součástí digitálního požáru. Indické televizní kanály vysílaly nepravdivé zprávy o zničení pákistánského přístavu v Karáčí. Pákistán zase ukazoval záběry z Gazy jako své vlastní úspěchy.
V honbě za sledovaností média opustila základní principy novinářské etiky. Nacionalismus přinesl víc kliků než pravda. Výsledkem byla naprostá ztráta důvěry a rozmazání hranice mezi informací a propagandou.
Indická vláda zablokovala více než 8 000 účtů, včetně těch patřících novinářům a zahraničním médiím. Pákistán naopak zrušil zákaz přístupu na X, aby mohl šířit svůj oficiální výklad událostí.
Obě vlády pochopily, že v moderním konfliktu je ovládnutí digitálního narativu stejně důležité jako ovládnutí území. Propaganda se stala personalizovanou, bleskovou a všudypřítomnou. Ověřovatelé faktů sice pracovali naplno, ale nedokázali držet krok s lavinou lží.
Sociální média proměnila válku v zábavu. Patrioti sdíleli memy s hudbou a editované záběry výbuchů, složité geopolitické vztahy se smrskly do několika obrázků. Konflikt se stal obsahovým formátem.
Největší digitální armádu tvořili obyčejní lidé – příslušníci střední třídy, kteří jinak nebyli politicky aktivní. Nyní však našli smysl v online patriotismu. Nebylo třeba rozumět mezinárodní politice. Stačilo se rozhořčit. Post na Instagramu nebo komentář na Facebooku se stal formou občanského odporu.
Empatie a umírněnost začaly být vnímány jako zrada. Vdova po námořním důstojníkovi, který padl při útoku v Pahalgamu, byla napadena za to, že vyzývala k mezikomunitnímu smíru. Indický diplomat, který oznámil příměří, byl na sociálních sítích osočován z vlastizrady.
Vlivní uživatelé otevřeně vyzývali ke šíření nepravdivých zpráv jako ke „vlastenecké povinnosti“. Lež se stala formou obrany.
Nezávislá média jako The Wire nebo Maktoob Media byla blokována. V Kašmíru byli zatýkáni novináři, kteří se pokusili nabídnout vyvážený pohled. Z oficiálního narativu se stala jediná povolená pravda – a ta žila z dezinformací.
I když bylo dosaženo příměří a vojenské akce utichly, digitální válka pokračuje. Ve vláknech komentářů, ve zhlédnutých příspěvcích, v připravených AI nástrojích k šíření budoucích kampaní.
Sociální sítě se staly digitálním arzenálem. Eroze důvěry v instituce, média i samotnou pravdu je hluboká a trvalá. Pokud lze realitu tak snadno nahradit viralitou, jak může demokracie přežít?
Digitální éra zásadně proměnila náš vztah k válce i k vlastenectví. Každý občan se může stát vojákem – stačí mu mobil a přístup k síti. Mezi skutečností a algoritmickou iluzí se ztrácí rozdíl.
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.
