Vláda Grónska vydala v pondělí ostré prohlášení, ve kterém zdůraznila, že „za žádných okolností nemůže akceptovat“ snahy Donalda Trumpa o převzetí kontroly nad tímto strategickým ostrovem. Reagovala tak na obnovené hrozby amerického prezidenta, který prohlásil, že Spojené státy získají Grónsko „tak či onak“. Trump navíc odmítl vyloučit použití vojenské síly, což vyvolalo otřes v základech Evropské unie i Severoatlantické aliance.
Grónská ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtová připomněla, že ostrov je pevnou součástí dánského království a jako takový je i řádným členem NATO. Grónská vláda věří, že bezpečnost ostrova musí zůstat zajištěna výhradně v rámci této aliance, na čemž mají společný zájem všichni spojenci včetně USA. Dánsko zároveň upozornilo, že stávající smlouvy již nyní umožňují Washingtonu rozšiřovat svou vojenskou přítomnost na ostrově legální cestou.
Generální tajemník NATO Mark Rutte se k přímým hrozbám Donalda Trumpa nevyjádřil, ale potvrdil, že aliance intenzivně pracuje na posílení bezpečnosti v Arktidě. Důvodem je otevírání nových námořních tras v důsledku tání ledu, což zvyšuje aktivitu Ruska a Číny v regionu. Podle Rutteho panuje mezi spojenci shoda, že ochrana Arktidy je kolektivní prioritou, a vítá dánské investice do modernizace obrany.
Z Bruselu však zaznělo varování s mnohem tvrdším tónem. Evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius prohlásil, že případná americká agrese vůči Grónsku by znamenala okamžitý konec NATO. Připomněl také článek 42.7 Smlouvy o EU, který zavazuje členské státy k vzájemné pomoci v případě napadení. Ačkoliv je Grónsko autonomním územím a technicky stojí mimo EU, útok na něj by byl útokem na Dánsko jako celek.
Diplomatické úsilí o uklidnění situace vrcholí. Ve středu se mají zástupci Grónska a Dánska sejít ve Washingtonu s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Do Kodaně navíc míří skupina amerických senátorů, aby jednali s dánským parlamentním výborem pro Grónsko. Cílem je uvést na pravou míru dezinformace, které se o ostrově v americkém veřejném prostoru šíří, a najít mírové řešení krize.
Mezi evropskými politiky se objevují i odvážné návrhy na řešení situace. Bývalý německý vicekancléř Robert Habeck navrhl, aby byla Grónsku, Islandu a Norsku nabídnuta přímá cesta k členství v Evropské unii. Tím by se podle něj vytvořil silný obranný val proti americkým ambicím. Svou kritiku přidala i Čína, která označila americké snahy za ohrožení globální stability a vyzvala k respektování práv všech národů v arktické oblasti.
Grónsko v současnosti stojí v centru největšího geopolitického napětí mezi Evropou a USA za poslední desetiletí. Zatímco Trump argumentuje potřebou kontrolovat nerostné bohatství a čelit čínské hrozbě, Kodaň i Nuuk trvají na tom, že svrchovanost není na prodej. Nadcházející dny ukážou, zda zvítězí diplomacie, nebo zda se transatlantické spojenectví dočká svého nejvážnějšího testu v historii.
Skončí dusno ve vztahu mezi nejvyššími ústavními činiteli? Prezident Petr Pavel se vyjádřil tak, že by se nyní mohl vztah mezi Pražským hradem a premiérem Andrejem Babišem (ANO) opět uklidnit. Podle Pavla je totiž stále možné se na řadě věcí pragmaticky domluvit.
Írán letos při společných útocích americké a izraelské armády přišel o nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Ajatolláhův syn nyní opět přislíbil spoluobčanům, že přijde odplata za mučednickou smrt jeho otce.
Maďarská cesta k euru do roku 2030, jak ji slibuje novopečený premiér Péter Magyar, by byla hotovou fiskální šokovou terapií. Pokud by Budapešť chtěla splnit maastrichtská kritéria tak, aby její veřejný deficit nepřesahoval tři procenta HDP a veřejný dluh klesl k hranici 60 procent HDP, musela by během tří let provést rozpočtový obrat, který by v českých poměrech odpovídal téměř půl bilionu korun ročně.
Na Ukrajině se i po více než čtyřech letech stále bojuje a z nejnovějších informací nevyplývá, že by eventuální mírové rozhovory mezi Moskvou a Kyjevem měly vést k úspěchu. Šéf Kremlu Vladimir Putin je naopak odhodlán pokračovat ve válce alespoň do té chvíle, než jeho krajané získají celý Donbas.
Americkou politikou otřásla nečekaná a zdrcující zpráva. Náhle zemřel respektovaný senátor za republikány Lindsey Graham. Bylo mu 71 let. Politik podle pozůstalých onemocněl v posledních dnech, přičemž onemocnění mělo velmi rychlý průběh.
Mírová jednání mezi Washingtonem a Teheránem dostávají další vážné trhliny. Írán v uplynulých hodinách opět uzavřel Hormuzský průliv, přičemž jeho revoluční gardy zaútočily na další loď. Američané opět reagovali údery proti íránským cílům.
Obyčejné Kubánce se v současné situaci sluší politovat. Karibskou zemi totiž postihl druhý celonárodní blackout během pouhých pěti dnů. Celkově jde již o devátý případ úplného výpadku dodávek elektřiny od roku 2024 a čtvrtý v letošním roce, informoval web DW.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl znovu důrazně varovat Írán, protože se dozvěděl, že tamní režim nadále usiluje o jeho život. Šéf Bílého domu zmínil, že armáda má připravené stovky raket a také pokyny pro případ, že dojde k atentátu na jeho osobu.
Třicítky předpovídali meteorologové už na právě probíhající víkend, ale žádné nesnesitelné vedro v Česku nepanuje. Podle předpovědi nabídne příští víkend ještě teplejší počasí. V jeho závěru ale dorazí ochlazení.
Televizní diváci už se těší na podzimní návrat StarDance, ale další budoucnost oblíbeného projektu byla zahalena tajemstvím ještě v uplynulých dnech. Pak ale vystoupil současný generální ředitel České televize a všechny koncesionáře uklidnil.
Lidé na naší planetě sice v současnosti řeší přesně opačný problém, tým vědců z americké MIT se přesto rozhodl přijít na to, co v minulosti způsobilo nástup doby ledové. V posledních třech případech došlo k ochlazení po srážce tektonických desek. Studii zveřejnil vědecký žurnál Science.
Labouristům stačil jediný den, aby dali jasně najevo, koho si přejí v Downing Street po konci Keira Starmera. Všechno nasvědčuje tomu, že dalším britským premiérem se přespříští týden stane Andy Burnham.
