Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Hegseth je v současné době pod drobnohledem kvůli útoku z 2. září na loď údajně převážející drogy v Karibiku. Přeživší prvního úderu na plavidlo byli prý zabiti při druhém úderu následujícím po ústním rozkazu od Hegsetha „zabít všechny“. Ministr tato nařčení popřel a nadále se těší podpoře prezidenta Donalda Trumpa. Někteří američtí senátoři ovšem připustili možnost, že ministr obrany spáchal válečný zločin.
V knize The War on Warriors Hegseth popisuje příhodu z právní instruktáže na začátku jeho služby v Iráku, kde vojákům pod svým velením řekl, aby ignorovali pokyny od právníka vojenské soudní služby (JAG) ohledně pravidel nasazení. Hegseth se v textu vyjadřuje k JAG právníkům s despektem a tvrdí, že tráví více času stíháním amerických vojáků než dopadením „padouchů“. Jako příklad uvádí právní pokyn, podle kterého by se nemělo střílet na nepřítele držícího granátomet RPG, dokud granátomet nepředstavuje hrozbu, tedy dokud není namířen s úmyslem střílet.
Po takové instruktáži Hegseth dle svých slov shromáždil svou četu a nařídil jim, aby takový „nesmysl“ ignorovali. „Pánové, pokud uvidíte nepřítele, o kterém se domníváte, že představuje hrozbu, zaútočte a zničte hrozbu. To je nesmyslné pravidlo, které někoho zabije. A já vám kryji záda – stejně jako náš velitel. My se vrátíme domů, nepřítel ne,“ napsal Hegseth ve své knize.
Hegseth v knize zpochybňuje celou strukturu válečného práva. Argumentuje, že pokud jsou „naši válečníci“ nuceni dodržovat pravidla a obětovat další životy jen proto, aby se „mezinárodní tribunály cítily lépe“, je lepší vyhrávat války podle vlastních pravidel. Během prvního Trumpova funkčního období Hegseth úspěšně lobboval za udělení milosti dvěma armádním důstojníkům a zrušení disciplinárních opatření pro příslušníka Navy Seal, kteří byli obviněni nebo odsouzeni za válečné zločiny.
Profesor David M. Crane, bývalý hlavní žalobce Zvláštního soudu OSN pro Sierru Leone a armádní veterán, však zdůraznil, že dodržování pravidel nasazení je klíčové. Podle něj ti, kdo pravidla poruší, by měli čelit sankcím, a to až po vrchol velení. Crane odmítl Hegsethovo tvrzení o antagonismu mezi právníky JAG a vojáky, a uvedl, že právníci jsou vojáci, kteří dbají na dodržování válečného práva a chrání vojáky před jeho porušením.
Ve stejné pasáži, kde Hegseth popisuje svou anekdotu, chválí svého tehdejšího velitele, plukovníka ve výslužbě Michaela Steelea, kterého označil za „certifikovaného drsňáka“. Steele byl později pokárán za svou roli v incidentu, při kterém byli neozbrojení Iráčané zabiti americkými vojáky. Steele v roce 2006 údajně nařídil vojákům při razii „zabít všechny muže ve vojenském věku“. Následně byl Steele formálně pokárán za vydání nevhodných rozkazů, což fakticky ukončilo jeho kariéru a zablokovalo další povýšení.
Profesor Crane k tomu řekl, že taková mentalita je nežádoucí a že Steele byl „zcela mimo hranice“. Dodal, že Hegsethův pohled na věc ukazuje „myšlení tohoto ministra obrany“: „zabijte je všechny a Bůh si je přebere.“
V knize Hegseth dále ventiluje obecné stížnosti na právní omezení vojáků v boji. Píše, že Američané posílají vojáky do boje, a pak „zpochybňují způsob, jakým bojují“. Podle něj by měli být „nejvíce nemilosrdní“ a „nejvíce zdrcující létalí“, aby zlomili vůli nepřítele. Hegseth volá po virtuální beztrestnosti pro sloužící vojáky a tvrdí, že pokud vojáci udělají chyby, měli by získat „převážnou výhodu pochybnosti“. Crane varoval, že takové milosti „znehodnocují profesi“ a že profesionálové v amerických ozbrojených silách jsou „rozhořčeni a v rozpacích“, protože věří v oddělení od politiky a ve dodržování zákona.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.