Vztahy mezi Indií a Pákistánem, dvěma dlouhodobými rivaly se sporem o území Kašmíru, se během soboty dostaly na pokraj rozsáhlého vojenského konfliktu. Prudké útoky z obou stran, oběti mezi civilisty a rozsáhlé škody však nakonec vedly k překvapivému diplomatickému obratu. Prezident USA Donald Trump uvedl, že se díky americkému zprostředkování obě země dohodly na „plném a okamžitém příměří.“
„Po náročných nočních jednáních, která vedly Spojené státy, mohu s potěšením oznámit, že Indie a Pákistán se dohodly na OKAMŽITÉM PŘÍMĚŘÍ,“ napsal Trump na své síti Truth Social. Vyzdvihl zároveň vůli obou států dát přednost rozumu a odpovědnému přístupu.
Jen chvíli po Trumpově příspěvku vystoupil s vlastním oznámením i americký ministr zahraničí Marco Rubio. Na platformě X uvedl, že obě země přistoupily nejen na okamžité ukončení bojů, ale také na začátek jednání, která se mají konat na neutrální půdě.
Rubio rovněž ocenil premiéra Indie Naréndru Módího a pákistánského předsedu vlády Šáhbáze Šarífa za jejich „moudrost, rozvahu a schopnost jednat jako státníci.“ Podle jeho slov se během soboty spojil s ministry zahraničí obou zemí, aby pomohl najít společné řešení.
Zatímco Pákistán už příměří oficiálně potvrdil, Indie se zatím k dohodě nevyjádřila. Pákistánský ministr zahraničí Išák Dar ve svém sdělení uvedl, že příměří vstoupilo v platnost okamžitě, a zároveň zdůraznil, že Pákistán i nadále usiluje o mírovou stabilitu v regionu, přičemž si zachovává suverenitu a nedotknutelnost svých hranic.
K oznámení došlo v době, kdy na obou stranách hranice panovalo napětí. Pákistánská vláda v sobotu obvinila Indii z raketových útoků na několik vojenských zařízení, včetně letiště poblíž hlavního města Islámábádu. Jako odpověď zahájila armáda v Islámábádu operaci s názvem Banyan al-Marsous, zaměřenou na indické vojenské cíle.
Z Pákistánem spravované části Kašmíru přišly zprávy o 11 mrtvých, mezi nimiž bylo i dítě a čtyři ženy. Přes padesát dalších lidí bylo zraněno. Oblast byla zasažena intenzivním ostřelováním, které poškodilo více než dvě stovky obytných domů a zasáhlo také dvě nemocnice.
Na indické straně byly zaznamenány exploze ve městech Jammu a Srinagar, přičemž příčina nebyla bezprostředně potvrzena. Indická armáda pouze uvedla, že na pákistánské útoky odpověděla „účinným protiopatřením.“
Příměří, byť zatím jednostranně potvrzené, představuje významný posun od situace, která mohla přerůst v plnohodnotnou válku. Spojené státy v čele s prezidentem Trumpem a ministrem Rubiem v posledních hodinách sehrály klíčovou roli v deeskalaci napětí.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
