Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.
Vysoce postavený úředník obeznámený s jednáním pro Politico uvedl, že Ukrajinci obecně získali dojem, že se Američané snaží obejít prezidenta Volodymyra Zelenského v konzultacích s Putinem, dohodnout se na něčem s ruskou stranou a až poté se vrátit k jednání s Kyjevem. Americká strana usiluje o finalizaci otázek území a bezpečnostních záruk, ačkoli Kyjev již dříve prohlásil, že konečné rozhodnutí o jakýchkoli územních záležitostech náleží výhradně Zelenskému. Zdroj poznamenal, že Američané chtějí mít vše kompletně dohodnuto, aby to mohli prezentovat Moskvě.
Ukrajinskou delegaci na Floridě vedl tajemník Rady národní bezpečnosti Rustem Umerov, jelikož Zelenskyj se jednání neúčastnil. Americkou stranu zastupovali Steve Witkoff, ministr zahraničí Marco Rubio a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner.
Obě strany byly v oficiálních prohlášeních velmi diplomatické. Rubio, který vedl americkou delegaci, hovořil o významném pokroku dosaženém během posledních týdnů, včetně jednání v Ženevě. Zdůraznil, že cílem není jen konec války, ale především její ukončení tak, aby Ukrajina zůstala suverénní, nezávislá a měla příležitost k reálné prosperitě. Umerov na oplátku vyjádřil vděčnost USA za jejich desetiměsíční úsilí o ukončení války a poděkoval Washingtonu za to, že „slyší Ukrajinu“.
Hlavním úkolem ukrajinské delegace však bylo zjistit, zda jim jsou konečně sdělovány všechny informace, uvedl úředník obeznámený s jednáním. Minulý týden se objevily nahrávky, které ukázaly, že Witkoff v hovorech s nejvyššími ruskými představiteli naznačoval Moskvě, jak nejlépe jednat s Trumpem, aby americký prezident podpořil navrhované ruské řešení války. Trump později tyto kontakty obhajoval.
Tato odhalení následovala poté, co USA Kyjevu předložily 28bodový mírový plán, který byl pro Ukrajinu hluboce nepřijatelný, a snažily se na ni tlačit k agresivnímu termínu přijetí. Následná jednání v Ženevě, za účasti evropských, ukrajinských a amerických vyjednavačů, vedla k aktualizovanému plánu s devatenácti body, který je pro Kyjev přijatelnější. Rusko tento revidovaný plán obdrželo a slíbilo, že jej „prostuduje“.
Umerov po nedělních rozhovorech s novináři zopakoval vděčnost Američanům za „produktivní a úspěšné setkání“. Rubio dodal, že situace je „delikátní, komplikovaná“ a že v rovnici je mnoho proměnných. Připomněl, že součástí řešení musí být i „další strana“, tedy Rusko, s níž bude Witkoff jednat v Moskvě koncem týdne.
Schůzka mezi Putinem a Witkoffem je plánována na úterý, a Moskva zatím nehodlá zveřejňovat detaily. Původní americký návrh měl zahrnovat územní ústupky Ukrajiny a omezení její armády, ale revidovaný plán po jednáních v Ženevě se snaží více reflektovat klíčové ukrajinské priority.
Evropští političtí představitelé a špičkové technologické firmy začínají ustupovat od snahy vyvinout vlastní pokročilé modely umělé inteligence, které by mohly konkurovat americkým či čínským systémům. Místo toho se unijní strategie radikálně mění a novým hlavním mottem se stává podpora širšího praktického nasazení již existujících technologií v průmyslu a podnikové sféře, píše Politico.
Indonésie se v současnosti potýká s nejhorší sezónou lesních požárů za poslední desetiletí, což má za následek šíření toxického smogu, který dusí miliony obyvatel v regionu. Kvalita ovzduší na ostrovech Kalimantan a Sumatra dosáhla nebezpečných hodnot a obloha se zbarvila do výstražných tónů. Hnojení a rozsáhlé vypalování vegetace navíc překročilo hranice státu, přičemž hustý opar zahalil singapurské panorama a v Malajsii vynutil uzavření některých škol.
Papež Lev XIV. podstoupil v římské nemocnici Gemelli úspěšnou operaci, při níž mu byl odstraněn dolní lalok pravé plíce. Jak uvedl Vatikán v oficiálním lékařském bulletinu, zákrok následoval po diagnóze plicního adenokarcinomu, který byl u hlavy katolické církve odhalen během preventivních vyšetření.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.