Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.
Vysoce postavený úředník obeznámený s jednáním pro Politico uvedl, že Ukrajinci obecně získali dojem, že se Američané snaží obejít prezidenta Volodymyra Zelenského v konzultacích s Putinem, dohodnout se na něčem s ruskou stranou a až poté se vrátit k jednání s Kyjevem. Americká strana usiluje o finalizaci otázek území a bezpečnostních záruk, ačkoli Kyjev již dříve prohlásil, že konečné rozhodnutí o jakýchkoli územních záležitostech náleží výhradně Zelenskému. Zdroj poznamenal, že Američané chtějí mít vše kompletně dohodnuto, aby to mohli prezentovat Moskvě.
Ukrajinskou delegaci na Floridě vedl tajemník Rady národní bezpečnosti Rustem Umerov, jelikož Zelenskyj se jednání neúčastnil. Americkou stranu zastupovali Steve Witkoff, ministr zahraničí Marco Rubio a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner.
Obě strany byly v oficiálních prohlášeních velmi diplomatické. Rubio, který vedl americkou delegaci, hovořil o významném pokroku dosaženém během posledních týdnů, včetně jednání v Ženevě. Zdůraznil, že cílem není jen konec války, ale především její ukončení tak, aby Ukrajina zůstala suverénní, nezávislá a měla příležitost k reálné prosperitě. Umerov na oplátku vyjádřil vděčnost USA za jejich desetiměsíční úsilí o ukončení války a poděkoval Washingtonu za to, že „slyší Ukrajinu“.
Hlavním úkolem ukrajinské delegace však bylo zjistit, zda jim jsou konečně sdělovány všechny informace, uvedl úředník obeznámený s jednáním. Minulý týden se objevily nahrávky, které ukázaly, že Witkoff v hovorech s nejvyššími ruskými představiteli naznačoval Moskvě, jak nejlépe jednat s Trumpem, aby americký prezident podpořil navrhované ruské řešení války. Trump později tyto kontakty obhajoval.
Tato odhalení následovala poté, co USA Kyjevu předložily 28bodový mírový plán, který byl pro Ukrajinu hluboce nepřijatelný, a snažily se na ni tlačit k agresivnímu termínu přijetí. Následná jednání v Ženevě, za účasti evropských, ukrajinských a amerických vyjednavačů, vedla k aktualizovanému plánu s devatenácti body, který je pro Kyjev přijatelnější. Rusko tento revidovaný plán obdrželo a slíbilo, že jej „prostuduje“.
Umerov po nedělních rozhovorech s novináři zopakoval vděčnost Američanům za „produktivní a úspěšné setkání“. Rubio dodal, že situace je „delikátní, komplikovaná“ a že v rovnici je mnoho proměnných. Připomněl, že součástí řešení musí být i „další strana“, tedy Rusko, s níž bude Witkoff jednat v Moskvě koncem týdne.
Schůzka mezi Putinem a Witkoffem je plánována na úterý, a Moskva zatím nehodlá zveřejňovat detaily. Původní americký návrh měl zahrnovat územní ústupky Ukrajiny a omezení její armády, ale revidovaný plán po jednáních v Ženevě se snaží více reflektovat klíčové ukrajinské priority.
Administrativa prezidenta Trumpa sice tvrdí, že její blokáda Hormuzského průlivu nese ovoce, když se devět lodí včetně čínského tankeru Rich Starry podřídilo rozkazům a obrátilo se, realita na místě však naznačuje jiný příběh. Zatímco se USA soustředí na okamžitý vojenský tlak, Írán si v tichosti buduje pozici, která mu zajistí kontrolu nad touto strategickou tepnou dlouho po skončení současného konfliktu.
Šestnáctiletá éra Viktora Orbána byla pro řadu britských pravicových politiků a akademiků nebývale štědrá. Maďarský režim, který se sám označoval za „neliberální demokracii“, systematicky budoval síť vlivných osobností v zahraničí, které za finanční podporu šířily jeho vidění světa. Drtivá porážka strany Fidesz v nedávných volbách však nyní hrozí, že tento tok peněz z Budapešti do rukou evropských populistů definitivně vyschne.
Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření desetidenního příměří mezi Izraelem a Libanonem, které vstoupilo v platnost v 17 hodin východoamerického času. Tento krok je vnímán jako zásadní diplomatický průlom, který má poskytnout potřebný prostor pro širší vyjednávání o míru v celém regionu. Klid zbraní má zastavit útoky na hnutí Hizballáh podporované Íránem, které si v Libanonu vyžádaly již přes dva tisíce obětí.
Donald Trump rozpoutal na své platformě Truth Social bezprecedentní slovní válku, která hluboce štěpí jeho vlastní politický tábor. Prezident se v sérii ostrých příspěvků nevybíravě pustil do dříve loajálních konzervativních ikon, jako jsou Tucker Carlson, Megyn Kelly, Candace Owens a Alex Jones. Důvodem je jejich narůstající kritika vojenské intervence v Íránu, kterou Trump zahájil navzdory svým předvolebním slibům o ukončení „nekonečných válek“.
Navzdory bouřlivé rétorice Donalda Trumpa a historicky nejhlubší politické krizi uvnitř Severoatlantické aliance zůstává NATO funkčním a v jádru pevným svazkem. Současné napětí, které vyvolalo americké vojenské tažení v Íránu a následné zablokování strategického Hormuzského průlivu, sice vážně otřásá vzájemnou důvěrou, ovšem k reálnému rozpadu spojenectví má Aliance podle odborníků stále daleko.
Vztah mezi italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se ještě nedávno zdál být pevným spojenectvím založeným na společné nacionalistické rétorice, prochází hlubokou krizí. Ještě před půl rokem v Šarm aš-Šajchu přijímala Meloniová Trumpovy poklony a usilovně pracovala na tom, aby se stala jeho hlavním evropským spojencem. Byla dokonce jedinou evropskou lídryní, která se zúčastnila jeho inaugurace, a neváhala jej navštívit v jeho soukromém sídle Mar-a-Lago na Floridě.
Spojené státy jsou připraveny udržovat námořní blokádu Íránu tak dlouho, jak bude zapotřebí. Na čtvrteční tiskové konferenci ve Washingtonu to prohlásil šéf Pentagonu Pete Hegseth spolu s předsedou sboru náčelníků štábů Danem Cainem. Podle Hegsetha USA momentálně doplňují své kapacity s „větší silou než kdy dříve“ a dávají íránskému režimu jasně na vybranou mezi řešením „po dobrém, nebo po zlém“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po masivním nočním útoku na ukrajinská města prohlásil, že Rusko si nezaslouží žádnou úlevu ani rušení sankcí. Noční nálety si vyžádaly 16 mrtvých a přibližně 100 zraněných, přičemž mezi oběťmi jsou i dvě dospívající děti. Zelenskyj zdůraznil, že Rusko sází výhradně na pokračování války, a proto musí být mezinárodní odpověď stejně důrazná, včetně využití všech dostupných prostředků k obraně životů a vyvinutí maximálního tlaku na dosažení míru.
Fotbaloví fanoušci, kteří se chystají na letošní mistrovství světa v USA, čelí nečekaně vysokým nákladům na dopravu. Guvernérka státu New Jersey Mikie Sherrillová ostře zkritizovala federaci FIFA za to, že odmítá dotovat přepravu příznivců ke stadionům. Podle aktuálních informací by totiž zpáteční jízdenka z newyorského nádraží Penn Station ke stadionu MetLife v New Jersey mohla vyjít na více než 100 dolarů (2000 korun).
Rozhodnutí Trumpovy administrativy zavést námořní blokádu Hormuzského průlivu posunulo napětí v Perském zálivu na novou, nebezpečnější úroveň. Tento krok, oznámený po krachu jednání o příměří z 11. dubna, není jen úderem proti Íránu, ale představuje zásadní výzvu pro Peking. Čína je totiž v posledních letech hlavním odběratelem íránské ropy a jednou z mála zemí, jejichž lodě dosud proplouvaly průlivem bez větších potíží.
Maďarští voliči v nedávných volbách zasadili tvrdou ránu šestnáctileté éře Viktora Orbána. Vítězství jeho někdejšího spojence Pétera Magyara a jeho strany Tisza (Respekt a svoboda) je natolik drtivé, že v parlamentu získala ústavní většinu. Tento výsledek znamená zásadní obrat pro zemi, která se pod Orbánovým vedením stala symbolem takzvané iliberální demokracie.