Vztahy mezi Indií a Pákistánem, dvěma dlouhodobými rivaly se sporem o území Kašmíru, se během soboty dostaly na pokraj rozsáhlého vojenského konfliktu. Prudké útoky z obou stran, oběti mezi civilisty a rozsáhlé škody však nakonec vedly k překvapivému diplomatickému obratu. Prezident USA Donald Trump uvedl, že se díky americkému zprostředkování obě země dohodly na „plném a okamžitém příměří.“
„Po náročných nočních jednáních, která vedly Spojené státy, mohu s potěšením oznámit, že Indie a Pákistán se dohodly na OKAMŽITÉM PŘÍMĚŘÍ,“ napsal Trump na své síti Truth Social. Vyzdvihl zároveň vůli obou států dát přednost rozumu a odpovědnému přístupu.
Jen chvíli po Trumpově příspěvku vystoupil s vlastním oznámením i americký ministr zahraničí Marco Rubio. Na platformě X uvedl, že obě země přistoupily nejen na okamžité ukončení bojů, ale také na začátek jednání, která se mají konat na neutrální půdě.
Rubio rovněž ocenil premiéra Indie Naréndru Módího a pákistánského předsedu vlády Šáhbáze Šarífa za jejich „moudrost, rozvahu a schopnost jednat jako státníci.“ Podle jeho slov se během soboty spojil s ministry zahraničí obou zemí, aby pomohl najít společné řešení.
Zatímco Pákistán už příměří oficiálně potvrdil, Indie se zatím k dohodě nevyjádřila. Pákistánský ministr zahraničí Išák Dar ve svém sdělení uvedl, že příměří vstoupilo v platnost okamžitě, a zároveň zdůraznil, že Pákistán i nadále usiluje o mírovou stabilitu v regionu, přičemž si zachovává suverenitu a nedotknutelnost svých hranic.
K oznámení došlo v době, kdy na obou stranách hranice panovalo napětí. Pákistánská vláda v sobotu obvinila Indii z raketových útoků na několik vojenských zařízení, včetně letiště poblíž hlavního města Islámábádu. Jako odpověď zahájila armáda v Islámábádu operaci s názvem Banyan al-Marsous, zaměřenou na indické vojenské cíle.
Z Pákistánem spravované části Kašmíru přišly zprávy o 11 mrtvých, mezi nimiž bylo i dítě a čtyři ženy. Přes padesát dalších lidí bylo zraněno. Oblast byla zasažena intenzivním ostřelováním, které poškodilo více než dvě stovky obytných domů a zasáhlo také dvě nemocnice.
Na indické straně byly zaznamenány exploze ve městech Jammu a Srinagar, přičemž příčina nebyla bezprostředně potvrzena. Indická armáda pouze uvedla, že na pákistánské útoky odpověděla „účinným protiopatřením.“
Příměří, byť zatím jednostranně potvrzené, představuje významný posun od situace, která mohla přerůst v plnohodnotnou válku. Spojené státy v čele s prezidentem Trumpem a ministrem Rubiem v posledních hodinách sehrály klíčovou roli v deeskalaci napětí.
Všichni dobře víme, že Helena Vondráčková je tetou Lucie Vondráčkové. Také se ale ví, že rodinné vztahy jsou pošramocené, protože prvně jmenovaná dokonce vedla soudní spor se svým bratrem, otcem Lucie. Nyní se ale objevil náznak usmíření.
Červenec je od půlnoci v plném proudu a meteorologové už vidí až téměř do konce sedmého kalendářního měsíce. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se po aktuální tropické epizodě vrátí počasí k tomu, co je pro tuto roční dobu nejobvyklejší.
Hned první červencový den má svého slavného oslavence, který navíc letos slaví kulatiny. Karlosi Vémolovi je právě dnes 40 let. Nejlepší dárek si zřejmě nadělil sám na červnovém turnaji Oktagonu, kde definitivně porazil úhlavního rivala Attilu Végha. Nakonec ho ale potěšilo i něco, co je hmotné.
Červenec, který právě dnes začal, v sobě skrývá dva státní svátky. Na řadu přijdou již tento týden, konkrétně o víkendu. I proto si lidé nejsou jistí, zdali budou otevřené větší obchody. Česká obchodní inspekce (ČOI) potvrdila, že lidé si bez problémů nakoupí.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
