Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
V centru diskuse stojí 300 miliard dolarů z devizových rezerv Ruské centrální banky, které jsou zmrazeny v západních bankách a zúčtovacích centrech od začátku invaze v roce 2022. Evropa je ohledně jejich využití rozdělena. Země jako Polsko a pobaltské státy vyzývají k zabavení těchto peněz na podporu Kyjeva, ovšem Francie a Německo se zdráhají.
Jako státní majetek jsou tato aktiva chráněna mezinárodním právem proti konfiskaci. Moskva navíc dala jasně najevo, že by v takovém případě zahájila okamžité právní kroky a pravděpodobně by v odvetě zabavila neznámé množství zmrazených západních aktiv držených v Rusku. Paříž a Berlín se také obávají, že jednostranná konfiskace stovek miliard suverénních aktiv by mohla odstrašit investory od evropských finančních trhů.
Tváří v tvář rostoucímu tlaku na získání peněz pro Ukrajinu přišla Evropská komise s novou cestou – takzvanou reparační půjčkou. Tento finanční mechanismus by bloku umožnil půjčit Ukrajině zhruba 140 miliard eur, aniž by aktiva přímo zkonfiskoval. Nicholas Véron, odborník z think-tanku Bruegel, označil návrh za „velmi elegantní kus finančního inženýrství“, který obchází právní problém přímé konfiskace, protože se nedotýká ruských aktiv imobilizovaných v clearingovém centru Euroclear.
Většina ze zmrazených aktiv Ruské centrální banky, konkrétně asi 185 miliard eur, se nachází právě v Euroclearu, bruselském centrálním depozitáři cenných papírů. Podle návrhu by měl Euroclear vydat bezúročnou půjčku v hodnotě zmrazených aktiv Evropské unii. Přibližně 45 miliard eur by se použilo na splacení úvěrů, které již země EU a G7 poskytly Ukrajině, a to by bylo financováno z úroků generovaných zmrazenými fondy. Zbývající část by pak byla půjčena Kyjevu. Půjčka by měla být splacena až poté, co Ukrajina obdrží kompenzaci od Moskvy za válečné škody, což dalo půjčce její jméno. Aktiva by do té doby zůstala zmrazena a mimo dosah Moskvy.
S tímto finančním řešením ale nesouhlasí všichni. Generální ředitelka Euroclearu Valérie Urbain varovala, že investoři i Rusko by pravděpodobně vnímali nucenou půjčku stále jako „ekvivalent konfiskace“.
Belgie, jako hostitelský stát Euroclearu, se obává, že by stála v první linii jakékoli ruské odvety – ať už právní, nebo jiné. Na summitu v říjnu belgický premiér Bart De Wever odmítl plán podpořit, dokud zbytek bloku neschválí sdílení právního a finančního rizika. Analytik Alexander Kolyandr potvrdil, že rizika pro Belgii a Euroclear jsou reálná. Euroclear se obává, že pokud Rusko znárodní účet Euroclearu v Moskvě, mohlo by to vést k nedostatku kapitálu, který by musela krýt belgická vláda. Klienti Euroclearu by navíc mohli žalovat depozitář a žádat kompenzaci za zmrazená aktiva, čímž by Euroclear mohl přijít o klienty.
Kromě toho hrozí riziko, že v případě, že Rusko odmítne zaplatit válečné škody, budou členské státy EU společně odpovědné za zaručení a splacení celé půjčky ve výši 140 miliard eur. Tyto záruky by sice nebyly v národních rozpočtech, ale závazek by na ně padl. Nicholas Véron ale poukázal na to, že právě tato garance dává bloku silnou motivaci tlačit Rusko k placení reparací. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyen nicméně vyjádřila přesvědčení, že evropští daňoví poplatníci nebudou muset tuto zátěž nést sami.
