Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
V centru diskuse stojí 300 miliard dolarů z devizových rezerv Ruské centrální banky, které jsou zmrazeny v západních bankách a zúčtovacích centrech od začátku invaze v roce 2022. Evropa je ohledně jejich využití rozdělena. Země jako Polsko a pobaltské státy vyzývají k zabavení těchto peněz na podporu Kyjeva, ovšem Francie a Německo se zdráhají.
Jako státní majetek jsou tato aktiva chráněna mezinárodním právem proti konfiskaci. Moskva navíc dala jasně najevo, že by v takovém případě zahájila okamžité právní kroky a pravděpodobně by v odvetě zabavila neznámé množství zmrazených západních aktiv držených v Rusku. Paříž a Berlín se také obávají, že jednostranná konfiskace stovek miliard suverénních aktiv by mohla odstrašit investory od evropských finančních trhů.
Tváří v tvář rostoucímu tlaku na získání peněz pro Ukrajinu přišla Evropská komise s novou cestou – takzvanou reparační půjčkou. Tento finanční mechanismus by bloku umožnil půjčit Ukrajině zhruba 140 miliard eur, aniž by aktiva přímo zkonfiskoval. Nicholas Véron, odborník z think-tanku Bruegel, označil návrh za „velmi elegantní kus finančního inženýrství“, který obchází právní problém přímé konfiskace, protože se nedotýká ruských aktiv imobilizovaných v clearingovém centru Euroclear.
Většina ze zmrazených aktiv Ruské centrální banky, konkrétně asi 185 miliard eur, se nachází právě v Euroclearu, bruselském centrálním depozitáři cenných papírů. Podle návrhu by měl Euroclear vydat bezúročnou půjčku v hodnotě zmrazených aktiv Evropské unii. Přibližně 45 miliard eur by se použilo na splacení úvěrů, které již země EU a G7 poskytly Ukrajině, a to by bylo financováno z úroků generovaných zmrazenými fondy. Zbývající část by pak byla půjčena Kyjevu. Půjčka by měla být splacena až poté, co Ukrajina obdrží kompenzaci od Moskvy za válečné škody, což dalo půjčce její jméno. Aktiva by do té doby zůstala zmrazena a mimo dosah Moskvy.
S tímto finančním řešením ale nesouhlasí všichni. Generální ředitelka Euroclearu Valérie Urbain varovala, že investoři i Rusko by pravděpodobně vnímali nucenou půjčku stále jako „ekvivalent konfiskace“.
Belgie, jako hostitelský stát Euroclearu, se obává, že by stála v první linii jakékoli ruské odvety – ať už právní, nebo jiné. Na summitu v říjnu belgický premiér Bart De Wever odmítl plán podpořit, dokud zbytek bloku neschválí sdílení právního a finančního rizika. Analytik Alexander Kolyandr potvrdil, že rizika pro Belgii a Euroclear jsou reálná. Euroclear se obává, že pokud Rusko znárodní účet Euroclearu v Moskvě, mohlo by to vést k nedostatku kapitálu, který by musela krýt belgická vláda. Klienti Euroclearu by navíc mohli žalovat depozitář a žádat kompenzaci za zmrazená aktiva, čímž by Euroclear mohl přijít o klienty.
Kromě toho hrozí riziko, že v případě, že Rusko odmítne zaplatit válečné škody, budou členské státy EU společně odpovědné za zaručení a splacení celé půjčky ve výši 140 miliard eur. Tyto záruky by sice nebyly v národních rozpočtech, ale závazek by na ně padl. Nicholas Véron ale poukázal na to, že právě tato garance dává bloku silnou motivaci tlačit Rusko k placení reparací. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyen nicméně vyjádřila přesvědčení, že evropští daňoví poplatníci nebudou muset tuto zátěž nést sami.
