Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.
Vysoce postavený úředník obeznámený s jednáním pro Politico uvedl, že Ukrajinci obecně získali dojem, že se Američané snaží obejít prezidenta Volodymyra Zelenského v konzultacích s Putinem, dohodnout se na něčem s ruskou stranou a až poté se vrátit k jednání s Kyjevem. Americká strana usiluje o finalizaci otázek území a bezpečnostních záruk, ačkoli Kyjev již dříve prohlásil, že konečné rozhodnutí o jakýchkoli územních záležitostech náleží výhradně Zelenskému. Zdroj poznamenal, že Američané chtějí mít vše kompletně dohodnuto, aby to mohli prezentovat Moskvě.
Ukrajinskou delegaci na Floridě vedl tajemník Rady národní bezpečnosti Rustem Umerov, jelikož Zelenskyj se jednání neúčastnil. Americkou stranu zastupovali Steve Witkoff, ministr zahraničí Marco Rubio a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner.
Obě strany byly v oficiálních prohlášeních velmi diplomatické. Rubio, který vedl americkou delegaci, hovořil o významném pokroku dosaženém během posledních týdnů, včetně jednání v Ženevě. Zdůraznil, že cílem není jen konec války, ale především její ukončení tak, aby Ukrajina zůstala suverénní, nezávislá a měla příležitost k reálné prosperitě. Umerov na oplátku vyjádřil vděčnost USA za jejich desetiměsíční úsilí o ukončení války a poděkoval Washingtonu za to, že „slyší Ukrajinu“.
Hlavním úkolem ukrajinské delegace však bylo zjistit, zda jim jsou konečně sdělovány všechny informace, uvedl úředník obeznámený s jednáním. Minulý týden se objevily nahrávky, které ukázaly, že Witkoff v hovorech s nejvyššími ruskými představiteli naznačoval Moskvě, jak nejlépe jednat s Trumpem, aby americký prezident podpořil navrhované ruské řešení války. Trump později tyto kontakty obhajoval.
Tato odhalení následovala poté, co USA Kyjevu předložily 28bodový mírový plán, který byl pro Ukrajinu hluboce nepřijatelný, a snažily se na ni tlačit k agresivnímu termínu přijetí. Následná jednání v Ženevě, za účasti evropských, ukrajinských a amerických vyjednavačů, vedla k aktualizovanému plánu s devatenácti body, který je pro Kyjev přijatelnější. Rusko tento revidovaný plán obdrželo a slíbilo, že jej „prostuduje“.
Umerov po nedělních rozhovorech s novináři zopakoval vděčnost Američanům za „produktivní a úspěšné setkání“. Rubio dodal, že situace je „delikátní, komplikovaná“ a že v rovnici je mnoho proměnných. Připomněl, že součástí řešení musí být i „další strana“, tedy Rusko, s níž bude Witkoff jednat v Moskvě koncem týdne.
Schůzka mezi Putinem a Witkoffem je plánována na úterý, a Moskva zatím nehodlá zveřejňovat detaily. Původní americký návrh měl zahrnovat územní ústupky Ukrajiny a omezení její armády, ale revidovaný plán po jednáních v Ženevě se snaží více reflektovat klíčové ukrajinské priority.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.