Vztahy mezi Indií a Pákistánem, dvěma dlouhodobými rivaly se sporem o území Kašmíru, se během soboty dostaly na pokraj rozsáhlého vojenského konfliktu. Prudké útoky z obou stran, oběti mezi civilisty a rozsáhlé škody však nakonec vedly k překvapivému diplomatickému obratu. Prezident USA Donald Trump uvedl, že se díky americkému zprostředkování obě země dohodly na „plném a okamžitém příměří.“
„Po náročných nočních jednáních, která vedly Spojené státy, mohu s potěšením oznámit, že Indie a Pákistán se dohodly na OKAMŽITÉM PŘÍMĚŘÍ,“ napsal Trump na své síti Truth Social. Vyzdvihl zároveň vůli obou států dát přednost rozumu a odpovědnému přístupu.
Jen chvíli po Trumpově příspěvku vystoupil s vlastním oznámením i americký ministr zahraničí Marco Rubio. Na platformě X uvedl, že obě země přistoupily nejen na okamžité ukončení bojů, ale také na začátek jednání, která se mají konat na neutrální půdě.
Rubio rovněž ocenil premiéra Indie Naréndru Módího a pákistánského předsedu vlády Šáhbáze Šarífa za jejich „moudrost, rozvahu a schopnost jednat jako státníci.“ Podle jeho slov se během soboty spojil s ministry zahraničí obou zemí, aby pomohl najít společné řešení.
Zatímco Pákistán už příměří oficiálně potvrdil, Indie se zatím k dohodě nevyjádřila. Pákistánský ministr zahraničí Išák Dar ve svém sdělení uvedl, že příměří vstoupilo v platnost okamžitě, a zároveň zdůraznil, že Pákistán i nadále usiluje o mírovou stabilitu v regionu, přičemž si zachovává suverenitu a nedotknutelnost svých hranic.
K oznámení došlo v době, kdy na obou stranách hranice panovalo napětí. Pákistánská vláda v sobotu obvinila Indii z raketových útoků na několik vojenských zařízení, včetně letiště poblíž hlavního města Islámábádu. Jako odpověď zahájila armáda v Islámábádu operaci s názvem Banyan al-Marsous, zaměřenou na indické vojenské cíle.
Z Pákistánem spravované části Kašmíru přišly zprávy o 11 mrtvých, mezi nimiž bylo i dítě a čtyři ženy. Přes padesát dalších lidí bylo zraněno. Oblast byla zasažena intenzivním ostřelováním, které poškodilo více než dvě stovky obytných domů a zasáhlo také dvě nemocnice.
Na indické straně byly zaznamenány exploze ve městech Jammu a Srinagar, přičemž příčina nebyla bezprostředně potvrzena. Indická armáda pouze uvedla, že na pákistánské útoky odpověděla „účinným protiopatřením.“
Příměří, byť zatím jednostranně potvrzené, představuje významný posun od situace, která mohla přerůst v plnohodnotnou válku. Spojené státy v čele s prezidentem Trumpem a ministrem Rubiem v posledních hodinách sehrály klíčovou roli v deeskalaci napětí.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.