Plán je také závislý na jednomyslném prodloužení sankcí každých šest měsíců, což jej činí zranitelným vůči zemím s tendencí k urovnání vztahů s Moskvou, jako je Maďarsko a Slovensko. Alexander Kolyandr zdůraznil, že neschopnost EU dohodnout se na společném postupu ohledně ruských aktiv ohrožuje Ukrajinu, která naléhavě potřebuje peníze na rozpočet a vojenské operace, zejména poté, co se USA stáhly z pozice hlavního finančního podporovatele.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu požádal o milost v rámci svého dlouhodobého procesu kvůli korupci, čímž vyvolal poplach u svých kritiků, kteří v tom vidí snahu obejít právní stát. Netanjahu ve videozprávě uvedl, že současná „bezpečnostní a politická“ situace Izraele mu znemožňuje dostavovat se k soudu několikrát týdně. Jeho žádost o milost od izraelského prezidenta je zatím poslední zvrat v případu, který se táhne roky, a který by mohl mít významné dopady na izraelský právní systém a Netanjahuovu politickou budoucnost před nadcházejícími volbami.
Počet obětí záplav a sesuvů půdy na indonéském ostrově Sumatra vystoupal na 631, oznámila tamní katastrofická agentura. Z oblastí s vysokým rizikem byl evakuován jeden milion lidí. Silné monzunové deště a tropické cyklóny tento týden ničivě zasáhly některé části Asie, včetně Indonésie, Srí Lanky a jižního Thajska. V celém regionu si přírodní katastrofy vyžádaly více než 1 160 obětí, zničily infrastrukturu a zaplavily města.
Britská vláda ostře kritizovala průtahy v povolování vstupu humanitární pomoci do Pásma Gazy. Odsouzení přichází poté, co zásilka více než 1 100 stanů, které Spojené království do oblasti odeslalo, trvala déle než rok, než se dostala na místo. Ministryně zahraničí Yvette Cooper vyjádřila rovněž obavy, že se k obyvatelům navzdory příměří mezi Hamásem a Izraelem nedostala ani jiná pomoc financovaná Británií.
Vůdce Hongkongu prohlásil, že zajistí „spravedlnost“ v souvislosti s obrovským požárem, který minulý týden usmrtil více než sto padesát lidí. Úředníci města se zaměřují na stavební společnosti, které údajně použily nevyhovující síťovinu k obalení lešení na budovách. Počet zatčených osob v souvislosti s požárem, který se prohnal sedmi výškovými obytnými bloky a hořel téměř dva dny, se zvýšil na čtrnáct a úřady nevylučují další zatýkání.
Dobrodružství prezidenta Donalda Trumpa, jehož cílem je změna režimu ve Venezuele, se začíná proměňovat ve strategický, politický a právní chaos. Trump svolal na pondělní večer do Oválné pracovny vysoké představitele a poradce pro národní bezpečnost, aby určili další kroky v konfrontaci, která se mu vymkla z rukou jak v samotné, na ropu bohaté, ale chudé zemi, tak i ve Washingtonu.
Ozónová díra nad Antarktidou dosáhla letos nejmenší rozlohy a trvala nejkratší dobu od roku 2019. Oznámili to evropští vesmírní vědci, kteří toto zjištění označili za „uklidňující znamení“ probíhající obnovy ozónové vrstvy.
Od jara letošního roku se stal často skloňovaným tématem v mezinárodních debatách o budoucí podpoře Ukrajiny termín „bezpečnostní záruky“. Zajištění bezpečnosti Ukrajiny po uzavření příměří má být ústřední součástí mezinárodní angažovanosti v konfliktem zasažené zemi. Tento pojem je však v současné době často používán tak, že neřeší důležité politické a strategické problémy spojené s realizací těchto záruk.
V íránském hlavním městě Teheránu se zoufale modlí za déšť. Město, jehož metropolitní oblast obývá zhruba patnáct milionů lidí, se potýká s tak vážnou vodní krizí, že prezident Masoud Pezeshkian naznačil, že by obyvatelé mohli být nuceni k evakuaci. Prezident na začátku měsíce prohlásil, že pokud do prosince nezaprší, bude v Teheránu zavedeno přidělování vody. Pokud sucho potrvá, budou se muset obyvatelé „evakuovat“. Ačkoli mnozí experti považují evakuaci za nerealizovatelnou, Pezeshkianova slova odrážejí mimořádnou vážnost situace v zemi.
Rusko nadále varuje před zapojením Severoatlantické aliance do konfliktu na Ukrajině. Jeden z vysoce postavených důstojníků NATO však podle Sky News naznačuje, že aliance by mohla jít ještě dál a zvážit „preventivní úder“ jako formu „obranné akce“. Rusko na toto prohlášení reagovalo na začátku týdne, který je klíčový pro mírová jednání o Ukrajině.