Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Hegseth je v současné době pod drobnohledem kvůli útoku z 2. září na loď údajně převážející drogy v Karibiku. Přeživší prvního úderu na plavidlo byli prý zabiti při druhém úderu následujícím po ústním rozkazu od Hegsetha „zabít všechny“. Ministr tato nařčení popřel a nadále se těší podpoře prezidenta Donalda Trumpa. Někteří američtí senátoři ovšem připustili možnost, že ministr obrany spáchal válečný zločin.
V knize The War on Warriors Hegseth popisuje příhodu z právní instruktáže na začátku jeho služby v Iráku, kde vojákům pod svým velením řekl, aby ignorovali pokyny od právníka vojenské soudní služby (JAG) ohledně pravidel nasazení. Hegseth se v textu vyjadřuje k JAG právníkům s despektem a tvrdí, že tráví více času stíháním amerických vojáků než dopadením „padouchů“. Jako příklad uvádí právní pokyn, podle kterého by se nemělo střílet na nepřítele držícího granátomet RPG, dokud granátomet nepředstavuje hrozbu, tedy dokud není namířen s úmyslem střílet.
Po takové instruktáži Hegseth dle svých slov shromáždil svou četu a nařídil jim, aby takový „nesmysl“ ignorovali. „Pánové, pokud uvidíte nepřítele, o kterém se domníváte, že představuje hrozbu, zaútočte a zničte hrozbu. To je nesmyslné pravidlo, které někoho zabije. A já vám kryji záda – stejně jako náš velitel. My se vrátíme domů, nepřítel ne,“ napsal Hegseth ve své knize.
Hegseth v knize zpochybňuje celou strukturu válečného práva. Argumentuje, že pokud jsou „naši válečníci“ nuceni dodržovat pravidla a obětovat další životy jen proto, aby se „mezinárodní tribunály cítily lépe“, je lepší vyhrávat války podle vlastních pravidel. Během prvního Trumpova funkčního období Hegseth úspěšně lobboval za udělení milosti dvěma armádním důstojníkům a zrušení disciplinárních opatření pro příslušníka Navy Seal, kteří byli obviněni nebo odsouzeni za válečné zločiny.
Profesor David M. Crane, bývalý hlavní žalobce Zvláštního soudu OSN pro Sierru Leone a armádní veterán, však zdůraznil, že dodržování pravidel nasazení je klíčové. Podle něj ti, kdo pravidla poruší, by měli čelit sankcím, a to až po vrchol velení. Crane odmítl Hegsethovo tvrzení o antagonismu mezi právníky JAG a vojáky, a uvedl, že právníci jsou vojáci, kteří dbají na dodržování válečného práva a chrání vojáky před jeho porušením.
Ve stejné pasáži, kde Hegseth popisuje svou anekdotu, chválí svého tehdejšího velitele, plukovníka ve výslužbě Michaela Steelea, kterého označil za „certifikovaného drsňáka“. Steele byl později pokárán za svou roli v incidentu, při kterém byli neozbrojení Iráčané zabiti americkými vojáky. Steele v roce 2006 údajně nařídil vojákům při razii „zabít všechny muže ve vojenském věku“. Následně byl Steele formálně pokárán za vydání nevhodných rozkazů, což fakticky ukončilo jeho kariéru a zablokovalo další povýšení.
Profesor Crane k tomu řekl, že taková mentalita je nežádoucí a že Steele byl „zcela mimo hranice“. Dodal, že Hegsethův pohled na věc ukazuje „myšlení tohoto ministra obrany“: „zabijte je všechny a Bůh si je přebere.“
V knize Hegseth dále ventiluje obecné stížnosti na právní omezení vojáků v boji. Píše, že Američané posílají vojáky do boje, a pak „zpochybňují způsob, jakým bojují“. Podle něj by měli být „nejvíce nemilosrdní“ a „nejvíce zdrcující létalí“, aby zlomili vůli nepřítele. Hegseth volá po virtuální beztrestnosti pro sloužící vojáky a tvrdí, že pokud vojáci udělají chyby, měli by získat „převážnou výhodu pochybnosti“. Crane varoval, že takové milosti „znehodnocují profesi“ a že profesionálové v amerických ozbrojených silách jsou „rozhořčeni a v rozpacích“, protože věří v oddělení od politiky a ve dodržování zákona.
Státy Evropské unie se ani po třech dnech intenzivních jednání nedokázaly shodnout na podobě nového, v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Kvůli chybějící dohodě museli velvyslanci členských zemí přistoupit k dočasnému zmrazení cenového stropu na ruskou ropu o další týden, aby zabránili jeho automatickému zvýšení. Současný limit ve výši 44,10 dolaru za barel tak zůstane v platnosti minimálně do 23. července. Další jednání, které by mělo patovou situaci vyřešit, je naplánováno na 22. července pod vedením irského předsednictví.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.