Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
V centru diskuse stojí 300 miliard dolarů z devizových rezerv Ruské centrální banky, které jsou zmrazeny v západních bankách a zúčtovacích centrech od začátku invaze v roce 2022. Evropa je ohledně jejich využití rozdělena. Země jako Polsko a pobaltské státy vyzývají k zabavení těchto peněz na podporu Kyjeva, ovšem Francie a Německo se zdráhají.
Jako státní majetek jsou tato aktiva chráněna mezinárodním právem proti konfiskaci. Moskva navíc dala jasně najevo, že by v takovém případě zahájila okamžité právní kroky a pravděpodobně by v odvetě zabavila neznámé množství zmrazených západních aktiv držených v Rusku. Paříž a Berlín se také obávají, že jednostranná konfiskace stovek miliard suverénních aktiv by mohla odstrašit investory od evropských finančních trhů.
Tváří v tvář rostoucímu tlaku na získání peněz pro Ukrajinu přišla Evropská komise s novou cestou – takzvanou reparační půjčkou. Tento finanční mechanismus by bloku umožnil půjčit Ukrajině zhruba 140 miliard eur, aniž by aktiva přímo zkonfiskoval. Nicholas Véron, odborník z think-tanku Bruegel, označil návrh za „velmi elegantní kus finančního inženýrství“, který obchází právní problém přímé konfiskace, protože se nedotýká ruských aktiv imobilizovaných v clearingovém centru Euroclear.
Většina ze zmrazených aktiv Ruské centrální banky, konkrétně asi 185 miliard eur, se nachází právě v Euroclearu, bruselském centrálním depozitáři cenných papírů. Podle návrhu by měl Euroclear vydat bezúročnou půjčku v hodnotě zmrazených aktiv Evropské unii. Přibližně 45 miliard eur by se použilo na splacení úvěrů, které již země EU a G7 poskytly Ukrajině, a to by bylo financováno z úroků generovaných zmrazenými fondy. Zbývající část by pak byla půjčena Kyjevu. Půjčka by měla být splacena až poté, co Ukrajina obdrží kompenzaci od Moskvy za válečné škody, což dalo půjčce její jméno. Aktiva by do té doby zůstala zmrazena a mimo dosah Moskvy.
S tímto finančním řešením ale nesouhlasí všichni. Generální ředitelka Euroclearu Valérie Urbain varovala, že investoři i Rusko by pravděpodobně vnímali nucenou půjčku stále jako „ekvivalent konfiskace“.
Belgie, jako hostitelský stát Euroclearu, se obává, že by stála v první linii jakékoli ruské odvety – ať už právní, nebo jiné. Na summitu v říjnu belgický premiér Bart De Wever odmítl plán podpořit, dokud zbytek bloku neschválí sdílení právního a finančního rizika. Analytik Alexander Kolyandr potvrdil, že rizika pro Belgii a Euroclear jsou reálná. Euroclear se obává, že pokud Rusko znárodní účet Euroclearu v Moskvě, mohlo by to vést k nedostatku kapitálu, který by musela krýt belgická vláda. Klienti Euroclearu by navíc mohli žalovat depozitář a žádat kompenzaci za zmrazená aktiva, čímž by Euroclear mohl přijít o klienty.
Kromě toho hrozí riziko, že v případě, že Rusko odmítne zaplatit válečné škody, budou členské státy EU společně odpovědné za zaručení a splacení celé půjčky ve výši 140 miliard eur. Tyto záruky by sice nebyly v národních rozpočtech, ale závazek by na ně padl. Nicholas Véron ale poukázal na to, že právě tato garance dává bloku silnou motivaci tlačit Rusko k placení reparací. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyen nicméně vyjádřila přesvědčení, že evropští daňoví poplatníci nebudou muset tuto zátěž nést sami.
Plán je také závislý na jednomyslném prodloužení sankcí každých šest měsíců, což jej činí zranitelným vůči zemím s tendencí k urovnání vztahů s Moskvou, jako je Maďarsko a Slovensko. Alexander Kolyandr zdůraznil, že neschopnost EU dohodnout se na společném postupu ohledně ruských aktiv ohrožuje Ukrajinu, která naléhavě potřebuje peníze na rozpočet a vojenské operace, zejména poté, co se USA stáhly z pozice hlavního finančního podporovatele.
Indická politická scéna čelí hluboké krizi poté, co z volebních seznamů v zemi z dosud nevídaném rozsahu zmizelo sto třicet milionů voličů. Proces takzvané speciální intenzivní revize, který prosadila vláda premiéra Naréndry Módího, vyvolal vlnu bouřlivých protestů v metropoli Dillí i v dalších částech země.
Americký prezident Donald Trump ve středu ráno oznámil, že v Grónsku brzy začne masivní těžba ropy, zemního plynu a nerostů, aniž by však poskytl bližší podrobnosti o chystaných operacích či zapojených společnostech.
Evropská komise oficiálně navrhla roční odklad klíčového nařízení o metanu pro dovoz ropy a plynu, čímž ustupuje tlaku ze strany fosilního průmyslu, administrativy Spojených států a některých členských států unie. Původní pravidla, která měla začátkem ledna zavázat energetické společnosti k přísnému monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů, se tak posouvají s cílem zmírnit obavy z možných výpadků dodávek a růstu nákladů na energie.
Evropští političtí představitelé a špičkové technologické firmy začínají ustupovat od snahy vyvinout vlastní pokročilé modely umělé inteligence, které by mohly konkurovat americkým či čínským systémům. Místo toho se unijní strategie radikálně mění a novým hlavním mottem se stává podpora širšího praktického nasazení již existujících technologií v průmyslu a podnikové sféře, píše Politico.
Indonésie se v současnosti potýká s nejhorší sezónou lesních požárů za poslední desetiletí, což má za následek šíření toxického smogu, který dusí miliony obyvatel v regionu. Kvalita ovzduší na ostrovech Kalimantan a Sumatra dosáhla nebezpečných hodnot a obloha se zbarvila do výstražných tónů. Hnojení a rozsáhlé vypalování vegetace navíc překročilo hranice státu, přičemž hustý opar zahalil singapurské panorama a v Malajsii vynutil uzavření některých škol.
Papež Lev XIV. podstoupil v římské nemocnici Gemelli úspěšnou operaci, při níž mu byl odstraněn dolní lalok pravé plíce. Jak uvedl Vatikán v oficiálním lékařském bulletinu, zákrok následoval po diagnóze plicního adenokarcinomu, který byl u hlavy katolické církve odhalen během preventivních vyšetření.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.