Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Hegseth je v současné době pod drobnohledem kvůli útoku z 2. září na loď údajně převážející drogy v Karibiku. Přeživší prvního úderu na plavidlo byli prý zabiti při druhém úderu následujícím po ústním rozkazu od Hegsetha „zabít všechny“. Ministr tato nařčení popřel a nadále se těší podpoře prezidenta Donalda Trumpa. Někteří američtí senátoři ovšem připustili možnost, že ministr obrany spáchal válečný zločin.
V knize The War on Warriors Hegseth popisuje příhodu z právní instruktáže na začátku jeho služby v Iráku, kde vojákům pod svým velením řekl, aby ignorovali pokyny od právníka vojenské soudní služby (JAG) ohledně pravidel nasazení. Hegseth se v textu vyjadřuje k JAG právníkům s despektem a tvrdí, že tráví více času stíháním amerických vojáků než dopadením „padouchů“. Jako příklad uvádí právní pokyn, podle kterého by se nemělo střílet na nepřítele držícího granátomet RPG, dokud granátomet nepředstavuje hrozbu, tedy dokud není namířen s úmyslem střílet.
Po takové instruktáži Hegseth dle svých slov shromáždil svou četu a nařídil jim, aby takový „nesmysl“ ignorovali. „Pánové, pokud uvidíte nepřítele, o kterém se domníváte, že představuje hrozbu, zaútočte a zničte hrozbu. To je nesmyslné pravidlo, které někoho zabije. A já vám kryji záda – stejně jako náš velitel. My se vrátíme domů, nepřítel ne,“ napsal Hegseth ve své knize.
Hegseth v knize zpochybňuje celou strukturu válečného práva. Argumentuje, že pokud jsou „naši válečníci“ nuceni dodržovat pravidla a obětovat další životy jen proto, aby se „mezinárodní tribunály cítily lépe“, je lepší vyhrávat války podle vlastních pravidel. Během prvního Trumpova funkčního období Hegseth úspěšně lobboval za udělení milosti dvěma armádním důstojníkům a zrušení disciplinárních opatření pro příslušníka Navy Seal, kteří byli obviněni nebo odsouzeni za válečné zločiny.
Profesor David M. Crane, bývalý hlavní žalobce Zvláštního soudu OSN pro Sierru Leone a armádní veterán, však zdůraznil, že dodržování pravidel nasazení je klíčové. Podle něj ti, kdo pravidla poruší, by měli čelit sankcím, a to až po vrchol velení. Crane odmítl Hegsethovo tvrzení o antagonismu mezi právníky JAG a vojáky, a uvedl, že právníci jsou vojáci, kteří dbají na dodržování válečného práva a chrání vojáky před jeho porušením.
Ve stejné pasáži, kde Hegseth popisuje svou anekdotu, chválí svého tehdejšího velitele, plukovníka ve výslužbě Michaela Steelea, kterého označil za „certifikovaného drsňáka“. Steele byl později pokárán za svou roli v incidentu, při kterém byli neozbrojení Iráčané zabiti americkými vojáky. Steele v roce 2006 údajně nařídil vojákům při razii „zabít všechny muže ve vojenském věku“. Následně byl Steele formálně pokárán za vydání nevhodných rozkazů, což fakticky ukončilo jeho kariéru a zablokovalo další povýšení.
Profesor Crane k tomu řekl, že taková mentalita je nežádoucí a že Steele byl „zcela mimo hranice“. Dodal, že Hegsethův pohled na věc ukazuje „myšlení tohoto ministra obrany“: „zabijte je všechny a Bůh si je přebere.“
V knize Hegseth dále ventiluje obecné stížnosti na právní omezení vojáků v boji. Píše, že Američané posílají vojáky do boje, a pak „zpochybňují způsob, jakým bojují“. Podle něj by měli být „nejvíce nemilosrdní“ a „nejvíce zdrcující létalí“, aby zlomili vůli nepřítele. Hegseth volá po virtuální beztrestnosti pro sloužící vojáky a tvrdí, že pokud vojáci udělají chyby, měli by získat „převážnou výhodu pochybnosti“. Crane varoval, že takové milosti „znehodnocují profesi“ a že profesionálové v amerických ozbrojených silách jsou „rozhořčeni a v rozpacích“, protože věří v oddělení od politiky a ve dodržování zákona.
Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.
Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.
V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ohradil proti tvrzení Donalda Trumpa, že Kyjev brzdí ukončení válečného konfliktu. Ve svém večerním projevu zdůraznil, že Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou pro mír. Reagoval tak na slova amerického prezidenta, který na otázku, proč diplomatická jednání dosud neuspěla, odpověděl stroze jménem ukrajinského lídra. Trump navíc dodal, že zatímco Vladimir Putin je prý připraven k dohodě, Kyjev se k ní staví váhavě.
Bílý dům dal jasně najevo, že přítomnost evropských vojáků v Grónsku nijak neovlivní záměr Donalda Trumpa získat tento strategický arktický ostrov pod americkou kontrolu. Mluvčí Karoline Leavittová prohlásila, že nasazení jednotek z Evropy nemá na prezidentovo rozhodování žádný dopad a nijak nemění jeho cíl ostrov ovládnout. Podle Washingtonu jde o nutný krok k ochraně území, kterému údajně hrozí pád do rukou Ruska nebo Číny.
Íránský režim se po brutálním zásahu proti celostátním protestům, které si podle lidskoprávních organizací vyžádaly tisíce obětí, ocitl pod extrémním mezinárodním tlakem. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) sice vlna nepokojů v posledních dnech mírně opadla, ale situace zůstává výbušná. Masivní nasazení bezpečnostních složek je pro Teherán dlouhodobě neudržitelné, a jakmile se vojáci stáhnou z ulic, hrozí okamžité obnovení demonstrací.
Diplomatické napětí mezi Kodaní a Washingtonem ohledně budoucnosti Grónska nabírá na obrátkách. Po středečním setkání dánských a grónských ministrů s americkým viceprezidentem JD Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem byla ohlášena vznikající pracovní skupina. Zatímco evropská strana ji vnímá jako platformu pro řešení „zásadních neshod“, Bílý dům interpretuje její účel zcela odlišně.
Spekulace o vážném zdravotním stavu čečenského vůdce Ramzana Kadyrova opět nabývají na síle. Podle nejnovějších zpráv ukrajinské rozvědky trpí devětačtyřicetiletý „silák z Grozného“ selháním ledvin a je odkázán na dialýzu. Ačkoliv byl Kadyrov v minulosti prohlášen za mrtvého či umírajícího již několikrát, současná vlna informací přichází v kritickém momentu, kdy ruská invaze na Ukrajinu vstupuje do svého pátého roku a Kreml si nemůže dovolit nestabilitu na svém neklidném jihu.
Evropská unie zvažuje zásadní reformu procesu rozšiřování, která by umožnila novým členům vstoupit do bloku dříve, ovšem za cenu dočasného omezení jejich hlasovacích práv. Tento návrh na vytvoření „dvourychlostní EU“ vyvolal mezi kandidátskými zeměmi vlnu rozporuplných reakcí a rozdělil je na dva tábory. Zatímco některé země jsou ochotny se vlivu vzdát výměnou za ekonomické výhody, jiné trvají na plnohodnotném partnerství.
Kanadský premiér Mark Carney během své historické návštěvy Pekingu oznámil navázání „nového strategického partnerství“ s Čínou. Při pátečním setkání s prezidentem Si Ťin-pchingem v Velké síni lidu zdůraznil, že obě země musí reagovat na „novou globální realitu“. Jde o první cestu kanadského lídra do Číny po osmi letech, která signalizuje zásadní obrat v zahraniční politice Ottawy.