Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
V centru diskuse stojí 300 miliard dolarů z devizových rezerv Ruské centrální banky, které jsou zmrazeny v západních bankách a zúčtovacích centrech od začátku invaze v roce 2022. Evropa je ohledně jejich využití rozdělena. Země jako Polsko a pobaltské státy vyzývají k zabavení těchto peněz na podporu Kyjeva, ovšem Francie a Německo se zdráhají.
Jako státní majetek jsou tato aktiva chráněna mezinárodním právem proti konfiskaci. Moskva navíc dala jasně najevo, že by v takovém případě zahájila okamžité právní kroky a pravděpodobně by v odvetě zabavila neznámé množství zmrazených západních aktiv držených v Rusku. Paříž a Berlín se také obávají, že jednostranná konfiskace stovek miliard suverénních aktiv by mohla odstrašit investory od evropských finančních trhů.
Tváří v tvář rostoucímu tlaku na získání peněz pro Ukrajinu přišla Evropská komise s novou cestou – takzvanou reparační půjčkou. Tento finanční mechanismus by bloku umožnil půjčit Ukrajině zhruba 140 miliard eur, aniž by aktiva přímo zkonfiskoval. Nicholas Véron, odborník z think-tanku Bruegel, označil návrh za „velmi elegantní kus finančního inženýrství“, který obchází právní problém přímé konfiskace, protože se nedotýká ruských aktiv imobilizovaných v clearingovém centru Euroclear.
Většina ze zmrazených aktiv Ruské centrální banky, konkrétně asi 185 miliard eur, se nachází právě v Euroclearu, bruselském centrálním depozitáři cenných papírů. Podle návrhu by měl Euroclear vydat bezúročnou půjčku v hodnotě zmrazených aktiv Evropské unii. Přibližně 45 miliard eur by se použilo na splacení úvěrů, které již země EU a G7 poskytly Ukrajině, a to by bylo financováno z úroků generovaných zmrazenými fondy. Zbývající část by pak byla půjčena Kyjevu. Půjčka by měla být splacena až poté, co Ukrajina obdrží kompenzaci od Moskvy za válečné škody, což dalo půjčce její jméno. Aktiva by do té doby zůstala zmrazena a mimo dosah Moskvy.
S tímto finančním řešením ale nesouhlasí všichni. Generální ředitelka Euroclearu Valérie Urbain varovala, že investoři i Rusko by pravděpodobně vnímali nucenou půjčku stále jako „ekvivalent konfiskace“.
Belgie, jako hostitelský stát Euroclearu, se obává, že by stála v první linii jakékoli ruské odvety – ať už právní, nebo jiné. Na summitu v říjnu belgický premiér Bart De Wever odmítl plán podpořit, dokud zbytek bloku neschválí sdílení právního a finančního rizika. Analytik Alexander Kolyandr potvrdil, že rizika pro Belgii a Euroclear jsou reálná. Euroclear se obává, že pokud Rusko znárodní účet Euroclearu v Moskvě, mohlo by to vést k nedostatku kapitálu, který by musela krýt belgická vláda. Klienti Euroclearu by navíc mohli žalovat depozitář a žádat kompenzaci za zmrazená aktiva, čímž by Euroclear mohl přijít o klienty.
Kromě toho hrozí riziko, že v případě, že Rusko odmítne zaplatit válečné škody, budou členské státy EU společně odpovědné za zaručení a splacení celé půjčky ve výši 140 miliard eur. Tyto záruky by sice nebyly v národních rozpočtech, ale závazek by na ně padl. Nicholas Véron ale poukázal na to, že právě tato garance dává bloku silnou motivaci tlačit Rusko k placení reparací. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyen nicméně vyjádřila přesvědčení, že evropští daňoví poplatníci nebudou muset tuto zátěž nést sami.
Plán je také závislý na jednomyslném prodloužení sankcí každých šest měsíců, což jej činí zranitelným vůči zemím s tendencí k urovnání vztahů s Moskvou, jako je Maďarsko a Slovensko. Alexander Kolyandr zdůraznil, že neschopnost EU dohodnout se na společném postupu ohledně ruských aktiv ohrožuje Ukrajinu, která naléhavě potřebuje peníze na rozpočet a vojenské operace, zejména poté, co se USA stáhly z pozice hlavního finančního podporovatele.
Administrativa prezidenta Trumpa sice tvrdí, že její blokáda Hormuzského průlivu nese ovoce, když se devět lodí včetně čínského tankeru Rich Starry podřídilo rozkazům a obrátilo se, realita na místě však naznačuje jiný příběh. Zatímco se USA soustředí na okamžitý vojenský tlak, Írán si v tichosti buduje pozici, která mu zajistí kontrolu nad touto strategickou tepnou dlouho po skončení současného konfliktu.
