Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.
Vysoce postavený úředník obeznámený s jednáním pro Politico uvedl, že Ukrajinci obecně získali dojem, že se Američané snaží obejít prezidenta Volodymyra Zelenského v konzultacích s Putinem, dohodnout se na něčem s ruskou stranou a až poté se vrátit k jednání s Kyjevem. Americká strana usiluje o finalizaci otázek území a bezpečnostních záruk, ačkoli Kyjev již dříve prohlásil, že konečné rozhodnutí o jakýchkoli územních záležitostech náleží výhradně Zelenskému. Zdroj poznamenal, že Američané chtějí mít vše kompletně dohodnuto, aby to mohli prezentovat Moskvě.
Ukrajinskou delegaci na Floridě vedl tajemník Rady národní bezpečnosti Rustem Umerov, jelikož Zelenskyj se jednání neúčastnil. Americkou stranu zastupovali Steve Witkoff, ministr zahraničí Marco Rubio a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner.
Obě strany byly v oficiálních prohlášeních velmi diplomatické. Rubio, který vedl americkou delegaci, hovořil o významném pokroku dosaženém během posledních týdnů, včetně jednání v Ženevě. Zdůraznil, že cílem není jen konec války, ale především její ukončení tak, aby Ukrajina zůstala suverénní, nezávislá a měla příležitost k reálné prosperitě. Umerov na oplátku vyjádřil vděčnost USA za jejich desetiměsíční úsilí o ukončení války a poděkoval Washingtonu za to, že „slyší Ukrajinu“.
Hlavním úkolem ukrajinské delegace však bylo zjistit, zda jim jsou konečně sdělovány všechny informace, uvedl úředník obeznámený s jednáním. Minulý týden se objevily nahrávky, které ukázaly, že Witkoff v hovorech s nejvyššími ruskými představiteli naznačoval Moskvě, jak nejlépe jednat s Trumpem, aby americký prezident podpořil navrhované ruské řešení války. Trump později tyto kontakty obhajoval.
Tato odhalení následovala poté, co USA Kyjevu předložily 28bodový mírový plán, který byl pro Ukrajinu hluboce nepřijatelný, a snažily se na ni tlačit k agresivnímu termínu přijetí. Následná jednání v Ženevě, za účasti evropských, ukrajinských a amerických vyjednavačů, vedla k aktualizovanému plánu s devatenácti body, který je pro Kyjev přijatelnější. Rusko tento revidovaný plán obdrželo a slíbilo, že jej „prostuduje“.
Umerov po nedělních rozhovorech s novináři zopakoval vděčnost Američanům za „produktivní a úspěšné setkání“. Rubio dodal, že situace je „delikátní, komplikovaná“ a že v rovnici je mnoho proměnných. Připomněl, že součástí řešení musí být i „další strana“, tedy Rusko, s níž bude Witkoff jednat v Moskvě koncem týdne.
Schůzka mezi Putinem a Witkoffem je plánována na úterý, a Moskva zatím nehodlá zveřejňovat detaily. Původní americký návrh měl zahrnovat územní ústupky Ukrajiny a omezení její armády, ale revidovaný plán po jednáních v Ženevě se snaží více reflektovat klíčové ukrajinské priority.
Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu požádal o milost v rámci svého dlouhodobého procesu kvůli korupci, čímž vyvolal poplach u svých kritiků, kteří v tom vidí snahu obejít právní stát. Netanjahu ve videozprávě uvedl, že současná „bezpečnostní a politická“ situace Izraele mu znemožňuje dostavovat se k soudu několikrát týdně. Jeho žádost o milost od izraelského prezidenta je zatím poslední zvrat v případu, který se táhne roky, a který by mohl mít významné dopady na izraelský právní systém a Netanjahuovu politickou budoucnost před nadcházejícími volbami.
Počet obětí záplav a sesuvů půdy na indonéském ostrově Sumatra vystoupal na 631, oznámila tamní katastrofická agentura. Z oblastí s vysokým rizikem byl evakuován jeden milion lidí. Silné monzunové deště a tropické cyklóny tento týden ničivě zasáhly některé části Asie, včetně Indonésie, Srí Lanky a jižního Thajska. V celém regionu si přírodní katastrofy vyžádaly více než 1 160 obětí, zničily infrastrukturu a zaplavily města.
