"V žádném případě." Grónsko odmítá pohlcení Spojenými státy, EU přichází s radikálními návrhy

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie, foto: Depositphotos
Klára Marková 12. ledna 2026 22:01
Sdílej:

Vláda Grónska vydala v pondělí ostré prohlášení, ve kterém zdůraznila, že „za žádných okolností nemůže akceptovat“ snahy Donalda Trumpa o převzetí kontroly nad tímto strategickým ostrovem. Reagovala tak na obnovené hrozby amerického prezidenta, který prohlásil, že Spojené státy získají Grónsko „tak či onak“. Trump navíc odmítl vyloučit použití vojenské síly, což vyvolalo otřes v základech Evropské unie i Severoatlantické aliance.

Grónská ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtová připomněla, že ostrov je pevnou součástí dánského království a jako takový je i řádným členem NATO. Grónská vláda věří, že bezpečnost ostrova musí zůstat zajištěna výhradně v rámci této aliance, na čemž mají společný zájem všichni spojenci včetně USA. Dánsko zároveň upozornilo, že stávající smlouvy již nyní umožňují Washingtonu rozšiřovat svou vojenskou přítomnost na ostrově legální cestou.

Generální tajemník NATO Mark Rutte se k přímým hrozbám Donalda Trumpa nevyjádřil, ale potvrdil, že aliance intenzivně pracuje na posílení bezpečnosti v Arktidě. Důvodem je otevírání nových námořních tras v důsledku tání ledu, což zvyšuje aktivitu Ruska a Číny v regionu. Podle Rutteho panuje mezi spojenci shoda, že ochrana Arktidy je kolektivní prioritou, a vítá dánské investice do modernizace obrany.

Z Bruselu však zaznělo varování s mnohem tvrdším tónem. Evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius prohlásil, že případná americká agrese vůči Grónsku by znamenala okamžitý konec NATO. Připomněl také článek 42.7 Smlouvy o EU, který zavazuje členské státy k vzájemné pomoci v případě napadení. Ačkoliv je Grónsko autonomním územím a technicky stojí mimo EU, útok na něj by byl útokem na Dánsko jako celek.

Diplomatické úsilí o uklidnění situace vrcholí. Ve středu se mají zástupci Grónska a Dánska sejít ve Washingtonu s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Do Kodaně navíc míří skupina amerických senátorů, aby jednali s dánským parlamentním výborem pro Grónsko. Cílem je uvést na pravou míru dezinformace, které se o ostrově v americkém veřejném prostoru šíří, a najít mírové řešení krize.

Mezi evropskými politiky se objevují i odvážné návrhy na řešení situace. Bývalý německý vicekancléř Robert Habeck navrhl, aby byla Grónsku, Islandu a Norsku nabídnuta přímá cesta k členství v Evropské unii. Tím by se podle něj vytvořil silný obranný val proti americkým ambicím. Svou kritiku přidala i Čína, která označila americké snahy za ohrožení globální stability a vyzvala k respektování práv všech národů v arktické oblasti.

Grónsko v současnosti stojí v centru největšího geopolitického napětí mezi Evropou a USA za poslední desetiletí. Zatímco Trump argumentuje potřebou kontrolovat nerostné bohatství a čelit čínské hrozbě, Kodaň i Nuuk trvají na tom, že svrchovanost není na prodej. Nadcházející dny ukážou, zda zvítězí diplomacie, nebo zda se transatlantické spojenectví dočká svého nejvážnějšího testu v historii.

Stalo se