Vztahy mezi Indií a Pákistánem, dvěma dlouhodobými rivaly se sporem o území Kašmíru, se během soboty dostaly na pokraj rozsáhlého vojenského konfliktu. Prudké útoky z obou stran, oběti mezi civilisty a rozsáhlé škody však nakonec vedly k překvapivému diplomatickému obratu. Prezident USA Donald Trump uvedl, že se díky americkému zprostředkování obě země dohodly na „plném a okamžitém příměří.“
„Po náročných nočních jednáních, která vedly Spojené státy, mohu s potěšením oznámit, že Indie a Pákistán se dohodly na OKAMŽITÉM PŘÍMĚŘÍ,“ napsal Trump na své síti Truth Social. Vyzdvihl zároveň vůli obou států dát přednost rozumu a odpovědnému přístupu.
Jen chvíli po Trumpově příspěvku vystoupil s vlastním oznámením i americký ministr zahraničí Marco Rubio. Na platformě X uvedl, že obě země přistoupily nejen na okamžité ukončení bojů, ale také na začátek jednání, která se mají konat na neutrální půdě.
Rubio rovněž ocenil premiéra Indie Naréndru Módího a pákistánského předsedu vlády Šáhbáze Šarífa za jejich „moudrost, rozvahu a schopnost jednat jako státníci.“ Podle jeho slov se během soboty spojil s ministry zahraničí obou zemí, aby pomohl najít společné řešení.
Zatímco Pákistán už příměří oficiálně potvrdil, Indie se zatím k dohodě nevyjádřila. Pákistánský ministr zahraničí Išák Dar ve svém sdělení uvedl, že příměří vstoupilo v platnost okamžitě, a zároveň zdůraznil, že Pákistán i nadále usiluje o mírovou stabilitu v regionu, přičemž si zachovává suverenitu a nedotknutelnost svých hranic.
K oznámení došlo v době, kdy na obou stranách hranice panovalo napětí. Pákistánská vláda v sobotu obvinila Indii z raketových útoků na několik vojenských zařízení, včetně letiště poblíž hlavního města Islámábádu. Jako odpověď zahájila armáda v Islámábádu operaci s názvem Banyan al-Marsous, zaměřenou na indické vojenské cíle.
Z Pákistánem spravované části Kašmíru přišly zprávy o 11 mrtvých, mezi nimiž bylo i dítě a čtyři ženy. Přes padesát dalších lidí bylo zraněno. Oblast byla zasažena intenzivním ostřelováním, které poškodilo více než dvě stovky obytných domů a zasáhlo také dvě nemocnice.
Na indické straně byly zaznamenány exploze ve městech Jammu a Srinagar, přičemž příčina nebyla bezprostředně potvrzena. Indická armáda pouze uvedla, že na pákistánské útoky odpověděla „účinným protiopatřením.“
Příměří, byť zatím jednostranně potvrzené, představuje významný posun od situace, která mohla přerůst v plnohodnotnou válku. Spojené státy v čele s prezidentem Trumpem a ministrem Rubiem v posledních hodinách sehrály klíčovou roli v deeskalaci napětí.
Policie nadále vyšetřuje středeční tragické úmrtí nezletilého chlapce v jihočeském Táboře jako nedbalostní jednání. Podle nejnovějších mediálních informací měl hoch s kamarádem najít zbraň, která mu následně způsobila smrtelné zranění.
Tereza Brodská mizí z Instagramu. „Zavírám tuhle milou kapitolu,“ napsala. Havlová jen vydechla: „Terko?!“
Chystá se další dějství války o Rozárku mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem. Bývalí partneři dlouhodobě vedou spor o to, jak by měla vypadat péče o holčičku. V současnosti se oba střídají. Hanychová se to snaží změnit, a to doopravdy všelijak.
Nejvýznamnější osobností karlovarského filmového festivalu vždy byl zesnulý Jiří Bartoška, ale nedílnou součástí akce je každoročně i Marek Eben. Moderátor již odhalil, že se do lázeňského města na západě Čech chystá i letos. A samozřejmě tam bude s hosty na Bartošku vzpomínat.
Británie oznámila zásadní novinku ve své vojenské výzbroji: nově vyvinutý dělostřelecký náboj s názvem Sceptre, který využívá náporový motor (ramjet), je schopen dosahovat rychlosti až Mach 3,5 a vystoupat do výšky kolem 20 kilometrů. Munici kalibru 155 mm vyvíjí britská společnost Tiberius Aerospace a má ambici zásadně proměnit moderní vedení dělostřelecké palby.
Jedna z nejprestižnějších amerických univerzit, Harvard, podala žalobu na administrativu prezidenta Donalda Trumpa poté, co federální úřady zrušily škole přístup k vízovým programům pro zahraniční studenty. Tento krok ještě více vyhrotil už tak napjaté vztahy mezi Bílým domem a akademickou elitou.
Po teroristickém útoku na turistický konvoj v indickém Pahalgamu v dubnu 2025, při němž zemřelo 26 civilistů, se svět znovu ocitl na pokraji jaderné konfrontace. Indie reagovala leteckými údery hluboko na území Pákistánu, Pákistán odpověděl vlastními útoky a diplomaté po celém světě horečně jednali o příměří. Nakonec se jim podařilo dojednat křehké příměří.
Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek rozhodl o zákazu, který Harvardově univerzitě znemožňuje přijímat a dále udržovat zahraniční studenty. Tento krok, zdánlivě odůvodněný bezpečnostními a politickými motivy, představuje bezprecedentní zásah do akademické autonomie a ohrožuje pověst amerického vysokého školství. Zatímco některá jeho rozhodnutí lze označit za kontroverzní, toto je možné rovnou kvalifikovat jako vyloženě špatné a škodlivé. Nejde pouze o politické gesto, ale o útok na jeden z nejcennějších pilířů americké měkké síly – přitažlivost její vzdělanostní infrastruktury.
Spojené státy a Evropská unie se ocitly na pokraji nové obchodní války. Prezident Donald Trump v pátek 23. května oznámil, že hodlá uvalit 50% clo na evropské zboží s účinností od 1. června 2025. K dramatickému prohlášení došlo jen několik hodin před zásadním telefonickým jednáním mezi eurokomisařem pro obchod Marošem Šefčovičem a hlavním americkým obchodním vyjednavačem Jamiesonem Greerem.
Dáda Patrasová v květnu plní přání syna Felixe, který si o maminku dělal po ztrátě milované dcery Aničky velké obavy. Nechala se tedy hospitalizovat na psychiatrii. Před několika dny se z oddělení poprvé ozvala. Nyní vyšlo poprvé najevo, jaký je její postoj k terapii.
Téměř tři a půl roku po ruské invazi na Ukrajinu se konečně odehrávají přímá mírová jednání mezi oběma znepřátelenými státy – avšak za poněkud absurdních okolností. Vladimir Putin, přestože jednání sám navrhl, se osobně jednání v Istanbulu nezúčastnil. Jeho nepřítomnost je podle The Conversation vnímána jako taktika nejen vůči Ukrajině, ale také jako test loajality a odhodlání amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně sliboval, že válku na Ukrajině ukončí do 24 hodin.
Prezident USA Donald Trump ve svém druhém funkčním období s nevídanou razancí opouští oblast obnovitelné energie a místo toho sází na tradiční fosilní paliva. Tato strategie, označovaná jako „America first“, však ve skutečnosti otevírá dveře Číně, Evropě a dalším konkurentům, aby si v miliardovém sektoru čisté energie upevnili své dominantní postavení.