Britská vláda ostře kritizovala průtahy v povolování vstupu humanitární pomoci do Pásma Gazy. Odsouzení přichází poté, co zásilka více než 1 100 stanů, které Spojené království do oblasti odeslalo, trvala déle než rok, než se dostala na místo. Ministryně zahraničí Yvette Cooper vyjádřila rovněž obavy, že se k obyvatelům navzdory příměří mezi Hamásem a Izraelem nedostala ani jiná pomoc financovaná Británií.
Vůdce Hongkongu prohlásil, že zajistí „spravedlnost“ v souvislosti s obrovským požárem, který minulý týden usmrtil více než sto padesát lidí. Úředníci města se zaměřují na stavební společnosti, které údajně použily nevyhovující síťovinu k obalení lešení na budovách. Počet zatčených osob v souvislosti s požárem, který se prohnal sedmi výškovými obytnými bloky a hořel téměř dva dny, se zvýšil na čtrnáct a úřady nevylučují další zatýkání.
Dobrodružství prezidenta Donalda Trumpa, jehož cílem je změna režimu ve Venezuele, se začíná proměňovat ve strategický, politický a právní chaos. Trump svolal na pondělní večer do Oválné pracovny vysoké představitele a poradce pro národní bezpečnost, aby určili další kroky v konfrontaci, která se mu vymkla z rukou jak v samotné, na ropu bohaté, ale chudé zemi, tak i ve Washingtonu.
Ozónová díra nad Antarktidou dosáhla letos nejmenší rozlohy a trvala nejkratší dobu od roku 2019. Oznámili to evropští vesmírní vědci, kteří toto zjištění označili za „uklidňující znamení“ probíhající obnovy ozónové vrstvy.
Od jara letošního roku se stal často skloňovaným tématem v mezinárodních debatách o budoucí podpoře Ukrajiny termín „bezpečnostní záruky“. Zajištění bezpečnosti Ukrajiny po uzavření příměří má být ústřední součástí mezinárodní angažovanosti v konfliktem zasažené zemi. Tento pojem je však v současné době často používán tak, že neřeší důležité politické a strategické problémy spojené s realizací těchto záruk.
V íránském hlavním městě Teheránu se zoufale modlí za déšť. Město, jehož metropolitní oblast obývá zhruba patnáct milionů lidí, se potýká s tak vážnou vodní krizí, že prezident Masoud Pezeshkian naznačil, že by obyvatelé mohli být nuceni k evakuaci. Prezident na začátku měsíce prohlásil, že pokud do prosince nezaprší, bude v Teheránu zavedeno přidělování vody. Pokud sucho potrvá, budou se muset obyvatelé „evakuovat“. Ačkoli mnozí experti považují evakuaci za nerealizovatelnou, Pezeshkianova slova odrážejí mimořádnou vážnost situace v zemi.
Rusko nadále varuje před zapojením Severoatlantické aliance do konfliktu na Ukrajině. Jeden z vysoce postavených důstojníků NATO však podle Sky News naznačuje, že aliance by mohla jít ještě dál a zvážit „preventivní úder“ jako formu „obranné akce“. Rusko na toto prohlášení reagovalo na začátku týdne, který je klíčový pro mírová jednání o Ukrajině.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila své první pokyny pro užívání léků na obezitu a současně upozornila na kritický nedostatek těchto přípravků. Podle WHO má k lékům typu Wegovy (obsahující účinnou látku semaglutid) přístup méně než deset procent lidí, kterým by mohly pomoci. Organizace proto vyzývá k rozšíření a spravedlivějšímu přístupu k lékům ze skupiny GLP-1 agonistů.
Hlavní města Evropské unie se blíží k dohodě, která by zmírnila ochranná opatření kolem finanční praxe známé jako sekuritizace. Právě tato praxe významně přispěla ke globální finanční krizi v roce 2008. Podle zpráv z Bruselu, potvrzených několika úředníky zapojenými do jednání, se již ministerstva financí v Radě shodla na snížení objemu hotovosti, kterou musí finanční společnosti držet jako rezervu při investování do přeprodaných dluhů.