Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
V centru diskuse stojí 300 miliard dolarů z devizových rezerv Ruské centrální banky, které jsou zmrazeny v západních bankách a zúčtovacích centrech od začátku invaze v roce 2022. Evropa je ohledně jejich využití rozdělena. Země jako Polsko a pobaltské státy vyzývají k zabavení těchto peněz na podporu Kyjeva, ovšem Francie a Německo se zdráhají.
Jako státní majetek jsou tato aktiva chráněna mezinárodním právem proti konfiskaci. Moskva navíc dala jasně najevo, že by v takovém případě zahájila okamžité právní kroky a pravděpodobně by v odvetě zabavila neznámé množství zmrazených západních aktiv držených v Rusku. Paříž a Berlín se také obávají, že jednostranná konfiskace stovek miliard suverénních aktiv by mohla odstrašit investory od evropských finančních trhů.
Tváří v tvář rostoucímu tlaku na získání peněz pro Ukrajinu přišla Evropská komise s novou cestou – takzvanou reparační půjčkou. Tento finanční mechanismus by bloku umožnil půjčit Ukrajině zhruba 140 miliard eur, aniž by aktiva přímo zkonfiskoval. Nicholas Véron, odborník z think-tanku Bruegel, označil návrh za „velmi elegantní kus finančního inženýrství“, který obchází právní problém přímé konfiskace, protože se nedotýká ruských aktiv imobilizovaných v clearingovém centru Euroclear.
Většina ze zmrazených aktiv Ruské centrální banky, konkrétně asi 185 miliard eur, se nachází právě v Euroclearu, bruselském centrálním depozitáři cenných papírů. Podle návrhu by měl Euroclear vydat bezúročnou půjčku v hodnotě zmrazených aktiv Evropské unii. Přibližně 45 miliard eur by se použilo na splacení úvěrů, které již země EU a G7 poskytly Ukrajině, a to by bylo financováno z úroků generovaných zmrazenými fondy. Zbývající část by pak byla půjčena Kyjevu. Půjčka by měla být splacena až poté, co Ukrajina obdrží kompenzaci od Moskvy za válečné škody, což dalo půjčce její jméno. Aktiva by do té doby zůstala zmrazena a mimo dosah Moskvy.
S tímto finančním řešením ale nesouhlasí všichni. Generální ředitelka Euroclearu Valérie Urbain varovala, že investoři i Rusko by pravděpodobně vnímali nucenou půjčku stále jako „ekvivalent konfiskace“.
Belgie, jako hostitelský stát Euroclearu, se obává, že by stála v první linii jakékoli ruské odvety – ať už právní, nebo jiné. Na summitu v říjnu belgický premiér Bart De Wever odmítl plán podpořit, dokud zbytek bloku neschválí sdílení právního a finančního rizika. Analytik Alexander Kolyandr potvrdil, že rizika pro Belgii a Euroclear jsou reálná. Euroclear se obává, že pokud Rusko znárodní účet Euroclearu v Moskvě, mohlo by to vést k nedostatku kapitálu, který by musela krýt belgická vláda. Klienti Euroclearu by navíc mohli žalovat depozitář a žádat kompenzaci za zmrazená aktiva, čímž by Euroclear mohl přijít o klienty.
Kromě toho hrozí riziko, že v případě, že Rusko odmítne zaplatit válečné škody, budou členské státy EU společně odpovědné za zaručení a splacení celé půjčky ve výši 140 miliard eur. Tyto záruky by sice nebyly v národních rozpočtech, ale závazek by na ně padl. Nicholas Véron ale poukázal na to, že právě tato garance dává bloku silnou motivaci tlačit Rusko k placení reparací. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyen nicméně vyjádřila přesvědčení, že evropští daňoví poplatníci nebudou muset tuto zátěž nést sami.
Plán je také závislý na jednomyslném prodloužení sankcí každých šest měsíců, což jej činí zranitelným vůči zemím s tendencí k urovnání vztahů s Moskvou, jako je Maďarsko a Slovensko. Alexander Kolyandr zdůraznil, že neschopnost EU dohodnout se na společném postupu ohledně ruských aktiv ohrožuje Ukrajinu, která naléhavě potřebuje peníze na rozpočet a vojenské operace, zejména poté, co se USA stáhly z pozice hlavního finančního podporovatele.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.