Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.
Vysoce postavený úředník obeznámený s jednáním pro Politico uvedl, že Ukrajinci obecně získali dojem, že se Američané snaží obejít prezidenta Volodymyra Zelenského v konzultacích s Putinem, dohodnout se na něčem s ruskou stranou a až poté se vrátit k jednání s Kyjevem. Americká strana usiluje o finalizaci otázek území a bezpečnostních záruk, ačkoli Kyjev již dříve prohlásil, že konečné rozhodnutí o jakýchkoli územních záležitostech náleží výhradně Zelenskému. Zdroj poznamenal, že Američané chtějí mít vše kompletně dohodnuto, aby to mohli prezentovat Moskvě.
Ukrajinskou delegaci na Floridě vedl tajemník Rady národní bezpečnosti Rustem Umerov, jelikož Zelenskyj se jednání neúčastnil. Americkou stranu zastupovali Steve Witkoff, ministr zahraničí Marco Rubio a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner.
Obě strany byly v oficiálních prohlášeních velmi diplomatické. Rubio, který vedl americkou delegaci, hovořil o významném pokroku dosaženém během posledních týdnů, včetně jednání v Ženevě. Zdůraznil, že cílem není jen konec války, ale především její ukončení tak, aby Ukrajina zůstala suverénní, nezávislá a měla příležitost k reálné prosperitě. Umerov na oplátku vyjádřil vděčnost USA za jejich desetiměsíční úsilí o ukončení války a poděkoval Washingtonu za to, že „slyší Ukrajinu“.
Hlavním úkolem ukrajinské delegace však bylo zjistit, zda jim jsou konečně sdělovány všechny informace, uvedl úředník obeznámený s jednáním. Minulý týden se objevily nahrávky, které ukázaly, že Witkoff v hovorech s nejvyššími ruskými představiteli naznačoval Moskvě, jak nejlépe jednat s Trumpem, aby americký prezident podpořil navrhované ruské řešení války. Trump později tyto kontakty obhajoval.
Tato odhalení následovala poté, co USA Kyjevu předložily 28bodový mírový plán, který byl pro Ukrajinu hluboce nepřijatelný, a snažily se na ni tlačit k agresivnímu termínu přijetí. Následná jednání v Ženevě, za účasti evropských, ukrajinských a amerických vyjednavačů, vedla k aktualizovanému plánu s devatenácti body, který je pro Kyjev přijatelnější. Rusko tento revidovaný plán obdrželo a slíbilo, že jej „prostuduje“.
Umerov po nedělních rozhovorech s novináři zopakoval vděčnost Američanům za „produktivní a úspěšné setkání“. Rubio dodal, že situace je „delikátní, komplikovaná“ a že v rovnici je mnoho proměnných. Připomněl, že součástí řešení musí být i „další strana“, tedy Rusko, s níž bude Witkoff jednat v Moskvě koncem týdne.
Schůzka mezi Putinem a Witkoffem je plánována na úterý, a Moskva zatím nehodlá zveřejňovat detaily. Původní americký návrh měl zahrnovat územní ústupky Ukrajiny a omezení její armády, ale revidovaný plán po jednáních v Ženevě se snaží více reflektovat klíčové ukrajinské priority.
Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.
Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.
V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ohradil proti tvrzení Donalda Trumpa, že Kyjev brzdí ukončení válečného konfliktu. Ve svém večerním projevu zdůraznil, že Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou pro mír. Reagoval tak na slova amerického prezidenta, který na otázku, proč diplomatická jednání dosud neuspěla, odpověděl stroze jménem ukrajinského lídra. Trump navíc dodal, že zatímco Vladimir Putin je prý připraven k dohodě, Kyjev se k ní staví váhavě.
Bílý dům dal jasně najevo, že přítomnost evropských vojáků v Grónsku nijak neovlivní záměr Donalda Trumpa získat tento strategický arktický ostrov pod americkou kontrolu. Mluvčí Karoline Leavittová prohlásila, že nasazení jednotek z Evropy nemá na prezidentovo rozhodování žádný dopad a nijak nemění jeho cíl ostrov ovládnout. Podle Washingtonu jde o nutný krok k ochraně území, kterému údajně hrozí pád do rukou Ruska nebo Číny.
Íránský režim se po brutálním zásahu proti celostátním protestům, které si podle lidskoprávních organizací vyžádaly tisíce obětí, ocitl pod extrémním mezinárodním tlakem. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) sice vlna nepokojů v posledních dnech mírně opadla, ale situace zůstává výbušná. Masivní nasazení bezpečnostních složek je pro Teherán dlouhodobě neudržitelné, a jakmile se vojáci stáhnou z ulic, hrozí okamžité obnovení demonstrací.
Diplomatické napětí mezi Kodaní a Washingtonem ohledně budoucnosti Grónska nabírá na obrátkách. Po středečním setkání dánských a grónských ministrů s americkým viceprezidentem JD Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem byla ohlášena vznikající pracovní skupina. Zatímco evropská strana ji vnímá jako platformu pro řešení „zásadních neshod“, Bílý dům interpretuje její účel zcela odlišně.
Spekulace o vážném zdravotním stavu čečenského vůdce Ramzana Kadyrova opět nabývají na síle. Podle nejnovějších zpráv ukrajinské rozvědky trpí devětačtyřicetiletý „silák z Grozného“ selháním ledvin a je odkázán na dialýzu. Ačkoliv byl Kadyrov v minulosti prohlášen za mrtvého či umírajícího již několikrát, současná vlna informací přichází v kritickém momentu, kdy ruská invaze na Ukrajinu vstupuje do svého pátého roku a Kreml si nemůže dovolit nestabilitu na svém neklidném jihu.
Evropská unie zvažuje zásadní reformu procesu rozšiřování, která by umožnila novým členům vstoupit do bloku dříve, ovšem za cenu dočasného omezení jejich hlasovacích práv. Tento návrh na vytvoření „dvourychlostní EU“ vyvolal mezi kandidátskými zeměmi vlnu rozporuplných reakcí a rozdělil je na dva tábory. Zatímco některé země jsou ochotny se vlivu vzdát výměnou za ekonomické výhody, jiné trvají na plnohodnotném partnerství.
Kanadský premiér Mark Carney během své historické návštěvy Pekingu oznámil navázání „nového strategického partnerství“ s Čínou. Při pátečním setkání s prezidentem Si Ťin-pchingem v Velké síni lidu zdůraznil, že obě země musí reagovat na „novou globální realitu“. Jde o první cestu kanadského lídra do Číny po osmi letech, která signalizuje zásadní obrat v zahraniční politice Ottawy.