Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Hegseth je v současné době pod drobnohledem kvůli útoku z 2. září na loď údajně převážející drogy v Karibiku. Přeživší prvního úderu na plavidlo byli prý zabiti při druhém úderu následujícím po ústním rozkazu od Hegsetha „zabít všechny“. Ministr tato nařčení popřel a nadále se těší podpoře prezidenta Donalda Trumpa. Někteří američtí senátoři ovšem připustili možnost, že ministr obrany spáchal válečný zločin.
V knize The War on Warriors Hegseth popisuje příhodu z právní instruktáže na začátku jeho služby v Iráku, kde vojákům pod svým velením řekl, aby ignorovali pokyny od právníka vojenské soudní služby (JAG) ohledně pravidel nasazení. Hegseth se v textu vyjadřuje k JAG právníkům s despektem a tvrdí, že tráví více času stíháním amerických vojáků než dopadením „padouchů“. Jako příklad uvádí právní pokyn, podle kterého by se nemělo střílet na nepřítele držícího granátomet RPG, dokud granátomet nepředstavuje hrozbu, tedy dokud není namířen s úmyslem střílet.
Po takové instruktáži Hegseth dle svých slov shromáždil svou četu a nařídil jim, aby takový „nesmysl“ ignorovali. „Pánové, pokud uvidíte nepřítele, o kterém se domníváte, že představuje hrozbu, zaútočte a zničte hrozbu. To je nesmyslné pravidlo, které někoho zabije. A já vám kryji záda – stejně jako náš velitel. My se vrátíme domů, nepřítel ne,“ napsal Hegseth ve své knize.
Hegseth v knize zpochybňuje celou strukturu válečného práva. Argumentuje, že pokud jsou „naši válečníci“ nuceni dodržovat pravidla a obětovat další životy jen proto, aby se „mezinárodní tribunály cítily lépe“, je lepší vyhrávat války podle vlastních pravidel. Během prvního Trumpova funkčního období Hegseth úspěšně lobboval za udělení milosti dvěma armádním důstojníkům a zrušení disciplinárních opatření pro příslušníka Navy Seal, kteří byli obviněni nebo odsouzeni za válečné zločiny.
Profesor David M. Crane, bývalý hlavní žalobce Zvláštního soudu OSN pro Sierru Leone a armádní veterán, však zdůraznil, že dodržování pravidel nasazení je klíčové. Podle něj ti, kdo pravidla poruší, by měli čelit sankcím, a to až po vrchol velení. Crane odmítl Hegsethovo tvrzení o antagonismu mezi právníky JAG a vojáky, a uvedl, že právníci jsou vojáci, kteří dbají na dodržování válečného práva a chrání vojáky před jeho porušením.
Ve stejné pasáži, kde Hegseth popisuje svou anekdotu, chválí svého tehdejšího velitele, plukovníka ve výslužbě Michaela Steelea, kterého označil za „certifikovaného drsňáka“. Steele byl později pokárán za svou roli v incidentu, při kterém byli neozbrojení Iráčané zabiti americkými vojáky. Steele v roce 2006 údajně nařídil vojákům při razii „zabít všechny muže ve vojenském věku“. Následně byl Steele formálně pokárán za vydání nevhodných rozkazů, což fakticky ukončilo jeho kariéru a zablokovalo další povýšení.
Profesor Crane k tomu řekl, že taková mentalita je nežádoucí a že Steele byl „zcela mimo hranice“. Dodal, že Hegsethův pohled na věc ukazuje „myšlení tohoto ministra obrany“: „zabijte je všechny a Bůh si je přebere.“
V knize Hegseth dále ventiluje obecné stížnosti na právní omezení vojáků v boji. Píše, že Američané posílají vojáky do boje, a pak „zpochybňují způsob, jakým bojují“. Podle něj by měli být „nejvíce nemilosrdní“ a „nejvíce zdrcující létalí“, aby zlomili vůli nepřítele. Hegseth volá po virtuální beztrestnosti pro sloužící vojáky a tvrdí, že pokud vojáci udělají chyby, měli by získat „převážnou výhodu pochybnosti“. Crane varoval, že takové milosti „znehodnocují profesi“ a že profesionálové v amerických ozbrojených silách jsou „rozhořčeni a v rozpacích“, protože věří v oddělení od politiky a ve dodržování zákona.
Administrativa prezidenta Trumpa sice tvrdí, že její blokáda Hormuzského průlivu nese ovoce, když se devět lodí včetně čínského tankeru Rich Starry podřídilo rozkazům a obrátilo se, realita na místě však naznačuje jiný příběh. Zatímco se USA soustředí na okamžitý vojenský tlak, Írán si v tichosti buduje pozici, která mu zajistí kontrolu nad touto strategickou tepnou dlouho po skončení současného konfliktu.