Šestnáctiletá éra Viktora Orbána byla pro řadu britských pravicových politiků a akademiků nebývale štědrá. Maďarský režim, který se sám označoval za „neliberální demokracii“, systematicky budoval síť vlivných osobností v zahraničí, které za finanční podporu šířily jeho vidění světa. Drtivá porážka strany Fidesz v nedávných volbách však nyní hrozí, že tento tok peněz z Budapešti do rukou evropských populistů definitivně vyschne.
Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření desetidenního příměří mezi Izraelem a Libanonem, které vstoupilo v platnost v 17 hodin východoamerického času. Tento krok je vnímán jako zásadní diplomatický průlom, který má poskytnout potřebný prostor pro širší vyjednávání o míru v celém regionu. Klid zbraní má zastavit útoky na hnutí Hizballáh podporované Íránem, které si v Libanonu vyžádaly již přes dva tisíce obětí.
Donald Trump rozpoutal na své platformě Truth Social bezprecedentní slovní válku, která hluboce štěpí jeho vlastní politický tábor. Prezident se v sérii ostrých příspěvků nevybíravě pustil do dříve loajálních konzervativních ikon, jako jsou Tucker Carlson, Megyn Kelly, Candace Owens a Alex Jones. Důvodem je jejich narůstající kritika vojenské intervence v Íránu, kterou Trump zahájil navzdory svým předvolebním slibům o ukončení „nekonečných válek“.
Navzdory bouřlivé rétorice Donalda Trumpa a historicky nejhlubší politické krizi uvnitř Severoatlantické aliance zůstává NATO funkčním a v jádru pevným svazkem. Současné napětí, které vyvolalo americké vojenské tažení v Íránu a následné zablokování strategického Hormuzského průlivu, sice vážně otřásá vzájemnou důvěrou, ovšem k reálnému rozpadu spojenectví má Aliance podle odborníků stále daleko.
Vztah mezi italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se ještě nedávno zdál být pevným spojenectvím založeným na společné nacionalistické rétorice, prochází hlubokou krizí. Ještě před půl rokem v Šarm aš-Šajchu přijímala Meloniová Trumpovy poklony a usilovně pracovala na tom, aby se stala jeho hlavním evropským spojencem. Byla dokonce jedinou evropskou lídryní, která se zúčastnila jeho inaugurace, a neváhala jej navštívit v jeho soukromém sídle Mar-a-Lago na Floridě.
Spojené státy jsou připraveny udržovat námořní blokádu Íránu tak dlouho, jak bude zapotřebí. Na čtvrteční tiskové konferenci ve Washingtonu to prohlásil šéf Pentagonu Pete Hegseth spolu s předsedou sboru náčelníků štábů Danem Cainem. Podle Hegsetha USA momentálně doplňují své kapacity s „větší silou než kdy dříve“ a dávají íránskému režimu jasně na vybranou mezi řešením „po dobrém, nebo po zlém“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po masivním nočním útoku na ukrajinská města prohlásil, že Rusko si nezaslouží žádnou úlevu ani rušení sankcí. Noční nálety si vyžádaly 16 mrtvých a přibližně 100 zraněných, přičemž mezi oběťmi jsou i dvě dospívající děti. Zelenskyj zdůraznil, že Rusko sází výhradně na pokračování války, a proto musí být mezinárodní odpověď stejně důrazná, včetně využití všech dostupných prostředků k obraně životů a vyvinutí maximálního tlaku na dosažení míru.
Fotbaloví fanoušci, kteří se chystají na letošní mistrovství světa v USA, čelí nečekaně vysokým nákladům na dopravu. Guvernérka státu New Jersey Mikie Sherrillová ostře zkritizovala federaci FIFA za to, že odmítá dotovat přepravu příznivců ke stadionům. Podle aktuálních informací by totiž zpáteční jízdenka z newyorského nádraží Penn Station ke stadionu MetLife v New Jersey mohla vyjít na více než 100 dolarů (2000 korun).
Rozhodnutí Trumpovy administrativy zavést námořní blokádu Hormuzského průlivu posunulo napětí v Perském zálivu na novou, nebezpečnější úroveň. Tento krok, oznámený po krachu jednání o příměří z 11. dubna, není jen úderem proti Íránu, ale představuje zásadní výzvu pro Peking. Čína je totiž v posledních letech hlavním odběratelem íránské ropy a jednou z mála zemí, jejichž lodě dosud proplouvaly průlivem bez větších potíží.
Maďarští voliči v nedávných volbách zasadili tvrdou ránu šestnáctileté éře Viktora Orbána. Vítězství jeho někdejšího spojence Pétera Magyara a jeho strany Tisza (Respekt a svoboda) je natolik drtivé, že v parlamentu získala ústavní většinu. Tento výsledek znamená zásadní obrat pro zemi, která se pod Orbánovým vedením stala symbolem takzvané iliberální demokracie.