Plán je také závislý na jednomyslném prodloužení sankcí každých šest měsíců, což jej činí zranitelným vůči zemím s tendencí k urovnání vztahů s Moskvou, jako je Maďarsko a Slovensko. Alexander Kolyandr zdůraznil, že neschopnost EU dohodnout se na společném postupu ohledně ruských aktiv ohrožuje Ukrajinu, která naléhavě potřebuje peníze na rozpočet a vojenské operace, zejména poté, co se USA stáhly z pozice hlavního finančního podporovatele.
Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.
Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.
V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ohradil proti tvrzení Donalda Trumpa, že Kyjev brzdí ukončení válečného konfliktu. Ve svém večerním projevu zdůraznil, že Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou pro mír. Reagoval tak na slova amerického prezidenta, který na otázku, proč diplomatická jednání dosud neuspěla, odpověděl stroze jménem ukrajinského lídra. Trump navíc dodal, že zatímco Vladimir Putin je prý připraven k dohodě, Kyjev se k ní staví váhavě.
Bílý dům dal jasně najevo, že přítomnost evropských vojáků v Grónsku nijak neovlivní záměr Donalda Trumpa získat tento strategický arktický ostrov pod americkou kontrolu. Mluvčí Karoline Leavittová prohlásila, že nasazení jednotek z Evropy nemá na prezidentovo rozhodování žádný dopad a nijak nemění jeho cíl ostrov ovládnout. Podle Washingtonu jde o nutný krok k ochraně území, kterému údajně hrozí pád do rukou Ruska nebo Číny.
Íránský režim se po brutálním zásahu proti celostátním protestům, které si podle lidskoprávních organizací vyžádaly tisíce obětí, ocitl pod extrémním mezinárodním tlakem. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) sice vlna nepokojů v posledních dnech mírně opadla, ale situace zůstává výbušná. Masivní nasazení bezpečnostních složek je pro Teherán dlouhodobě neudržitelné, a jakmile se vojáci stáhnou z ulic, hrozí okamžité obnovení demonstrací.
Diplomatické napětí mezi Kodaní a Washingtonem ohledně budoucnosti Grónska nabírá na obrátkách. Po středečním setkání dánských a grónských ministrů s americkým viceprezidentem JD Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem byla ohlášena vznikající pracovní skupina. Zatímco evropská strana ji vnímá jako platformu pro řešení „zásadních neshod“, Bílý dům interpretuje její účel zcela odlišně.
Spekulace o vážném zdravotním stavu čečenského vůdce Ramzana Kadyrova opět nabývají na síle. Podle nejnovějších zpráv ukrajinské rozvědky trpí devětačtyřicetiletý „silák z Grozného“ selháním ledvin a je odkázán na dialýzu. Ačkoliv byl Kadyrov v minulosti prohlášen za mrtvého či umírajícího již několikrát, současná vlna informací přichází v kritickém momentu, kdy ruská invaze na Ukrajinu vstupuje do svého pátého roku a Kreml si nemůže dovolit nestabilitu na svém neklidném jihu.
Evropská unie zvažuje zásadní reformu procesu rozšiřování, která by umožnila novým členům vstoupit do bloku dříve, ovšem za cenu dočasného omezení jejich hlasovacích práv. Tento návrh na vytvoření „dvourychlostní EU“ vyvolal mezi kandidátskými zeměmi vlnu rozporuplných reakcí a rozdělil je na dva tábory. Zatímco některé země jsou ochotny se vlivu vzdát výměnou za ekonomické výhody, jiné trvají na plnohodnotném partnerství.
Kanadský premiér Mark Carney během své historické návštěvy Pekingu oznámil navázání „nového strategického partnerství“ s Čínou. Při pátečním setkání s prezidentem Si Ťin-pchingem v Velké síni lidu zdůraznil, že obě země musí reagovat na „novou globální realitu“. Jde o první cestu kanadského lídra do Číny po osmi letech, která signalizuje zásadní obrat v zahraniční politice Ottawy.