Šestnáctiletá éra Viktora Orbána byla pro řadu britských pravicových politiků a akademiků nebývale štědrá. Maďarský režim, který se sám označoval za „neliberální demokracii“, systematicky budoval síť vlivných osobností v zahraničí, které za finanční podporu šířily jeho vidění světa. Drtivá porážka strany Fidesz v nedávných volbách však nyní hrozí, že tento tok peněz z Budapešti do rukou evropských populistů definitivně vyschne.
Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření desetidenního příměří mezi Izraelem a Libanonem, které vstoupilo v platnost v 17 hodin východoamerického času. Tento krok je vnímán jako zásadní diplomatický průlom, který má poskytnout potřebný prostor pro širší vyjednávání o míru v celém regionu. Klid zbraní má zastavit útoky na hnutí Hizballáh podporované Íránem, které si v Libanonu vyžádaly již přes dva tisíce obětí.
Donald Trump rozpoutal na své platformě Truth Social bezprecedentní slovní válku, která hluboce štěpí jeho vlastní politický tábor. Prezident se v sérii ostrých příspěvků nevybíravě pustil do dříve loajálních konzervativních ikon, jako jsou Tucker Carlson, Megyn Kelly, Candace Owens a Alex Jones. Důvodem je jejich narůstající kritika vojenské intervence v Íránu, kterou Trump zahájil navzdory svým předvolebním slibům o ukončení „nekonečných válek“.
Navzdory bouřlivé rétorice Donalda Trumpa a historicky nejhlubší politické krizi uvnitř Severoatlantické aliance zůstává NATO funkčním a v jádru pevným svazkem. Současné napětí, které vyvolalo americké vojenské tažení v Íránu a následné zablokování strategického Hormuzského průlivu, sice vážně otřásá vzájemnou důvěrou, ovšem k reálnému rozpadu spojenectví má Aliance podle odborníků stále daleko.
Vztah mezi italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se ještě nedávno zdál být pevným spojenectvím založeným na společné nacionalistické rétorice, prochází hlubokou krizí. Ještě před půl rokem v Šarm aš-Šajchu přijímala Meloniová Trumpovy poklony a usilovně pracovala na tom, aby se stala jeho hlavním evropským spojencem. Byla dokonce jedinou evropskou lídryní, která se zúčastnila jeho inaugurace, a neváhala jej navštívit v jeho soukromém sídle Mar-a-Lago na Floridě.
Spojené státy jsou připraveny udržovat námořní blokádu Íránu tak dlouho, jak bude zapotřebí. Na čtvrteční tiskové konferenci ve Washingtonu to prohlásil šéf Pentagonu Pete Hegseth spolu s předsedou sboru náčelníků štábů Danem Cainem. Podle Hegsetha USA momentálně doplňují své kapacity s „větší silou než kdy dříve“ a dávají íránskému režimu jasně na vybranou mezi řešením „po dobrém, nebo po zlém“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po masivním nočním útoku na ukrajinská města prohlásil, že Rusko si nezaslouží žádnou úlevu ani rušení sankcí. Noční nálety si vyžádaly 16 mrtvých a přibližně 100 zraněných, přičemž mezi oběťmi jsou i dvě dospívající děti. Zelenskyj zdůraznil, že Rusko sází výhradně na pokračování války, a proto musí být mezinárodní odpověď stejně důrazná, včetně využití všech dostupných prostředků k obraně životů a vyvinutí maximálního tlaku na dosažení míru.
Fotbaloví fanoušci, kteří se chystají na letošní mistrovství světa v USA, čelí nečekaně vysokým nákladům na dopravu. Guvernérka státu New Jersey Mikie Sherrillová ostře zkritizovala federaci FIFA za to, že odmítá dotovat přepravu příznivců ke stadionům. Podle aktuálních informací by totiž zpáteční jízdenka z newyorského nádraží Penn Station ke stadionu MetLife v New Jersey mohla vyjít na více než 100 dolarů (2000 korun).
Rozhodnutí Trumpovy administrativy zavést námořní blokádu Hormuzského průlivu posunulo napětí v Perském zálivu na novou, nebezpečnější úroveň. Tento krok, oznámený po krachu jednání o příměří z 11. dubna, není jen úderem proti Íránu, ale představuje zásadní výzvu pro Peking. Čína je totiž v posledních letech hlavním odběratelem íránské ropy a jednou z mála zemí, jejichž lodě dosud proplouvaly průlivem bez větších potíží.
Maďarští voliči v nedávných volbách zasadili tvrdou ránu šestnáctileté éře Viktora Orbána. Vítězství jeho někdejšího spojence Pétera Magyara a jeho strany Tisza (Respekt a svoboda) je natolik drtivé, že v parlamentu získala ústavní většinu. Tento výsledek znamená zásadní obrat pro zemi, která se pod Orbánovým vedením stala symbolem takzvané iliberální demokracie.